Skip to main content

Capítulo 1

Kapitola první

O Propósito do Advento do Senhor Kapila

Důvod Kapilova zjevení

Verso 1

TEXT 1

śaunaka uvāca
kapilas tattva-saṅkhyātā
bhagavān ātma-māyayā
jātaḥ svayam ajaḥ sākṣād
ātma-prajñaptaye nṛṇām
śaunaka uvāca
kapilas tattva-saṅkhyātā
bhagavān ātma-māyayā
jātaḥ svayam ajaḥ sākṣād
ātma-prajñaptaye nṛṇām

Śrī Śaunaka disse: Embora seja não-nascido, a Suprema Personalidade de Deus nasceu como Kapila Muni através de Sua potência interna. Ele fez Seu advento para disseminar o conhecimento transcendental para o benefício de toda a raça humana.

Šrí Šaunaka řekl: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je nezrozený, ale přesto se narodil jako Kapila Muni působením Své vnitřní energie. Sestoupil, aby šířil transcendentální poznání pro dobro celého lidského pokolení.

SIGNIFICADO—A expressão ātma-prajñaptaye indica que o Senhor desce para o benefício da raça humana, para dar conhecimento transcendental. As necessidades materiais ficam completa e suficientemente satisfeitas com o conhecimento védico, que oferece um programa de boas condições de vida e de elevação gradual à plataforma de sattva-guṇa, o modo da bondade. No modo da bondade, nosso conhecimento se expande. Na plataforma da paixão, não há conhecimento, pois a paixão não passa de mero ímpeto de usufruir dos benefícios materiais. Na plataforma da ignorância, não há conhecimento nem gozo, mas simplesmente uma vida quase como a dos animais.

Slovo ātma-prajñaptaye naznačuje, že Pán sestupuje, aby předal lidskému pokolení transcendentální poznání. Védská písma nám nabízejí potřebné vĕdomosti, abychom si mohli zaopatřit dostatek hmotných životních nezbytností a zároveň se postupnĕ povýšili na úroveň kvality dobra (sattva-guṇa). V kvalitĕ dobra se pak naše poznání dále rozšiřuje. Na úrovni kvality vášnĕ se nedá mluvit o poznání, protože vášeň je pouhým pudem užívat si hmotných vĕcí. Na úrovni nevĕdomosti se jedná pouze o zvířecí život, a neexistuje tam proto ani žádné poznání, ani požitek.

Os Vedas destinam-se a elevar-nos do modo da ignorância à plataforma da bondade. Quando alguém está situado no modo da bondade, é capaz de entender o conhecimento acerca do eu, ou seja, o conhecimento transcendental. Nenhum homem comum pode apreciar este conhecimento; logo, faz-se necessária uma sucessão discipular. Este conhecimento é exposto ou pela Suprema Personalidade de Deus em pessoa, ou por Seu devoto autêntico. Śaunaka Muni também afirma neste verso que Kapila, a encarnação da Suprema Personalidade de Deus, nasceu, ou apareceu, simplesmente para disseminar o conhecimento transcendental. O simples entendimento de que não somos matéria, mas almas espirituais (ahaṁ brahmāsmi: “Sou Brahman por natureza”) não é conhecimento suficiente para compreendermos o eu e suas atividades. É preciso situarmo-nos nas atividades de Brahman. O conhecimento dessas atividades é explicado pela Suprema Personalidade de Deus em pessoa. Tal conhecimento transcendental pode ser apreciado na sociedade humana, mas não na sociedade animal, como deixa bem claro aqui a palavra nṛṇām, “para os seres humanos”. Os seres humanos destinam-se à vida regulada. Por natureza, também há regulações na vida animal, mas não podem comparar-se à vida regulada descrita nas escrituras ou pelas autoridades. Vida humana é vida regulada, e não vida animal. Somente na vida regulada segundo o padrão dos Vedas é que se pode compreender o conhecimento transcendental.

Védy človĕka povyšují z kvality nevĕdomosti na úroveň dobra. Když se pak človĕk nachází v kvalitĕ dobra, je schopen porozumĕt vlastnímu já neboli obdržet transcendentální poznání. Obyčejný človĕk takové poznání nedokáže docenit, a proto je zapotřebí učednické posloupnosti. Duchovní poznání šíří buď Samotný Nejvyšší Pán, nebo Jeho opravdový oddaný. Šaunaka Muni zde také uvádí, že Kapila, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, se narodil neboli zjevil, aby šířil transcendentální poznání. Pochopit, že človĕk není hmota, ale duše (ahaṁ brahmāsmi    —     „jsem duchovní podstaty, jsem Brahman“), ještĕ nestačí k tomu, aby človĕk porozumĕl vlastnímu já a jeho činnostem. Človĕk se musí aktivnĕ zapojit do činností na úrovni Brahmanu. Poznání o duchovních činnostech vysvĕtluje Nejvyšší Osobnost Božství Osobnĕ a jak bylo v tomto verši naznačeno slovem nṛṇām („pro lidské bytosti“), takové poznání může být náležitĕ ocenĕno pouze v lidské společnosti, nikoli ve zvířecí. Lidské bytosti by mĕly žít usmĕrnĕným životem. Zvířecí život má také určitá usmĕrnĕní, avšak zcela odlišná od pravidel popsaných v písmech nebo stanovených védskými autoritami. Transcendentálnímu poznání můžeme porozumĕt pouze tehdy, když se ve svém životĕ budeme řídit podle příkazů Véd.

A fim de propagar este conhecimento transcendental, Kapiladeva, a encarnação da Suprema Personalidade de Deus, deu instruções sobre a filosofia sāṅkhya a Sua mãe, Devahūti. Mais tarde, outro Kapiladeva apareceu e apresentou a filosofia sāṅkhya ateísta, que trata dos vinte e quatro elementos, mas não apresenta informações sobre Deus. O Kapila original Se chama Devahūti-putra Kapila, e o outro é o Kapila ateísta. No que diz respeito a Kapiladeva, Śaunaka Ṛṣi diz: kapilas tattva-saṅkhyātā. Kapila é a Pessoa Suprema; Ele, portanto, pode explicar a Verdade Absoluta. Na realidade, apenas Bhagavān pode conhecer a posição verdadeira da verdade última. Ninguém mais pode conhecê-la. Bhagavān, Kṛṣṇa ou Sua encarnação, ocasionalmente visita a Terra para dar informações à humanidade sobre o objetivo da vida. Por isso, o Senhor Supremo desceu como Kapiladeva, tattva-saṅkhyātā. A palavra saṅkhyātā significa “expositor”, e tattva significa “a Verdade Absoluta”. A Verdade Absoluta é o próprio Bhagavān Śrī Kṛṣṇa. Não podemos compreender a Verdade Absoluta ou a Pessoa Suprema através de especulação mental, em especial quando estamos sob a influência dos três modos da natureza material (sattva-guṇa, rajo-guṇa e tamo-guṇa). Somente aqueles que se situaram em sattva-guṇa (o modo da bondade) é que estão aptos a compreender a Verdade Absoluta. De acordo com a Bhagavad-gītā (18.42), aqueles que possuem qualificações bramânicas estão situados em sattva-guṇa.

