Skip to main content

Capítulo 2

Kapitola druhá

O Mestre Transcendental e o Yogī Supremo

Transcendentální Pán a Nejvĕtší Jogín

Verso 2

TEXT 2

na hy asya varṣmaṇaḥ puṁsāṁ
varimṇaḥ sarva-yoginām
viśrutau śruta-devasya
bhūri tṛpyanti me ’savaḥ
na hy asya varṣmaṇaḥ puṁsāṁ
varimṇaḥ sarva-yoginām
viśrutau śruta-devasya
bhūri tṛpyanti me ’savaḥ

Śaunaka continuou: Não há ninguém que saiba mais do que o próprio Senhor. Ninguém é mais adorável nem yogī mais maduro do que Ele. Portanto, Ele é o senhor dos Vedas, e ouvir sobre Ele sempre é o verdadeiro prazer dos sentidos.

Šaunaka pokračoval: Nikdo nezná více než Pán Samotný. Nikdo není více hoden uctívání a pokročilejší v józe než On. Proto je Pánem Véd a naslouchat vyprávĕním o Nĕm přináší potĕšení smyslům.

SIGNIFICADO—Na Bhagavad-gītā, afirma-se que ninguém pode ser igual ou superior à Suprema Personalidade de Deus. Isso também se confirma nos Vedas: eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān. Ele é a entidade viva suprema e supre todas as necessidades de todas as demais entidades vivas. Deste modo, todas as outras entidades vivas, tanto viṣṇu-tattva quanto jīva-tattva, são subordinadas à Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa. O mesmo conceito confirma-se aqui. Na hy asya varṣmaṇaḥ puṁsām: entre as entidades vivas, não há quem possa superar a Pessoa Suprema, porque ninguém é mais rico, mais famoso, mais forte, mais belo, mais sábio ou mais renunciado do que Ele. Essas qualificações fazem dEle o Deus Supremo, a causa de todas as causas. Os yogīs orgulham-se muito de realizar façanhas maravilhosas, mas ninguém pode comparar-se à Suprema Personalidade de Deus.

V Bhagavad-gítĕ stojí, že nikdo se nemůže vyrovnat Nejvyššímu Pánu, Nejvyšší Osobnosti Božství, nebo být vĕtší než On. Je to potvrzeno ve Védách: eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān. On je nejvyšší živou bytostí a zaopatřuje všechny ostatní živé bytosti. Všechny živé bytosti, z kategorie viṣṇu-tattva i jīva-tattva, jsou podřízené Nejvyšší Osobnosti Božství, Kršnovi. To je potvrzeno i zde. Na hy asya varṣmaṇaḥ puṁsām    —    Nejvyšší Osobu nedokáže překonat žádná živá bytost, protože nikdo není bohatší, slavnĕjší, silnĕjší, krásnĕjší, moudřejší nebo odříkavĕjší. Tyto vlastnosti z Nĕj činí Boha, příčinu všech příčin. Jogíni jsou velice hrdí na své úžasné výkony, ale žádný z nich se nemůže rovnat Nejvyšší Osobnosti Božství.

Qualquer pessoa que esteja associada com o Senhor Supremo é aceita como o yogī de primeira classe. Pode ser que os devotos não sejam tão poderosos quanto o Senhor Supremo, mas, através da constante associação com o Senhor, eles se tornam tão bons como o próprio Senhor. Algumas vezes, os devotos agem mais poderosamente do que o Senhor. Evidentemente, essa é uma concessão do Senhor.

Každý, kdo je nĕjakým způsobem ve styku s Nejvyšším Pánem, je přijímán jako nejvyšší jogí. Oddaný není tak mocný jako Nejvyšší Pán, ale neustálým stykem s Pánem se stane stejnĕ dobrým, jako je On Samotný. Oddaný nĕkdy vykoná skutky ještĕ úžasnĕjší než Pán Samotný, ale vše, co dokáže, je jen díky Jeho milosti.

