ГЛАВА ДВАДЕСЕТА

KAPITOLA DVACÁTÁ

Структурата на вселената

Studium vesmírné struktury

Тази глава предлага описание на различни острови и заобикалящите ги океани, като се започва с Плакш̣адвӣпа. Изложени са също разположението и размерите на планината Лока̄лока. Остров Плакш̣адвӣпа е два пъти по-широк от Джамбӯдвӣпа, който е заобиколен от океан със солена вода. Негов владетел е Идхмаджихва, един от синовете на Маха̄ра̄джа Прияврата. Островът е разделен на седем области; във всяка от тях има планина и голяма река.

Tato kapitola podává popis různých ostrovů, počínaje Plakṣadvīpem, a oceánů, které je obklopují. Popisuje i umístění a rozměry hory zvané Lokāloka. Ostrov Plakṣadvīp, jenž je dvakrát tak široký jako Jambūdvīp, obklopuje oceán šťávy z cukrové třtiny. Vládcem tohoto ostrova je Idhmajihva, jeden ze synů Mahārāje Priyavraty. Ostrov je rozdělen na sedm oblastí, a v každé z nich je jedna hora a jedna velká řeka.

Вторият остров се нарича Ша̄лмалӣдвӣпа. Опасан от океан от алкохол, той е широк 51 500 000 километра, два пъти повече от Плакш̣адвӣпа. Владетел на острова е Ягяба̄ху, друг син на Маха̄ра̄джа Прияврата. Подобно на Плакш̣адвӣпа и този остров е разделен на седем области с планина и голяма река. Жителите на острова обожават Върховния в образа на Чандра̄тма̄.

Druhý ostrov se jmenuje Śālmalīdvīp. Obklopuje ho oceán alkoholu a je 5 120 000 kilometrů široký, dvakrát tolik co Plakṣadvīp. Jeho vládcem je Yajñabāhu, další ze synů Mahārāje Priyavraty. I tento ostrov je — podobně jako Plakṣadvīp — rozdělen na sedm oblastí, a v každé z nich je hora a velká řeka. Obyvatelé tohoto ostrova uctívají Nejvyšší Osobnost Božství v podobě Candrātmy.

Третият остров, Кушадвӣпа, заобиколен от океан от пречистено масло, също е разделен на седем области. Там царува Хиран̣ярета̄, син на Маха̄ра̄джа Прияврата, а жителите му обожават Върховния в образа на Агни, божеството на огъня. Островът е широк 103 000 000 километра, т.е. два пъти повече от Ша̄лмалӣдвӣпа.

Třetí ostrov, obklopený oceánem přečištěného másla a také rozdělený na sedm oblastí, se jmenuje Kuśadvīp. Vládne mu Hiraṇyaretā, další syn Mahārāje Priyavraty, a jeho obyvatelé uctívají Nejvyšší Osobnost Božství v podobě Agniho, boha ohně. Šířka tohoto ostrova činí 10 240 000 kilometrů, tedy dvakrát tolik co šířka Śālmalīdvīpu.

Четвъртият остров, Краун̃чадвӣпа е заобиколен от млечен океан; широк е 20 600 000 километра. Във всяка от седемте му области се издига огромна планина и тече пълноводна река. Владетел на острова е Гхр̣тапр̣ш̣т̣ха, също син на Маха̄ра̄джа Прияврата. Там хората почитат водата като въплъщение на Върховната Божествена Личност.

Čtvrtý ostrov Krauñcadvīp, jenž je obklopený oceánem mléka, je široký 20 480 000 kilometrů a je také — stejně jako všechny ostatní ostrovy—rozdělen na sedm oblastí s jednou horou a jednou velkou řekou v každé z nich. Vládne mu Ghṛtapṛṣṭha, další syn Mahārāje Priyavraty. Jeho obyvatelé uctívají Nejvyšší Osobnost Božství v podobě vody.

Петият остров, Ша̄кадвӣпа, широк 41 200 000 километра, е обкръжен от океан от кисело мляко. Управлява го Медха̄титхи, още един син на Маха̄ра̄джа Прияврата. Разделен е на седем области, с висока планина и голяма река. Жителите му почитат Върховната Божествена Личност в образа на Ва̄ю, въздуха.

Pátý ostrov, široký 40 960 000 kilometrů, je obklopený oceánem jogurtu a jmenuje se Śākadvīp. Jeho vládcem je Medhātithi, další ze synů Mahārāje Priyavraty. I tento ostrov je rozdělen na sedm oblastí, z nichž každá se vyznačuje jednou velkou horou a jednou velkou řekou. Jeho obyvatelé uctívají Nejvyšší Osobnost Božství v podobě Vāyua, vzduchu.

Шестият остров, Пуш̣карадвӣпа, два пъти по-широк от предишния, е заобиколен от сладководен океан. Негов владетел е Вӣтихотра, син на Маха̄ра̄джа Прияврата. Огромна планина, наречена Ма̄насоттара, разделя острова на две части. Жителите му обожават Сваямбхӯ, друго проявление на Върховната Божествена Личност. Отвъд пределите на Пуш̣карадвӣпа се намират два острова – единият е винаги огрян от слънце, а другият е обгърнат в мрак. Между тях, на 1 609 344 000 километра от края на вселената, се издига планината Лока̄лока. Там, проявяващ цялото си величие, живее Бог На̄ра̄ян̣а. Местността отвъд Лока̄лока се нарича Алока-варш̣а, а отвъд нея е чистото владение на хората, стремящи се към освобождение.

Šestý ostrov, který je dvakrát tak široký jako předcházející Śākadvīp, je obklopený oceánem průzračné vody a nazývá se Puṣkaradvīp. Jeho vládcem je Vītihotra, další ze synů Mahārāje Priyavraty. Ostrov dělí na dvě poloviny obrovská hora zvaná Mānasottara a jeho obyvatelé uctívají Svayambhūa, další aspekt Nejvyšší Osobnosti Božství. Za Puṣkaradvīpem jsou ještě další dva ostrovy, z nichž jeden je neustále osvětlený sluneční září a druhý je vždy temný. Mezi nimi stojí hora zvaná Lokāloka, jež se nachází ve vzdálenosti 1,6 miliardy kilomerů od okraje vesmíru. Na této hoře sídlí Pán Nārāyaṇa, který neustále rozšiřuje Své bohatství. Oblast za horou Lokāloka se nazývá Aloka-varṣa a za Aloka-varṣou se nachází čistý cíl osob, které touží po osvobození.

