ГЛАВА ШЕСТА
Kapitola šestá
Как да изпълняваме преданото служене
Jak vykonávat oddanou službu
Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ казва, че по-големият му брат (Сана̄тана Госва̄мӣ) е съставил Хари-бхакти вила̄са като ръководство за всички ваиш̣н̣ави и е изброил в нея много правила и ограничения, които те трябва да следват. Някои от тях са от първостепенна важност, затова Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ ще ни ги обясни за наше добро. Има се предвид това, че Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ ще изложи само основните принципи, без да се спира на подробностите. Например един от основните принципи е, че човек трябва да приеме духовен учител. Точно как ще следва наставленията на духовния си учител, се смята за подробност – примерно ако човек следва наставленията на духовния си учител, но те се различават от наставленията на друг духовен учител, това се отнася към подробностите. Основният принцип, приемането на духовен учител, е универсален, докато практическите детайли могат да се отличават. Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ не иска да се спира на подробностите, а да представи само принципите.
Šríla Rúpa Gósvámí uvedl, že jeho starší bratr (Sanátana Gósvámí) sestavil Hari-bhakti-vilásu, aby poskytl vaišnavům vedení a zmínil se o mnoha pravidlech a pokynech, které mají vaišnavové dodržovat. Některé z nich jsou velice význačné a důležité, a Šríla Rúpa Gósvámí se nyní o těchto velice důležitých bodech pro náš prospěch zmíní. Tím chceme říci, že Šríla Rúpa Gósvámí se hodlá zmínit pouze o základních zásadách a ne o detailech. Základní zásadou například je, že člověk musí přijmout duchovního mistra. Upřesnění, jak člověk dodržuje pokyny duchovního mistra, se považuje za detail. Když člověk například dodržuje pokyn svého duchovního mistra, a tento pokyn se liší od pokynů jiného duchovního mistra, říkáme tomu detailní informace. Základní zásada přijmout duchovního mistra platí pro všechny, i když detaily se mohou lišit. Šríla Rúpa Gósvámí se zde nechce rozepisovat o detailech, ale chce nám předložit pouze základní pravidla.
Основните принципи са следните: 1) човек трябва да приеме убежище в лотосовите нозе на истински духовен учител, 2) трябва да приеме посвещение от духовния учител и да научи от него как да отдава предано служене, 3) трябва да се подчинява на наставленията на духовния си учител с вяра и преданост, 4) под ръководството на духовния си учител човек трябва да следва стъпките на великите а̄ча̄рии (учители), 5) трябва да пита духовния си учител как да напредва в Кр̣ш̣н̣а съзнание, 6) трябва да е готов да изостави всичко материално, ако така изисква удовлетворяването на Шрӣ Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност. (Това означава, че когато отдаваме предано служене на Кр̣ш̣н̣а, трябва да сме готови да изоставим дори нещо, с което може би не искаме да се разделим, и да сме готови да приемем дори нещо, което може да не искаме да приемем.) 7) Човек трябва да живее в свято място за поклонение като Два̄рака̄ или Вр̣нда̄вана, 8) трябва да приема само това, което е необходимо, и да контактува с материалния свят само дотолкова, доколкото е необходимо, 9) трябва да пости на Ека̄дашӣ и 10) да обожава свещените дървета, по-специално баняновото дърво.
Vyjmenovává následující základní zásady: (1) odevzdat se pod ochranu lotosových nohou pravého duchovního mistra, (2) dostat zasvěcení od duchovního mistra a učit se od něj, jak vykonávat oddanou službu, (3) dodržovat nařízení duchovního mistra s vírou a oddaností, (4) následovat pod vedením duchovního mistra šlépěje velkých áčárjů (učitelů), (5) dotazovat se duchovního mistra, jak pokročit ve vědomí Kršny, (6) být připraven vzdát se všeho hmotného pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, Šrí Kršny (to znamená, že když oddaně sloužíme Kršnovi, musíme být připraveni vzdát se něčeho, čeho se vzdáváme neradi, a také musíme přijmout něco, co možná přijímáme neradi), (7) žít na posvátném poutním místě jako je Dváraká a Vrndávana, (8) přijímat pouze to, co je nezbytné, neboli zabývat se hmotným světem jen pokud je to nezbytné, (9) dodržovat postní dny na Ékádaší a (10) uctívat posvátné stromy jako je banyánovník.