Também se usa aqui a palavra varimṇaḥ, significando “o mais adorável de todos os yogīs”. Ouvir sobre Kṛṣṇa é o verdadeiro prazer dos sentidos; portanto, Ele é conhecido como Govinda, pois, com Suas palavras, com Seus ensinamentos, com Sua instruçãocom tudo o que se relacione a Ele, Ele vivifica os sentidos. Tudo o que Ele ensina provém da plataforma transcendental, e Suas instruções, sendo absolutas, não são diferentes dEle. Ouvir Kṛṣṇa falar, ou Sua expansão, ou expansão plenária como Kapila, é muito agradável aos sentidos. Pode-se ler ou ouvir a Bhagavad-gītā muitas vezes, porém, porque proporciona grande prazer, quanto mais se lê a Bhagavad-gītā tanto mais se obtém o gosto de lê-la e entendê-la, e cada vez se obtém novo esclarecimento. Essa é a natureza da mensagem transcendental. De forma semelhante, encontramos essa felicidade transcendental no Śrīmad-Bhāgavatam. Quanto mais ouvimos e cantamos as glórias do Senhor, mais ficamos felizes.

Dále je zde použito slova varimṇaḥ, které označuje „nejuctívanĕjšího ze všech jogínů“. Naslouchání o Kršnovi přináší opravdové potĕšení smyslům; proto se jmenuje Góvinda. Svými slovy, Svým učením, Svými pokyny    —    vším, co je s Ním nĕjak spojeno     —    oživuje smysly. Všechny Jeho pokyny pocházejí z transcendentální úrovnĕ, a jelikož jsou absolutní, neliší se od Nĕho. Naslouchat Kršnovi nebo Jeho úplné expanzi jako je Kapila, přináší velké potĕšení smyslům. Stejnĕ tak Bhagavad-gítu můžeme číst mnohokrát, a čím více ji čteme nebo jí nasloucháme, tím vĕtší potĕšení nám přináší a chceme jí více a více porozumĕt. Při každém dalším čtení se můžeme znovu a znovu poučit. Taková je povaha transcendentálního poselství. Podobné transcendentální štĕstí nám dává i Šrímad-Bhágavatam. Čím více nasloucháme o slávĕ Pána a čím více ji opĕvujeme, tím budeme šťastnĕjší.

O verso anterior explicava que a encarnação da Suprema Personalidade de Deus como Devahūti-putra Kapiladeva é bhagavān ātma-māyayā. A palavra bhaga significa “opulência”, e vān significa “aquele que possui”. Todas as opulências da criação estão presentes em Bhagavān. Como se declara nos Vedas (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13):

V předcházejícím verši byl Dévahúti-putra Kapila, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, označen jako Bhagaván: bhagavān ātma-māyayā. Slovo bhaga znamená „bohatství“ a vān znamená „ten, kdo vlastní“. Bhagaván vlastní veškeré bohatství v celém stvoření. Ve Védách (Katha Upanišad 2.2.13) stojí:

nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām
eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān
nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām
eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān

Nitya, Bhagavān, é o singular, e nityānā são as jīvas, ou seres vivos, plurais. Nityo nityānā: nós somos muitos, mas Deus é um. Não há limite para as jīvas; ninguém pode contá-las. A palavra ananta significa que elas são ilimitadas. Todas essas jīvas, entidades vivas, são mantidas pelo Um Supremo. Não podemos conceber como o Senhor Supremo mantém tantas entidades vivas. Todos os enormes elefantes, todas as pequeninas formigas, todas as 8.400.000 espécies de vida são mantidas por Bhagavān. Por que nos preocupamos pensando que Ele não vai nos manter? Aqueles que são devotos do Senhor e se abrigaram em Seus pés de lótus, abandonando tudo apenas para servi-lO, decerto receberão todo cuidado e proteção. Em nosso movimento para a consciência de Kṛṣṇa, temos mais de cem templos, e Kṛṣṇa está mantendo todos esses templos. Nenhum de nossos devotos trabalha fora para ganhar mais dinheiro; ainda assim, todos eles estão sendo mantidos. Na Bhagavad-gītā, Kṛṣṇa jamais diz: “Faça isso ou aquilo, e então Eu o manterei.” Ao contrário, Ele afirma que não apenas nos manterá, como também nos protegerá dos resultados das atividades pecaminosas, de nosso karma pecaminoso. (Bhagavad-gītā 18.66) Existe toda a garantia.

