Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 14.1

Verš

kathañcana smṛte yasmin
duṣkaraṁ sukaraṁ bhavet
vismṛte viparītaṁ syāt
śrī-caitanyaṁ namāmi tam

Synonyma

kathañcana — tak či onak; smṛte — vzpomínáním; yasmin — jehož; duṣkaram — těžké věci; sukaram — snadné; bhavet — se stanou; vismṛte — zapomenutím na Něho; viparītam — právě naopak; syāt — se stane; śrī-caitanyam — Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi; namāmi — uctivě se klaním; tam — Jemu.

Překlad

I těžko uskutečnitelné věci se stanou snadnými, pokud člověk tak či onak vzpomíná na Pána Caitanyu Mahāprabhua. Když na Něho ale nemyslí, stanou se i snadné věci těžkými. Tomuto Pánovi Caitanyovi Mahāprabhuovi se uctivě klaním.

Význam

Ve své knize Caitanya-candrāmṛta Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī říká: „Každý, kdo obdrží byť jen nepatrnou přízeň Pána, se stane tak vznešeným, že se nestará dokonce ani o osvobození, o které usiluje tolik velkých učenců a filosofů. Oddaný Pána Caitanyi považuje za přelud i pobyt na nebeských planetách. Takový oddaný překoná i dokonalost mystické jógové síly, protože pro něho jsou smysly jako hadi s vylámanými jedovými zuby.“ Had je díky svým jedovým zubům obávané a nebezpečné zvíře, ale má-li tyto zuby vylámané, jeho přítomnost již není důvodem ke strachu. Zásady yogy jsou určeny k ovládání smyslů, ale pro toho, kdo je pohroužen ve službě Pánu, už smysly nebezpečné jako hadi nejsou. To jsou dary Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

To, že se těžké věci stanou snadnými, pokud člověk vzpomíná na Śrī Caitanyu Mahāprabhua, a snadné věci se stanou obtížnými, pokud na Něho zapomene, potvrzuje Hari-bhakti-vilāsa. Vidíme, že i ti, kdo jsou v očích veřejnosti velkými vědci, nemohou pochopit jednoduchou myšlenku, že život pochází ze života, protože nemají milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Obhajují mylné pochopení, že život pochází z hmoty, i když nejsou schopni dokázat, že tomu tak skutečně je. Moderní civilizace se proto rozvíjí na základě této mylné vědecké teorie a vytváří pouze problémy, které se pak takzvaní vědci snaží řešit.

Autor Śrī Caitanya-caritāmṛty přijímá útočiště u Śrī Caitanyi Mahāprabhua, aby mohl popsat zábavy Jeho zjevení v podobě dítěte, protože takovou transcendentální knihu člověk nemůže psát na základě mentální spekulace. Ten, kdo píše o Nejvyšší Osobnosti Božství, musí mít zvláštní požehnání od Pána. Pouhé akademické schopnosti k napsání takové knihy nestačí.