Във вертикален план Слънцето се намира точно в средата на вселената, в Антарикш̣а – пространството между Бхӯрлока и Бхуварлока. Разстоянието между Слънцето и окръжността на Ан̣д̣а-голака, вселенския глобус, е двайсет и пет кот̣и йоджани (3 218 688 000 километра). Слънцето се нарича Ма̄ртан̣д̣а, защото влиза във вселената и разделя небосвода, а също и Хиран̣ягарбха, защото е родено от Хиран̣ягарбха, вместилището на махат-таттва.

Při vertikálním pohledu je slunce umístěno přesně uprostřed vesmíru, v Antarikṣe neboli prostoru mezi Bhūrlokou a Bhuvarlokou. Vzdálenost mezi sluncem a obvodem Aṇḍa-golaky, vesmírné koule, je dvacet pět koṭi yojanů (3,2 miliardy kilometrů). Jelikož slunce vstupuje do vesmíru a rozděluje oblohu, nazývá se Mārtaṇḍa, a protože vzniká z Hiraṇyagarbhy, celku mahat-tattvy, nazývá se také Hiraṇyagarbha.

ТЕКСТ 1:: Великият мъдрец Шукадева Госва̄мӣ каза: А сега ще ти опиша размерите, характеристиките и формите на шестте острова. Ще започна с Плакш̣а.

Sloka 1:: Velký mudrc Śukadeva Gosvāmī pravil: Následně popíši rozměry, charakteristiky a podoby šesti ostrovů, počínaje ostrovem Plakṣa.

ТЕКСТ 2:: Както земите на Джамбӯдвӣпа се простират около планината Сумеру, самият Джамбӯдвӣпа е заобиколен от океан със солена вода. Джамбӯдвӣпа е широк 100 000 йоджани (1 300 000 километра). Толкова е и ширината на океана. Рововете около крепостите често са обградени от дивна гора; така и соленият океан около Джамбӯдвӣпа е обграден от Плакш̣адвӣпа. Остров Плакш̣адвӣпа е два пъти по-широк от океана, т.е. 200 000 йоджани (2 600 000 километра). Там расте дърво, блестящо като злато и високо колкото дървото джамбӯ на Джамбӯдвӣпа. В корените му гори огън със седем пламъка. То се нарича плакш̣а и оттам островът е получил името си. Владетел на Плакш̣адвӣпа е Идхмаджихва, син на Маха̄ра̄джа Прияврата. Той нарече седемте острова с имената на синовете си и след като ги разпредели между тях, се оттегли от светските дела, за да се посвети на предано служене за Бога.

Sloka 2:: Podobně jako je hora Sumeru obklopena Jambūdvīpem, je i Jambūdvīp obklopen oceánem slané vody. Šířka Jambūdvīpu je 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) a stejně široký je i oceán slané vody. Tak jako je vodní příkop okolo pevnosti někdy obklopen lesem podobným zahradě, je slaný oceán obklopující Jambudvīp obklopen Plakṣadvīpem. Šířka Plakṣadvīpu je dvojnásobkem šířky slaného oceánu — tedy 200 000 yojanů (2 560 000 kilometrů). Na Plakṣadvīpu roste strom, který září jako zlato a je stejně vysoký jako strom jambū na Jambūdvīpu. U jeho kořene hoří oheň se sedmi plameny. Jelikož se jedná o strom plakṣa, ostrov se nazývá Plakṣadvīp. Plakṣadvīpu vládl Idhmajihva, jeden ze synů Mahārāje Priyavraty, který dal sedmi ostrovům jména svých sedmi synů, poté je mezi tyto syny rozdělil a zanechal aktivního života, aby se věnoval oddané službě Pánu.

ТЕКСТОВЕ 3 – 4:: Седемте острова (варш̣и) носят имената на тези седем сина: Шива, Яваса, Субхадра, Ша̄нта, Кш̣ема, Амр̣та и Абхая. На островите има седем планини и седем реки. Планините се казват Ман̣икӯт̣а, Ваджракӯт̣а, Индрасена, Джьотиш̣ма̄н, Супарн̣а, Хиран̣яш̣т̣хӣва и Мегхама̄ла, а реките носят имената Арун̣а̄, Нр̣мн̣а̄, А̄н̇гирасӣ, Са̄витрӣ, Суптабха̄та̄, Р̣тамбхара̄ и Сатямбхара̄. Човек незабавно се освобождава от материално замърсяване дори ако докосне водите им или се изкъпе в тях. Така се пречистват четирите класи хора, обитаващи Плакш̣адвӣпа: хам̇сите, патан̇гите, ӯрдхва̄яните и сатя̄н̇гите. Жителите на Плакш̣адвӣпа живеят хиляда години. Те са красиви като полубоговете и зачеват децата си като тях. С обредните церемонии, описани във Ведите, и с преклонение пред Върховната Божествена Личност в образа на бога на Слънцето, те постигат Слънцето – една от райските планети.

Sloka 3-4:: Sedm ostrovů (varṣ) je pojmenováno podle těchto sedmi synů — Śivy, Yavasy, Subhadry, Śānty, Kṣemy, Amṛty a Abhayi. Na těchto sedmi územích je sedm hor a sedm řek. Hory se jmenují Maṇikūṭa, Vajrakūṭa, Indrasena, Jyotiṣmān, Suparṇa, Hiraṇyaṣṭhīva a Meghamāla, a řeky se jmenují Aruṇā, Nṛmṇā, Āṅgirasī, Sāvitrī, Suprabhātā, Ṛtambharā a Satyambharā. Koupelí v těchto řekách či pouhým dotekem jejich vody se lze okamžitě zbavit hmotného znečištění a čtyři třídy lidí žijící na Plakṣadvīpu — Haṁsové, Pataṅgové, Ūrdhvāyanové a Satyāṅgové — se tímto způsobem očišťují. Obyvatelé Plakṣadvīpu žijí tisíc let, jsou krásní jako polobozi a po způsobu polobohů také plodí své děti. Dokonalým vykonáváním védských obřadů a uctíváním Nejvyššího Pána v zastoupení boha Slunce dosahují Slunce, jež je nebeskou planetou.

