Глава 35
35. KAPITOLA
Чувствата на гопӣте в раздялата им с Кр̣ш̣н̣а
Gópí cítí odloučení
Гопӣте на Вр̣нда̄вана били толкова привързани към Кр̣ш̣н̣а, че не можели да бъдат удовлетворени само от танца ра̄са през нощта. Те искали и през деня да са с него и да му се наслаждават. Когато Кр̣ш̣н̣а отивал в гората с пастирчетата и кравите, физически гопӣте били далече, но сърцата им отивали с него. Те били свързани с него чрез силните чувства, причинени от раздялата. В основата на ученията на Бог Чайтаня и на ученическата последователност, водеща началото си непосредствено от него, стои въпросът, как да се постигне това силно усещане за раздяла. Когато не общуваме с Кр̣ш̣н̣а лично, можем да усещаме присъствието му чрез чувствата, породени от раздялата ни с него, също като гопӣте. Трансценденталната форма на Кр̣ш̣н̣а, качествата му, забавленията му и нещата, които го заобикалят, не се различават от него. Има девет различни вида предано служене. Преданото служене на Кр̣ш̣н̣а, което се извършва в настроение на раздяла, издига предания до равнището на най-голямото съвършенство, до положението на гопӣте.
Gópí z Vrindávanu byly ke Krišnovi tak připoutané, že se nespokojily jenom s tancem rāsa v noci. Chtěly s Ním být a těšit se z Jeho společnosti i ve dne. Když Krišna odešel se svými přáteli pasáčky a krávami do lesa, gópí se nezúčastnily fyzicky, ale jejich srdce šla s Ním. Tak se mohly těšit z Jeho společnosti prostřednictvím silných pocitů odloučení. Získat tento silný pocit odloučení je učení Pána Čaitanji a Jeho přímé učednické posloupnosti Gósvámích. Když nejsme ve fyzickém styku s Krišnou, můžeme se s Ním stýkat jako gópí — prostřednictvím pocitů odloučení. Krišnova transcendentální podoba, vlastnosti, zábavy i doprovod jsou s Ním totožné. Existuje devět způsobů oddané služby. Oddaná služba Krišnovi s pocity odloučení povyšuje oddaného na nejvyšší úroveň dokonalosti, na úroveň gópí.
В молитвите на Шрӣнива̄са̄ча̄ря към шестимата Госва̄мӣ се казва, че те изоставили материалното богатство, което получавали от правителствената си служба и положението си сред аристокрацията, за да отидат във Вр̣нда̄вана, където живеели като обикновени просяци и ходели от врата на врата. Но те били така изпълнени с чувствата, които изпитвали гопӣте, когато Кр̣ш̣н̣а го нямало, че за тях всеки миг преливал от трансцендентално удоволствие. Когато бил в Джаганна̄тха Пурӣ, Бог Чайтаня пък бил в ролята на Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ, която страда от раздялата с Кр̣ш̣н̣а. Личностите, които принадлежат към ученическата последователност от Ма̄дхва-Гауд̣ӣя-сампрада̄я също трябва да изпитват чувствата на раздялата, да обожават трансценденталната форма на Кр̣ш̣н̣а и да обсъждат трансценденталните му учения, забавления, качества, среда и придружители. Духовните учители трябва да обогатяват преданите с най-висшето съвършенство в преданото служене. Съвършенството на Кр̣ш̣н̣а съзнание е непрекъснато да усещаме раздялата си с Кр̣ш̣н̣а, докато му служим.
Šrínivásáčárja říká v modlitbě k šesti Gósvámím, že se vzdali hmotného bohatství vládní služby a života princů a odešli do Vrindávanu, kde žili jako obyčejní mniši, kteří chodili žebrat od domu k domu. Byli ale tak naplněni pocity odloučení gópí, že každým okamžikem prožívali transcendentální blaženost. Podobně Pán Čaitanja, když pobýval v Džagannáth Purí, byl v rozpoložení Rádhárání odloučené od Krišny. Ti, kdo patří do učednické posloupnosti Mádhva-gaudíja-sampradáji, by měli vždy cítit odloučení od Krišny, uctívat Jeho transcendentální podobu a rozmlouvat o Jeho transcendentálním učení, Jeho zábavách, Jeho vlastnostech a Jeho doprovodu. To je povznese na nejvyšší úroveň oddané dokonalosti. Cítit neustálé odloučení při vykonávání služby Pánu je dokonalost vědomí Krišny.
