Skip to main content

Capítulo 74

74. KAPITOLA

A Libertação de Śiśupāla

Osvobození Šišupály

O rei Yudhiṣṭhira ficou muito feliz depois de ouvir os detalhes do episódio de Jarāsandha e falou as seguintes palavras: “Meu querido Kṛṣṇa, ó forma eterna de felicidade e conhecimento, todos os elevados diretores dos assuntos deste mundo material, inclusive o senhor Brahmā, o senhor Śiva e o rei Indra, estão sempre ávidos por receber e cumprir Suas ordens e, sempre que são afortunados o bastante para receber tais injunções, eles as tomam imediatamente e as mantêm em pensamento. Ó Kṛṣṇa, Você é ilimitado. Embora às vezes nos consideremos os reis e governantes deste mundo e nos tornemos presunçosos por causa de nossas posições vis, somos muito pobres de coração. De fato, merecemos receber Seu castigo, mas a maravilha é que, em vez de nos castigar, Você, tão amável e misericordiosamente, aceita nossas ordens e as cumpre de acordo. Estamos todos muito surpresos que Sua Onipotência possa desempenhar o papel de um ser humano, apesar do que podemos entender que Você somente executa essas atividades como um artista dramático. Sua verdadeira posição é sempre elevada, exatamente como a do Sol, que sempre permanece à mesma temperatura, tanto na hora de seu alvorecer, quanto na de seu crepúsculo. Apesar de sentirmos a diferença de temperatura entre o alvorecer e o crepúsculo do Sol, a temperatura do Sol nunca muda. Você está sempre em equilíbrio, nem satisfeito, nem perturbado por qualquer condição dos assuntos materiais. Você é o Brahman Supremo, a Personalidade de Deus, e, para Você, não há qualquer relatividade. Meu querido Mādhava, Você jamais é derrotado por alguém. Designações materiais – ‘sou isto’, ‘você é aquilo’, ‘isto é meu’, ‘aquilo é seu’ – são todas evidentes por estarem ausentes em Você. Tais designações são visíveis nas vidas de todos, até mesmo nos animais, mas os devotos puros estão livres dessas falsas designações. Visto que essas designações estão ausentes em Seus devotos, elas não podem estar presentes em Você”.

Když král Judhišthira vyslechl podrobnosti Džarásandhova příběhu, měl velkou radost a promluvil následovně: “Můj drahý Krišno, ó věčná podobo blaženosti a poznání, všichni vznešení vládci hmotného světa, včetně Pána Brahmy, Pána Šivy a krále Indry, stále dychtí obdržet od Tebe pokyny a vykonávat je, a kdykoliv mají to štěstí, že nějaké dostanou, okamžitě je přijmou a nosí je na svých hlavách. Ó Krišno, jsi neomezený, a přestože my se někdy považujeme za krále a vládce světa a jsme pyšní na své nicotné postavení, v srdci jsme velice ubozí. Ve skutečnosti jsme hodni Tvého trestu, ale Ty místo abys nás potrestal, tak kupodivu laskavě a milostivě přijímáš naše nařízení a náležitě je vykonáváš. Všichni se velice divíme, že můžeš hrát úlohu obyčejné lidské bytosti, ale chápeme, že tyto činnosti vykonáváš jako divadelní herec. Tvé skutečné postavení je vždy vznešené, stejně jako postavení slunce, které si udržuje stále stejnou teplotu, když vychází i když zapadá. My cítíme při východu a západu v teplotách slunce rozdíl, jeho teplota se však nikdy nemění. Ty jsi stále transcendentálně vyrovnaný a žádné hmotné podmínky Tě ani nepotěší, ani nerozruší. Jsi Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství, a neexistuje pro Tebe nějaká relativita. Můj drahý Mádhavo, Tebe nikdo nikdy neporazí. Hmotné rozlišování — ,To jsem já,` ,To jsi ty,` ,To je moje,` ,To je tvoje,` — u Tebe očividně chybí. Toto falešné rozlišování lze vidět v životech každého, dokonce i zvířat, ale čistí oddaní jsou ho prostí. Jelikož tak nerozlišují ani Tvoji oddaní, není možné, abys to dělal Ty.”