Тези десет пункта са предварителните изисквания, чието изпълнение е необходимо, за да се сложи началото на практически регулираното предано служене. Ако начинаещият предан следва тези десет правила, сигурно е, че ще напредне в Кр̣ш̣н̣а съзнание много бързо.
Těchto deset bodů je předběžně nutných pro začátek oddané služby podle usměrňujících zásad. Když začínající oddaný bude na počátku dodržovat výše zmíněných deset zásad, udělá ve vědomí Kršny rychlý pokrok.
По-нататък се изброяват правилата за следващата степен: 1) решително да изостави общуването с неотдадени, 2) да не дава наставления на тези, които не желаят да приемат преданото служене, 3) да не се увлича да строи скъпи храмове или манастири, 4) да не се стреми да чете прекалено много книги. Човек не трябва също да си изкарва прехраната, като дава лекции върху Шрӣмад Бха̄гаватам и Бхагавад-гӣта̄ или като става професионален декламатор на тези произведения, 5) Човек не трябва да бъде небрежен към всекидневните си дейности, 6) не трябва да тъжи, когато загуби, нито да е във възторг, когато спечели, 7) не трябва да проявява неуважение към полубоговете, 8) не трябва да безпокои ненужно нито едно живо същество, 9) внимателно трябва да избягва всички оскърбления и грешки, които могат да се допуснат при повтарянето на святото име на Бога или при обожаването на мӯртите в храма, и 10) не трябва за нищо на света да търпи, ако някой хули Върховната Божествена Личност Кр̣ш̣н̣а или преданите му.
Další pokyny jsou následující: (1) Měli bychom přísně opustit společnost neoddaných. (2) Neměli bychom poučovat člověka, který netouží přijmout oddanou službu. (3) Neměli bychom být příliš nadšení do stavění drahých chrámů či klášterů. (4) Neměli bychom se snažit číst příliš mnoho knih ani bychom neměli uvažovat o myšlence, že si budeme vydělávat na živobytí přednáškami nebo profesionálním přednášení Šrímad Bhágavatamu nebo Bhagavad-gíty. (5) Neměli bychom zanedbávat obyčejné záležitosti. (6) Neměli bychom podléhat nářku při ztrátě ani radosti při zisku. (7) Neměli bychom být neuctiví k polobohům. (8) Neměli bychom zbytečně sužovat žádnou živou bytost. (9) Měli bychom se pečlivě vyhýbat různým přestupkům při zpívání svatého jména Pána a při uctívání Božstva v chrámu. (10) Neměli bychom nikdy tolerovat pomlouvání Nejvyšší Osobnosti Božství, Kršny, nebo Jeho oddaných.
Човек не може да се издигне до равнището на са̄дхана-бхакти, на практически регулираното предано служене, ако не следва гореспоменатите десет принципа. Дотук Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ спомена общо двадесет принципа, които са много важни. Но най-важни са първите три: приемане на убежище при истински духовен учител, получаване на посвещение от него и служене на духовния учител с почит и уважение.
Bez dodržování výše zmíněných deseti zásad se nemůžeme náležitě povznést na úroveň sādhana-bhakti neboli oddané služby v praxi. Šríla Rúpa Gósvámí se celkem zmínil o dvaceti bodech a všechny jsou velice důležité. Z těchto dvaceti jsou první tři nejdůležitější — totiž přijmout pravého duchovního mistra, obdržet od něj zasvěcení a s úctou a vážností mu sloužit.
