Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv pátý: Podnět k tvoření » KAPITOLA PÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 5.5.33

Verš

tasya ha yaḥ purīṣa-surabhi-saugandhya-vāyus taṁ deśaṁ daśa-yojanaṁ samantāt surabhiṁ cakāra.

Synonyma

tasya — Jeho; ha — vskutku; yaḥ — co; purīṣa — výkalů; surabhi — vůní; saugandhya — příjemně vonící; vāyuḥ — vzduch; tam — ten; deśam — zemi; daśa — do vzdálenosti deseti; yojanam — yojanů (jeden yojan se rovná 12,8 kilometrů); samantāt — celé okolí; surabhim — provoněné; cakāra — učinil.

Překlad

Jelikož Pán Ṛṣabhadeva zůstal v tomto stavu, veřejnost ho nevyrušovala, ale Jeho výkaly a moč nevydávaly žádný nepříjemný zápach. Naopak — voněly do té míry, že celé okolí do vzdálenosti sto třiceti kilometrů naplnily příjemnou vůní.

Význam

Z tohoto popisu můžeme s jistotou vyvodit, že Pán Ṛṣabhadeva byl transcendentálně blažený. Jeho výkaly a moč se lišily od hmotných výkalů a moči natolik, že voněly. Dokonce i v hmotném světě je kravský trus považován za čistou látku s dezinfekčními účinky. Lze ho ukládat na jedno místo, a přesto nevznikne žádný nepříjemný zápach, který by byl někomu na obtíž. Můžeme si být jisti tím, že v duchovním světě výkaly a moč také příjemně voní. Výměšky Pána Ṛṣabhadeva svou vůní zpříjemnily celou atmosféru.