Kapiladéva, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, chtĕl předat lidem transcendentální poznání, a proto vyložil sánkhjovou filozofii svojí matce Dévahúti. Pozdĕji se objevil jiný Kapila a hlásal ateistickou sánkhjovou filozofii, která se zabývá dvaceti čtyřmi hmotnými prvky, ale neříká nic o Bohu. Původnímu Kapilovi se říká Dévahúti-putra Kapila a druhému ateistický Kapila. Šaunaka Rši říká: kapilas tattva-saṅkhyātā. Kapila je Nejvyšší Osoba, a proto může vysvĕtlit Absolutní Pravdu. Ve skutečnosti může znát pravou povahu konečné pravdy pouze Bhagaván, a nikdo jiný. Bhagaván, Kršna Samotný nebo nĕkterá z Jeho inkarnací, přichází čas od času na Zem poučit lidstvo o cíli života. Tak Nejvyšší Pán sestoupil jako Kapiladéva, tattva-saṅkhyātā. Slovo saṅkhyātā znamená „ten, který rozšiřuje“ a tattva znamená „Absolutní Pravda“. Absolutní Pravdou je Bhagaván, Samotný Šrí Kršna. Absolutní Pravdĕ neboli Nejvyšší Osobĕ nemůžeme porozumĕt mentální spekulací, zvláštĕ ovlivňují-li nás tři kvality hmotné přírody (sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa). Pouze ti, kteří se nacházejí v kvalitĕ dobra, jsou schopni porozumĕt Absolutní Pravdĕ. Podle Bhagavad-gíty (18.42) v kvalitĕ dobra žijí lidé, kteří mají bráhmanské vlastnosti.

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam
śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam

“Tranquilidade, autocontrole, austeridade, pureza, tolerância, honestidade, conhecimento, sabedoria e religiosidadesão estas as qualidades naturais com as quais os brāhmaṇas agem.”

„Mírumilovnost, sebevláda, odříkání, čistota, snášenlivost, čestnost, moudrost, poznání a spravedlnost    —    to jsou vlastnosti bráhmanů.“

Segundo a concepção védica, deve haver homens na sociedade que sejam brāhmaṇas genuínos, capazes de disseminar a verdade insofismável. Se todos se tornam śūdras, não é possível compreender a Verdade Absoluta. Afirma-se que, no presente momento, em Kali-yuga, todos são śūdras (kalau śūdra-sambhavāḥ), e é muito difícil nesta era encontrar brāhmaṇas qualificados, pois são muito raros. Não há praticamente nenhum brāhmaṇa qualificado nesta era.

Podle védského pojetí je ve společnosti zapotřebí lidí, kteří jsou skutečnými bráhmany a hlásají skutečnou pravdu. Když se ze všech lidí stanou šúdrové, pak nebude možné porozumĕt Absolutní Pravdĕ. V písmech stojí, že v tomto vĕku Kali jsou všichni šúdrové (kalau śūdra-sambhavāḥ) a že kvalifikovaní bráhmani jsou velice vzácní, a je proto velmi obtížné je najít. V tomto vĕku není prakticky nikdo kvalifikovaným bráhmanem.

prāyeṇālpāyuṣaḥ sabhya
kalāv asmin yuge janāḥ
mandāḥ sumanda-matayo
manda-bhāgyā hy upadrutāḥ
prāyeṇālpāyuṣaḥ sabhya
kalāv asmin yuge janāḥ
mandāḥ sumanda-matayo
manda-bhāgyā hy upadrutāḥ

“Ó sábio, nesta férrea era de Kali, os homens têm vida curta. São briguentos, preguiçosos, desorientados, azarentos e, acima de tudo, sempre perturbados.” (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.10) As pessoas desta era têm vida curta e são morosas para compreender a vida espiritual. Na verdade, vida humana destina-se à compreensão de valores espirituais, mas, como todos nesta era são śūdras, ninguém se interessa por tais assuntos. Os homens esqueceram-se do verdadeiro objetivo da vida. A palavra manda significa tanto moroso como mau, e todos nesta era são ou maus ou morosos ou uma combinação de ambos. Eles são desafortunados e perturbados por várias coisas. De acordo com o Śrīmad-Bhāgavatam, chegará a época em que não haverá mais chuvas e, como consequência disso, faltarão alimentos. Os governos também taxarão impostos altíssimos. Até certo ponto, já se podem experimentar as características dessa era predita no Śrīmad-Bhāgavatam. Visto que Kali-yuga é uma era de muito sofrimento, Caitanya Mahāprabhu, que é o próprio Śrī Kṛṣṇa, aconselha a todos que simplesmente cantem Hare Kṛṣṇa.

„Ó mudrci, v tomto železném vĕku Kali žijí lidé jen velice krátce. Jsou svárliví, líní, svedení, nešťastní a navíc neustále rozrušení.“ (Šrímad-Bhágavatam 1.1.10) Lidé v tomto vĕku mají jen velmi krátký život a jsou velice pomalí v chápání duchovního života. Lidský život je určen k porozumĕní duchovním hodnotám, ale nikoho to nezajímá, protože v tomto vĕku jsou všichni šúdrové. Lidé zapomnĕli na skutečný smysl života. Slovo manda znamená buď „pomalý“, nebo „špatný“; každý je dnes buď pomalý, nebo špatný, anebo obojí zároveň. Lidé jsou nešťastní a rozrušení z mnoha vĕcí. Podle Šrímad-Bhágavatamu přijde v budoucnosti nedostatek dešťů a hlad. Vlády budou vymáhat stále vĕtší danĕ. Do určité míry můžeme nĕkteré příznaky vĕku Kali, předpovĕzené ve Šrímad-Bhágavatamu, vidĕt již dnes. Jelikož je Kali-juga velice špatnou dobou, Šrí Čaitanja Maháprabhu, který není nikdo jiný než Šrí Kršna Samotný, radí všem, aby pouze zpívali Haré Kršna.

harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nasty eva gatir anyathā
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nasty eva gatir anyathā

“Nesta era de Kali, não há outro meio, não há outro meio, não há outro meio para se alcançar a autorrealização, senão cantar os santos nomes, cantar os santos nomes, cantar os santos nomes do Senhor.” (Bṛhan-nāradīya Purāṇa) Este processo não é uma invenção de Caitanya Mahāprabhu, mas sim um processo aconselhado pelos śāstras, os Purāṇas. O processo para Kali-yuga é muito simples. Basta cantar o mahā-mantra Hare Kṛṣṇa. Já que todos nesta era são śūdras ininteligentes, desafortunados e perturbados, como alguém pode compreender a Verdade Absoluta ou o objetivo da vida? Como o próprio Senhor declara na Bhagavad-gītā (4.7):

„Chce-li človĕk udĕlat duchovní pokrok, není v tomto vĕku žádná jiná možnost, žádná jiná možnost, žádná jiná možnost než zpívat svaté jméno, svaté jméno, svaté jméno Pána.“ (Brhan-náradíja Purána) Tato metoda není žádným výmyslem Šrí Čaitanji Maháprabhua    —    pro Kali-jugu ji doporučují šástry, Purány. Její provádĕní je velice snadné. Je nutné pouze zpívat či opakovat Haré Kršna mahá-mantru. Jestliže jsou všichni lidé v tomto vĕku ménĕ inteligentní, nešťastní a rozrušení šúdrové, jak mohou porozumĕt Absolutní Pravdĕ nebo smyslu života? Samotný Pán říká v Bhagavad-gítĕ (4.7):

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Sempre e onde quer que haja um declínio na prática religiosa, ó descendente de Bharata, e um aumento predominante de irreligiãonesse momento, Eu próprio desço.”

„Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a začíná převládat bezbožnost, ó potomku Bháraty, v té dobĕ Osobnĕ sestoupím.“

Há algumas centenas e milhares de anos, o Senhor Kṛṣṇa apareceu como Devahūti-putra Kapiladeva. O nome de Seu pai era Kardama Muni. Depois que Kapiladeva ficou adulto, Seu pai, de acordo com o sistema védico, retirou-se, aceitou sannyāsa e deixou o lar a fim de cultivar a vida espiritual. Não é que devamos apodrecer neste mundo material a vida inteira. Pañcāśordhvaṁ vanaṁ vrajet. Segundo os preceitos védicos, existem quatro āśramas e quatro varṇas, e costumavam-se segui-los muito à risca. Depois que seu filho cresceu, Kardama Muni, sendo um seguidor estrito dos Vedas, deixou o lar e confiou sua esposa aos cuidados de seu filho adulto, Kapiladeva.

Před mnoha sty a tisíci lety se Pán Kršna zjevil jako Dévahúti-putra Kapila. Jeho otcem byl Kardama Muni. Když Kapiladéva vyrostl, Jeho otec podle védského zvyku přijal sannjás a opustil domov, aby mohl rozvíjet duchovní život. Človĕk by nemĕl trčet po celý svůj život v tomto hmotném svĕtĕ. Pañcāśordhvaṁ vanaṁ vrajet. Podle Véd má být společnost rozdĕlena na čtyři ášramy a čtyři varny a tento systém je třeba dodržovat velice důslednĕ. Kardama Muni byl následovníkem Véd, a když jeho syn Kapiladéva dospĕl, svĕřil svoji manželku do jeho rukou a odešel z domova.

Afirma-se sobre Kapiladeva: kapilas tattva-saṅkhyātā bhagavān. O Senhor Kapila é Bhagavān. Hoje em dia, Bhagavān tornou-se um conceito muito barato, porque a palavra tem sido mal utilizada, mas, na verdade, Bhagavān não é um homem qualquer. Avajānanti māṁ mūḍhāḥ: porque Bhagavān Śrī Kṛṣṇa apareceu como um ser humano, tolos e patifes (mūḍhas) consideram Kṛṣṇa um ser humano comum. Como o próprio Kṛṣṇa declara na Bhagavad-gītā (7.13):

O Kapiladévovi je řečeno: kapilas tattva-saṅkhyātā bhagavān. Pán Kapila je Bhagaván. Dnes se stal Bhagaván levnou záležitostí, protože je tohoto slova zneužíváno, ale skutečným Bhagavánem nemůže být žádný obyčejný človĕk. Avajānanti māṁ mūḍhāḥ: jelikož se Bhagaván Šrí Kršna zjevil jako obyčejný človĕk, hlupáci a blázni (múdhové) Ho považují za obyčejného človĕka. Jak říká Kršna Samotný v Bhagavad-gítĕ (7.13):

tribhir guṇa-mayair bhāvair
ebhiḥ sarvam idaṁ jagat
mohitaṁ nābhijānāti
mām ebhyaḥ param avyayaṁ
tribhir guṇa-mayair bhāvair
ebhiḥ sarvam idaṁ jagat
mohitaṁ nābhijānāti
mām ebhyaḥ param avyayaṁ

“Iludido pelos três modos [bondade, paixão e ignorância], o mundo inteiro não conhece a Mim, que estou acima dos modos e sou inesgotável.”

„Celý svĕt je okouzlen třemi kvalitami hmotné přírody (dobrem, vášní a nevĕdomostí), ale nezná Mne, Jenž stojím nepomíjivý nad tĕmito kvalitami.“

Ainda assim, existem mahātmās, grandes almas, que podem compreender Kṛṣṇa. Arjuna pôde compreender que, embora Kṛṣṇa estivesse representando o papel de seu amigo, Ele era a Suprema Personalidade de Deus. Arjuna possuía conhecimento perfeito; Kṛṣṇa, todavia, o instruiu para nosso benefício. Arjuna pediu instruções a Kṛṣṇa, as quais serviriam para toda a sociedade humana. Após ouvir a Bhagavad-gītā, Arjuna dirigiu-se a Kṛṣṇa como paraṁ brahma paraṁ dhāma, “o Brahman Supremo e a morada suprema”.

Kršnovi mohou porozumĕt jen nĕkteří mahátmové, velké duše. Ardžuna vĕdĕl, že Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství, třebaže hrál roli jeho důvĕrného přítele. Ardžuna již dokonalé poznání mĕl, ale Kršna ho poučil v náš prospĕch. Ardžuna požádal Kršnu o rady, které jsou nyní k dispozici celé lidské společnosti. Po vyslechnutí Bhagavad-gíty Ardžuna oslovil Kršnu jako paraṁ brahma paraṁ dhāma    —    „Nejvyšší Brahman a nejvyšší útočištĕ“.