ТЕКСТ 5:: (Ето мантрата, с която жителите на Плакш̣адвӣпа се молят на Върховния Бог.) Нека приемем подслон при бога на Слънцето, който е отражение на Бог Виш̣н̣у, вездесъщата Върховна Божествена Личност, най-древното живо същество. Виш̣н̣у е единственият Бог, достоен за поклонение. Той е Ведите, религията и източникът на всички благоприятни и неблагоприятни резултати.

Sloka 5:: (Touto mantrou uctívají obyvatelé Plakṣadvīpu Nejvyššího Pána:) Přijměme útočiště u boha Slunce, který je odleskem Pána Viṣṇua, neomezeně se expandující Nejvyšší Osobnosti Božství, nejstarší ze všech osob. Viṣṇu je jediným Pánem hodným uctívání; je Vedami, náboženstvím a původem všech příznivých a nepříznivých výsledků.

ТЕКСТ 6:: О, царю, дълголетие, могъщи сетива, физическа и психическа сила, интелигентност, смелост – това са вродени качества на всички обитатели на Плакш̣адвӣпа и останалите острови.

Sloka 6:: Ó králi, všichni obyvatelé pěti ostrovů počínaje Plakṣadvīpem jsou přirozeně a stejnou měrou obdařeni dlouhým životem, silou smyslů, fyzickou a mentální silou, inteligencí a udatností.

ТЕКСТ 7:: Около Плакш̣адвӣпа се простира океан със сок от захарна тръстика, широк колкото самия остров. Отвъд него има друг остров, Ша̄лмалӣдвӣпа – два пъти по-голям от Плакш̣адвӣпа (400 000 йоджаниз, или 5 200 000 километра), заобиколен от океана Сура̄са̄гара, който е също толкова обширен, а водата му има вкус на алкохол.

Sloka 7:: Plakṣadvīp je obklopen oceánem šťávy z cukrové třtiny, který je stejně široký jako samotný ostrov. Za ním se nachází ostrov Śālmalīdvīp, jenž je dvakrát tak široký jako Plakṣadvīp (400 000 yojanů či 5 120 000 kilometrů) a obklopený stejně širokým oceánem s chutí alkoholu, který se nazývá Surāsāgara.

ТЕКСТ 8:: На Ша̄лмалӣдвӣпа расте дърво ша̄лмалӣ, от което островът е получил името си. То е голямо колкото дървото плакш̣а – високо е 1100 йоджани (14 300 километра) и е широко 100 йоджани (1300 километра). Мъдреците твърдят, че в това огромно дърво се намира гнездото на Гаруд̣а, царят на птиците и носач на Бог Виш̣н̣у. В това дърво Гаруд̣а отправя към Бог Виш̣н̣у своите ведически молитви.

Sloka 8:: Na Śālmalīdvīpu roste strom śālmalī, od něhož pochází jméno ostrova. Má stejné rozměry jako strom plakṣa — je 100 yojanů (1 280 kilometrů) široký a 1 100 yojanů (14 080 kilometrů) vysoký. Učenci praví, že tento obří strom je sídlem Garuḍy, krále všech ptáků, který nosí Pána Viṣṇua. Na tomto stromě Garuḍa uctívá Pána Viṣṇua védskými modlitbami.

ТЕКСТ 9:: Владетел на Ша̄лмалӣдвӣпа е Ягяба̄ху, син на Маха̄ра̄джа Прияврата. Той раздели острова на седем области и ги повери на седемте си сина. Областите получиха имената на синовете му: Сурочана, Сауманася, Раман̣ака, Дева-варш̣а, Па̄рибхадра, А̄пя̄яна и Авигя̄та.

Sloka 9:: Syn Mahārāje Priyavraty jménem Yajñabāhu, vládce Śālmalīdvīpu, rozdělil ostrov na sedm území, která daroval svým sedmi synům. Tyto části ostrova, které nesou jména sedmi synů, jsou Surocana, Saumanasya, Ramaṇaka, Deva-varṣa, Pāribhadra, Āpyāyana a Avijñāta.

ТЕКСТ 10:: В тези земи се издигат седем планини – Свараса, Шаташр̣н̇га, Ва̄мадева, Кунда, Мукунда, Пуш̣па-варш̣а и Сахасра-шрути. И текат седем реки – Анумати, Синӣва̄лӣ, Сарасватӣ, Кухӯ, Раджанӣ, Нанда̄ и Ра̄ка̄. Те съществуват и до днес.

Sloka 10:: Na těchto územích se nachází sedm hor — Svarasa, Śataśṛṅga, Vāmadeva, Kunda, Mukunda, Puṣpa-varṣa a Sahasraśruti. Protéká jimi také sedm řek — Anumati, Sinīvālī, Sarasvatī, Kuhū, Rajanī, Nandā a Rākā. Existují tam dodnes.

ТЕКСТ 11:: Следвайки варн̣а̄шрама дхарма, обитателите на тези земи, наречени шрутидхари, вӣрядхари, васундхари и иш̣андхари, почитат разширението на Върховната Божествена Личност на име Сома, бога на Луната.

Sloka 11:: Všichni obyvatelé těchto ostrovů, známí jako Śrutadharové, Vīryadharové, Vasundharové a Iṣandharové, striktně následují varṇāśrama-dharmu a uctívají expanzi Nejvyšší Osobnosti Božství jménem Soma; boha Měsíce.

ТЕКСТ 12:: (Жителите на Ша̄лмалӣдвӣпа обожават полубога на Луната със следните думи.) С лъчите си бога на Луната разделя месеца на два периода, наречени шукла и кр̣ш̣н̣а, за да се предлагат зърнени храни на питите и полубоговете. Полубогът на Луната определя хода на времето. Той е царят на вселенските обитатели. Ние се молим вечно да остане наш цар и водач и му отдаваме цялата си почит.