Гопӣте разговаряли за Кр̣ш̣н̣а по следния начин. Някоя гопӣ казвала: „Скъпи приятелки, знаете ли, че когато Кр̣ш̣н̣а лежи на земята, се обляга на левия си лакът и отпуска главата си на лявата си ръка? Докато свири на флейта с нежните си пръсти, красивите му вежди потрепват, а звуците, които изтръгва, са толкова приятни, че обитателите на райските планети, които пътуват из космоса със съпругите и любимите си, спират въздушните си кораби, поразени от песента на флейтата. Тогава съпругите на полубоговете, седнали в корабите, се срамуват от своите песни и музикални способности. И не само това, те се измъчват от любовна страст и косите им се разпиляват, а дрехите им се отпускат.“
Gópí se mezi sebou bavily o Krišnovi následujícím způsobem. “Mé milé přítelkyně,” řekla jedna gópí, “víte, že když Krišna leží na zemi, opírá se o levý loket a hlavu si drží na levé dlani? Pohybuje svým přitažlivým obočím, jemnými prsty hraje na flétnu a tóny, které vyluzuje, vytvářejí tak pěknou atmosféru, že polobozi z nebeských planet, kteří cestují prostorem s manželkami a milenkami, zastavují svá letadla, ohromeni zvuky Jeho flétny. Ženy polobohů sedící v letadlech se tehdy stydí za svůj zpěv a hudební nadání. Nejen to, ale také zatouží po milostné lásce a jejich vlasy a utažené oděvy se hned uvolní.”
Втора гопӣ казвала: „Скъпи приятелки, Кр̣ш̣н̣а е толкова красив, че богинята на щастието вечно прегръща гърдите му. Той винаги носи златна огърлица. Красивият Кр̣ш̣н̣а свири на флейта, за да ободри сърцата на многобройните си предани. Той е единственият приятел на страдащите живи същества. Когато свири на флейта, всичките крави и другите животни във Вр̣нда̄вана спират да дъвчат. Ушите им се изправят и те замират. Те приличат не на истински животни, а на нарисувани. Кр̣ш̣н̣а свири на флейта толкова очарователно, че омагьосва дори животните, какво да говорим за нас.“
Jiná gópí řekla: “Moje milé přítelkyně, Krišna je tak nádherný, že bohyně štěstí vždy spočívá na Jeho hrudi. Stále Ho zdobí zlatý náhrdelník. Krásný Krišna hraje na flétnu proto, aby těšil srdce mnoha oddaných. Je jediným přítelem trpících živých bytostí. Když se krávy a jiná zvířata z Vrindávanu pasou a Krišna začne hrát, přestanou žvýkat, stojí s plnou tlamou, a v ohromení vztyčí uši. Vypadají, jako kdyby nebyla živá, ale namalovaná. Krišnova hra na flétnu je tak přitažlivá, že okouzluje i zvířata. Co potom říci o nás?”
Трета гопӣ казвала: „Скъпи приятелки, не само животните, но и безжизнените реки и езера във Вр̣нда̄вана замират, когато Кр̣ш̣н̣а минава покрай тях с паунови пера в косите си, изрисуван с естествените бои, които могат да се открият във Вр̣нда̄вана. С листата и цветята, които украсяват тялото му, Той прилича на истински герой. Когато свири на флейта и вика кравите с Балара̄ма, река Ямуна̄ спира да тече и изчаква ветрецът да донесе прах от лотосовите му крака. И Ямуна̄ е нещастна като нас, защото Кр̣ш̣н̣а не ѝ дава милостта си. Реката само стои вцепенена, смирила вълните си, както и ние спираме да плачем от мъка по Кр̣ш̣н̣а."