Todos de fato são Brahman, almas espirituais. Na verdade, não somos o corpo. Compreender que ahaṁ brahmāsmi (“sou Brahman”) é verdadeira autorrealização. De acordo com a cultura védica, o homem deve compreender que é Brahman, e não o corpo. Não devemos permanecer na ignorância como cães e gatos, pensando: “Sou este corpo, sou americano, sou indiano, sou brāhmaṇa, sou kṣatriya, sou hindu, sou muçulmano” e assim por diante. Todas essas designações são corpóreas. Quando alguém alcança a compreensão espiritual, compreende que ahaṁ brahmāsmi (“sou Brahman”). Isso é o que se chama realização acerca de Brahman. Não é que nos tornamos Brahman através de algum processo. Ouro é ouro, mesmo coberto por algum tipo de sujeira, que decerto pode ser removida. De forma semelhante, todos somos Brahman, almas espirituais, mas, de uma forma ou outra, entramos em contato com estes elementos materiais (bhūmir āpo ’nalo vāyuḥ) e adquirimos estas coberturas corpóreas. Por isso, pensamos: “Sou este corpo.” Isso é ignorância, e a menos que se ilumine com conhecimento espiritual, o homem permanece animalesco.

Všechny živé bytosti jsou ve skutečnosti Brahman, duše. Nejsme tato tĕla. Uvĕdomit si, že „já jsem Brahman“, ahaṁ brahmāsmi, je skutečná seberealizace. Podle védské kultury musí človĕk pochopit, že není toto tĕlo, nýbrž Brahman. Človĕk by nemĕl zůstat v nevĕdomosti jako pes nebo kočka a myslet si: „Já jsem toto tĕlo, já jsem Američan, já jsem Ind, já jsem bráhman nebo kšatrija, já jsem hinduista nebo muslim,“ atd. To jsou všechno tĕlesná označení. Získá-li človĕk duchovní poznání, pochopí, že „já jsem Brahman“, ahaṁ brahmāsmi. Tomu se říká realizace Brahmanu. Brahmanem se nestaneme pomocí nĕjakých cvičení. Zlato je zlato, i když je třeba na povrchu zašpinĕné nĕjakou hlínou, která jistĕ může být smyta. My jsme také všichni Brahman, duše, ale z nĕjakého důvodu jsme se dostali do styku s hmotnými prvky (bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ) a získali jsme tyto tĕlesné obaly. Následkem toho si myslíme: „Já jsem toto tĕlo.“ To je nevĕdomost, a pokud nebudeme osvíceni duchovním poznáním, zůstane náš život podobný zvířecímu.

Compreender a própria identidade espiritual chama-se dharma. O próprio Śrī Kṛṣṇa explica na Bhagavad-gītā (18.66) o objetivo final de dharma. Sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja: “Abandona todas as variedades de religião e simplesmente rende-te a Mim.” Nesta Terra, criamos muitos dharmas – dharma hindu, dharma muçulmano, dharma cristão. Todos esses dharmas são criados, mas o verdadeiro dharma é obtido quando se chega à conclusão de que Śrī Kṛṣṇa é tudo. De novo, conforme as palavras de Śrī Kṛṣṇa na Bhagavad-gītā (7.19):

Porozumĕt naší duchovní totožnosti je naše dharma. Konečný cíl dharmy popisuje Kršna v Bhagavad-gítĕ (18.66). Sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja: „Zanech všech druhů náboženství a odevzdej se jen Mnĕ.“ My jsme si po celé Zemi vytvořili tolik dharem    —    hinduistickou dharmu, muslimskou dharmu, křesťanskou dharmu. To jsou všechno vytvořené dharmy, ale skutečná dharma je dojít k závĕru, že Šrí Kršna je vším. Šrí Kršna říká opĕt v Bhagavad-gítĕ (7.19):

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā su-durlabhaḥ
bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā su-durlabhaḥ

“Após muitos nascimentos e mortes, aquele que tem verdadeiro conhecimento rende-se a Mim, sabendo que sou a causa de todas as causas e de tudo o que existe. É muito raro encontrar semelhante grande alma.”

„Po mnoha zrozeních a smrtích se človĕk, jenž je vpravdĕ obdařen poznáním, odevzdá Mnĕ, vĕda, že Já jsem příčinou všech příčin a všeho, co existuje. Taková duše je velmi vzácná.“

O movimento para a consciência de Kṛṣṇa tem por objetivo a propagação desta mensagem. Não estamos pregando um sistema religioso sectário, mas sim a religião verdadeira, dharma. Dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam: ninguém sabe realmente o que é dharma, e ninguém pode criar um dharma. Dharma é a ordem do Ser Supremo. Ninguém pode criar leis estatais; só o governo pode fazê-lo. A mais simples definição de dharma é que dharma é a ordem do Ser Supremo. Visto que o Ser Supremo, Deus, é um, Sua ordem também tem de ser uma. Como é possível, então, que existam diferentes dharmas? Não é possível. Criam-se dharmas diferentes devido à ignorância, que faz com que os homens pensem em termos de dharma hindu, dharma muçulmano, dharma cristão, este dharma, aquele dharma. Não. Ouro é ouro. Se um cristão possui ouro, isso quer dizer que se tornou ouro cristão? Ouro é ouro, quer o dono seja hindu, muçulmano ou cristão. De acordo com a ordem da Suprema Personalidade de Deus, dharma significa render-se ao Ser Supremo. Isso é bhāgavata-dharma, e todos devem aprender a como render-se a Deus. Deus é um; não pode haver dois Deuses. Onde há competição, não há Deus. Atualmente vemos um Deus diferente em cada esquina, mas Kṛṣṇa não é esse tipo de Deus. Ele é o Deus Supremo. Como o próprio Kṛṣṇa afirma na Bhagavad-gītā (7.7):