Sloka 12:: (Obyvatelé Śālmalīdvīpu uctívají poloboha Měsíce těmito slovy:) Bůh Měsíce svými paprsky rozdělil měsíc na dvě čtrnáctidenní období, známá jako śukla a kṛṣṇa, za účelem rozdávání obilí pitům a polobohům. Je také tím, kdo rozdělil čas a vládne všem obyvatelům vesmíru. Proto se modlíme, aby zůstal naším králem a vůdcem, a skládáme mu uctivé poklony.

ТЕКСТ 13:: Отвъд океана от алкохол се намира друг остров, Кушадвӣпа, широк 800 000 йоджани (10 400 000 километра) – два пъти повече от океана. Както Ша̄лмалӣдвӣпа е заобиколен от алкохолен океан, Кушадвӣпа е заобиколен от океан от течно гхи, голям колкото самия остров. На Кушадвӣпа растат гъсти треви куша, от които островът е получил името си. Тази трева, създадена от полубоговете по волята на Върховния Бог, прилича на огън, но с меки и приятни пламъци. Младите ѝ стръкове озаряват околността.

Sloka 13:: Vně oceánu alkoholu je další ostrov, známý jako Kuśadvīp, který je široký 800 000 yojanů (10 240 000 kilometrů); dvakrát tolik co oceán alkoholu. Tak jako je kolem Śālmalīdvīpu oceán alkoholu, Kuśadvīp obklopuje oceán tekutého ghí, jenž je stejně široký jako ostrov samotný. Ostrov je porostlý trsy trávy kuśa, podle níž dostal své jméno. Tato tráva kuśa, kterou stvořili polobozi vůlí Nejvyššího Pána, vypadá jako druhá podoba ohně, ale s velmi mírnými a příjemnými plameny. Její mladé výhonky osvětlují všechny strany.

ТЕКСТ 14:: О, Царю, владетел на този остров е Хиран̣ярета̄, друг син на Маха̄ра̄джа Прияврата. Той раздели земята на седем области, които завеща на седемте си сина според законите за наследство. След това царят се оттегли от семейния живот, за да се отдаде на аскетизъм. Синовете му се казваха Васу, Васуда̄на, Др̣д̣харучи, Стутяврата, На̄бхигупта, Вивикта и Ва̄мадева.

Sloka 14:: Ó králi, nad tímto ostrovem panoval další syn Mahārāje Priyavraty, Hiraṇyaretā. Rozdělil jej na sedm částí, které předal svým sedmi synům podle jejich dědických práv. Poté se vzdal rodinného života, aby se mohl podrobit askezi. Jména jeho synů jsou Vasu, Vasudāna, Dṛḍharuci, Stutyavrata, Nābhigupta, Vivikta a Vāmadeva.

ТЕКСТ 15:: В тези седем области като естествени граници се издигат седем планини, наречени Чакра, Чатух̣-шр̣н̇га, Капила, Читракӯт̣а, Дева̄нӣка, Ӯрдхварома̄ и Дравин̣а. Там текат и седем реки: Рамакуля̄, Мадхукуля̄, Митравинда̄, Шрутавинда̄, Девагарбха̄, Гхр̣тачута̄ и Мантама̄ла̄.

Sloka 15:: Na těchto sedmi ostrovech se tyčí sedm pomezních hor, známých jako Cakra, Catuḥśṛṅga, Kapila, Citrakūṭa, Devānīka, Ūrdhvaromā a Draviṇa. Ostrovy protéká také sedm řek — Rasakulyā, Madhukulyā, Mitravindā, Śrutavindā, Devagarbhā, Ghṛtacyutā a Mantramālā.

ТЕКСТ 16:: Жителите на Кушадвӣпа са познати под имената кушали, ковиди, абхиюкти и кулаки. Това съответства на бра̄хман̣и, кш̣атрии, вайши и шӯдри. Те се пречистват, като се къпят в седемте реки, и са изкусни в ритуалните церемонии според наставленията на ведическите писания. Така обожават Върховния в неговия аспект като полубог на огъня.

Sloka 16:: Obyvatelé ostrova Kuśadvīpu jsou oslavováni jako Kuśalové, Kovidové, Abhiyuktové a Kulakové, a takto přesně připomínají brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi a śūdry. Očišťují se koupelí ve vodách těchto řek a jsou odborníky v provádění obřadů podle pokynů védských písem. Tak uctívají Pána v Jeho aspektu poloboha ohně.

ТЕКСТ 17:: (Това е мантрата, с която жителите на Кушадвӣпа обожават полубога на огъня.) О, божество на огъня, ти си част от Върховната Божествена Личност, Хари, и му носиш всички жертвени дарове. Затова те молим да му предложиш даровете, поднесени от нас на полубоговете, защото единствен Той се наслаждава на всичко.

Sloka 17:: (Touto mantrou obyvatelé Kuśadvīpu uctívají boha ohně:) Ó bože ohně, jsi částí Nejvyšší Osobnosti Božství, Hariho, a předáváš Mu všechny obětiny. Proto tě žádáme, abys Nejvyšší Osobnosti Božství předal součásti oběti, které přinášíme polobohům, neboť Pán je jejich skutečným poživatelem.

ТЕКСТ 18:: Отвъд океана от пречистено масло се намира острова Краун̃чадвӣпа, широк 1 600 000 йоджани (20 800 000 километра) – два пъти повече от океана. Както Кушадвӣпа е обграден от океан от пречистено масло, така и около Краун̃чадвӣпа има млечен океан, широк колкото острова. На Краун̃чадвӣпа се издига висока планина, Краун̃ча, която му е дала името.

Sloka 18:: Na vnější straně oceánu přečištěného másla se rozprostírá další ostrov zvaný Krauñcadvīp, který je široký 1 600 000 yojanů (20 480 000 kilometrů), tedy dvakrát více než oceán přečištěného másla. Tak jako Kuśadvīp obklopuje oceán přečištěného másla, je Krauñcadvīp obklopen oceánem mléka, jenž je stejně široký jako samotný ostrov. Na Krauñcadvīpu se nachází velká hora známá jako Krauñca, od níž pochází jméno ostrova.