Další gópí promluvila: “Moje milé přítelkyně, nejen živá zvířata, ale i neživé věci, jako řeky a jezera, jsou ohromené, když kolem nich přejde Krišna s pavím perem zastrčeným ve vlasech a tělem potřeným vrindávanskými hlinkami. Jelikož má tělo ozdobené lístky a květy, vypadá jako nějaký hrdina. Když hraje na flétnu a s Balarámou svolává krávy, řeka Jamuná přestává téci a čeká, až k ní vánek donese prach z Jeho lotosových nohou. Je stejně nešťastná jako my; ani ona nedostává Krišnovu milost. Jen zůstává strnulá a zastavuje svoje vlny, jako i my přestáváme plakat pro Krišnu, když nás naplňuje očekávání.”
Когато Кр̣ш̣н̣а го нямало, от очите на гопӣте непрекъснато се стичали сълзи, но понякога те спирали да плачат, защото мислели, че Кр̣ш̣н̣а идва. И щом разбирали, че Кр̣ш̣н̣а няма да дойде, отново се натъжавали и започвали да плачат. Кр̣ш̣н̣а е изначалната Божествена Личност, източникът на всички форми на Виш̣н̣у, а всички пастирчета са полубогове. Шива, Брахма̄, Индра, Чандра и много други полубогове постоянно са около Бог Виш̣н̣у и го обожават. Пастирчетата съпровождали Кр̣ш̣н̣а, когато Той минавал през гората или се разхождал по хълма Говардхана. Той вървял и свирел на флейта, за да вика кравите си. Просто заради досега си с него дърветата, тревите и другите растения веднага достигали Кр̣ш̣н̣а съзнание. Личността, която е в Кр̣ш̣н̣а съзнание, жертва всичко за Кр̣ш̣н̣а. Въпреки че дърветата и тревите нямат много развито съзнание, като общували с Кр̣ш̣н̣а и приятелите му, те достигали Кр̣ш̣н̣а съзнание. И искали да отдадат всичко, което имат – плодовете си, цветовете си и меда, който непрекъснато капел от клоните им.
V Krišnově nepřítomnosti gópí neustále plakaly, ale někdy přestaly naříkat, když čekaly, že se vrátí. Jakmile však zjistily, že Krišna nepřichází, znovu propadly pocitu marnosti a nářku. Krišna je původní Osobnost Božství, původ všech Višnuových podob, a všichni pasáčkové jsou polobozi. Pána Višnua vždy obklopují a uctívají různí polobozi, jako je Pán Šiva, Pán Brahmá, Indra, Čandra a jiní. Když Krišna putoval vrindávanským lesem nebo kráčel po kopci Góvardhanu, doprovázeli Ho pasáčkové krav. Cestou hrál na flétnu, a tak svolával svoje krávy. V Jeho přítomnosti se stromy, rostliny a ostatní vegetace v lese okamžitě staly vědomými si Krišny. Člověk vědomý si Krišny obětuje všechno Krišnovi. Stromy a rostliny nemají příliš vyvinuté vědomí, ale stykem s Krišnou a Jeho přáteli se také stávaly vědomými si Krišny. Pak chtěly dát všechno—vše, co měly — své plody, květy a med, který jim nepřetržitě stékal z větví.
Кр̣ш̣н̣а се разхождал по брега на Ямуна̄ с красив тилак на челото си. Гирляндът му бил направен от различни горски цветя, а тялото му било намазано със сандалов балсам и украсено с листа от туласӣ. Пчелите полудявали по скъпоценния сладък нектар, с който бил напоен въздухът. Кр̣ш̣н̣а с голямо удоволствие слушал бръмченето им, надувал флейтата си и преливащите се звуци били толкова приятни, че пленявали водните обитатели, жеравите, лебедите, патиците и другите птици. Вместо да плуват или да летят, те стояли като вцепенени със затворени очи, потопени в транса на медитацията върху Кр̣ш̣н̣а.
