ТЕКСТ 16
Sloka 16
Текст
Verš
пун̣я-тӣртха-джала̄плутах̣
шучау вивикта а̄сӣно
видхиват калпита̄сане
puṇya-tīrtha-jalāplutaḥ
śucau vivikta āsīno
vidhivat kalpitāsane
Дума по дума
Synonyma
гр̣ха̄т – от дома си; правраджитах̣ – излязъл; дхӣрах̣ – овладял себе си; пун̣я – благочестив; тӣртха – свещено място; джала-а̄плутах̣ – добре измит; шучау – чист; вивикте – усамотено; а̄сӣнах̣ – седнал; видхиват – според правилата; калпита – извършил; а̄сане – на място за сядане.
Превод
Překlad
Човек трябва да напусне дома си и да практикува себеконтрол. Той трябва да се къпе редовно в някое свещено място и да се установи в безлюдна и свята местност.
Člověk má opustit domov a cvičit se v sebeovládání. Má se pravidelně koupat na posvátném místě a sedět na náležitě posvěceném místě v osamocení.
Пояснение
Význam
За да се приготви за по-добър следващ живот, човек трябва да напусне така наречения си дом. Системата на варн̣а̄шрама дхарма, или сана̄тана-дхарма, препоръчва човек да се оттегли от бремето на семейния живот веднага щом прехвърли петдесетте години. Семейният уют и високият жизнен стандарт са основата на съвременната цивилизация, затова след оттеглянето си от активния живот всеки намира за напълно естествено да живее в уютен дом, сред хубави деца и жена, и няма никакво намерение да напуска тази удобна обител. Висшите правителствени служители и министрите остават на доходните си служби до смъртта си и дори през ум не им минава да изоставят домашния уют. В плен на тези халюцинации, материалистите кроят планове за дори още по-удобен живот, но внезапно идва жестоката смърт, която безмилостно ги повлича, заставя ги да напуснат тялото си и да приемат друго тяло. Те приемат друг вид тяло сред осем милиона и четиристотинте хиляди форми на живот според плодовете на своите дейности. Обикновено тези, които са прекалено привързани към семейните удобства, в следващия си живот получават низше животинско тяло заради извършваните дълги години греховни дейности. Така цялата енергия на човешкия им живот се пропилява. За да избегне привързаностите към недействителни неща и опасността да провали живота си, човек трябва да посрещне сериозно предупреждението на смъртта, когато навърши петдесет години, ако не и по-рано. Всъщност предупредителните знаци за настъпването на смъртта могат да се забележат дори преди достигането на петдесетгодишна възраст, затова през целия си живот човек трябва да се подготвя за по-добро следващо съществуване. Системата сана̄тана-дхарма е организирана така, че последователят ѝ се подготвя за следващия си живот без никаква възможност да провали човешкото си съществуване. Святите места по света са за хората, които са се оттеглили от светския живот, за да се приготвят за по-добро следващо съществуване. В края на живота си, т.е. след петдесетата си година, мъдрите трябва да отидат в такива места и да се устремят към духовно възраждане, за да могат да се освободят от привързаността си към семейството – веригата, която ни държи в материалния свят. Човек трябва да напусне дома си, за да се освободи от материалните привързаности, защото докато е привързан към материалното, няма да може да разбере духовната свобода. Но той не трябва да се задоволява само с напускането на дома или пък да си създава, законно или незаконно, друг дом в святото място. Много хора изоставят домовете си и отиват в святи места, но поради лошо обкръжение и непозволени връзки с другия пол отново си създават семейство. Илюзорната материална енергия е толкова силна, че човек може да попадне под влиянието ѝ на всеки етап от живота си, дори и след като е напуснал щастливото семейно огнище. Затова той трябва да постигне контрол над себе си, като следва обет за полово въздържание и се освободи и от най-малкото желание за полово наслаждение. За този, който иска да извиси съществуването си, половото наслаждение е равно на самоубийство и дори на по-лошо. И така, оттегляне от семейния живот означава човек да овладее всички желания на сетивата си, и особено половите желания. Методът, препоръчан за постигането на това, е да седне на сламена постеля, покрита с еленова кожа и килимче, и да повтаря святите имена на Бога без оскърбления. Целта на процеса е умът да се откъсне от материалните дейности и да се установи върху лотосовите нозе на Бога. Ако следва този прост метод, човек ще може да се издигне до най-високото равнище в духовния живот.