ТЕКСТ 19:: Растителността по склоновете на планина Краун̃ча беше опустошена от оръжията на Ка̄рттикея, но планината не се страхуваше, защото я обливаха вълните на млечния океан и бе защитена от Варун̣адева.

Sloka 19:: Ačkoliv Kārttikeyovy zbraně napadly a zničily rostliny rostoucí na svazích hory Krauñca, hora se přestala bát, protože ji neustále ze všech stran omývá oceán mléka a chrání ji Varuṇadeva.

ТЕКСТ 20:: Владетелят на този остров също бе син на Маха̄ра̄джа Прияврата. Казваше се Гхр̣тапр̣ш̣т̣ха и бе велик мъдрец. Той раздели острова между седмината си сина, а седемте части получиха техните имена. След това Гхр̣тапр̣ш̣т̣ха Маха̄ра̄джа изостави семейния живот и прие подслон в лотосовите нозе на Бога, душата на всички души, изпълнен с благотворни качества. Така той постигна съвършенството.

Sloka 20:: Vládcem tohoto ostrova byl další syn Mahārāje Priyavraty — jmenoval se Ghṛtapṛṣṭha a byl velkým učencem. I on rozdělil svůj ostrov na sedm částí, které přidělil svým sedmi synům, po nichž také pojmenoval jednotlivá území. Poté se zcela vzdal rodinného života a přijal útočiště u lotosových nohou Pána, duše všech duší, Jenž oplývá všemi příznivými vlastnostmi. Tímto způsobem dosáhl dokonalosti.

ТЕКСТ 21:: Синовете на Маха̄ра̄джа Гхр̣тапр̣ш̣т̣ха се казваха А̄ма, Мадхуруха, Мегхапр̣ш̣т̣ха, Судха̄ма̄, Бхра̄джиш̣т̣ха, Лохита̄рн̣а и Ванаспати. На острова им имаше седем планини, разделящи седемте области, и седем реки. Планините се казваха Шукла, Вардхама̄на, Бходжана, Упабархин̣а, Нанда, Нандана и Сарватобхадра. Реките носеха имената Абхая̄, Амр̣таугха̄, А̄ряка̄, Тӣртхаватӣ, Рӯпаватӣ, Павитраватӣ и Шукла̄.

Sloka 21:: Synové Mahārāje Ghṛtapṛṣṭhy dostali jména Āma, Madhuruha, Meghapṛṣṭha, Sudhāmā, Bhrājiṣṭha, Lohitārṇa a Vanaspati. Na jejich ostrově se nachází sedm hor, které tvoří hranice sedmi území, jimiž protéká sedm řek. Hory se jmenují Śukla, Vardhamāna, Bhojana, Upabarhiṇa, Nanda, Nandana a Sarvatobhadra. Řeky se jmenují Abhayā, Amṛtaughā, Āryakā, Tīrthavatī, Rūpavatī, Pavitravatī a Śuklā.

ТЕКСТ 22:: Жителите на Краун̃чадвӣпа се делят на четири групи, наречени пуруш̣и, р̣ш̣абхи, дравин̣и и деваки. Те се покланят на Върховната Божествена Личност, като предлагат шепа вода от свещените реки в лотосовите нозе на Варун̣а, полубога с водно тяло.

Sloka 22:: Obyvatelé Krauñcadvīpu se dělí na čtyři třídy zvané Puruṣové, Ṛṣabhové, Draviṇové a Devakové. Všichni uctívají Nejvyšší Osobnost Božství tak, že obětují spojené dlaně s vodou z těchto posvátných řek u lotosových nohou Varuṇy, poloboha, který má podobu vody.

ТЕКСТ 23:: (Жителите на Краун̃чадвӣпа се молят със следната мантра.) О, речна вода, ти си наследила могъществото на Върховната Божествена Личност; така пречистваш трите планетарни системи Бхӯлока, Бхуварлока и Сварлока. Ти естествено премахваш греховете и затова те докосваме. Бъди милостива и продължи да ни пречистваш.

Sloka 23:: (Obyvatelé Krauñcadvīpu používají při uctívání tuto mantru:) Ó vodo řek, obdržela jsi energii od Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto očišťuješ tři planetární systémy, známé jako Bhūloka, Bhuvarloka a Svarloka. Tvou přirozenou povahou je odstraňovat hříchy, a z toho důvodu se tě dotýkáme. Prosíme tě, abys nás i nadále očišťovala.

ТЕКСТ 24:: Отвъд млечния океан се намира друг остров, Ша̄кадвӣпа, широк 3 200 000 йоджани (41 600 000 километра). Краун̃чадвӣпа е заобиколен от своя млечен океан, а около Ша̄кадвӣпа има океан от разбито кисело мляко, широк колкото него. В Ша̄кадвӣпа расте голямо дърво ша̄ка, от което островът е получил името си. То излъчва много силно ухание, носещо се из целия остров.

Sloka 24:: Vně oceánu mléka je další ostrov, Śākadvīp, jehož šířka činí 3 200 000 yojanů (40 960 000 kilometrů). Tak jako je Krauñcadvīp obklopen svým oceánem mléka, Śākadvīp obklopuje oceán stloukaného jogurtu, který je široký jako ostrov samotný. Na Śākadvīpu roste velký strom śāka, po němž je ostrov pojmenován. Tento strom vydává silnou vůni, která se šíří po celém ostrově.

ТЕКСТ 25:: Владетелят на острова, син на Прияврата, се наричаше Mедха̄титхи. Tой също раздели острова си на седем области и им даде имената на своите синове, които провъзгласи за царе. Те се казваха Пуроджава, Mаноджава, Павама̄на, Дхӯмра̄нӣка, Читрарепха, Бахурӯпа и Вишвадха̄ра. Като раздели острова и назначи синовете си за негови управници, Mедха̄титхи се оттегли от света и заживя в гора, подходяща за медитация, за да съсредоточи ума си върху лотосовите нозе на Върховната Божествена Личност.