Depois de satisfazer Kṛṣṇa desse modo, o rei Yudhiṣṭhira fez arranjos para executar o sacrifício rājasūya. Ele convidou todos os brāhmaṇas e sábios qualificados para participarem e os designou para diferentes posições como sacerdotes encarregados da arena de sacrifício. Ele convidou os brāhmaṇas mais experientes e sábios, cujos nomes são os seguintes: Kṛṣṇa-dvaipāyana Vyāsadeva, Bharadvāja, Sumantu, Gautama, Asita, Vasiṣṭha, Cyavana, Kaṇva, Maitreya, Kavaṣa, Trita, Viśvāmitra, Vāmadeva, Sumati, Jaimini, Kratu, Paila, Parāśara, Garga, Vaiśampāyana, Atharvā, Kaśyapa, Dhaumya, Paraśurāma, Śukrācārya, Āsuri, Vitihotra, Madhucchandā, Vīrasena e Akṛtavraṇa. Além de todos esses brāhmaṇas e sábios, ele convocou homens idosos respeitáveis, tais como Droṇācārya, Bhīṣma (o avô dos Kurus), Kṛpācārya e Dhṛtarāṣṭra. Ele também convidou todos os filhos de Dhṛtarāṣṭra, encabeçados por Duryodhana, além do grande devoto Vidura. Ainda foram convidados os reis de variadas partes do mundo, junto de seus ministros e secretários, para verem o grande sacrifício; todos os cidadãos, incluindo brāhmaṇas eruditos, kṣatriyas cavalheirescos, vaiśyas prósperos e śūdras fiéis, presenciaram a cerimônia.

Poté, co takto Krišnu uspokojil, začal král Judhišthira připravovat vykonání oběti Rádžasúji. Přizval k účasti všechny kvalifikované bráhmany a mudrce a pověřil je různými úkoly jako kněze mající na starosti obětiště. Pozval ty nejzkušenější bráhmany a mudrce, kteří se jmenovali Krišna-dvaipájana Vjásadéva, Bharadvádž, Sumantu, Gautama, Asita, Vasištha, Čjavana, Kanva, Maitréja, Kavaša, Trita, Višvámitra, Vámadéva, Sumati, Džaimini, Kratu, Paila, Parášara, Garga, Vaišampájana, Atharvá, Kašjapa, Dhaumja, Parašuráma, Šukráčárja, Ásuri, Vítihótra, Madhuččhandá, Víraséna a Akritavrana. Vedle těchto bráhmanů a mudrců pozval starší ctihodné osobnosti jako byli Drónáčárju, Bhíšmu (děda Kuruovců), Kripáčárju a Dhritaráštru. Pozval také všechny Dhritaráštrovy syny v čele s Durjódhanou a velkého oddaného Viduru. Králové z různých částí světa byli společně se svými ministry a tajemníky také pozváni, aby zhlédli velkou oběť, kterou král Judhišthira pořádal, a obřad rovněž navštívili občané z řad učených bráhmanů, rytířských kšatrijů, bohatých vaišjů i věrných šúdrů.

Os sacerdotes brāhmaṇas e sábios encarregados da cerimônia de sacrifício construíram a arena sacrificial como de praxe, com um arado de ouro, e iniciaram o rei Yudhiṣṭhira como o executor do grande yajña, conforme os rituais védicos. Há muitíssimos anos, quando Varuṇa executou um sacrifício semelhante, todos os utensílios do sacrifício foram feitos de ouro. Semelhantemente, no rājasūya do rei Yudhiṣṭhira, todos os utensílios requeridos para a cerimônia eram de ouro.

Bráhmanští kněží a mudrci starající se o obětní obřad vytvořili jako obvykle zlatým pluhem obětiště a podle pravidel védských rituálů zasvětili krále Judhišthiru jako vykonavatele velké oběti. Když před mnoha lety Varuna prováděl podobnou oběť, byly všechny obětní předměty ze zlata. Při oběti Rádžasúji krále Judhišthiry bylo veškeré náčiní také zlaté.