Když Krišna procházel podél břehu Jamuny, čelo Mu zdobil pěkný tilak, kolem krku Mu visela girlanda z různých lesních květů a tělo měl potřené pastou ze santálového dřeva a pokryté lístky tulasí. Čmeláci šíleli po sladké vůni naplňující ovzduší. Krišna, potěšený bzučením včel, hrál na flétnu a tyto zvuky byly společně tak příjemné na poslech, že vodní ptáci, jako jeřábi, labutě a kachny, byli okouzleni. Místo aby plavali nebo létali, zkameněli. Zavřeli oči a pohroužili se do meditačního transu, kterým uctívali Krišnu.
Една гопӣ казвала: „Скъпа приятелко, Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма имат красиви обици и бисерни огърлици. Те се забавляват на върха на хълма Говардхана и всичко потъва в трансцендентално блаженство, когато Кр̣ш̣н̣а свири на флейта и омайва цялото проявено творение. Когато свири, облаците спират силните си гръмотевици, защото се боят от него. За да не пречат на музиката му, те само лекичко прогърмяват, поздравявайки приятеля си.“
Jedna gópí řekla: “Mé milé přítelkyně, Krišna a Balaráma jsou krásně ozdobeni náušnicemi a perlovými náhrdelníky. Vesele se baví na kopci Góvardhanu, a když Krišna hraje na flétnu, okouzluje celé stvoření a všechno se utápí v transcendentální blaženosti. Mraky při Jeho hře ve strachu z Něho přestanou vydávat hlasité hřmění. Aby nerušily tóny Jeho flétny, jen odpovídají mírným duněním, kterým Krišnovi, svému příteli, blahopřejí.”
Кр̣ш̣н̣а е приятел на облака, защото и двамата удовлетворяват хората, когато те са притеснени. Когато се измъчват от прекомерни горещини, облакът ги удовлетворява с дъжд. А когато материалистите се мъчат в пламтящия огън на материалните страдания, Кр̣ш̣н̣а им дава облекчение. Облакът и Кр̣ш̣н̣а имат един и същ цвят и затова се смятат за приятели. Поздравявайки по-големия си приятел, облакът изсипвал малки цветчета вместо вода и покривал главата на Кр̣ш̣н̣а, за да го предпази от палещите лъчи на слънцето.
Krišna je považován za přítele mraku, protože jak On, tak mrak uklidňují lidi, když jsou rozrušení. Když lidi spaluje příliš velké horko, mrak je utěší deštěm. A když lidi žijící materialistickým životem rozrušuje planoucí oheň hmotných bolestí, vědomí Krišny jim poskytne podobnou úlevu. Mrak i Krišna mají také stejnou barvu, a proto jsou považováni za přátele. S touhou poblahopřát svému významnému příteli mrak nespouštěl na zem vodu, ale déšť malých květů, a aby Krišnu ochránil před prudkými slunečními paprsky, zastínil Mu hlavu jako slunečník.
Някоя от гопӣте казвала на майка Яшода̄: „Скъпа майко, от всички пастирчета твоят син е най-надарен. Той притежава всякакви умения, знае как да дои кравите и как да свири на флейта. Той сам съчинява песните си и ги изпълнява на флейта. Когато свири, независимо дали е сутрин или вечер, Шива, Брахма̄, Индра, Чандра и всички други полубогове свеждат глави и слушат много внимателно. Макар че са много учени и талантливи, те не могат да проумеят музиката от флейтата на Кр̣ш̣н̣а. Те слушат съсредоточено и се опитват да разберат, но само изпадат в недоумение и нищо повече.“
Jedna z gópí řekla matce Jašódě: “Moje milá maminko, tvůj syn vyniká mezi všemi pasáčky. Ovládá všechna různá umění, jak ohlídat krávy a jak hrát na flétnu. Skládá vlastní písně a pak přiloží flétnu k ústům, aby je hrál. Když hraje, ať už ráno, nebo večer, všichni polobozi včetně Pána Šivy, Brahmy, Indry a Čandry sklánějí hlavy a s napjatou pozorností poslouchají. I když jsou to velcí učenci a mistři, nechápou, jaká hudba z Krišnovy flétny vychází. Pozorně poslouchají a snaží se ji pochopit, ale jsou jen zmatení a nic víc.”