Sloka 25:: Vládce Śākadvīpu — rovněž jeden ze synů Mahārāje Priyavraty — se jmenoval Medhātithi. I on rozdělil svůj ostrov na sedm částí pojmenovaných podle svých synů, které učinil vládci tohoto ostrova. Jména těchto synů jsou Purojava, Manojava, Pavamāna, Dhūmrānīka, Citrarepha, Bahurūpa a Viśvadhāra. Když Medhātithi rozdělil ostrov a své syny ustanovil jeho vládci, odešel do ústraní. Odebral se do lesa vhodného k meditaci, aby plně soustředil mysl na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství.

ТЕКСТ 26:: И в тези области има седем гранични планини и седем реки. Планините са Ӣша̄на, Урушр̣н̇га, Балабхадра, Шатакесара, Сахасрасрота, Девапа̄ла и Маха̄наса. Реките са Анагха̄, А̄юрда̄, Убхаяспр̣ш̣т̣и, Апара̄джита̄, Пан̃чападӣ, Сахасрашрути и Ниджадхр̣ти.

Sloka 26:: Také na těchto územích je sedm pomezních hor a sedm řek. Hory se jmenují Īśāna, Uruśṛṅga, Balabhadra, Śatakesara, Sahasrasrota, Devapāla a Mahānasa. Řeky nesou jména Anaghā, Āyurdā, Ubhayaspṛṣṭi, Aparājitā, Pañcapadī, Sahasrasruti a Nijadhṛti.

ТЕКСТ 27:: Жителите на областите се делят на четири касти: р̣таврата, сатяврата, да̄наврата и ануврата, които съответстват на бра̄хман̣а, кш̣атрия, вайшя и шӯдра. Те се занимават с пра̄н̣а̄я̄ма и мистична йога и в транс се покланят на Върховния Бог в образа на Ва̄ю.

Sloka 27:: Obyvatelé těchto ostrovů se také dělí na čtyři třídy — Ṛtavrata, Satyavrata, Dānavrata a Anuvrata — které přesně připomínají brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi a śūdry. Praktikují prāṇāyāmu a mystickou yogu a v tranzu uctívají Nejvyššího Pána v podobě Vāyua.

ТЕКСТ 28:: (Жителите на Ша̄кадвӣпа се молят със следните думи на Върховната Божествена Личност в образа на Ва̄ю.) О, Върховна Личност, Ти си Свръхдушата в тялото, Ти управляваш движението на пра̄н̣а и останалите въздушни потоци и така поддържаш живите същества. О, Господи, Свръхдуша на всекиго, о, господарю на космоса, под чието ръководство съществува всичко, защити ни от опасностите.

Sloka 28:: (Obyvatelé Śākadvīpu uctívají Nejvyšší Osobnost Božství v podobě Vāyua těmito slovy:) Ó Nejvyšší Osobo sídlící jako Nadduše uvnitř těla, řídíš rozmanité činnosti různých vzduchů, jako je prāṇa, a tak udržuješ všechny živé bytosti. Ó Pane, ó Nadduše všech, ó vládce vesmírného projevu, pod Nímž vše existuje, prosíme, ochraň nás před vším nebezpečím.

ТЕКСТ 29:: Отвъд океана от кисело мляко се намира острова Пуш̣карадвӣпа, широк 6 400 000 йоджани (83 200 000 километра), два пъти повече от океана. Той е заобиколен от друг океан с много вкусна вода, голям колкото самия остров. На Пуш̣карадвӣпа расте огромен лотос със 100 000 000 листа от чисто злато, блестящи като огън. Върху него седи Брахма̄, най-могъщото живо същество, понякога наричан бхагава̄н.

Sloka 29:: Vně oceánu jogurtu leží další ostrov, známý jako Puṣkaradvīp, který je široký 6 400 000 yojanů (81 920 000 kilometrů), dvakrát tolik co oceán jogurtu. Obklopuje ho oceán velmi chutné vody, jehož šířka je stejná jako ostrov samotný. Na Puṣkaradvīpu se nachází velký lotos se 100 000 000 okvětními lístky z čistého zlata, jež září jako plameny ohně. Tento lotosový květ je považován za místo, na němž sedí Pán Brahmā, který je nejmocnější živou bytostí, díky čemuž je někdy nazýván bhagavān.

ТЕКСТ 30:: В средата на острова се издига великата планина Ма̄насоттара, която го разделя на две части – вътрешна и външна. Тя е висока и широка 10 000 йоджани (130 000 километра). На тази планина в четирите посоки са разположени жилищата на Индра и други полубогове. Слънцето пътува с колесницата си по билото на планината, като следва своята орбита Сам̇ватсара около връх Меру. Пътят на Слънцето от северната страна на планината се нарича Уттара̄ян̣а, а пътят му от южната страна – Дакш̣ин̣а̄яна. Едната част е денят на полубоговете, а другата – тяхната нощ.

Sloka 30:: Uprostřed tohoto ostrova je velká hora jménem Mānasottara, která tvoří hranici mezi vnitřní a vnější částí ostrova. Její výška a šířka je 10 000 yojanů (128 000 kilometrů). Na jejích čtyřech stranách se nacházejí sídla polobohů, jako je Indra. Slunce cestuje na voze boha Slunce na vrcholu hory po oběžné dráze zvané Saṁvatsara, která vede okolo hory Meru. Dráha Slunce na severní straně se nazývá Uttarāyaṇa a na jižní Dakṣiṇāyana. Jedna strana představuje pro polobohy den a druhá pro ně představuje noc.

ТЕКСТ 31:: Владетелят на този остров, синът на Маха̄ра̄джа Прияврата, Вӣтихотра, има двама сина – Раман̣ака и Дха̄таки. Той им повери двете части на острова и се посвети на дела в името на Върховната Божествена Личност по примера на по-големия си брат Медха̄титхи.

Sloka 31:: Vládce tohoto ostrova, syn Mahārāje Priyavraty jménem Vītihotra, měl dva syny, Ramaṇaku a Dhātakiho. Přidělil jim dvě části ostrova a potom se stejně jako jeho starší bratr Medhātithi osobně zaměstnal činnostmi určenými k uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství.

