Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.45

Pán Caitanya zůstal v domě písaře Candraśekhara, přestože by sannyāsī neměl bydlet v domě śūdry. Před pěti sty lety platilo hlavně v Bengálsku pravidlo, že ti, kdo se narodili v rodině brāhmaṇů, byli brāhmaṇové a všichni ostatní, kteří se narodili v jiných rodinách, dokonce i vyšších tříd jako kṣatriyové a vaiśyové, byli považováni za śūdry či ne-brāhmaṇy. A tak navzdory tomu, že byl Śrī Candraśekhara písařem z rodiny kāyasthů ze severní Indie, byl považován za śūdru. V Bengálsku byli za śūdry považováni také vaiśyové, zvláště ti, kteří patřili k suvarṇa-vaṇikům, a dokonce i vaidyové, což byli obvykle lékaři. Pán Caitanya Mahāprabhu ovšem nepřijal tyto uměle vytvořené zásady, které ve společnosti zavedli lidé se sobeckými motivy, a později i přes protesty takzvaných brāhmanů začali kāyasthové, vaidyové i vaṇikové přijímat posvátnou šňůru.

Před příchodem Caitanyi Mahāprabhua odsoudil Ballāl Sena, tehdejší král Bengálska, třídu suvarṇa-vaṇiků kvůli své osobní zaujatosti vůči nim. V Bengálsku jsou suvarṇa-vaṇikové vždy velice bohatí, protože jsou to bankéři a obchodníci se zlatem a stříbrem. Ballāl Sena si tedy od jednoho takového půjčoval peníze. Když však Ballāl Sena zkrachoval, bankéř suvarṇa-vaṇik mu přestal půjčovat. To Ballāla Senu rozzuřilo a prohlásil všechny suvarṇa-vaṇiky za śūdry. Snažil se donutit brāhmaṇy k tomu, aby je nepřijímali jako následovníky védských pokynů pod brāhmaṇským vedením, což někteří učinili, jiní však ne. Tak se rozdělili i brāhmaṇové mezi sebou a ti, jež podporovali suvarṇa-vaṇiky, byli z řad brāhmaṇů vyhoštěni. Stejné předsudky přetrvávají dodnes.

V Bengálsku je mnoho vaiṣṇavských rodin, jejichž členové jednají jako ācāryové, i když se nenarodili v rodinách brāhmaṇů, a zasvěcují žáky udělováním posvátné šňůry, jak to přikazují vaiṣṇavské tantry. Příkladem jsou rodiny Ṭhākura Raghunandany Ācāryi, Ṭhākura Kṛṣṇadāse, Navanī Hoḍy a Rasikānanda-devy (žáka Śyāmānandy Prabhua), v nichž se provádí obřad předání posvátné šňůry tak, jak to dělají kastovní Gosvāmī, už nejméně tři sta nebo čtyři sta let. Přijímají žáky narozené v brāhmaṇských rodinách, a jsou tedy pravými duchovními mistry, způsobilými uctívat śālagrāma-śilu, která se uctívá spolu s Božstvem. V době psaní těchto stránek nebylo uctívání śālagrāma-śily v našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy ještě zavedeno, ale brzy ho ve všech našich chrámech zavedeme jako podstatnou součást arcana-mārgy (uctívání Božstev).