Presentes em virtude do convite do rei Yudhiṣṭhira, para participar do grande sacrifício, estavam todos os semideuses elevados, até mesmo o senhor Brahmā, o senhor Śiva e Indra, o rei dos céus, acompanhados pelos seus associados, como também as deidades predominantes dos sistemas planetários superiores, inclusive Gandharva-loka, Siddhaloka, Janaloka, Tapoloka, Nāgaloka, Yakṣaloka, Rākṣasa-loka, Pakṣiloka e Cāraṇa-loka, bem como os reis famosos e suas rainhas. Todos os sábios respeitáveis, reis e semideuses que lá se reuniram concordaram por unanimidade que o rei Yudhiṣṭhira era bastante competente para assumir a responsabilidade de executar o sacrifício rājasūya; ninguém estava em discordância desse fato. Todos conheciam perfeitamente a posição do rei Yudhiṣṭhira; porque ele era um grande devoto do Senhor Kṛṣṇa, nenhum feito era extraordinário para ele. Os brāhmaṇas eruditos e os sacerdotes atentaram para que o sacrifício de Mahārāja Yudhiṣṭhira fosse executado exatamente do mesmo modo que fora realizado em eras antigas pelo semideus Varuṇa. De acordo com o sistema védico, sempre que há um arranjo para sacrifício, é oferecido aos membros participantes o suco da planta soma, que é um tipo de bebida que dá vida. No dia da extração do suco soma, o rei Yudhiṣṭhira recebeu muito respeitosamente o sacerdote especial que tinha sido encarregado de descobrir algum erro nas formalidades do procedimento do sacrifício. A ideia é que os mantras védicos devem ser enunciados perfeitamente e cantados com a entonação padrão; se os sacerdotes que estão comprometidos nesse afazer cometem qualquer erro, o supervisor, ou o sacerdote de arbitragem, de imediato corrige o procedimento, e, assim, os desempenhos ritualísticos são executados com perfeição. A menos que precisamente executado, um sacrifício não pode proporcionar o resultado desejado. Nesta era de Kali, não há tal brāhmaṇa erudito ou sacerdote disponível, razão pela qual todos os sacrifícios do tipo são proibidos. O único sacrifício recomendado nos śāstras é o canto do mantra Hare Kṛṣṇa.

Na pozvání krále Judhišthiry se k účasti na velké oběti dostavili všichni vznešení polobozi jako Pán Brahmá, Pán Šiva a nebeský král Indra se svými společníky a také vládnoucí božstva vyšších planetárních soustav — Gandharvalóky, Siddhalóky, Džanalóky, Tapolóky, Nágalóky, Jakšalóky, Rákšasalóky, Pakšilóky a Čáranalóky — i slavní králové a jejich královny. Všichni shromáždění ctihodní mudrci, králové a polobozi se jednomyslně shodli na tom, že král Judhišthira je zcela způsobilý vzít na sebe zodpovědnost za vykonání oběti Rádžasúji, a nebylo nikoho, kdo by s tím nesouhlasil. Všichni dobře znali postavení krále Judhišthiry; nic pro něho nebylo mimořádné uskutečnit, jelikož byl velkým oddaným Pána Krišny. Učení bráhmanové a kněží dohlédli na to, aby oběť Mahárádže Judhišthiry byla vykonána přesně stejným způsobem, jako ji v pradávných dobách prováděl polobůh Varuna. Kdykoliv se koná oběť, všem účastníkům se podle védského systému podává šťáva z rostliny sóma, která je nápojem s oživujícími účinky. Toho dne, kdy se získávala šťáva sóma, král Judhišthira uctivě přivítal zvláštního kněze, který měl upozorňovat na všechny chyby v dodržování ustálených pravidel oběti. Védské mantry se musí přesně vyslovovat a recitovat se správným přízvukem; jakmile kněz pronášející mantry udělá nějakou chybu, dohlížející kněz okamžitě celý postup opraví, a díky tomu jsou obřady prováděny dokonale — jinak by oběť nemohla přinést kýžený výsledek. Ve věku Kali nejsou takoví učení bráhmanové či kněží k dispozici, a proto jsou všechny tyto oběti zakázané. Jediná oběť, kterou śāstry doporučují, je zpívání Hare Krišna mantry.

Outro procedimento adotado é que a personalidade mais importante na assembleia de tal cerimônia de sacrifício deve receber a primeira adoração. Depois que todos os arranjos para o sacrifício de Yudhiṣṭhira haviam sido providenciados, a próxima consideração era quem deveria ser primeiramente adorado na cerimônia. Essa cerimônia particular é chamada agra-pūja. Agra quer dizer “primeiro”, e pūja significa “adoração”. Esse agra-pūja é semelhante à eleição de um presidente. Todos os membros daquela assembleia de sacrifício eram muito elevados. Alguns propuseram eleger certa pessoa como o candidato perfeito para aceitar o agra-pūja, enquanto outros propuseram outrem.