После идват следните правила, които също са важни: 1) Човек трябва да украсява тялото си с тилак, знака на ваиш̣н̣авите. (Смисълът на този обичай е, че когато човек види тези знаци по тялото на един ваиш̣н̣ава, веднага ще си спомни за Кр̣ш̣н̣а. Бог Чайтаня е казал, че ваиш̣н̣ава е този, който кара другите да си спомнят за Кр̣ш̣н̣а, когато го видят. Затова е много важно ваиш̣н̣авите да поставят тилак по телата си, който да напомня на другите за Кр̣ш̣н̣а.) 2) Когато си поставя тилак, човек понякога може да напише на тялото си Харе Кр̣ш̣н̣а. 3) Човек трябва да приема цветя и да се окичва с гирлянди, които са били предложени на мӯртите и на духовния учител. 4) Човек трябва да танцува пред мӯртите. 5) Той трябва веднага да се поклони, щом види мӯртите или духовния си учител. 6) Човек трябва да стане прав, когато посещава храм на Бог Кр̣ш̣н̣а. 7) Когато мӯртите се извеждат на разходка по улицата, човек трябва веднага да се присъедини към шествието. (В тази връзка може да се отбележи, че в Индия, и най-вече в храмовете на Виш̣н̣у, има следния обичай: освен големите мӯрти, които се намират в главната част на храма, има и един чифт по-малки мӯрти, които вечер се извеждат на разходка. В някои храмове има обичай вечер да се прави голямо шествие с оркестър. Мӯртите седят на богато украсени тронове в колесница или на носилка, която носят преданите, а над тях е разперен голям красив чадър. Така изнасят мӯртите на улицата и обикалят с тях цялата околност, през което време хората излизат и им предлагат праса̄дам. Картината става прекрасна, когато към шествието се присъединят всички местни жители. Когато изнесат мӯртите, слугите от храма излизат и отчитат пред тях всички разходи и приходи за деня. Това се прави, защото мӯртите са смятани за собственици на целия храм, а всички свещенослужители и останалите хора от храма са техни слуги. Този обичай е много, много древен и се следва и до ден-днешен. И така, тук се казва, че когато мӯртите са на разходка, хората трябва да вървят след тях.) 8) Преданите трябва да посещават храмовете на Виш̣н̣у поне веднъж или два пъти дневно – сутрин и вечер. (Във Вр̣нда̄вана това правило се следва много стриктно. Всяка сутрин и вечер всички предани от града посещават различните храмове. В тези часове от деня из целия град има големи тълпи. В град Вр̣нда̄вана има около пет хиляди храма. Естествено човек не може да отиде във всеки един, но има поне една дузина големи и важни храмове, основани от Госва̄мӣте, които трябва да бъдат посетени.)
Další důležité body jsou následující: (1) Měli bychom si zdobit tělo tilakem, což je znamení vaišnavy. (Jakmile člověk uvidí tyto znaky na těle vaišnavy, okamžitě si vzpomene na Kršnu. Pán Čaitanja řekl, že vaišnava je ten, na kterého když se někdo podívá, vzpomene si na Kršnu. Je proto nezbytné aby si vaišnava značil tělo tilakem, aby upamatoval ostatní na Kršnu.) (2) Při značení tilakem můžeme někdy napsat na tělo Haré Kršna. (3) Měli bychom přijímat květiny a girlandy, které byly obětovány Božstvu a duchovnímu mistrovi, a dávat je na své tělo. (4) Měli bychom se naučit tančit před Božstvy. (5) Měli bychom se naučit okamžitě se poklonit při zahlédnutí Božstva nebo duchovního mistra. (6) Při návštěvě chrámu Šrí Kršny bychom měli stát. (7) Je-li Božstvo vyneseno na procházku po ulici, oddaný by se měl okamžitě přidat k průvodu. (V této souvislosti se můžeme zmínit, že v Indii, zvláště v chrámech Višnua, jsou vedle velkého Božstva, které nepřetržitě stojí v hlavní části chrámu, také menší Božstva, která se berou večer na procházku. V některých chrámech je zvykem večer uspořádat velký průvod s hudbou a pěkným deštníkem nad Božstvy, která stojí na ozdobných trůnech na vozu či nosítkách, která nesou oddaní. Božstva vycházejí na ulici a procházejí se po okolí, zatímco sousedé vycházejí, aby nabídli prasádam. Všichni lidé v okolí průvod následují a je to velice pěkná událost. Když Božstva vychází, služebníci chrámu Jim předloží denní účty: tolik jsme získali, takové byly výdaje. Je to myšleno tak, že Božstva jsou pokládána za vlastníky všeho a všichni kněží a ostatní lidé, starající se o chrám, se považují za služebníky Božstev. Tento systém je velice starý a stále se dodržuje, a proto je zde zmíněno, že když je Božstvo na procházce, lidé by Ho měli následovat.) (8) Oddaný musí navštěvovat Višnuův chrám alespoň jednou nebo dvakrát denně, ráno a večer. (Ve Vrndávaně se to dodržuje velice přísně. Všichni oddaní ve městě jdou každé ráno a večer navštívit různé chrámy. V této době je po celém městě spousta lidí. Ve Vrndávaně je kolem pěti tisíc chrámů. Není samozřejmě možné navštívit všechny chrámy, je zde však alespoň tucet velkých a důležitých chrámů, které založili Gósvámí, a které bychom měli navštívit.)