Втора гопӣ казвала: „Скъпа приятелко, когато Кр̣ш̣н̣а се върне у дома с кравите си, следите от стъпките му – със знаме, мълния, тризъбец и лотосов цвят – облекчават болката, която чувства земята, когато по нея вървят кравите. Той има много привлекателна походка, а в ръка носи флейтата си. Само като го погледнем, ни обзема страстно желание да се наслаждаваме с него. В този миг всичките ни движения спират и стоим напълно неподвижни, като дърветата. Забравяме дори как изглеждаме.“
Jiná gópí řekla: “Moje milé přítelkyně, když se Krišna vrací s krávami domů, otisky Jeho chodidel — s praporkem, bleskem, trojzubcem a lotosovým květem—zmírňují bolest, kterou země cítí, když po ní dupou krávy. Kráčí způsobem, který je tak přitažlivý, a nese si svou flétnu. Když na Něho jen pohlédneme, zmocní se nás chtivá touha užívat si v Jeho společnosti. V tom okamžiku nejsme schopny pohybu. Stojíme nehybně jako stromy a ani nevíme o tom, že se nám uvolňují vlasy a šaty.”
Кр̣ш̣н̣а имал десетки хиляди крави. Те били разделени на стада според цвета си и всяка имала име, съответстващо на цвета ѝ. Когато Кр̣ш̣н̣а искал да се връща вече от пасището, Той събирал всички крави. Както ваиш̣н̣авите изброяват сто и осемте мъниста, които представляват сто и осемте гопӣ, така Кр̣ш̣н̣а броял сто и осемте различни стада.
Krišna měl mnoho tisíc krav, rozdělených do skupin podle barev, podle kterých se také různě jmenovaly. Když se chystal k návratu z pastvin, sehnal všechny krávy dohromady. Tak jako vaišnavové počítají na růženci se 108 korálky, které zastupují 108 gópí, Krišna počítal na 108 korálcích různá stáda krav.
Една гопӣ описвала Кр̣ш̣н̣а на приятелката си по следния начин: „Кр̣ш̣н̣а се връща с гирлянд от листа на туласӣ, прегръща през раменете някой свой приятел и надува трансценденталната си флейта. Съпругите на черните елени са омагьосани от звуците на флейтата, които наподобяват звуците на вӣн̣а̄. Сърните идват при Кр̣ш̣н̣а и от възторг замират неподвижни, забравили домовете и съпрузите си. Както ние сме пленени от необятния океан на трансценденталните качества на Кр̣ш̣н̣а, така сърните са омаяни от звуците на флейтата му.“
“Když se Krišna vrací domů, má na krku girlandu z lístků tulasí,” popisovala Krišnu jedna gópí své přítelkyni. “Položí ruku na rameno některého z pasáčků a začne hrát na svou transcendentální flétnu. Její tóny připomínají zvuky víny, a když je slyší družky černého jelínka, jsou unesené. Přicházejí ke Krišnovi a jsou tak očarované, že bez hnutí stojí a zapomínají na své domovy a manžely. Stejně jako my jsme okouzlené oceánem Krišnových transcendentálních vlastností, jsou laňky okouzlené tóny Jeho flétny.”
Друга гопӣ казвала на майка Яшода̄: „Скъпа майко, когато синът ти се завръща вкъщи, Той се закичва с пъпки от цветето кунда и надува флейтата си, за да зарадва и развесели приятелите си. От юг духа прохладен уханен ветрец, който носи свежест. Гандхарвите и Сиддхите се възползват и отдават молитвите си на Кр̣ш̣н̣а, като надуват тръби и бият барабани. Кр̣ш̣н̣а е много мил с жителите на Враджабхӯми, Вр̣нда̄вана, и когато се завръща с приятелите и кравите си, всички си припомнят как Той повдигна хълма Говардхана. Брахма̄, Шива и други от най-издигнатите полубогове използват възможността да му отдадат вечерните си молитви и се присъединяват към пастирчетата, които възхваляват качествата на Кр̣ш̣н̣а.