Další důležitou procedurou je ze všeho nejdříve uctít nejvznešenějšího člena shromáždění, který se oběti zúčastní. Jakmile byly přípravy na Judhišthirovu oběť dokončeny, začalo se uvažovat o tom, kdo by měl být na oběti uctěn jako první. Tento obřad se nazývá Agra-púdžá. Agra znamená “první” a pūjā znamená “uctívání”. Agra-púdžá se podobá volbě prezidenta. Všichni členové obětního shromáždění byli velice vznešení. Někteří navrhovali jako dokonalého kandidáta pro přijetí Agra-púdži jednoho, a jiní navrhovali někoho jiného.

Enquanto o assunto permanecia sem ser decidido, Sahadeva começou a falar a favor do Senhor Kṛṣṇa. Ele disse: “O Senhor Kṛṣṇa, o melhor entre os membros da dinastia Yadu e o protetor de Seus devotos, é a personalidade mais elevada nesta assembleia. Portanto, julgo que Ele deva, sem qualquer objeção, receber a honra de ser adorado em primeiro lugar. Embora semideuses como o senhor Brahmā, o senhor Śiva, Indra e muitas outras personalidades elevadas estejam presentes nesta assembleia, ninguém pode ser igual ou superior a Kṛṣṇa em termos de tempo, espaço, riquezas, força, reputação, sabedoria, renúncia ou qualquer outra consideração. Qualquer coisa considerada como uma opulência está completamente presente em Kṛṣṇa. Assim como uma alma individual é o princípio básico para o crescimento do seu corpo material, Kṛṣṇa é a Superalma desta manifestação cósmica. Todas as cerimônias ritualísticas védicas, tais como o desempenho de sacrifícios, o oferecimento de oblações no fogo, o canto dos hinos védicos e a prática de yoga místico, destinam-se a compreender Kṛṣṇa. Quer a pessoa siga o caminho das atividades fruitivas, quer siga o caminho da especulação filosófica, a meta última é Kṛṣṇa; todos os métodos autênticos de autorrealização visam compreender Kṛṣṇa. Senhoras e senhores, é supérfluo falar sobre Kṛṣṇa, porque todos vocês, dentre as elevadas personalidades, conhecem o Brahman Supremo, o Senhor Kṛṣṇa, para quem não há nenhuma diferença material entre o corpo e a alma, entre a energia e o energético, ou entre uma parte do corpo e outra. Como todos são partes integrantes fragmentárias de Kṛṣṇa, não há qualquer diferença qualitativa entre Kṛṣṇa e todas as entidades vivas. Tudo é uma emanação das energias de Kṛṣṇa, material e espiritual. As energias de Kṛṣṇa são como o calor e a luz do fogo; não há nenhuma diferença entre a qualidade do calor e da luz e o próprio fogo”.

Když otázka zůstávala nerozhodnutá, Sahadéva promluvil ve prospěch Pána Krišny. Řekl: “Pán Krišna, nejlepší z členů jaduovské dynastie a ochránce svých oddaných, je nejvznešenější osobností na tomto shromáždění. Proto myslím, že by Mu bez jakýchkoliv námitek měla být prokázána čest prvního uctívání. I když jsou zde polobozi jako Pán Brahmá, Pán Šiva, Indra a mnoho jiných vznešených osobností, nikdo se nemůže Krišnovi rovnat nebo Ho překonat z hlediska času, prostoru, bohatství, síly, slávy, moudrosti, odříkání nebo čehokoliv jiného. Cokoliv je považováno za známku majestátu, existuje v Krišnovi v plné míře. Stejně jako je individuální duše základním principem růstu hmotného těla, Krišna je Nadduší celého vesmírného projevu. Všechny védské obřady, jako provádění obětí, obětování ohni, recitování védských hymnů a praktikování mystické jógy, mají vést k realizaci Krišny. Ať už člověk následuje cestu plodonosných činností, nebo cestu filosofické spekulace, konečným cílem je Krišna; všechny pravé metody seberealizace jsou určeny k poznání Krišny. Dámy a pánové, je zbytečné mluvit o Krišnovi, neboť vy všichni jako vznešené osobnosti znáte Nejvyšší Brahman, Pána Krišnu, pro něhož neexistují hmotné rozdíly mezi tělem a duší, mezi energií a zdrojem energie nebo mezi jednou a druhou částí těla. Jelikož je každý nedílnou částí Krišny, neexistují kvalitativní rozdíly mezi Krišnou a všemi živými bytostmi. Vše je emanací Krišnových energií, hmotné a duchovní. Krišnovy energie jsou jako teplo a světlo ohně; není rozdíl mezi kvalitou tepla a světla a ohně samotného.