9) Човек трябва да обиколи сградата на храма поне три пъти. (Във всеки храм е уредено той да може да се обикаля поне три пъти. Някои предани обикалят храма повече от три пъти – десет, петнадесет пъти, в зависимост от обета, който са дали. Госва̄мӣте обикаляли хълма Говардхана.) Препоръчва се също човек да обикаля цялата Вр̣нда̄вана. 10) Човек трябва да обожава мӯртите в храма според регулиращите принципи. (Да прави а̄рати, да предлага праса̄дам, да украсява мӯртите и пр. – всичко това трябва да се прави редовно.) 11) Човек трябва да отдава лично служене на мӯртите, 12) трябва да пее, 13) да участва в сан̇кӣртана, 14) да мантрува, 15) да отдава молитви, 16) да повтаря известни молитви, 17) да опитва маха̄-праса̄дам (храната от съда, в който са се предлагали ястия на мӯртите), 18) да пие чаран̣а̄мр̣та (течността, с която са били къпани мӯртите; тя се предлага на гостите). 19) Човек трябва да мирише благовонията и цветята, които се предлагат на мӯртите, 20) трябва да докосва лотосовите нозе на мӯртите, 21) трябва да гледа мӯртите с много преданост, 22) трябва да извършва а̄рати (а̄ра̄трика) в различни часове от деня, 23) трябва да слуша за Бога и за забавленията му, описани в Шрӣмад Бха̄гаватам, Бхагавад-гӣта̄ и други подобни книги. 24) Човек трябва да се моли на мӯртите да му дадат милостта си, 25) трябва да помни мӯртите, 26) да медитира върху мӯртите, 27) доброволно да отдава някакво служене, 28) да мисли за Бога като за свой приятел, 29) да жертва всичко за Бога, 30) да предлага на Бога любими предмети, например храна и дрехи, 31) да поема всякакви рискове и да полага всички усилия за благото на Кр̣ш̣н̣а, 32) при всички обстоятелства да остава отдадена душа, 33) да полива дървото туласӣ, 34) редовно да слуша Шрӣмад Бха̄гаватам и други подобни писания, 35) да живее в свято място като Матхура̄, Вр̣нда̄вана или Два̄рака̄, 36) да служи на ваиш̣н̣авите (преданите), 37) да организира преданото си служене според средствата, с които разполага, 38) през месец Ка̄рттика (октомври-ноември) да отдава специално служене, 39) да отдава специално служене по време на Джанма̄ш̣т̣амӣ (времето, когато Кр̣ш̣н̣а се е появил на този свят), 40) да прави всичко много внимателно и с голяма преданост към мӯртите, 41) да се наслаждава на Бха̄гаватам, като го чете сред предани, а не сред други хора, 42) да общува с по-напреднали предани, 43) да повтаря святото име на Бога и 44) да живее в пределите на Матхура̄.
