CC Antya 19.76
Verš
svakīyasya prāṇārbuda-sadṛśa-goṣṭhasya virahāt
pralāpān unmādāt satatam ati kurvan vikala-dhīḥ
dadhad bhittau śaśvad vadana-vidhu-gharṣeṇa rudhiraṁ
kṣatotthaṁ gaurāṅgo hṛdaya udayan māṁ madayati
pralāpān unmādāt satatam ati kurvan vikala-dhīḥ
dadhad bhittau śaśvad vadana-vidhu-gharṣeṇa rudhiraṁ
kṣatotthaṁ gaurāṅgo hṛdaya udayan māṁ madayati
Synonyma
svakīyasya — vlastní; prāṇa-arbuda — nesčetné životní vzduchy; sadṛśa — jako; goṣṭhasya — od Vrindávanu; virahāt — kvůli odloučení; pralāpān — bláznivé řeči; unmādāt — ze šílenství; satatam — neustále; ati — velmi; kurvan — když činil; vikala-dhīḥ — jehož inteligence byla rozrušená; dadhat — vytékala; bhittau — o zdi; śaśvat — neustále; vadana-vidhu — z Jeho měsíci podobné tváře; gharṣeṇa — kvůli dření; rudhiram — krev; kṣata-uttham — vytékající z ran; gaurāṅgaḥ — Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu; hṛdaye — v mém srdci; udayan — když vyjde; mām — mě; madayati — poblázní.
Překlad
„Śrī Caitanya Mahāprabhu v odloučení od svých mnoha vrindávanských přátel, kteří Mu byli vlastním životem, mluvil jako šílený. Jeho inteligence se změnila. Dnem i nocí dřel svou měsíci podobnou tvář o zdi, až Mu z ran tekla krev. Nechť tento Śrī Caitanya Mahāprabhu vyjde v mém srdci a poblázní mě láskou.“