Nitya, Bhagaván, je jeden. Slovo nityānāṁ vyjadřuje množné číslo a označuje živé bytosti neboli džívy. Nityo nityānāṁ: nás je mnoho, ale Bůh je jeden. Živých bytostí je neomezené množství a nikdo je nedokáže spočítat. Ananta znamená, že jich je nekonečnĕ mnoho. Jeden Nejvyšší tak udržuje při životĕ všechny džívy, živé bytosti. Ani si to nedokážeme představit    —     ohromné slony, drobné mravence, všech 8    400    000 druhů života. Proč bychom se mĕli bát, že se nepostará i o nás? Oddaní Pána, kteří se odevzdali Jeho lotosovým nohám, zanechali všeho a pouze Mu slouží, ale budou mít jistĕ všeho dostatek. Naše hnutí pro vĕdomí Kršny má již přes sto středisek a Kršna je všechny udržuje. Nikdo z našich oddaných nemusí chodit do práce a vydĕlávat peníze, a přesto je o všechny postaráno. V Bhagavad-gítĕ Kršna nikdy neřekl: „Udĕlej to nebo ono a pak se o tebe postarám.“ Naopak    —    ujišťuje nás, že se o nás nejen postará, ale že nás také ochrání před následky hříchů, před hříšnou karmou (Bhagavad-gítá 18.66).

Tasyaiva hetoḥ prayateta kovidaḥ. A palavra kovidaḥ significa “inteligente”. O homem inteligente deve tentar lograr o refúgio dos pés de lótus de Kṛṣṇa. Vida humana, na verdade, destina-se a outorgar o contato com os pés de lótus de Kṛṣṇa. Essa deve ser nossa única preocupação. A palavra upari indica os sistemas planetários superiores. Há sete sistemas planetários superiores, e estamos no sistema intermediário, Bhūrloka. Dentro deste universo, existem quatorze sistemas planetários, e as entidades vivas estão divagando em diferentes formas corpóreas por diferentes planetas. De acordo com o karma, o ser vivo ora se eleva, ora se degrada. Ele vagueia dessa maneira, na expectativa de poder ser materialmente feliz e de satisfazer os sentidos. Os śāstras dizem que não devemos fazer isso, senão que devemos nos esforçar para compreender Kṛṣṇa. Não devemos nos preocupar com comer e dormir, pois as necessidades corpóreas já são naturalmente providenciadas. Não precisamos trabalhar independentemente para manter o corpo.

Tasyaiva hetoḥ prayateta kovidaḥ. Slovo kovidaḥ znamená „inteligentní“. Inteligentní človĕk by se mĕl snažit odevzdat se Kršnovi, neboť skutečným smyslem lidského života je najít útočištĕ u Jeho lotosových nohou. Mĕli bychom usilovat pouze o dosažení tohoto cíle. Slovo upari označuje vyšší planetární systémy. Existuje sedm vyšších planetárních systémů a my jsme ve středním, v Bhúrlóce. V celém vesmíru je čtrnáct planetárních systémů a živé bytosti putují po různých planetách a dostávají různé tĕlesné podoby. Podle své karmy živá bytost nĕkdy stoupá výše a nĕkdy klesá. Takto cestuje a přemýšlí, kde najít hmotné štĕstí a jak uspokojit své smysly. Šástry nám radí, abychom toto putování ukončili a snažili se porozumĕt Kršnovi. O jídlo a spaní bychom se nemĕli obávat, protože o uspokojení tĕlesných potřeb je již postaráno. Na udržování tĕla nemusíme vynakládat žádné zvláštní úsilí.

tal labhyate duḥkha-vad anyataḥ sukhaṁ
kālena sarvatra gabhīra-raṁhasā
tal labhyate duḥkha-vad anyataḥ sukhaṁ
kālena sarvatra gabhīra-raṁhasā

Nosso verdadeiro esforço deve ser para atingir a felicidade; essa é nossa verdadeira luta pela existência. De acordo com os śāstras: tal labhyate duḥkha-vat. A palavra duḥkha-vat indica que, embora não desejemos o sofrimento, este vem de qualquer maneira. Não precisamos fazer um esforço separado para obter o sofrimento. Ninguém diz: “Tomara que minha casa pegue fogo” ou “Tomara que meu filho morra”. Ninguém anseia por tais coisas; contudo, elas acontecem. Todos estão pensando: “Que meu filho possa viver feliz” ou “Que eu consiga muito dinheiro”. Não pedimos nem oramos por catástrofes, apesar do que elas chegam, sem ser convidadas. Do mesmo modo, toda felicidade que estiver reservada para nosso desfrute virá sem que peçamos por ela. A conclusão é que não devemos nos esforçar pela dita felicidade e tristeza deste mundo, mas sim tentar alcançar a posição em que podemos entender Kṛṣṇa e receber o refúgio de Seus pés de lótus. Esse deve ser o verdadeiro esforço humano.

