Skip to main content

Sloka 6

VERSO 6

Verš

Texto

ahaṁ tv akāmas tvad-bhaktas
tvaṁ ca svāmy anapāśrayaḥ
nānyathehāvayor artho
rāja-sevakayor iva
ahaṁ tv akāmas tvad-bhaktas
tvaṁ ca svāmy anapāśrayaḥ
nānyathehāvayor artho
rāja-sevakayor iva

Synonyma

Sinônimos

aham — co se mě týče; tu — ovšem; akāmaḥ — bez hmotné touhy; tvat-bhaktaḥ — zcela poután k Tobě bez jakékoliv motivace; tvam ca — Ty také; svāmī — skutečný pán; anapāśrayaḥ — bez motivace (nestáváš se pánem s nějakou motivací); na — ne; anyathā — abychom spolu neměli tento vztah pána a služebníka; iha — zde; āvayoḥ — naše; arthaḥ — jakákoliv motivace (Osobnost Božství je pravý pán a Prahlāda Mahārāja je čistý oddaný bez jakýchkoliv materialistických motivací); rāja — krále; sevakayoḥ — a služebníka; iva — jako (stejně jako král vybírá daně ve prospěch služebníka a občané platí daně ve prospěch krále).

aham — no que me diz respeito; tu — na verdade; akāmaḥ — sem desejo material; tvat-bhaktaḥ — plenamente apegado a Vós e sem motivação; tvam ca — Vossa Onipotência também; svāmī — o mestre verdadeiro; anapāśrayaḥ — sem motivação (não Vos tornais o mestre só porque tendes alguma motivação); na — não; anyathā — sem estar nessa relação de mestre e servo; iha — aqui; āvayoḥ — nossa; arthaḥ — nenhuma motivação (o Senhor é o mestre puro, e Prahlāda Mahārāja é o devoto puro, desprovido de motivação materialista); rāja — de um rei; sevakayoḥ — e do servo; iva — como (assim como um rei cobra impostos para o benefício do servo ou os cidadãos pagam impostos para o benefício do rei).

Překlad

Tradução

Ó můj Pane, jsem Tvůj ničím nemotivovaný služebník a Ty jsi můj věčný pán. Není třeba, abychom byli čímkoliv jiným než pánem a služebníkem. Ty jsi přirozeně můj pán a já jsem přirozeně Tvůj služebník. Nemáme žádný jiný vztah.

Ó meu Senhor, sou Vosso servo imotivado, e sois meu mestre eterno. Não há necessidade de sermos algo diferente de mestre e servo. Sois naturalmente meu mestre, e sou naturalmente Vosso servo. Não temos nenhuma outra relação.

Význam

Comentário

Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: jīvera ’svarūpa' haya—kṛṣṇera ’nitya-dāsa' — každá živá bytost je věčně služebníkem Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy. V Bhagavad-gītě (5.29) Pán Kṛṣṇa říká: bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — “Jsem vlastníkem všech planet a nejvyšším poživatelem.” To je přirozené postavení Pána, a přirozeným postavením živé bytosti je odevzdat se Mu (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaranaṁ vraja). Trvá-li tento vztah, pak mezi pánem a služebníkem věčně vládne skutečné štěstí. Když je však narušen, živá bytost chce být šťastná nezávisle a myslí si, že pán je tím, kdo jí dá to, co si poručí. Tímto způsobem nemůže být nikdo šťastný. Pán také nemá posluhovat touhám služebníka. Pokud tak činí, není to skutečný pán. Skutečný pán nařizuje: “Musíš dělat toto,” a skutečný služebník příkazu ihned uposlechne. Dokud není navázán tento vztah mezi Nejvyšším Pánem a podřízenou živou bytostí, o skutečném štěstí nemůže být ani řeči. Živá bytost je āśraya, vždy podřízená, a Svrchovaná Osobnost Božství je viṣaya, nejvyšší objekt jejího zájmu, cíl života. Nešťastníci polapení v tomto hmotném světě to nevědí. Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum — jelikož jsou všichni v tomto hmotném světě oklamáni hmotnou energií, nevědí, že jediným životním cílem je přijít do styku s Pánem Viṣṇuem.