Hnutí pro vĕdomí Kršny je určeno k šíření tohoto poselství. Nekážeme náboženský systém nĕjaké sekty, ale skutečné náboženství, skutečnou dharmu. Dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam     —    nikdo pořádnĕ neví, co je to dharma a nikdo nemůže dharmu nĕjak umĕle vytvořit. Dharma představuje zákony Nejvyšší Bytosti. Nikdo si nemůže vymyslet zákony státu    —    ty určuje vláda. Nejjednodušší definicí dharmy je, že jsou to zákony Nejvyšší Bytosti. Nejvyšší Bytost neboli Bůh je jeden a Jeho zákony jsou také jedny. Jak mohou existovat různé dharmy? Různé dharmy vznikají díky nevĕdomosti, kvůli které si lidé myslí, že jejich dharma je hinduistická, muslimská, křesťanská či nĕjaká jiná. Ne. Zlato je zlato. Má-li křesťan nĕjaké zlato, stane se z nĕj křesťanské zlato? Zlato zůstane zlatem, ať již ho vlastní hinduista, muslim nebo křesťan. Z příkazu Nejvyšší Osobnosti Božství je jasné, že dharma znamená odevzdat se Nejvyšší Bytosti. To je bhāgavata-dharma a všichni by se mĕli naučit, jak se odevzdat Bohu. Bůh je jeden; nemohou existovat dva Bozi. Kdyby mezi sebou museli soupeřit, pak by to znamenalo, že to nejsou Bozi. V dnešní dobĕ můžeme najít Boha v každé ulici, ale Kršna není tímto druhem Boha. On je Nejvyšším Bohem. Kršna Samotný říká v Bhagavad-gítĕ (7.7):

mattaḥ parataraṁ nānyat
kiñcid asti dhanañ-jaya
mayi sarvam idaṁ protaṁ
sūtre maṇi-gaṇā iva
mattaḥ parataraṁ nānyat
kiñcid asti dhanañ-jaya
mayi sarvam idaṁ protaṁ
sūtre maṇi-gaṇā iva

“Ó conquistador de riquezas [Arjuna], não há verdade superior a Mim. Tudo repousa em Mim, como pérolas ensartadas em um cordão.”

„Ó Dhanaňdžajo, nic vyššího nade Mne není. Vše na Mnĕ spočívá jako perly navlečené na šňůře.“

O propósito deste movimento para a consciência de Kṛṣṇa é informar a todos que ninguém é superior a Kṛṣṇa, Deus. Porque muitos jovens americanos e europeus são afortunados e desconhecem essa confusão em relação a Deus, eles levaram a sério este autêntico movimento para a consciência de Kṛṣṇa. Kṛṣṇas tu bhagavān svayam: Bhagavān, Deus, quer dizer Śrī Kṛṣṇa. Apenas apresentamos esta informação, dizendo: “Eis aqui Deus. Śrī Kṛṣṇa.” Porque levaram este conhecimento a sério, muitos jovens americanos e europeus estão avançando na consciência de Kṛṣṇa. Por isso, muitas pessoas estão surpresas de ver como americanos e europeus se tornaram devotos tão bons e estão dançando em êxtase. Por que eles são tão avançados? Porque levaram a sério esta informação: kṛṣṇas tu bhagavān svayam. Se alguém, quer consciente, quer inconscientemente, toca o fogo, o fogo queima. Não é que se uma criança tocar o fogo, este não queimará. Estes jovens ocidentais tocaram o fogo, e ele, por conseguinte, está agindo como tal.

Smyslem hnutí pro vĕdomí Kršny je informovat všechny, že nikdo není vyšší než Kršna, Bůh. Jelikož mnoho mladých Američanů a Evropanů naštĕstí neví nic o samozvaných bozích, zapojili se do tohoto autorizovaného hnutí pro vĕdomí Kršny s velkou upřímností. Kṛṣṇas tu bhagavān svayam    —    Šrí Kršna znamená Bůh, Bhagaván. My pouze říkáme: „Zde je Bůh, Šrí Kršna.“ Mnoho mladých Američanů a Evropanů to vzalo dostatečnĕ vážnĕ a dĕlají pokroky ve vĕdomí Kršny. Mnozí lidé byli velmi překvapeni, když se z Američanů a Evropanů stali velcí oddaní, kteří tančí v extázi. Jak je možné, že udĕlali tak velký pokrok? Přijali s dostatečnou vážností pokyn kṛṣṇas tu bhagavān svayam. Dotkneme-li se ohnĕ vĕdomĕ nebo nevĕdomĕ, bude pokaždé pálit. Oheň nepřestane pálit jen proto, že se ho dotklo dítĕ. Tito lidé ze Západu se dotkli ohnĕ a ten jako oheň také působí.

Ācāryopāsanam: esta informação (kṛṣṇas tu bhagavān svayam) não é inventada, senão que é aceita pelos ācāryas na sucessão discipular. Embora fosse um impersonalista, Śaṅkarācārya aceitou Kṛṣṇa como a Suprema Personalidade de Deus. Assim também o fizeram Rāmānujācārya, Madhvācārya, Viṣṇusvāmī, Nimbārka, Śrī Caitanya Mahāprabhu e Seus seguidores. Todos eles aceitam Kṛṣṇa como o Supremo, assim como o próprio Arjuna o fez. Esse é o método mais simples. Não há necessidade de especular: “O que é Deus? Onde está Deus?” Por que continuar procurando como um tolo? Eis aqui DeusKṛṣṇa. Talvez pensemos que Kṛṣṇa não pode ser visto, mas Kṛṣṇa pode aparecer na forma de Sua energia. Evidentemente, uma pedra não é Deus, mas uma pedra é uma das energias de Deus. Calor e luz não são fogo, mas, sem fogo, não pode haver nem calor nem luz. Neste sentido, calor e luz não são diferentes do fogo. Este mundo material é tal qual o calor e a luz do fogo supremo.

Ācāryopāsanam    —    tento výrok (kṛṣṇas tu bhagavān svayam) není vymyšlený. Přijali ho všichni áčárjové v učednické posloupnosti. Dokonce i Šankaráčárja, který je impersonalista, přijal Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Stejnĕ Kršnu přijali také Rámánudžáčárja, Madhváčárja, Višnusvámí, Nimbárka, Šrí Čaitanja Maháprabhu a Jeho následovníci. Všichni přijali Kršnu jako Nejvyššího, tak jako Ardžuna. To je nejjednodušší metoda. Není třeba spekulovat: „Kdo je Bůh? Kde je Bůh?“ Proč to hloupé hledání? Zde je Bůh    —    Kršna. Může nás napadnout, že Kršnu nemůžeme vidĕt. Kršna se však může zjevit v podobĕ Své energie. Kámen samozřejmĕ není Bůh, ale je jen dalším projevem Boží energie. Svĕtlo a teplo nejsou oheň, ale bez ohnĕ nemůže být ani svĕtlo, ani teplo. V tomto smyslu se svĕtlo a teplo neliší od ohnĕ. Tento hmotný svĕt je jako svĕtlo a teplo nejvyššího ohnĕ.