Naším skutečným cílem by mĕlo být dosáhnout štĕstí; to je náš skutečný zápas o existenci. Šástry říkají: tal labhyate duḥkhavat. Slovo duḥkhavat naznačuje, že utrpení k nám přichází, i když si to nepřejeme. Nemusíme vynakládat žádné zvláštní úsilí. Nikdo neříká: „Ať můj dům spálí požár,“ nebo „Ať mé dítĕ zemře.“ Nikdo si takové vĕci nepřeje, ale ony přesto přicházejí. Každý si přeje: „Ať mé dítĕ žije šťastnĕ,“ nebo „Kéž bych mĕl hodnĕ penĕz.“ Nemodlíme se o katastrofy, ale ony k nám přicházejí zcela bez pozvání. Stejnĕ tak k nám přichází nám souzené štĕstí, aniž si o nĕ říkáme. Závĕr je tedy takový, že bychom nemĕli usilovat o štĕstí či utrpení, ale mĕli bychom se snažit porozumĕt Kršnovi a najít útočištĕ u Jeho lotosových nohou. Odevzdat se Kršnovi by mĕlo být cílem veškerého našeho snažení.

Foi Caitanya Mahāprabhu quem disse a Rūpa Gosvāmī:

Čaitanja Maháprabhu jednou řekl Rúpovi Gósvámímu:

brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja
brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

“A entidade viva está vagando de um planeta para outro, pelo universo inteiro, mas, se for muito afortunada, ela, pela misericórdia do mestre espiritual e do próprio Kṛṣṇa, obtém a semente do serviço devocional a Kṛṣṇa.” (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 19.151) O movimento para a consciência de Kṛṣṇa tem por objetivo fazer com que as pessoas se tornem afortunadas. Nesta era, todos são desafortunados (manda-bhāgyāḥ), mas agora estamos tentando inverter a situação.

„Živá bytost cestuje nahoru a dolů z jedné planety na druhou a jen s nesmírným štĕstím může dostat milost duchovního mistra a Kršny a obdržet semínko oddané služby.“ (Čaitanja-čaritámrta, Madhja 19.151) Hnutí pro vĕdomí Kršny jsme založili proto, abychom lidem přinesli příznivou budoucnost a štĕstí. V tomto vĕku mají všichni velmi nepříznivý osud (manda-bhāgyāḥ), ale my se snažíme tuto situaci zmĕnit.

Há problemas em toda parte, pelo mundo afora. Um país tem certo tipo de problema, enquanto outro país tem outro tipo. Existe conflito dentro do próprio governo e até mesmo presidentes estão saturados de problemas. Às vezes, achamos que somos muito afortunados, assim como o presidente Nixon pensava: “Sou muito afortunado. Tornei-me o presidente dos Estados Unidos.” Mas logo depois compreendeu que, na realidade, era muito desafortunado. De fato, é isso o que está acontecendo com todos. Não devemos pensar que o único réu apreendido foi o presidente Nixon e que nós estamos seguros. Há um provérbio bengali: O estrume seco da vaca é usado como combustível, e costuma-se dizer que, enquanto o estrume seco está sendo queimado, o estrume úmido fica rindo, dizendo: “Ah! Você está sendo queimado, mas eu estou a salvo.” Ele não sabe que, ao secar, também será atirado ao fogo. Podemos rir porque o presidente Nixon está em apuros e podemos achar que estamos muito seguros porque temos uma alta conta bancária, mas, na verdade, ninguém está seguro. Todos, afinal, secarão e serão atirados ao fogo. Isso é um fato. Talvez vivamos por alguns anos, mas não podemos evitar a morte. Como costumamos dizer: “Tão certo como a morte.” E qual é o resultado da morte? A perda de tudotoda honra, dinheiro, posição e a própria vida material. Kṛṣṇa afirma na Bhagavad-gītā (10.34), mṛtyuḥ sarva-haraś cāham: “Sou a morte que tudo devora.” Kṛṣṇa vem como a morte e saqueia tudoa conta bancária, arranha-céus, esposa, filhos e tudo mais. Ninguém pode dizer: “Minha querida morte, por favor, dê-me um pouco mais de tempo para me acostumar com a ideia.” Não há tempo para acostumar-se; todos têm de sair imediatamente.