ТЕКСТ 32:: За да изпълнят материалните си желания, жителите на тази земя почитат Върховната Божествена Личност в образа на Брахма̄. Те отдават на Бога следните молитви.

Sloka 32:: Obyvatelé tohoto území uctívají pro splnění hmotných tužeb Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, zastoupeného Pánem Brahmou. Modlí se k Pánu následujícím způsobem.

ТЕКСТ 33:: Брахма̄ е известен като карма-мая, олицетворение на ведическите ритуали, защото с тези ритуали човек може да постигне неговото положение и защото ведическите химни се проявяват от него. Той е неотклонно отдаден на Върховната Божествена Личност и в известна степен не се различава от Бога. Въпреки това не бива да го почитаме като монистите; трябва да подходим дуалистично. Би трябвало да останем вечни слуги на Върховния Бог, върховния обект на поклонение. Така отдаваме смирените си почитания на Брахма̄, олицетворението на разкритото ведическо знание.

Sloka 33:: Pán Brahmā je znám jako karma-maya, podoba obřadů, protože vykonáváním obřadů lze dosáhnout jeho postavení a protože se z něho projevily védské obřadní hymny. Je neochvějně oddán Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto se od Pána v jednom smyslu neliší. Přesto by však neměl být uctíván po vzoru monistů, ale z hlediska duality. Člověk má vždy zůstat služebníkem Nejvyššího Pána, nejvyššího Božstva přijímajícího uctívání. Proto se uctivě klaníme Pánu Brahmovi, podobě projeveného védského poznání.

ТЕКСТ 34:: След това отвъд сладководния океан, обгръщайки го отвсякъде, се издига планината Лока̄лока. Тя отделя областите, огрени от слънцето, от тези, в които цари мрак.

Sloka 34:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Za oceánem sladké vody se tyčí hora Lokāloka, která oceán ze všech stran obklopuje a odděluje země osvětlené Sluncem od neosvětlených.

ТЕКСТ 35:: Отвъд сладководния океан се простира земя, обширна колкото разстоянието от средата на планината Сумеру до подножието на планината Ма̄насоттара. В тази земя има много живи същества. Отвъд нея, чак до Лока̄лока, има друга земя, направена от злато. Златната ѝ повърхност отразява светлината като огледало и всеки предмет, паднал върху нея, става невидим. Затова всички живи създания са я изоставили.

Sloka 35:: Za oceánem sladké vody leží území, jež je stejně široké jako oblast mezi středem hory Sumeru a hranicí hory Mānasottara. Obývá ho mnoho živých bytostí. Za ním, až po horu Lokāloka, se rozkládá další oblast, která je celá ze zlata. Její zlatý povrch odráží světlo jako povrch zrcadla, a spadne-li na ni nějaký hmotný předmět, nelze ho již nikdy znovu nalézt. Všechny živé bytosti proto tuto zlatou zemi opustily.

ТЕКСТ 36:: Между необитаемите земи и земите, населени с живи същества, се издига голямата планина, наречена Лока̄лока, защото разделя тези земи.

Sloka 36:: Mezi osídlenými a neosídlenými oblastmi se nachází velká hora, která je od sebe dělí, díky čemuž je oslavována jako Lokāloka.

ТЕКСТ 37:: По върховната воля на Кр̣ш̣н̣а планината Лока̄лока се издига като външна граница на трите свята – Бхӯрлока, Бхуварлока и Сварлока – за да възпира слънчевите лъчи, заливащи вселената. Всички небесни светила, от Слънцето до Дхрувалока, разпръскват лъчите си из трите свята, но не могат да прехвърлят границата, издигната от тази планина. Тъй като е необикновено висока и надвишава дори Дхрувалока, тя спира светлината и отвъд нея не може да премине нито лъч.

Sloka 37:: Svrchovanou vůlí Kṛṣṇy byla hora známá jako Lokāloka ustanovena za vnější hranici tří světů — Bhūloky, Bhuvarloky a Svarloky — aby ovládala sluneční paprsky po celém vesmíru. Všechna svítící tělesa, od Slunce vzhůru až po Dhruvaloku, šíří své paprsky po všech třech světech, ale jen v prostoru vymezeném touto horou. Jelikož je nesmírně vysoká—přečnívá i Dhruvaloku — stojí v cestě paprskům svítících těles, které za ni proto nemohou nikdy proniknout.

ТЕКСТ 38:: Ерудираните учени, свободни от заблуждения, илюзии и склонност към измама, са описали планетарните системи с техните характеристики, размери и местоположение. След задълбочено обмисляне те са установили, че действителното разстояние между Сумеру и планината Лока̄лока е една четвърт от диаметъра на вселената, т.е. 125 000 000 йоджани (1 625 000 000 километра).

Sloka 38:: Učenci, kteří jsou prosti chyb, iluze a sklonu podvádět, tímto způsobem popisují planetární soustavy, jejich jednotlivé znaky, rozměry a umístění. Po pečlivé úvaze stanovili jako fakt, že vzdálenost mezi Sumeru a horou Lokāloka se rovná jedné čtvrtině průměru vesmíru, tedy 125 000 000 yojanům (1,6 miliardy kilometrů).

ТЕКСТ 39:: На върха на Лока̄лока стоят четири гаджа-пати, величествени слона, поставени в четирите посоки на света от Брахма̄, върховния духовен учител на цялата вселена. Имената на слоновете са Р̣ш̣абха, Пуш̣карачӯд̣а, Ва̄мана и Апара̄джита. Те поддържат планетарните системи във вселената.

Sloka 39:: Na vrcholu hory Lokāloka stojí čtyři gajā-patiové, nejlepší ze slonů, které postavil na čtyři strany Pán Brahmā, nejvyšší duchovní mistr celého vesmíru. Jmenují se Ṛṣabha, Puṣkaracūḍa, Vāmana a Aparājita, a zodpovídají za udržování vesmírných planetárních soustav.