eka-deśa-sthitasyāgner
jyotsnā vistāriṇī yathā
parasya brahmaṇaḥ śaktis
tathedam akhilaṁ jagat
eka-deśa-sthitasyāgner
jyotsnā vistāriṇī yathā
parasya brahmaṇaḥ śaktis
tathedam akhilaṁ jagat

“Assim como o fogo está situado em um lugar, mas distribui luz por toda a volta, a Suprema Personalidade de Deus, Para-brahman, espalha Suas energias pelo universo inteiro.” (Viṣṇu Purāṇa 1.22.53)

„Stejnĕ jako oheň šíří svoji záři všude, i když hoří na jednom místĕ, tak Nejvyšší Osobnost Božství, Parabrahman, šíří Své energie po celém vesmíru.“ (Višnu Purána 1.22.53)

O Sol está situado em um lugar, mas sua luz e seu calor se expandem por todo o sistema solar. Logo que percebemos luz e calor, podemos compreender que o Sol está presente. Visto que todos podem perceber a luz e o calor, Kṛṣṇa diz na Bhagavad-gītā (7.8) que prabhāsmi śaśi-sūryayoḥ: “Sou a luz do Sol e da Lua.” Sem compreenderem que estão vendo Deus todo dia, a todo momento, as pessoas costumam dizer: “Você pode nos mostrar Deus?” Porque os homens nesta era são tolos, eles não conseguem compreender que, ao percebermos a energia do Senhor, podemos sentir Sua presença.

Slunce je na jednom místĕ a jeho svĕtlo a teplo se šíří po celé sluneční soustavĕ. Kdykoliv vnímáme svĕtlo a teplo, uvĕdomujeme si přítomnost slunce. Jelikož svĕtlo a teplo může vnímat každý, Kršna říká v Bhagavad-gítĕ (7.8): prabhāsmi śaśi-sūryayoḥ     —    „Jsem svĕtlo slunce a mĕsíce.“ Lidé říkají: „Můžete mi ukázat Boha?“, ale nechápou, že vlastnĕ Boha vidí neustále. Lidé v tomto vĕku jsou hloupí a nedokážou pochopit, že mohou vnímat přítomnost Boha, když vidí Jeho energii.

Os jovens devotos deste movimento para a consciência de Kṛṣṇa estão de fato adorando Kṛṣṇa. Quais são os sintomas de um devoto? O verdadeiro sintoma de um devoto é que ele não se interessa mais pelo desfrute material: bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca. (Śrīmad-Bhāgavatam 11.2.42) Os discípulos deste movimento para a consciência de Kṛṣṇa não vão a cinemas, restaurantes ou clubes, tampouco fumam ou bebem. Nos países europeus e americanos, todas essas coisas são acessíveis e muito baratas, mas estes jovens não estão interessados nelas. Estão interessados apenas em sentar-se no chão e aprender a consciência de Kṛṣṇa. Por que isso acontece? Eles de fato rejeitaram o mundo material. Quando alguém passa a detestar o desfrute material, pode entender que está avançando na vida espiritual. Vida espiritual não significa aceitar sannyāsa e, em seguida, fumar ou beber chá. É preciso realmente chegar a detestar a vida material. O devoto perde o interesse pelas atividades mundanas e fica interessado apenas em compreender a Deus, o Ser Supremo, e o serviço prestado a Ele. Como se prescreve no Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.1):

Oddaní v hnutí pro vĕdomí Kršny uctívají Kršnu. Jak se pozná oddaný? Oddaný se pozná podle toho, že se přestal zajímat o hmotný požitek: bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Šrímad-Bhágavatam 11.2.42). Studenti v Haré Kršna hnutí nechodí do kin, restaurací a klubů, nekouří ani nepijí. V Evropĕ a v Americe jsou všechny tyto vĕci velice levné a snadno dostupné, ale tito mladí lidé se o nĕ nezajímají. Radĕji sedí třeba i na holé podlaze a učí se o Kršnovi. Proč? Protože se skutečnĕ vzdali hmotného svĕta. Když se človĕku začne protivit hmotný požitek, je to známkou pokroku v duchovním životĕ. Duchovní život neznamená přijmout sannjás a pak kouřit a pít čaj. Človĕk se musí přestat zajímat o hmotný život a hmotné činnosti. Musí se vĕnovat pouze poznání o Bohu, Nejvyšší Bytosti, a sloužit Mu. Ve Šrímad-Bhágavatamu (5.5.1) stojí:

nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke
kaṣṭān kāmān arhate vid-bhujāṁ ye
nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke
kaṣṭān kāmān arhate vid-bhujāṁ ye

“Dentre todas as entidades vivas que aceitaram corpos materiais neste mundo, aquele que recebeu esta forma humana não deve trabalhar arduamente dia e noite com o simples propósito de satisfazer os sentidos, visto que isso se encontra disponível até mesmo para os cães e porcos, meros comedores de excremento.” A palavra vid-bhujām significa “comedores de excremento”. Os porcos trabalham duro dia e noite apenas comendo excremento, e porque o excremento contém substâncias químicas como o hidrofosfato, o porco fica forte, engorda bastante e desfruta de sexo. De qualquer forma, a vida humana não se destina a imitar a vida do porco, mas sim a tapasya, austeridade:

„Z mnoha živých bytostí, jež přijaly hmotná tĕla v tomto svĕtĕ, by ty šťastné duše, které byly obdařeny lidskou životní podobou, nemĕly dnem a nocí pracovat pouze pro smyslový požitek, jenž je dostupný dokonce i psům a prasatům pojídajícím výkaly.“ Slovo viḍ-bhujām znamená „pojídači výkalů“. Prasata dnem a nocí tvrdĕ pracují, aby se mohla najíst výkalů, a jelikož výkaly obsahují chemikálie, hydrofosfáty, prase zesílí, ztloustne a začne si užívat sexu. Lidský život není určen pro napodobování života prasat, ale pro tapasju, odříkání:

tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam

“Ao contrário, meus queridos filhos, a pessoa deve ocupar-se em penitências e austeridades para alcançar a posição divina do serviço devocional. Através dessa atividade, seu coração se purifica, e, ao situar-se nessa posição, obtém vida bem-aventurada e eterna, que é transcendental à felicidade material e continua para sempre.” (Śrīmad-Bhāgavatam 5.5.1)