Na celém svĕtĕ je tolik problémů. Jedna zemĕ má jeden problém a druhá má zase jiný. Ve vládách samotných jsou spory, a dokonce i prezidenti jsou zavaleni problémy. Nĕkdy si myslíme, že máme velké štĕstí, stejnĕ jako si prezident Nixon myslel: „Jsem velice šťastný. Stal jsem se prezidentem Spojených států.“ Brzy ale poznal, že je vlastnĕ ten nejnešťastnĕjší. Ve skutečnosti se to týká všech. Nemĕli bychom si myslet, že jediný odhalený případ je prezident Nixon a že s námi je všechno v pořádku. V Bengálsku, kde se suchý kravský trus používá jako palivo, mají přísloví, že když se usušený trus pálí, vlhký kravský trus se smĕje a říká: „Tebe pálí, ale já jsem v bezpečí.“ Neví, že když uschne, bude také vhozen do ohnĕ. Můžeme se smát prezidentu Nixonovi a myslet si, že naše bankovní konto nám zaručuje bezpečí, ale ve skutečnosti není v bezpečí nikdo. Každý jednou uschne a bude vhozen do ohnĕ. Nĕkolik let můžeme vzdorovat, ale nikdo se nakonec smrti nevyhne. Říká se: „Je to jisté jako smrt.“ A co je výsledkem? Človĕk ztratí všechno    —    slávu, peníze, postavení a celý hmotný život. Kršna říká v Bhagavad-gítĕ (10.34): mṛtyuḥ sarva-haraś cāham    —    „Já jsem všepohlcující smrt.“ Kršna přijde v podobĕ smrti a odnese všechno    —    bankovní konto, mrakodrapy, manželku, dĕti... Nikdo nemůže říci: „Má drahá smrti, dej mi trochu času, abych se zařídil.“ Nikdo čas nedostane; človĕk musí okamžitĕ jít.

Os tolos não percebem as condições terríveis da vida material. Kṛṣṇa diz na Bhagavad-gītā (13.9) que janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-doṣānudarśanam. Conhecimento verdadeiro significa saber que, independentemente de quão importante sejamos, os quatro princípios da vida material, a saber, nascimento, velhice, doença e morte, estão sempre presentes. Eles existem tanto no sistema planetário inferior (Pātāla-loka) quanto no superior (Brahmaloka).

Hloupí lidé si nejsou vĕdomi utrpení hmotného života. Kršna říká v Bhagavad-gítĕ (13.9): janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-dośānudarśanam. Skutečné poznání znamená vĕdĕt, že čtyři principy hmotného života    —    zrození, nemoc, stáří a smrt    —    jsou neustále přítomné, nehledĕ na to, jak je človĕk významný. Najdeme je na nejvyšším planetárním systému (Brahmalóce) i na nejnižším (Pátálalóce).

tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tal labhyate duḥkha-vad anyataḥ sukhaṁ
kālena sarvatra gabhīra-raṁhasā
tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tal labhyate duḥkha-vad anyataḥ sukhaṁ
kālena sarvatra gabhīra-raṁhasā

“Pessoas realmente inteligentes e dotadas filosoficamente devem esforçar-se apenas por essa significativa finalidade, a qual não é obtenível nem mesmo caso se vagueie do planeta mais elevado até o planeta mais baixo. Quanto à felicidade obtida do gozo dos sentidos, ela pode ser obtida automaticamente no decorrer do tempo, assim como, no decorrer do tempo, obtemos sofrimentos apesar de não os desejarmos.” (Śrīmad-Bhāgavatam 1.5.18)

„Skutečnĕ inteligentní a filozoficky založení lidé by mĕli usilovat pouze o to, co není dosažitelné ani po procestování všech planetárních systémů, od nejvyššího k nejnižšímu. Vždyť štĕstí ze smyslového požitku přichází automaticky, stejnĕ tak jako i utrpení k nám přichází, aniž si to přejeme.“ (Šrímad-Bhágavatam 1.5.18)

Quando Dharmarāja perguntou a Mahārāja Yudhiṣṭhira qual era o acontecimento mais impressionante neste mundo, Mahārāja Yudhiṣṭhira respondeu que ahany ahani bhūtāni gacchantīha yamālayam: “Pessoas estão morrendo a todo momento, mas aqueles que estão vivos pensam: ‘Meu amigo morreu, mas eu viverei para sempre.’” (Mahābhārata, Vana-parva 313.116) O estrume úmido pensa da mesma maneira. Isso é típico dos seres condicionados.