“Além disso, Kṛṣṇa pode fazer qualquer coisa que queira com qualquer parte do Seu corpo. Podemos executar uma determinada ação com a ajuda de uma parte específica de nosso corpo, mas Ele pode fazer qualquer coisa com qualquer parte do Seu corpo. E porque o corpo transcendental dEle é cheio de conhecimento e felicidade eternos, Ele não sofre os seis tipos de mudanças materiais – nascimento, existência, crescimento, produção, definhamento e desaparecimento. Não compelido por qualquer energia externa, Ele é a causa suprema da criação, manutenção e dissolução de tudo o que existe. Unicamente pela graça de Kṛṣṇa, todos estão ocupados na prática religiosa, no desenvolvimento das condições econômicas, na satisfação dos sentidos e, em última instância, na obtenção da libertação da escravidão material. Esses quatro princípios de vida progressiva podem ser executados apenas pela misericórdia de Kṛṣṇa. Logo, Ele deveria receber a primeira adoração neste grande sacrifício, e ninguém deveria discordar disso. Da mesma maneira que, ao regarmos a raiz de uma árvore, automaticamente estaremos regando os galhos, ramos, folhas e flores, ou ao provermos comida ao estômago automaticamente estaremos nutrindo todas as partes do corpo, assim também, oferecendo a primeira adoração a Kṛṣṇa, satisfaremos todos os presentes nesta reunião, inclusive os grandes semideuses. Se alguém tende a fazer caridade, será muito bom para ele dar caridade apenas para Kṛṣṇa, que é a Superalma de todos, independente de seu corpo específico ou personalidade individual. Kṛṣṇa está presente como a Superalma em todo ser vivo, motivo pelo qual, se pudermos satisfazê-lO, todos os seres vivos serão satisfeitos automaticamente”.

Krišna může také dělat to, co chce, kteroukoliv částí svého těla. My můžeme vykonávat určité činnosti jen za pomoci určité části těla, ale On může dělat cokoliv kteroukoliv částí. A jelikož Jeho transcendentální tělo je plné poznání, blaženosti a věčnosti, nepodléhá šesti druhům hmotných změn: zrození, trvání, růstu, množení se, chřadnutí a zániku. K ničemu není nucen žádnou vnější energií, je nejvyšší příčinou stvoření, udržování a zničení všeho, co existuje. Pouze Krišnovou milostí se lidé zabývají náboženstvím, zlepšováním ekonomických poměrů, uspokojováním smyslů a nakonec snahou vysvobodit se z hmotných pout. Na těchto čtyřech principech pokroku v životě lze pracovat jedině milostí Krišny. Proto bychom Jemu měli nabídnout první uctívání v této velké oběti, a nikdo by proti tomu neměl nic namítat. Tak jako se zalitím kořene stromu automaticky dodá voda větvím, ratolestem, listům i květům a nakrmením žaludku se dostane výživy všem částem těla, poskytnutím prvního uctívání Krišnovi uspokojíme všechny na tomto setkání, včetně velkých polobohů. Chce-li někdo dávat milodary, je pro něho dobré, když je dává jedině Krišnovi, který je Nadduší každého, bez ohledu na dané tělo či individuální osobnost. Krišna je přítomný jako Nadduše v každé živé bytosti, a pokud Ho dokážeme uspokojit, bude každá živá bytost automaticky spokojená.”