„Moji drazí chlapci, človĕk by se mĕl radĕji vĕnovat pokání a odříkání, aby dosáhl duchovní úrovnĕ oddané služby. Tím se jeho srdce očistí, a když dospĕje do tohoto postavení, získá vĕčný, blažený život, který je transcendentální hmotnému štĕstí a nikdy nekončí.“ (Šrímad-Bhágavatam 5.5.1)

Esse é o propósito da civilização védica. A sociedade de varṇāśrama-dharmacomposta de brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas, śūdras, gṛhasthas, vānaprasthas, brahmacārīs e sannyāsīspresta-se a elevar o ser humano pouco a pouco à plataforma perfeita de compreensão de Deus. Todo o objetivo dos diferentes varṇas e āśramas é a adoração ao Senhor Supremo. Pode-se atingir esta compreensão através desse sistema social, que admite gradações. Quando a criança vai para a escola, ela começa do primeiro ano, depois passa para o segundo, terceiro e assim por diante. Dessa maneira é que se faz progresso.

To je smysl védské civilizace. Společenský systém varnášrama-dharmy, který tvoří bráhmani, kšatrijové, vaišjové, šúdrové, grhasthové, vánaprasthové, brahmačáríni a sannjásíni, je určený k postupnému rozvíjení poznání o Bohu. Cílem různých varen a ášramů je uctívat Nejvyššího Pána. Človĕk může získat toto poznání prostřednictvím varnášramského systému, který připouští rozdĕlení společnosti na různé třídy. Když jde malé dítĕ do školy, začne v první třídĕ, pak půjde do druhé, do třetí, do čtvrté a tak dále. Tímto způsobem bude dĕlat postupný pokrok.

Quando a sociedade humana aceita o varṇāśrama-dharma, ela pode aos poucos chegar à compreensão do que é Brahman. Por nascimento, todos são śūdras; logo, todos devem receber educação. A palavra dvija significa “duas vezes nascido”. Primeiro o homem nasce do ventre de uma mãe, após o que nasce através do mestre espiritual e do conhecimento védico. O conhecimento védico é a mãe, e o mestre espiritual é o pai. Quando o homem é duas vezes nascido (dvija), ele recebe do mestre espiritual um cordão sagrado e começa a aprender a vida espiritual. Então, permite-se que ele leia as escrituras védicas. Dessa maneira ele se torna filho da literatura védica. Nigama-kalpa-taror galitaṁ phalam: o Śrīmad-Bhāgavatam é a essência da cultura védica. É a árvore que satisfaz todos os desejos, e podemos obter dele o que quer que desejemos. O conhecimento védico é perfeito, e, se desejamos chegar a conhecê-lo, temos de nos refugiar em um guru genuíno (tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet).

Přijme-li lidská společnost varnášrama-dharmu, může se postupnĕ přiblížit k realizaci Brahmanu. Každý se narodí jako šúdra, a všichni se proto musí podrobit náležité výchovĕ. Slovo dvija znamená „dvojzrozený“. Poprvé se človĕk narodí z lůna své matky a druhé zrození mu umožní jeho duchovní mistr a védské poznání. Védské poznání je matkou a duchovní mistr je otcem. Když je človĕk dvojzrozený (dvija), dostane od svého duchovního mistra posvátnou šňůru a začne se učit o duchovním životĕ. Pak je mu dovoleno číst védskou literaturu. Stane se tedy synem védských písem. Nigama-kalpa-taror galitaṁ phalam     —    Šrímad-Bhágavatam je jádrem védské kultury. Je jako strom přání a my si z nĕho můžeme utrhnout, cokoliv chceme. Védské poznání je dokonalé a chceme-li ho získat, musíme se odevzdat pravému guruovi (tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet).

Infelizmente, tudo nesta era está sendo mal administrado. As pessoas esquecem o objetivo da vida, e, em tal situação, o próprio Senhor Supremo vem. O Senhor Supremo faz Seu advento neste mundo por compaixão, pois está mais ansioso de nos levar de volta ao lar, de volta ao Supremo, do que nós mesmos o estamos. Porque vivemos em ignorância, não sabemos nada sobre o reino de Deus. Não fazemos a mínima ideia de como chegar lá, nem de como nos tornarmos felizes. Esquecemos tudo isso. Portanto, Kṛṣṇa vem periodicamente ou envia Seu representante, o devoto puro. Ora Ele mesmo vem, ora envia uma encarnação Sua.

V tomto vĕku je naneštĕstí všechno převráceno naruby. Lidé zapomínají na cíl života a v takových dobách přichází Nejvyšší Pán Osobnĕ. Nejvyšší Pán sestupuje ze soucitu k nám, protože si přeje více než my sami, abychom se vrátili zpátky domů, zpátky k Bohu. Jsme naprosto nevĕdomí a o království Boha nemáme ani ponĕtí. Nevíme, jak se tam dostat a jak být šťastní. To jsme zapomnĕli. Proto Kršna čas od času přichází nebo posílá čisté oddané jako Své zástupce. Nĕkdy přichází Osobnĕ a nĕkdy posílá Svou inkarnaci.

Kapiladeva é uma encarnação da Pessoa Suprema, Kṛṣṇa. Portanto, declara-se que kapilas tattva-saṅkhyātā bhagavān ātma-māyayā. A palavra māyā significa não apenas “ilusão”, como também “afeição” e “energia”. Quando Kṛṣṇa vem, todas as Suas energias O acompanham. Não é que Ele seja forçado a vir. Nós temos de aceitar certo tipo de corpo porque somos forçados a isso, mas tal situação não se aplica a Śrī Kṛṣṇa. Hoje posso ter uma forma humana, mas, no futuro, não posso exigir o mesmo. Recebemos corpos em nossas próximas vidas de acordo com nosso karma, e não de acordo com nossa vontade. Ninguém pode exigir a posição de juiz do Tribunal de Justiça sem se preparar para o cargo. Antes de tudo, é preciso se qualificar. Se a pessoa se qualifica, ela pode se tornar um devatā, um semideus como Indra ou Candra, ou pode tornar-se um cão ou um gato. Isso depende de seu karma, ou seja, atividades (karmaṇā daiva-netreṇa). Quando Kṛṣṇa ou Sua encarnação vem, Eles não dependem de karma para a obtenção de Seus corpos. O Senhor Supremo está acima do karma e tem completa independência. Portanto, afirma-se que ātma-māyayā. O Senhor Supremo vem mediante Sua própria energia, e não através da energia externa ou à força. Ao visitar a prisão, o governador não é forçado a isso. Não se deve considerá-lo um condenado; ao contrário, ele vai ali por sua boa vontade apenas para verificar como tudo está sendo encaminhado. Entretanto, sabe-se que quando um homem qualquer é posto na prisão, ele foi mandado para lá à força, pois provou-se que ele é um criminoso. Assim como um criminoso talvez pense que o governador e ele estão no mesmo nível, certos patifes e tolos pensam que Kṛṣṇa é como um deles. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam. O homem dotado de conhecimento sabe que quando Kṛṣṇa ou Sua encarnação descem ao mundo material, Eles mantêm Sua posição transcendental. Ele não é um homem qualquer, tampouco é forçado a vir ao mundo material como resultado do karma. O Senhor Supremo vem simplesmente por Seu bel-prazer. Paraṁ bhāvam ajānantaḥ. Os patifes não podem compreender quem é Kṛṣṇa; logo, pensam que Kṛṣṇa é um ser humano. Como o próprio Kṛṣṇa declara na Bhagavad-gītā (7.3):