Když se Dharmarádž zeptal Mahárádže Judhišthira, co je nejúžasnĕjší vĕcí na svĕtĕ, Mahárádž Judhišthir odpovĕdĕl: ahany ahani bhūtāni gacchantīha yamālayam. „Každým okamžikem lidé umírají, ale ti, kteří žijí, si myslí: ,Můj přítel sice zemřel, ale já budu žít vĕčnĕ.̀“ (Mahábhárata, Vana-parva 313.116) Vlhký kravský trus uvažuje stejným způsobem. To je typické pro podmínĕnou duši.

Bhagavān, o Senhor Supremo, não está nessa posição. É por isso que se diz: bhagavān ātma-māyayā. Viemos a este planeta para desfrutar ou sofrer nesta vida por alguns diascinquenta ou cem anos, mas Bhagavān, a Suprema Personalidade de Deus, não vem por semelhante motivo (na māṁ karmāṇi limpanti). Declara-se ainda que na hy asya varṣmaṇaḥ: “Ninguém é superior a Ele.” Ninguém é superior ou igual a Bhagavān. Todos são inferiores. De acordo com o Caitanya-caritāmṛta (Ādi 5.142), ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya. Só há um mestreKṛṣṇa. Todos os outros são servos, desde o senhor Brahmā, Viṣṇu, Maheśvara, Indra, Candra e todos os semideuses (existem trinta e três milhões de semideuses), até as espécies intermediárias e inferiores. Todos são bhṛtya, ou seja, servos. Quando Kṛṣṇa ordena: “Meu querido Senhor Fulano de Tal, agora faça o favor de abandonar seu corpo e ir embora”, ele tem de ir. Logo, todos são servos. Essa é a posição tanto do senhor Brahmā quanto da formiga. Yas tv indragopam athavendram aho sva-karma. Do senhor Indra até indragopa, um inseto insignificante, todos estão colhendo os frutos do próprio karma. Nesta vida, criamos nosso próprio karma e nosso próximo corpo. Nesta vida, desfrutamos ou sofremos os resultados de nosso karma passado, e, da mesma maneira, criamos mais karma para nosso próximo corpo. Na verdade, devemos agir de maneira tal que não teremos de obter outro corpo material. Como se pode fazer isso? Temos apenas que tentar compreender Kṛṣṇa. Como Kṛṣṇa diz na Bhagavad-gītā (4.9):

Bhagavána, Nejvyššího Pána, se to však netýká. Bhagavān ātma-māyayā. Přišli jsme na tuto planetu užívat si a trpĕt na pár dní    —    padesát nebo sto let    —    ale Bhagaván, Nejvyšší Osobnost Božství, z takového důvodu nepřichází (na māṁ karmāṇi limpanti). Dále se říká: na hy asya varṣmaṇaḥ. „Nikdo není vĕtší než Bhagaván a nikdo Mu není roven.“ Všichni jsou Mu podřízeni. Podle Čaitanja-čaritámrty (Ádi 5.142) existuje pouze jeden Pán    —    Kršna: ekale īśvara kṛṣṇa āra saba bhṛtya. Počínaje Brahmou, Višnuem, Mahéšvarou, Indrou, Čandrou a všemi polobohy (kterých je třicet tři milionů) přes střední a nižší životní druhy Mu jsou všichni podřízeni. Každý je bhṛtya neboli služebník. Nařídí-li Kršna: „Nyní vstaň a odejdi,“ človĕk musí jít. Každý je sluha. To je postavení Brahmy i mravence. Yas tv indragopam athavendram aho sva-karma. Počínaje Pánem Indrou a indragópou (bezvýznamným hmyzem) konče sklízí každý plody své karmy. Svoji budoucí karmu, své příští tĕlo, si vytváříme již v tomto životĕ. Nyní si užíváme a trpíme podle výsledků minulé karmy a podobnĕ si vytváříme další karmu pro své příští tĕlo. Správnĕ bychom mĕli jednat tak, abychom již nemuseli dostat žádné další tĕlo. Jak je to možné? Jednoduše se musíme snažit porozumĕt Kršnovi. Kršna říká v Bhagavad-gítĕ (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna

“Ó Arjuna, aquele que conhece a natureza transcendental do Meu aparecimento e atividades, ao deixar o corpo não volta a nascer neste mundo material, senão que alcança Minha morada eterna.”

„Kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činů, když opouští své tĕlo, nezrodí se znovu v tomto hmotném svĕtĕ, nýbrž dosáhne Mého vĕčného sídla, ó Ardžuno.“

Isso pode parecer muito simples, mas, na realidade, compreender Kṛṣṇa é muito difícil. Se nos tornamos devotos de Kṛṣṇa, então compreender Kṛṣṇa é fácil. Entretanto, se tentamos compreendê-lO através de jñāna, karma ou yoga, ficaremos frustrados. Há muitas classes de yogīs, mas aquele que é devotado a Kṛṣṇa é o yogī mais elevado. Śrī Kṛṣṇa está muito além de todos os processos de yoga. Na Índia, existem muitos yogīs que podem exibir algumas façanhas mágicas. Podem andar sobre a água, ficar muito leves ou muito pesados e assim por diante. Mas o que é isso comparado aos poderes de yoga místico de Kṛṣṇa? Mediante Sua potência, planetas enormes estão flutuando no espaço. Quem pode fazer mesmo uma mera pedrinha flutuar no espaço? Às vezes, um yogī faz um espetáculo com seu ínfimo poder místico e cria um pouco de ouro, e somos tão tolos que o aceitamos como Deus.

Entretanto, esquecemos que o verdadeiro yogī, o próprio Senhor Supremo, criou milhões de minas de ouro e as está fazendo flutuar no espaço. Aqueles que são conscientes de Kṛṣṇa não se deixam enganar por yogīs que declaram ser Bhagavān. O devoto consciente de Kṛṣṇa deseja apenas servir ao yogī supremo, Yogeśvara (varimṇaḥ sarva-yoginām). Porque estamos tentando nos tornar devotos dEle, aceitamos o Senhor Supremo, Yogeśvara, como a Suprema Personalidade de Deus. O próprio Kṛṣṇa declara na Bhagavad-gītā (18.55):

Zdá se to velice jednoduché, ale porozumĕt Kršnovi je ve skutečnosti velice obtížné. Stanou-li se však z nás oddaní Kršny, můžeme Kršnovi porozumĕt velmi snadno. Naše pokusy porozumĕt Kršnovi pomocí džňány, karmy nebo jógy skončí neúspĕšnĕ. Existuje mnoho druhů jogínů, ale ten, který je oddaný Kršnovi, je z nich nejvyšší. Šrí Kršna stojí nade všemi jógovými systémy. V Indii je mnoho jogínů, kteří dokáží zázračné vĕci. Mohou chodit po vodĕ, podle svého přání mohou být velice lehcí nebo tĕžcí atd., ale co je to ve srovnání s mystickými silami Pána Kršny? Působením Jeho sil se obrovské planety vznášejí v prostoru. Kdo dokáže, aby se ve vzduchu vznášel třeba jen malý kámen? Jogí nĕkdy může předvést nĕjakou mystickou sílu a vytvořit malý kousek zlata a my jsme tak hloupí, že ho považujeme za Boha. Zapomínáme, že skutečný jogí, Samotný Nejvyšší Pán, vytvořil miliony zlatých dolů, které se vznášejí v prostoru. Lidé vĕdomí si Kršny se nenechají podvést jogíny, kteří se prohlašují za Bhagavána. Oddaný Kršny chce sloužit pouze nejvĕtšímu jogínovi, Jógéšvarovi (varimṇaḥ sarva-yoginām). Protože se snažíme stát se Jeho oddanými, přijímáme Jógéšvaru jako Nejvyšší Osobnost Božství. Kršna Samotný říká v Bhagavad-gítĕ (18.55):

bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram
bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram

“É unicamente através do serviço devocional que alguém pode compreender-Me como sou, como a Suprema Personalidade de Deus. E quando, mediante essa devoção, ele se absorve em plena consciência de Mim, pode entrar no reino de Deus.”

„Pouze oddanou službou mohu být pochopen takový, jaký jsem, jako Nejvyšší Osobnost Božství. A když si Mĕ nĕkdo na základĕ takové oddanosti plnĕ uvĕdomí, může vstoupit do Božího království.“

Esse processo, na verdade, é muito simples. Antes de qualquer coisa devemos compreender que o primeiro problema é conquistar a morte. Hoje em dia, pensamos que a morte é compulsória, mas isso não é um fato. Alguém pode ser colocado na prisão, mas, na verdade, não é compulsório ser um prisioneiro. É devido a suas atividades que ele se torna um criminoso e é, portanto, mandado para a cadeia. Não é obrigatório todos irem para a cadeia. Como entidades vivas, temos nosso lugar adequado em Vaikuṇṭha-loka.

