Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 19.135

Verš

ei-mata daśa-dina prayāge rahiyā
śrī-rūpe śikṣā dila śakti sañcāriyā

Synonyma

ei-mata — takto; daśa-dina — deset dní; prayāge — v Prajágu; rahiyā — zůstávající; śrī-rūpe — Śrīlovi Rūpovi Gosvāmīmu; śikṣā — pokyny; dila — dal; śakti sañcāriyā — poté, co ho obdařil nezbytnými schopnostmi.

Překlad

Deset dní zůstal Śrī Caitanya Mahāprabhu v Prajágu a předával Rūpovi Gosvāmīmu poznání, přičemž ho nejdříve obdařil nezbytnými schopnostmi.

Význam

Zde je potvrzen výrok kṛṣṇa-śakti vinā nahe tāra pravartana. Nikdo nemůže šířit hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, aniž by ho k tomu zvláště zmocnil Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Zmocněný oddaný se vidí a cítí jako nejnižší z lidí, protože ví, že vše, co dělá, je díky inspiraci od Pána ze srdce. To potvrzuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (10.10):

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

„Těm, kdo jsou Mi neustále oddáni a s láskou Mi slouží, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.“

K tomu, aby člověk mohl být zmocněn Nejvyšší Osobností Božství, se musí kvalifikovat, což znamená být dvacet čtyři hodin denně zaměstnán láskyplnou oddanou službou Pánu. Hmotné postavení oddaného nehraje roli, protože oddaná služba nezávisí na hmotných kritériích. Ve svém dřívějším životě byl Śrīla Rūpa Gosvāmī vládním úředníkem a gṛhasthou. Nebyl dokonce ani brahmacārīm nebo sannyāsīm. Sdružoval se s mlecchy a yavany, ale protože neustále dychtil sloužit, stal se vhodným příjemcem Pánovy milosti. Upřímný oddaný tedy může být Pánem zmocněn bez ohledu na svoji situaci. V předcházejícím verši z Bhakti-rasāmṛta-sindhu Śrīla Rūpa Gosvāmī popisuje, jak byl Pánem zmocněn on sám. Dále také v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187) říká:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

„Ten, kdo slouží Kṛṣṇovi svým tělem, myslí a slovy, je osvobozený dokonce i v tomto hmotném světě, přestože se věnuje mnoha takzvaným hmotným činnostem.“

Abychom mohli zůstat neznečištění hmotou a dosáhnout Pánovy přízně, musíme upřímně dychtit po službě Pánu. To je jediná nezbytná kvalifikace. Jakmile jsme požehnáni milostí duchovního mistra a Pána, okamžitě dostáváme veškerou schopnost potřebnou k psaní knih a šíření hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, aniž by nám v tom mohly bránit nějaké hmotné faktory.