2
Kapitola druhá
Йога като работа, извършвана с преданост
Může být práce jógou?
Чували сме имената на най-различни видове йога и йогӣ, но в Бхагавад-гӣта̄ Кр̣ш̣н̣а казва, че истински йогӣ е този, който му се е отдал напълно. Кр̣ш̣н̣а заявява, че между живота в отречение (сання̄са) и йога няма разлика.
Každý z nás jistě slyšel jména mnohých jogínů a mnoho názvů různých jóg, ale v Bhagavad-gítě Kršna říká, že skutečný jogín je ten, kdo se Mu plně odevzdal. Prohlašuje, že mezi odříkáním (sannyāsa) a jógou není žádný rozdíl.
йогам̇ там̇ виддхи па̄н̣д̣ава
на хй асанняста-сан̇калпо
йогӣ бхавати кашчана
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana
„Това, което се нарича отречение, е едно и също нещо с йога (свързването с Върховния), защото никой не може да стане йогӣ, докато не се откаже от желанието за сетивно наслаждение“ (Бхагавад-гӣта̄, 6.2).
„Věz, že to, co se nazývá odříkání, je totéž co jóga neboli spojení s Nejvyšším, ó Pánduovče, neboť nikdo se nemůže stát jogínem, dokud se nezřekne touhy po smyslovém požitku.“ (Bg. 6.2)
В Бхагавад-гӣта̄ са описани три основни вида йога: карма йога, гя̄на йога и бхакти йога. Различните йога системи могат да се сравнят със стълба. Някои хора са на първото стъпало от стълбата, други са стигнали до средата, а трети са на върха ѝ. В зависимост от височината, до която се е изкачил човек, той се нарича карма йогӣ, гя̄на йогӣ и т.н. Във всички случаи обаче той отдава служене на Върховния Бог, различна е само степента, до която се е издигнал. Кр̣ш̣н̣а казва на Арджуна, че отречението (сання̄са) и йога са едно и също нещо, защото човек не може да стане нито йогӣ, нито сання̄сӣ, докато не се освободи от желанията и от сетивното наслаждение.
V Bhagavad-gítě jsou popsány tři základní druhy jógy – karma--jóga, džňána-jóga a bhakti-jóga. Jógové systémy je možné přirovnat ke schodišti. Někdo je na prvním schodu, někdo na druhém, jiný může být v polovině a další může být až nahoře. Když někdo pokročí na určitou úroveň, říká se mu karma-jogín, džňána-jogín atd. Služba Nejvyššímu je však společná pro všechny. Rozdíl je pouze v různém stupni vývoje. Proto Šrí Kršna říká Ardžunovi, aby pochopil, že odříkání (sannyāsa) a jóga jsou totožné, neboť bez osvobození od tužeb a smyslového požitku se člověk nemůže stát ani jogínem, ani sannjásínem.
Има хора, които се занимават с йога, за да спечелят нещо от това, но такава йога не е истинска йога. Всичко трябва да се използва в служене на Бога. Всичко, което правим в положението си на обикновени работници, на сання̄сӣ, йогӣ или философи, трябва да извършваме в съзнание за Кр̣ш̣н̣а. Когато сме погълнати от мисълта да служим на Кр̣ш̣н̣а и действаме с такова съзнание, тогава можем да станем истински сання̄сӣ и истински йогӣ. За тези, които се намират на първото стъпало от стълбата на йога, е нужна работа. Човек не трябва да се заблуждава, че щом е започнал да се занимава с йога, трябва да спре да работи. В Бхагавад-гӣта̄ Кр̣ш̣н̣а съветва Арджуна да стане йогӣ, но нито веднъж не му казва да спре да се сражава. Тъкмо обратното. Естествено, някои ще се чудят как е възможно човек да бъде едновременно и йогӣ, и воин. В представата на повечето хора йога означава човек да седи в усамотено място с кръстосани крака и изправен гръб, да гледа с полузатворени очи върха на носа си и да се концентрира. Защо Кр̣ш̣н̣а казва на Арджуна да стане йогӣ и в същото време иска от него да участва в ужасна война? В това е загадката на Бхагавад-гӣта̄: човек да остане воин и в същото време да бъде най-великият йогӣ и най-великият сання̄сӣ. Как може да стане това? – Чрез Кр̣ш̣н̣а съзнание. Човек просто трябва да се сражава заради Кр̣ш̣н̣а, да работи за Кр̣ш̣н̣а, да яде за Кр̣ш̣н̣а, да спи за Кр̣ш̣н̣а и да посвети всичките си дейности на Кр̣ш̣н̣а. Тогава той става най-издигнатият йогӣ и най-великият сання̄сӣ. Това е тайната.