(9) Musíme budovu chrámu alespoň třikrát uctivě obejít. (Každý chrám je postaven tak, aby se dal obcházet, a dělá se to alespoň třikrát. Někteří oddaní chodí kolem chrámu vícekrát — desetkrát, patnáctkrát — podle svých slibů. Gósvámí měli ve zvyku obcházet kopec Góvardhana.) Měli bychom také obcházet celou oblast Vrndávany. (10) Měli bychom uctívat Božstva v chrámu podle usměrňujících zásad. (Dělat ārati, obětovat prasádam, zdobit Božstva atd. — tyto věci musíme dodržovat pravidelně.) (11) Musíme prokazovat osobní služby Božstvu. (12) Musíme zpívat. (13) Musíme provádět sankírtan. (14) Musíme dělat džapu. (15) Musíme skládat Božstvům modlitby. (16) Musíme pronášet význačné modlitby. (16) Musíme ochutnávat mahā-prasādam (jídlo přímo z talíře, na kterém se obětovalo Božstvům). (18) Musíme pít čaranámrtu (voda z koupele Božstev, která se nabízí hostům.) (19) Musíme čichat k tyčinkám a květinám obětovaným Božstvu. (20) Musíme se dotknout lotosových nohou Božstev. (21) Musíme se dívat na Božstva s velkou oddaností. (22) Musíme v různé doby dělat ārati (ārātrika). (23) Musíme naslouchat o Pánovi a Jeho zábavách ze Šrímad Bhágavatamu, Bhagavad-gíty a podobných knih. (24) Musíme se modlit k Božstvu o milost. (25) Měli bychom vzpomínat na Božstva. (26) Měli bychom meditovat o Božstvu. (27) Měli bychom prokazovat nějakou dobrovolnou službu. (28) Měli bychom myslet na Pána jako na svého přítele. (29) Měli bychom obětovat všechno Pánu. (30) Měli bychom obětovat oblíbenou věc (jako jídlo nebo šaty). (31) Měli bychom podstoupit všemožná rizika a jednat v Kršnově zájmu. (32) Za každých podmínek bychom měli být odevzdanými dušemi. (33) Měli bychom zalévat keř tulasí. (34) Měli bychom pravidelně naslouchat Šrímad Bhágavatamu a podobným písmům. (35) Měli bychom žít na posvátných místech jako Mathurá, Vrndávana nebo Dváraká. (36) Měli bychom sloužit vaišnavům (oddaným). (37) Měli bychom si zařídit oddanou službu podle svých možností. (38) V měsíci Kárttika (říjen-listopad) bychom si měli vzít nějakou zvláštní službu a vykonávat ji. (39) Během Džanmáštamí (den Kršnova zjevení v tomto světě) bychom měli vykonat zvláštní službu. (40) Měli bychom dělat vše s velkou péčí a oddaností Božstvu. (41) Měli bychom s radostí vychutnávat čtení Bhágavatamu mezi oddanými a nechodit mezi neoddané. (42) Měli bychom se stýkat s pokročilejšími oddanými. (43) Měli bychom zpívat svaté jméno Pána. (44) Měli bychom žít v oblasti Mathury.
И така, регулиращите принципи включват шейсет и четири правила. Както вече споменахме, първите десет от тях са основните регулиращи принципи. После следват втората група регулиращи принципи, а освен тях има още четиридесет и четири други дейности. Така че общо стават шейсет и четири правила за отдаване на практически регулирано предано служене. От тези шейсет и четири правила особено важни са пет: обожаването на мӯртите, слушането на Шрӣмад Бха̄гаватам, общуването с предани, сан̇кӣртана и живеенето в Матхура̄.
Usměrňující zásady jsou celkem šedesát čtyři. Již jsme se zmínili, že prvních deset jsou předběžné usměrňující zásady. Pak přijde deset následujících usměrňujících zásad a pak přidáme další čtyřicet čtyři činnosti. Dohromady tedy existují pro vykonávání oddané služby v praxi šedesát čtyři pravidla. Z těchto šedesáti čtyř pravidel je pět bodů velice důležitých — totiž uctívání Božstva, naslouchání Šrímad Bhágavatamu, stýkání se s oddanými, sankírtan a žití v Mathuře.
Всичко, което правим с тялото, ума и речта си, трябва да отговаря на шейсет и четирите правила на преданото служене. Както казахме в началото, основният регулиращ принцип на преданото служене е всичките ни сетива да бъдат заети в служене на Бога. А точно как може да се осъществи това, се описва с горните шейсет и четири правила. По-нататък Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ ще приведе доказателства от различни писания, които свидетелстват за автентичността на много от тези правила.
Šedesát čtyři body oddané služby by měly zahrnovat všechny činnosti našeho těla, mysli a řeči. Jak je uvedeno na začátku, usměrňující zásady oddané služby předepisují, že všechny naše smysly musí být zaměstnány ve službě Pánu. Upřesnění jak mohou být zaměstnány je popsáno ve výše zmíněných šedesáti čtyřech bodech. Šríla Rúpa Gósvámí nyní uvede citáty z různých písem, aby autentičnost mnoha z těchto bodů doložil.