Tato metoda je ve skutečnosti velice jednoduchá. Nejprve musí človĕk realizovat, že prvním problémem je nadvláda smrti. V současné dobĕ považujeme smrt za nevyhnutelnou, ale ve skutečnosti nevyhnutelná není. Nĕkdo může jít do vĕzení, ale vĕzení není povinné pro všechny. Do vĕzení se človĕk dostane za své činnosti. Všichni tam nemusí. Pravým domovem živých bytostí je Vaikunthalóka.

paras tasmāt tu bhāvo ’nyo
’vyakto ’vyaktāt sanātanaḥ
yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu
naśyatsu na vinaśyati
paras tasmāt tu bhāvo ’nyo
’vyakto ’vyaktāt sanātanaḥ
yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu
naśyatsu na vinaśyati
avyakto ’kṣara ity uktas
tam āhuḥ paramāṁ gatim
yaṁ prāpya na nivartante
tad dhāma paramaṁ mama
avyakto ’kṣara ity uktas
tam āhuḥ paramāṁ gatim
yaṁ prāpya na nivartante
tad dhāma paramaṁ mama

“Entretanto, há outra natureza imanifesta, que é eterna e transcendental a esta matéria manifesta e imanifesta. Ela é suprema e jamais é aniquilada. Quando todo este mundo é aniquilado, aquela região permanece inalterada. Aquilo que os vedantistas descrevem como imanifesto e infalível, aquilo que é conhecido como o destino supremo, aquele lugar do qual jamais se retorna após alcançá-loessa é Minha morada suprema.” (Bhagavad-gītā 8.20-21)

„Existuje však jiná příroda, která je vĕčná a transcendentální projevené a neprojevené hmotĕ. Je nejvyšší a není nikdy zničena. Nezaniká, ani když tento svĕt zanikne. Védántisté ji popisují jako neprojevenou a nehynoucí, je známa jako nejvyšší cíl a ten, kdo jí dosáhne, se již nikdy nevrátí. To je Mé svrchované sídlo.“

Tudo está presente em Vaikuṇṭha-loka. Lá, podemos ter vida eterna, bem-aventurada e plena de conhecimento (sac-cid-ānanda). Não é compulsório apodrecermos neste mundo material. A maneira mais fácil de ir para os Vaikuṇṭha-lokas é: janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ. Simplesmente tentar compreender Kṛṣṇa. Por que Ele vem? Quais são Suas atividades? De onde Ele vem? Por que Ele vem na forma de um ser humano? Só temos que tentar entender isso e estudar Kṛṣṇa como Ele próprio Se descreve na Bhagavad-gītā. Qual é a dificuldade? Deus pessoalmente fala sobre Si, como Ele é, e se aceitarmos a Bhagavad-gītā desse modo, não teremos mais de transmigrar de um corpo a outro. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti. Não teremos mais de nos submeter a nascimentos e mortes, pois obteremos nossos corpos espirituais (sac-cid-ānanda-vigraha) e viveremos felizes na família de Kṛṣṇa. Kṛṣṇa supre o necessário à nossa manutenção aqui e fará o mesmo por nós lá. Devemos compreender, então, que nossa felicidade consiste em voltarmos ao lar, voltarmos ao Supremo, onde poderemos comer, beber e ser felizes na companhia de Kṛṣṇa.

Na Vaikunthalóce je všechno. Můžeme tam žít vĕčným životem, plným blaženosti a poznání (sac-cid-ānanda). Nemusíme zůstávat v hmotném svĕtĕ. Nejsnadnĕjší způsob, jak se dostat na Vaikunthalóku, je: janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ. Pouze se snažte porozumĕt Kršnovi. Proč Kršna sestupuje? Co dĕlá? Odkud přichází? Proč přichází v lidské podobĕ? Musíme se tomu snažit porozumĕt a studovat Kršnu podle toho, jak Sám Sebe popisuje v Bhagavad-gítĕ. Je to snad tĕžké? Bůh Osobnĕ vysvĕtluje, kdo je, a přijmeme-li Bhagavad-gítu takovou, jaká je, nebudeme se muset již dále převtĕlovat. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti. Již nebudeme muset zakoušet rození a smrt, protože můžeme rozvinout své duchovní tĕlo (sac-cid-ānanda-vigraha) a žít šťastnĕ v Kršnovĕ rodinĕ. Kršna se o nás stará již zde a postará se o nás i tam. Naše radost spočívá v návratu domů, zpátky k Bohu, kde můžeme jíst, pít a radovat se v Kršnovĕ společnosti.