Sahadeva era afortunado por conhecer as glórias de Kṛṣṇa e, depois de descrevê-las em resumo, ele parou de falar. Depois desse discurso, todos os membros presentes naquela grande assembleia de sacrifício aplaudiram e confirmaram as palavras dele, repetindo: “Tudo o que você disse está completamente perfeito. Tudo o que você disse está completamente perfeito”. O rei Yudhiṣṭhira, após ouvir a confirmação por todos os presentes, especialmente pelos brāhmaṇas e sábios eruditos, adorou o Senhor Kṛṣṇa conforme os princípios reguladores dos preceitos védicos. Em primeiro lugar, o rei Yudhiṣṭhira, junto de seus irmãos, esposas, filhos, outros parentes e ministros, lavou os pés de lótus do Senhor Kṛṣṇa e borrifou a água nas cabeças deles. Em seguida, ele ofereceu ao Senhor Kṛṣṇa vários tipos de vestimentas de seda amarela e ofertou uma grande quantidade de joias e ornamentos diante dEle para Seu uso pessoal.

Sahadéva měl to štěstí, že znal Krišnovu slávu, a poté, co ji stručně popsal, zmlkl. Všichni přítomní na velkém obětním shromáždění začali po jeho řeči tleskat a opakovaně jeho slova potvrzovali: “Vše, co jsi řekl, je zcela správné. Vše, co jsi řekl, je zcela správné.” Jakmile král Judhišthira slyšel souhlas všech přítomných, zvláště bráhmanů a učených mudrců, uctil Pána Krišnu podle usměrňujících zásad daných ve Védách. Ze všeho nejdříve společně se svými bratry, manželkami, dětmi, jinými příbuznými a ministry omyl lotosové nohy Pána Krišny a vodou pokropil jejich hlavy. Potom přinesl Pánu Krišnovi různé druhy žlutých hedvábných oděvů a daroval Mu spoustu drahokamů a šperků pro Jeho použití.

O rei Yudhiṣṭhira sentiu tanto êxtase honrando Kṛṣṇa, seu único objeto amável, que lágrimas rolaram de seus olhos e, embora desejasse ver o Senhor Kṛṣṇa, ele não O podia ver muito bem devido ao seu choro de emoção. Quando o Senhor Kṛṣṇa foi assim adorado pelo rei Yudhiṣṭhira, todos os membros presentes na assembleia levantaram-se de mãos juntas e começaram a cantar: “Jaya! Jaya! Namaḥ! Namaḥ!” Todos se uniram para oferecer suas respeitosas reverências a Kṛṣṇa, e houve chuvas de flores do céu.

Z uctívání Krišny, jediného objektu své lásky, cítil král Judhišthira takovou extázi, že mu z očí tekly slzy, a přestože chtěl, nemohl Pána zřetelně vidět. Když takto Pán Krišna přijímal uctívání krále Judhišthiry, všichni členové shromáždění povstali se sepjatýma rukama a volali: “Jaya! Jaya! Namaḥ! Namaḥ!” Všichni společně složili Krišnovi uctivé poklony a z nebe padaly spršky květů.

Naquela reunião, o rei Śiśupāla também estava presente. Ele era inimigo declarado de Kṛṣṇa por muitas razões, especialmente por Kṛṣṇa ter roubado Rukmiṇī de sua pretendida cerimônia de casamento. Em vista disso, ele não pôde tolerar tal honra a Kṛṣṇa e glorificação de Suas qualidades. Em vez de ficar feliz ao ouvir as glórias do Senhor, ele ficou muito enraivecido. Quando todos ofereceram respeito a Kṛṣṇa se levantando, Śiśupāla permaneceu em seu assento, mas, como sua raiva aumentou ainda mais ao presenciar Kṛṣṇa sendo honrado, ele se levantou de repente, levantou sua mão e falou muito forte e destemidamente contra o Senhor Kṛṣṇa, de tal modo que o Senhor Kṛṣṇa pudesse ouvi-lo muito bem.

Na tomto setkání byl přítomný také král Šišupála. Byl z mnoha důvodů Krišnův zapřisáhlý nepřítel; zvláště proto, že Krišna ukradl Rukminí ze svatebního obřadu, který Šišupála chystal. Nemohl proto snést, že je Krišna takto uctíván a že jsou oslavovány Jeho vlastnosti. Místo aby byl šťastný, že slyší o Pánově slávě, velice se rozhněval. Když každý vzdával Krišnovi úctu povstáním, Šišupála zůstal sedět, ale jak v něm rostl hněv, že všichni uctívají Krišnu, náhle vyskočil, zvedl ruku a promluvil rázně a nebojácně proti Pánu Krišnovi, tak, aby ho Pán zřetelně slyšel.