SIGNIFICADO—Śrī Caitanya Mahāprabhu disse que jīvera ‘svarūpa’ haya — kṛṣṇera ‘nitya-dāsa’: todo ser vivo é um servo eterno do Senhor Supremo, Kṛṣṇa. Na Bhagavad-gītā (5.29), o Senhor Kṛṣṇa afirma que bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram: “Sou o proprietário de todos os planetas, e sou o desfrutador supremo.” Essa é a posição natural do Senhor, e a posição natural do ser vivo é se render a Ele (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). Então, se essa relação continua, existe eternamente uma verdadeira felicidade entre mestre e servo. Infelizmente, quando essa relação é rompida, a entidade viva quer tornar-se feliz separadamente e pensa que o mestre é seu criado. Dessa maneira, não pode haver felicidade. Tampouco deve o mestre ceder ao desejo do servo. Caso ceda, ele não será um mestre verdadeiro. O mestre verdadeiro ordena: “Deves fazer isso”, e o verdadeiro servo imediatamente lhe obedece. Enquanto não se estabelecer essa relação entre o Senhor Supremo e a entidade viva subordinada, não poderá haver verdadeira felicidade. A entidade viva é āśraya, sempre subordinada, e a Suprema Personalidade de Deus é viṣaya, o objetivo supremo, a meta da vida. As pessoas desafortunadas, aprisionadas neste mundo material, não sabem disso. Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum: iludidos pela energia material, todos neste mundo material ignoram que a única meta da vida é a pessoa se aproximar do Senhor Viṣṇu.

ārādhanānāṁ sarveṣāṁ
viṣṇor ārādhanaṁ param
tasmāt parataraṁ devi
tadīyānāṁ samarcanam
ārādhanānāṁ sarveṣāṁ
viṣṇor ārādhanaṁ param
tasmāt parataraṁ devi
tadīyānāṁ samarcanam

V Padma Purāṇě vysvětluje Pán Śiva své manželce Pārvatī, bohyni Durze, že nejvyšším cílem života je uspokojit Pána Viṣṇua, jehož lze potěšit jedině uspokojením Jeho služebníka. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto učí: gopī-bhartuḥ pada-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ. Je třeba se stát služebníkem služebníka. Prahlāda Mahārāja se také modlil k Pánu Nṛsiṁhadevovi, aby mohl být služebníkem Pánova služebníka. To je předepsaná metoda oddané služby. Jakmile oddaný zatouží, aby mu Pán dodával to, co si poručí, Nejvyšší Osobnost Božství okamžitě odmítne být pánem takového motivovaného oddaného. V Bhagavad-gītě (4.11) Pán říká: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. “Každého odměňuji podle toho, nakolik se Mi odevzdá.” Materialisté se obvykle zajímají o hmotný zisk. Dokud se člověk nevzdá těchto nečistých pohnutek, nedostane možnost vrátit se domů, zpátky k Bohu.

No Padma Purāṇa, o senhor Śiva explica à sua esposa Parvatī, a deusa Durgā, que a meta máxima da vida é satisfazer o Senhor Viṣṇu, que apenas Se satisfaz quando o Seu servo fica satisfeito. Śrī Caitanya Mahāprabhu, portanto, ensina que gopī-bhartuḥ pada-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ. Todos devem tornar-se servos do servo. Prahlāda Mahārāja também orou ao Senhor Nṛsiṁhadeva que lhe fosse concedido ocupar-se como um servo do servo do Senhor. Esse é o método prescrito do serviço devocional. Logo que o devoto deseja que a Suprema Personalidade de Deus seja seu criado, o Senhor imediatamente Se recusa a se tornar o mestre desse devoto interesseiro. Na Bhagavad-gītā (4.11), o Senhor diz que ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham: “A todos os que se rendem a Mim, Eu recompenso de acordo.” De um modo geral, as pessoas materialistas querem obter lucros materiais. Enquanto alguém permanecer nessa posição adulterada, não receberá o benefício de retornar ao lar, de retornar ao Supremo.