Existují jogíni, kteří dělají jógu pro peníze, ale to není skutečná jóga. Všechno je třeba zapojit do služby Bohu. Bez ohledu na to, jestli máme nějakou obyčejnou práci nebo jestli jsme sannjásíni nebo jogíni, musíme dělat všechno pro uspokojení Kršny. Když neustále myslíme na to, jak sloužit Kršnovi a jednáme s tímto vědomím, můžeme se stát skutečnými jogíny nebo sannjásíny.
Na prvním stupni jógového žebříčku stojí práce. Nikdo by si neměl myslet, že když se rozhodne začít s jógou, musí přestat pracovat. V Bhagavad-gítě Kršna žádá Ardžunu, aby se stal jogínem, ale nikdy mu neřekl, aby přestal bojovat. Právě naopak. Jistě nás napadne otázka, jak je možné být jogínem a zároveň válečníkem. Myslíme si, že jóga znamená vzpřímeně sedět na osamělém místě se zkříženýma nohama a s přivřenýma očima se soustředit na špičku nosu. Proč tedy Kršna žádá Ardžunu, aby se stal jogínem a zároveň šel do strašné války? Ale právě toto je tajemství Bhagavad-gíty – člověk může zůstat vojevůdcem a současně být největším jogínem a největším sannjásínem. Jak je to možné? Je to možné, jedná-li člověk s vědomím Kršny. Musí bojovat pro Kršnu, pracovat pro Kršnu, jíst pro Kršnu, spát pro Kršnu a věnovat Kršnovi všechny své činnosti. Tak se stane největším jogínem a největším sannjásínem. To je celé tajemství.
В шеста глава на Бхагавад-гӣта̄ Шрӣ Кр̣ш̣н̣а учи Арджуна как да изпълнява медитативната йога, но Арджуна я отхвърля като прекалено трудна. Тогава защо Арджуна е приеман за велик йогӣ? Арджуна не приел медитативната система, но Кр̣ш̣н̣а го провъзгласил за най-великия йогӣ, защото Арджуна постоянно мислел за него. Да се мисли за Кр̣ш̣н̣а, е същината на всички йога системи – хат̣ха, карма, гя̄на, бхакти и всеки друг вид йога, жертвоприношение и благотворителност. Всички дейности, препоръчвани за духовна реализация, накрая извеждат до Кр̣ш̣н̣а съзнание, до постоянното мислене за Кр̣ш̣н̣а. Истинското съвършенство в живота е човек винаги да бъде осъзнат за Кр̣ш̣н̣а и да помни Кр̣ш̣н̣а, докато извършва различните си дейности.