ТЕКСТ 40:: Бог, Върховната Личност, е господар на цялото трансцендентално изобилие и владетел на духовното небе. Той е Бхагава̄н, Свръхдушата на всекиго. А на полубоговете, предвождани от небесния цар Индра, е поверена грижата за делата в материалния свят. За благото на живите същества във вселената и за да вдъхне сила на четирите слона и на полубоговете, Бог се явява на върха на планината в духовно тяло, неосквернено от гун̣ите на материалната природа. Заобиколен от личните си разширения и помощници, като Виш̣ваксена, Той проявява своите съвършенства под формата на религия и знание и мистичните сили ан̣има̄, лагхима̄ и махима̄. Той е прекрасен с различните оръжия в четирите си ръце.

Sloka 40:: Nejvyšší Osobnost Božství je vládcem všeho transcendentálního bohatství a duchovního nebe. Je Nejvyšší Osobou, Bhagavānem, Nadduší všech. Polobozi vedení Indrou, králem nebes, jsou pověřeni dohledem na dění v hmotném světě. Pán se projevuje na vrcholu oné hory v duchovním těle, neznečištěný kvalitami hmotné přírody, aby přinesl prospěch všem živým bytostem na všech planetách a posílil moc zmíněných slonů a polobohů. Je obklopen Svými osobními expanzemi a služebníky, jako je Viśvaksena, a projevuje všechny Své dokonalé atributy, jako je náboženství a poznání, a Své mystické síly, jako je aṇimā, laghimā a mahimā. Zaujímá nádherný postoj a zdobí Ho různé zbraně, které drží ve Svých čtyřech rukách.

ТЕКСТ 41:: На̄ра̄ян̣а, Виш̣н̣у и другите въплъщения на Върховната Божествена Личност носят различни оръжия, които подчертават красотата им. Върховният проявява тези въплъщения, за да поддържа планетите, създадени от собствената му енергия, йога-ма̄я̄.

Sloka 41:: Různé podoby Nejvyšší Osobnosti Božství, jako je Nārāyaṇa a Viṣṇu, jsou krásně ozdobeny různými zbraněmi. Pán tyto podoby projevuje, aby udržoval všechny rozmanité planety stvořené Jeho osobní energií, yogamāyou.

ТЕКСТ 42:: Скъпи царю, отвъд Лока̄лока се простира земята Алока-варш̣а, обширна колкото областта, оградена от планината – тоест 125 000 000 йоджани (1 625 000 000 километра). А отвъд Алока-варш̣а е мястото, където отиват личностите, желаещи освобождение от материалния свят. То е извън властта на материалните проявления на природата и затова е съвършено чисто. Бог Кр̣ш̣н̣а преведе Арджуна през това място, за да върне синовете на бра̄хман̣а.

Sloka 42:: Můj drahý králi, na vnější straně hory Lokāloka je území zvané Aloka-varṣa, které se rozprostírá do stejné šířky jako oblast uvnitř hory—125 000 000 yojanů (1,6 miliardy kilometrů). Za Aloka-varṣou se nalézá cíl těch, kdo usilují o osvobození z hmotného světa, a jelikož je mimo dosah kvalit hmotné přírody, je naprosto čistý. Tímto územím vezl Pán Kṛṣṇa Arjunu, když se vydal přivést zpět brāhmaṇovy syny.

ТЕКСТ 43:: Във вертикален план Слънцето е разположено в средата на вселената, в пространството между Бхӯрлока и Бхуварлока, наречено антарикш̣а – космическо пространство. Разстоянието между Слънцето и периферията на вселената е двайсет и пет кот̣и йоджани (3 250 000 000 километра).

Sloka 43:: Slunce se při vertikálním pohledu nachází uprostřed vesmíru, v oblasti mezi Bhūlokou a Bhuvarlokou, která se nazývá antarikṣa, meziplanetární prostor. Vzdálenost mezi Sluncem a obvodem vesmíru je dvacet pět koṭi yojanů (3,2 miliardy kilometrů).

ТЕКСТ 44:: Богът на Слънцето е познат и под името Вайра̄джа, съвкупното материално тяло на всички живи същества. Той се нарича и Ма̄ртан̣д̣а, защото по време на сътворението влиза в безжизненото яйце на вселената. Известен е и като Хиран̣ягарбха, защото е получил материалното си тяло от Хиран̣ягарбха (Брахма̄).

Sloka 44:: Bůh Slunce je známý také jako Vairāja, celkové hmotné tělo všech živých bytostí, a protože vstoupil do netečného vesmírného vejce v době stvoření, nazývá se také Mārtaṇḍa. Je rovněž znám jako Hiraṇyagarbha, protože své hmotné tělo získal od Hiraṇyagarbhy (Pána Brahmy).

ТЕКСТ 45:: О, Царю, полубогът на Слънцето и слънчевата планета обособяват посоките във вселената. Единствено благодарение на Слънцето можем да разберем какво представляват небето, висшите планети, този свят и нисшите планети. И само поради Слънцето можем да разберем кои са местата за материално наслаждение, кои – за освобождение, кои са адски и кои – подземни.

Sloka 45:: Ó králi, bůh Slunce a planeta Slunce dělí všechny strany vesmíru. Jedině díky přítomnosti Slunce můžeme pochopit, co je nebe, co jsou vyšší planety, tento svět a nižší planety. Jedině díky němu také můžeme pochopit, která místa jsou určena pro hmotný požitek, která pro osvobození, která jsou pekelná a která podzemní.

ТЕКСТ 46:: Всички живи същества, в това число полубогове, хора, животни, птици, насекоми, влечуги, растения и дървета, се нуждаят от топлината и светлината, които богът на Слънцето изпраща от своята планета. Благодарение на него живите същества могат да виждат, затова той се нарича др̣г-ишвара, Божествената Личност, контролираща зрението.

Sloka 46:: Všechny živé bytosti včetně polobohů, lidí, zvířat, ptáků, hmyzu, plazů, rostlin a stromů závisejí na teple a světle poskytovaném bohem Slunce ze sluneční planety. Díky Slunci také všechny živé bytosti vidí, a proto se Slunce nazývá dṛg-īśvara, Osobnost Božství vládnoucí zraku.