Jiná gópí řekla matce Jašódě: “Moje milá matko, když se tvůj syn vrací domů, ozdobí se poupaty jasmínu, a aby potěšil a rozradostnil své přátele, hraje na flétnu. Jižní větřík vytváří příjemnou atmosféru, protože je voňavý a chladivý. Nižší polobozi, jako jsou Gandharvové a Siddhové, využívají této atmosféry k tomu, aby se k tvému synovi modlili hrou na trubky a bubny. Krišna je velice laskavý k obyvatelům Vradžabhúmi, Vrindávanu, a když se vrací s krávami a přáteli domů, všichni na Něho vzpomínají jako na toho, kdo zvedl kopec Góvardhan. Nejvýše postavení polobozi, jako je Pán Brahmá a Pán Šiva, při této příležitosti sestupují, aby přednesli své večerní modlitby, a společně s pasáčky opěvují Krišnovy vlastnosti.
Кр̣ш̣н̣а се появи от утробата на Девакӣ така, както луната се ражда от океана. Когато се прибира вечер, Той изглежда уморен, но въпреки това се опитва да зарадва жителите на Вр̣нда̄вана с благодатното си присъствие. Когато се връща с гирлянд от цветя, лицето му е толкова красиво! Той върви из Вр̣нда̄вана с величествената походка на слон и тържествено влиза у дома си. Щом го видят, мъжете, жените и кравите тутакси забравят мъчителните дневни горещини.“
Krišna je přirovnáván k měsíci, který vyšel z oceánu, jímž bylo lůno Dévakí. Když večer přichází zpátky domů, vypadá unaveně, ale přesto se snaží potěšit obyvatele Vrindávanu svou přítomností, která nosí štěstí. Je ověnčený květy, když se vrací, a Jeho obličej, ozdobený zlatými náušnicemi, vypadá překrásně. Vchází do Vrindávanu důstojným krokem slona a pomalu jde do svého domu. Muži, ženy i krávy ve Vrindávanu při Jeho návratu okamžitě zapomínají na spalující žár dne.”
Докато Кр̣ш̣н̣а го нямало във Вр̣нда̄вана, гопӣте си припомняли тези негови трансцендентални забавления и дейности. Описанията им ни дават известна представа за прелестта на Кр̣ш̣н̣а. Кр̣ш̣н̣а привлича всичко и всички – това е най-точното описание на очарованието му. Примерът на гопӣте е много полезен за тези, които искат да се потопят в Кр̣ш̣н̣а съзнание. Човек може много лесно да общува с Кр̣ш̣н̣а просто като помни трансценденталните му забавления. Всеки е склонен да обича някого. Основният момент в Кр̣ш̣н̣а съзнание е, че предмет на тази любов трябва да бъде Кр̣ш̣н̣а. Като повтаряме непрекъснато Харе Кр̣ш̣н̣а мантрата и помним трансценденталните забавления на Кр̣ш̣н̣а, можем да бъдем в пълно Кр̣ш̣н̣а съзнание и животът ни да бъде възвишен и пълноценен.
Na takové popisy Krišnových transcendentálních zábav a činností vzpomínaly gópí, když nebyl ve Vrindávanu. Z toho si můžeme udělat představu, jak je Krišna přitažlivý, nejen pro lidské bytosti, ale pro všechno živé i neživé. Ve Vrindávanu jsou všichni a všechno přitahováno ke Krišnovi, včetně stromů, rostlin, vody i zvířata, jako jsou laně a krávy. To je dokonalý popis Krišnovy všezahrnující přitažlivosti. Příklad gópí je velice poučný pro lidi, kteří se snaží pohroužit se do vědomí Krišny. Můžeme se s Krišnou velice jednoduše sdružovat pouhým vzpomínáním na Jeho transcendentální zábavy. Všichni máme sklon někoho milovat. Ústředním bodem vědomí Krišny je, že cílem naší lásky by měl být Krišna. Když budeme neustále zpívat Hare Krišna mantru a vzpomínat na Krišnovy transcendentální zábavy, můžeme si být plně vědomi Krišny, a tak bude náš život vznešený a úspěšný.
Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху тридесет и пета глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Чувствата на гопӣте в раздялата им с Кр̣ш̣н̣а“.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 35. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Gópí cítí odloučení”.