V šesté kapitole Bhagavad-gíty Šrí Kršna poučuje Ardžunu, jak provádět meditativní jógu, ale Ardžuna ji odmítá s tím, že je příliš obtížná. Proč je tedy Ardžuna považován za velkého jogína? Ardžuna sice odmítl meditativní systém jógy, ale Kršna ho prohlásil za největšího jogína, což zdůvodnil slovy „neustále na Mě myslíš“. Myslet na Kršnu je základem všech systémů jógy – ať je to již haṭha, karma, jñāna, bhakti nebo jakýkoliv jiný druh jógy, oběti nebo dobročinnosti. Všechny doporučené činnosti duchovní realizace vyúsťují ve vědomí Kršny. Skutečná dokonalost lidského života je neustále myslet na Kršnu, i když člověk vykonává různé druhy činností
В началния етап е най-добре човек постоянно да работи за Кр̣ш̣н̣а. Той винаги трябва да изпълнява някакво задължение и да извършва дейности, защото не е добре да остава бездеен дори за миг. Когато, действайки по този начин, човек напредне, тогава дори да не извършва физическа работа, вътре в себе си той е постоянно зает с мисли за Кр̣ш̣н̣а. В началото обаче е по-добре сетивата да се ангажират в служене на Кр̣ш̣н̣а. Има най-различни дейности, с които човек може да служи на Кр̣ш̣н̣а. Целта на Международното общество за Кришна съзнание е да помага на хората, които искат да станат предани, в извършването на такива дейности. За действащите в Кр̣ш̣н̣а съзнание денят не е достатъчен, за да служат на Кр̣ш̣н̣а. Има достатъчно дейности и денем, и нощем, които последователите на Кр̣ш̣н̣а съзнание с радост вършат. Това е истинското щастие – непрекъснато да работиш за Кр̣ш̣н̣а и да разпространяваш Кр̣ш̣н̣а съзнание по целия свят. В материалния свят човек се уморява много, ако работи постоянно. Но когато някой действа в Кр̣ш̣н̣а съзнание, той може да повтаря Харе Кр̣ш̣н̣а и да извършва предано служене двайсет и четири часа в денонощието, без да знае умора. Ако повтаряме някакви светски звуци, скоро ще се изтощим, но на духовно равнище няма да чувстваме умора. Духовното равнище е абсолютно. В материалния свят всеки работи за сетивно наслаждение и използва печалбата от труда си, за да задоволява сетивата си. Истинският йогӣ не желае такива плодове, той не желае нищо друго освен Кр̣ш̣н̣а и Кр̣ш̣н̣а винаги е с него.
V počátečním stadiu se doporučuje stále pracovat pro Kršnu. Neustále musíme hledat nějakou povinnost nebo nějaké zaměstnání, protože zůstat nečinný byť i jen na jednu vteřinu není dobré. Když díky těmto činnostem uděláme postupný pokrok, není pak nutné neustále pracovat. Budeme činní uvnitř a budeme stále myslet na Kršnu. Na začátku se však doporučuje plně zaměstnávat své smysly ve službě Kršnovi. Existuje mnoho různých činností, které je možné dělat jako službu Kršnovi. Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny je určena k tomu, aby poskytla začínajícím oddaným vedení při těchto činnostech. Ti, kteří pracují s vědomím Kršny, mají pocit, že den nemá dost hodin na to, aby mohli plně sloužit Kršnovi. Student vědomí Kršny je dnem i nocí činný a všechno dělá s velkou radostí. To je úroveň dokonalého štěstí – neustále pracovat pro Kršnu a snažit se šířit vědomí Kršny po celém světě. V hmotném světě se člověk po celodenní práci unaví, ale když někdo pracuje s vědomím Kršny, může zpívat Hare Kršna a oddaně sloužit dvacet čtyři hodiny denně a nikdy se neunaví. Budeme-li opakovat nějakou hmotnou vibraci, budeme za chvíli vyčerpáni. Na duchovní úrovni však o únavě nemůže být ani řeči. Duchovní úroveň je absolutní. V hmotném světě všichni pracují pro smyslový požitek. Zisku z práce v hmotném světě lidé používají k uspokojení svých smyslů. Skutečný jogín však po takových plodech netouží. Netouží po ničem jiném než po Kršnovi a Kršna je neustále zde.