“Senhoras e senhores, agora posso apreciar a declaração dos Vedas de que, por fim, o tempo é o fator predominante. Apesar de todos os empenhos para o contrário, o elemento tempo executa seu próprio plano sem oposição. Por exemplo, pode-se fazer o melhor que esteja ao alcance para sobreviver, mas, quando o momento da morte chega, ninguém pode impedi-la. Vejo aqui que, embora muitas personalidades poderosas estejam presentes nesta assembleia, a influência do tempo é tão forte que elas foram desencaminhadas pela declaração de um rapazinho que falou tolamente sobre Kṛṣṇa. Muitos sábios eruditos e pessoas idosas estão presentes, e eles aceitaram a declaração de um garoto tolo. Isso significa que, pela influência do tempo, a inteligência até mesmo de tais honradas pessoas, como estas presentes nesta reunião, pode ser ludibriada. Estou plenamente de acordo com as pessoas respeitáveis presentes aqui, que são competentes para escolher a personalidade que deve ser primeiramente adorada; todavia, não posso concordar com a declaração de um rapazinho como Sahadeva, que falou tão elevadamente sobre Kṛṣṇa e recomendou que Kṛṣṇa seria adequado para receber a primeira adoração no sacrifício. Posso ver que, nesta reunião, há muitas personalidades que se submeteram a grandes austeridades, são altamente eruditas e que executaram muitas penitências. Pelo seu conhecimento e direção, eles podem libertar muitas pessoas que estejam sofrendo as aflições da existência material. Há grandes ṛṣis aqui, cujo conhecimento não tem limite, bem como pessoas autorrealizadas e brāhmaṇas também, em decorrência do que acredito que qualquer um deles poderia ter sido escolhido para a primeira adoração, pois eles são adoráveis até pelos grandes semideuses, reis e imperadores. Não posso entender como vocês selecionaram este vaqueirinho, Kṛṣṇa, e ignoraram todas essas grandes personalidades. Considero que Kṛṣṇa não seja melhor do que um corvo – como pode ser Ele adequado para receber a primeira adoração neste grande sacrifício?”

“Dámy a pánové, nyní dokáži ocenit tvrzení Véd, že čas je svrchovaným vládcem všeho. Přes veškeré snahy namířené proti němu čas vykoná svůj plán, aniž by mu v tom cokoliv mohlo zabránit. Člověk například může usilovat ze všech sil, aby zůstal naživu, ale jakmile nadejde čas jeho smrti, nikdo ji nezastaví. Tady vidím, že i když je ve shromáždění mnoho zkušených osobností, vliv času je tak silný, že všechny zmátl výrok nějakého chlapce, který hloupě promluvil o Krišnovi. Je zde mnoho učených mudrců a stařešinů, ale přesto přijali prohlášení hloupého hocha. To znamená, že vlivem času může být ošálená i inteligence tak ctěných osob, jaké jsou na tomto setkání. Plně souhlasím, že úctyhodné osobnosti zde přítomné jsou způsobilé vybrat toho, kdo smí být uctíván jako první, ale nemohu souhlasit s proslovem nějakého chlapce, jako je Sahadéva, který tak uznale mluvil o Krišnovi a doporučil, že Krišna si při oběti zaslouží první uctívání. Vidím, že na tomto setkání je mnoho osobností, které podstoupily náročnou askezi, jsou velmi učené a dodržují mnoho přísných slibů. Svým poznáním a vedením mohou osvobodit mnoho osob zakoušejících útrapy hmotného bytí. Jsou zde velcí rišiové, jejichž poznání nemá mezí, jakož i mnoho seberealizovaných osob a bráhmanů, a proto si myslím, že kdokoliv z nich by mohl být vybrán pro první uctívání, neboť by je měli uctívat i velcí polobozi, králové a vladaři. Nechápu, jak jste mohli vybrat tohoto pasáčka krav, Krišnu, a všechny tak vznešené osobnosti zanedbat. Podle mě není Krišna o nic lepší než vrána — jak by mohl být způsobilý přijmout první uctívání při této velké oběti?

“Não podemos nem mesmo averiguar à qual casta este Kṛṣṇa pertence, ou qual é Seu verdadeiro dever ocupacional”. De fato, Kṛṣṇa não pertence a casta alguma, nem Ele tem de executar qualquer dever ocupacional. É declarado nos Vedas que o Senhor Supremo não tem nada a fazer como Seu dever prescrito. Tudo o que tem de ser feito em nome dEle é executado pelas Suas diferentes energias”.