Kapiladéva je inkarnací Nejvyšší Osobnosti, Kršny. Kapilas tattva-saṅkhyātā bhagavān ātma-māyayā. Slovo māyā neznamená jen „iluze“, ale také „náklonnost“ a „energie“. Když Kršna přichází, všechny Jeho energie přicházejí s Ním. Nemusí sestupovat. My musíme přijmout určitý druh tĕla, protože jsme k tomu donuceni, ale na Kršnu se to nevztahuje. V současnosti mám lidské tĕlo, ale nemohu si na nĕj dĕlat nárok i v budoucnosti. V příštím životĕ obdržíme tĕlo podle své karmy, nikoliv podle své vůle. Človĕk si nemůže dĕlat nároky na místo nejvyššího soudce, pokud pro to nemá dostatečné vzdĕlání. Nejprve se musí kvalifikovat. Když se kvalifikuje, může se stát polobohem (devatā) jako Indra nebo Čandra, nebo se může stát kočkou nebo prasetem. To vše závisí na naší karmĕ neboli činnostech (karmaṇā daiva-netreṇa). Když však sestupuje Kršna nebo Jeho inkarnace, nezískávají tĕla podle zákonů karmy. Nejvyšší Pán je nad tĕmito zákony a je zcela nezávislý. Ātma-māyayā. Nejvyšší Pán přichází prostřednictvím Své vlastní energie    —    není donucen vnĕjší energií. Když vladař navštíví vĕzení, nikdo ho k tomu nenutí. Není považován za odsouzence, ale jde se z vlastní vůle podívat, jak se vĕci mají. Je-li však obyčejný človĕk poslán do vĕzení, jde tam z donucení, protože mu byl dokázán nĕjaký přečin. Zločinec si může myslet, že je na stejné úrovni jako vladař a právĕ tak si hlupáci a blázni nĕkdy myslí, že Kršna je jedním z nich. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam. Moudrý človĕk ví, že když Kršna nebo Jeho inkarnace sestupuje do hmotného svĕta, uchovává si Své transcendentální postavení Nejvyššího Pána. Není obyčejným človĕkem a není nucen karmou sestoupit do hmotného svĕta. Nejvyšší Pán přichází ze Své vlastní vůle. Paraṁ bhāvam ajānantaḥ. Darebáci nechápou, kdo je Kršna, a proto si myslí, že je obyčejný človĕk. Kršna Samotný říká v Bhagavad-gítĕ (7.3):

manuṣyāṇāṁ sahasreṣu
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ
manuṣyāṇāṁ sahasreṣu
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ

“Dentre muitos milhares de homens, talvez haja um que se esforce para obter a perfeição, e, dentre aqueles que alcançaram a perfeição, é difícil um que Me conheça de verdade.”

„Z mnoha tisíců lidí snad jen jeden usiluje o dokonalost a z tĕch, kdo dokonalosti dosáhli, Mne stĕží jeden zná pravdivĕ.“

Compreender Kṛṣṇa não é, portanto, tão fácil. Como Kṛṣṇa afirma, dentre muitos milhares de seres humanos, talvez um se torne siddha, um ser autorrealizado. E dentre muitos siddhas, talvez um seja capaz de compreender Kṛṣṇa. É grande fortuna nossa que Śrī Caitanya Mahāprabhu, o próprio Kṛṣṇa, tenha aparecido e nos dado um processo tão fácil pelo qual podemos compreender Kṛṣṇa. E que processo é esse? Precisamos apenas ouvir sobre Kṛṣṇa. Isso é tudo. Por isso abrimos todos estes templos da consciência de Kṛṣṇa no mundo inteiro.

Porozumĕt Kršnovi tedy není tak jednoduché. Kršna říká, že z mnoha tisíců lidí se jeden může stát siddha, seberealizovaný, a pouze jeden z mnoha seberealizovaných Mu může porozumĕt. Je to pro nás velká milost, že se Kršna Samotný zjevil jako Šrí Čaitanja Maháprabhu a dal nám tak jednoduchou metodu, prostřednictvím které můžeme Kršnovi porozumĕt. Jakou? Musíme o Kršnovi jednoduše naslouchat. To je vše. Proto jsme otevřeli tolik středisek po celém svĕtĕ.

śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt satām
śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt satām

“Śrī Kṛṣṇa, a Personalidade de Deus, que é o Paramātmā [Superalma] no coração de todos e o benfeitor do devoto veraz, purifica do desejo de gozo material o coração do devoto que desenvolve o desejo ardente de ouvir Suas mensagens, que são por si mesmas virtuosas quando adequadamente ouvidas e cantadas.” (Śrīmad-Bhāgavatam 1.2.17)

„Šrí Kršna, Osobnost Božství, sídlící jako Paramátmá v srdci každého, je dobrodincem pravdomluvných oddaných a zprošťuje srdce oddaného, dychtícího naslouchat Jeho poselství, všech tužeb po hmotném požitku. Jsou-li poselství Pána správnĕ vyslyšena a přednesena, jsou sama o sobĕ příznivá.“

Se ouvimos sobre Kṛṣṇa, nós nos purificamos. Ouvir sobre Kṛṣṇa significa associar-nos com Kṛṣṇa. Dessa maneira podemos aperfeiçoar nossas vidas.

Nasloucháním o Kršnovi se očistíme. Naslouchat slovům o Kršnovi znamená stýkat se s Kršnou. Tímto způsobem můžeme dovést svůj život k dokonalosti.