CC Ādi 13.39

Osoba s pokročilým vědomím Kṛṣṇy cítí neustále odloučení od Kṛṣṇy, neboť pocity odloučení předčí pocity při setkání s Kṛṣṇou. Śrī Caitanya Mahāprabhu během svých posledních dvanácti let pobytu v tomto světě v Džagannáth Purí učil lidi celého světa, jak je možné skrze pocity odloučení probudit svoji neprojevenou lásku ke Kṛṣṇovi. Tyto pocity odloučení nebo setkání s Kṛṣṇou jsou různé úrovně lásky k Bohu a časem se rozvinou u každého, kdo se vážně věnuje oddané službě. Nejvyšší úroveň se nazývá prema-bhakti, ale k té vede cesta přes sādhana-bhakti. Nikdo by se neměl snažit uměle dosáhnout úrovně prema-bhakti, aniž by vážně následoval usměrňující zásady sādhana-bhakti. Prema-bhakti je úroveň vychutnávání, kdežto sādhana-bhakti je úroveň zdokonalování se v oddané službě. Śrī Caitanya Mahāprabhu tuto nauku o oddané službě učil tak, že ji do posledního detailu prakticky uplatňoval ve svém životě. Proto je řečeno: āpani ācari' bhakti śikhāimu sabāre. Śrī Caitanya Mahāprabhu je samotný Kṛṣṇa a v roli kṛṣṇa-bhakty, oddaného Kṛṣṇy, učil celý svět, jak vykonávat oddanou službu, a díky tomu se časem vrátit domů, zpátky k Bohu.