Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 3.251

Verš

brahmādi jīva, āmi sabāre mohiluṅ
ekelā tomāre āmi mohite nāriluṅ

Synonyma

brahma-ādi jīva — všechny živé bytosti, počínaje Pánem Brahmou; āmi — já; sabāre mohiluṅ — uchvátila jsem všechny; ekelā — jen; tomāre — tebe; āmi — já; mohite nāriluṅ — nedokázala jsem upoutat.

Překlad

„V minulosti jsem uchvátila dokonce i mysl Brahmy, o druhých ani nemluvě. Pouze tvoji mysl se mi nepodařilo upoutat.“

Význam

VÝZNAM: Počínaje Pánem Brahmou a konče nepatrným mravencem, každý bez výjimky je přitahován iluzorní energií Nejvyšší Osobnosti Božství. Polobozi, lidské bytosti, zvířata, ptáci, nižší tvorové, stromy i rostliny jsou přitahováni sexuální touhou. To je iluze māyi. Každý, ať žena či muž, si o sobě myslí, že je poživatelem iluzorní energie, a tak je uchvácen a pohroužen v hmotných činnostech. Haridāsa Ṭhākura však neustále myslel na Nejvyšší Osobnost Božství a věnoval se uspokojování smyslů Pána, a to ho stačilo zachránit před okouzlením od māyi. To je praktický důkaz síly oddané služby. Protože byl plně vytížený oddanou službou Pánu, nic ho nemohlo přimět k tomu, aby si užíval māyi. Śāstry prohlašují, že čistý vaiṣṇava neboli oddaný Pána nikdy nepomýšlí na užívání si hmotného světa, které vrcholí pohlavním životem. Nikdy si o sobě nemyslí, že je poživatel. Naopak chce, aby sám byl zdrojem požitku pro Nejvyšší Osobnost Božství. Závěrem tedy je, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je věčný, transcendentální, mimo pojem smyslového požitku a mimo hmotné kvality. Živá bytost může překonat vliv māyi jedině tehdy, když se vzdá mylného pojetí, že tělo je vlastní já, a považuje se za věčného služebníka Kṛṣṇy a vaiṣṇavů (mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te). Čistá živá bytost, která tak dosáhla úrovně anartha-nivṛtti neboli zastavení všeho nežádoucího, v tomto hmotném světě nemá, čeho by si užívala. Tohoto stádia je možné dosáhnout jedině správným prováděním činností oddané služby. Śrīla Rūpa Gosvāmī napsal:

ādau śraddhā tataḥ sādhu-saṅgo 'tha bhajana-kriyā
tato 'nartha-nivṛttiḥ syāt tato niṣṭhā rucis tataḥ

„Na počátku je nutné mít předběžnou touhu po seberealizaci. To začátečníka přivede na úroveň, kdy se snaží sdružovat s duchovně pokročilými osobami. Na další úrovni dostane zasvěcení od pokročilého duchovního mistra a podle jeho pokynů pak začne s procesem oddané služby. Díky oddané službě pod vedením duchovního mistra se zbaví všech hmotných pout, dosáhne stálosti v seberealizaci a získá chuť pro naslouchání o Absolutní Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi.“ (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.4.15) Pokud někdo opravdu vykonává oddanou službu, potom anarthy, nežádoucí věci spojené se smyslovým požitkem, automaticky zmizí.