Aby se člověk připravil na lepší život, musí opustit svůj takzvaný domov. Systém varṇāśrama-dharma nebo sanātana-dharma předepisuje stáhnout se co nejdříve po dosažení věku padesáti let z rodinného života. Moderní civilizace se zakládá na rodinném pohodlí a na co nejvyšší životní úrovni a každý počítá s tím, že jakmile odejde do ústraní, bude žít velice pohodlným způsobem v dobře zařízeném domě, který budou zdobit ženy a děti, a ani ho nenapadne, že by z takového pohodlného domova měl odejít. Vysocí vládní úředníci a ministři se drží svých předních míst dokud nezemřou. Nikdy ani nesní o tom, že by se měli zříci pohodlí domova, a ani si to nepřejí. Materialisté jsou spoutáni takovými halucinacemi a různými způsoby plánují, jak žít ještě pohodlněji. Náhle však přijde krutá smrt a veliký plánovač je proti své vůli nelítostně unesen a donucen odevzdat své tělo a přijmout jiné. Podle plodů práce, kterou vykonal, dostane další tělo v jednom z osmi miliónů čtyř set tisíc životních druhů. Lidé příliš poutaní k rodinnému pohodlí dostávají na základě hříšných činů, které za dlouhou dobu svého hříšného života napáchali, obvykle těla v nižších životních druzích a všechna energie jejich lidského života tím pádem vyjde nazmar. V padesáti letech — ne-li dřív — má každý přijmout varování smrti, aby se zachránil před nebezpečím zkaženého lidského života a před pouty k neskutečným věcem. Měli bychom však vědět, že varování nadcházející smrti je zde neustále, i když nám ještě není padesát let, a tak bychom se v každém životním stádiu měli připravovat na lepší příští život. Sanātana-dharma systematicky připravuje své následovníky na lepší příští život bez sebemenšího nebezpečí, že jejich lidský život bude ztracený. Svatá místa po celém světě jsou určená pro ty, kteří odešli do ústraní a připravují se na lepší příští život. Inteligentní lidé tam na konci svého života musí odejít a žít životem duchovní obnovy s cílem zbavit se rodinných pout, která se pokládají za okovy hmotného života. Opustit domov se doporučuje právě kvůli tomu, aby se člověk zbavil hmotné připoutanosti. Ten, kdo až do smrti lpí na rodinném životě, se nemůže zbavit hmotné připoutanosti, a kdo se nezbaví hmotné připoutanosti, nemůže pochopit duchovní svobodu. Nikdo by se však neměl spokojit s tím, že opustí domov, nebo že si vytvoří nový domov na posvátném místě, ať už zákonně či nezákonně. Mnoho lidí opouští domov a jde na svatá místa, ale díky špatné společnosti se z nich následkem nedovoleného pohlavního styku stávají znovu lidé žijící rodinným životem. Hmotná iluzorní energie je tak silná, že jí člověk může snadno podlehnout v každém životním stádiu, i poté, co odešel ze svého šťastného domova. Proto je nezbytné cvičit se v sebeovládání a celibátu a nemít nejmenší touhu po pohlavním životě. Pro člověka, který chce povýšit svoji existenci, je pohlavní život sebevraždou, ne-li něčím horším. Vzdát se rodinného života tedy znamená ovládat všechny své smyslové touhy, zvláště touhu sexuální. Proto je nutné usadit se na náležitě posvěcené místo ze slámy, jelení kůže a koberce, a bez přestupků zpívat svaté jméno Pána, jak bylo předepsáno výše. Celý proces spočívá ve stažení mysli od hmotných věcí a soustředění na lotosové nohy Pána. Tento jednoduchý postup sám o sobě pomáhá dospět na nejvyšší duchovní úroveň.