Nemůžeme dokonce ani určit, ke které kastě Krišna patří nebo jaké jsou Jeho předepsané povinnosti.” Krišna ve skutečnosti nepatří do žádné kasty, ani nemá žádné předepsané povinnosti, které by musel vykonávat. Ve Védách je řečeno, že Nejvyšší Pán nemusí nic dělat jako svoji předepsanou povinnost. Vše, co má být z Jeho strany vykonáno, zastanou Jeho různé energie.

Śiśupāla continuou: “Kṛṣṇa não pertence a uma família distinta. Ele é tão independente que ninguém conhece Seus princípios de vida religiosa. Realmente, parece que Ele está fora da jurisdição de todos os princípios religiosos. Ele sempre age de modo independente, sem Se importar com os preceitos védicos e princípios reguladores. Dessa maneira, Ele é destituído de todas as qualidades”. Śiśupāla louvou Kṛṣṇa indiretamente, dizendo que Ele não Se encontra sob a jurisdição dos preceitos védicos. Isso é verdade, porque Ele é a Suprema Personalidade de Deus. Que Ele não tem quaisquer qualidades significa que Kṛṣṇa não tem nenhuma qualidade material e, porque Ele é a Suprema Personalidade de Deus, Ele age independentemente e não Se importa com as convenções dos princípios sociais ou religiosos.

Šišupála pokračoval: “Krišna nenáleží k urozenému rodu. Je tak nezávislý, že nikdo nezná Jeho zásady náboženského života. Vypadá to, jako by se všem náboženským zásadám vymykal. Stále jedná nezávisle a nedbá na příkazy a usměrňující zásady Véd. Proto nemá žádné dobré vlastnosti.” Šišupála Krišnu nepřímo chválil, když říkal, že se na Něho nevztahují příkazy Véd. To je pravda, protože Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. To, že nemá “žádné dobré vlastnosti” (guṇaiḥ hīnaḥ), znamená, že nemá žádné hmotné vlastnosti, a jelikož je Nejvyšší Osobnost Božství, jedná nezávisle a nedbá na společenské či náboženské zvyklosti.

Śiśupāla continuou: “Nestas circunstâncias, como pode ser Ele condizente para receber a primeira adoração no sacrifício? Kṛṣṇa é tão tolo que deixou Mathurā, que é habitada por pessoas altamente elevadas e que seguem a cultura védica, e refugiou-Se no oceano, onde nem mesmo se fala sobre os Vedas. Ao invés de viver livremente, Ele construiu um forte dentro d’água e vem morando em um lugar onde não há qualquer discussão acerca do conhecimento védico. E sempre que sai do forte, Ele simplesmente hostiliza os cidadãos como um assaltante, ladrão ou velhaco”.

Šišupála pokračoval: “Jak by za těchto okolností mohl být způsobilý pro přijetí prvního uctívání v oběti? Krišna je tak hloupý, že opustil Mathuru, kterou obývají velice vznešení následovníci védské kultury, a uchýlil se do oceánu, kde o Védách nepadne ani slovo. Místo aby žil otevřeně, postavil pevnost uprostřed vod a žije na místě, kde se nediskutuje védské poznání. A kdykoliv z pevnosti vyjde, jen sužuje občany jako bandita, zloděj a darebák.”

Śiśupāla enlouqueceu porque Kṛṣṇa fora eleito como o supremo, a primeira pessoa a ser adorada naquela reunião, e falou tão irresponsavelmente que parecia que ele perdera toda a sua boa fortuna. Estando encoberto pelo infortúnio, Śiśupāla continuou insultando Kṛṣṇa, que o ouviu pacientemente sem protesto. Da mesma maneira que um leão não se preocupa quando um rebanho de chacais uiva, o Senhor Kṛṣṇa permaneceu calado e imperturbável. Kṛṣṇa não respondeu nem mesmo uma única acusação feita por Śiśupāla, mas todos os membros presentes na reunião, com exceção de alguns que concordaram com Śiśupāla, ficaram assaz agitados, porque é o dever de qualquer pessoa respeitável não tolerar blasfêmias contra Deus ou Seu devoto. Alguns deles, que julgaram que não poderiam tomar qualquer atitude apropriada contra Śiśupāla, deixaram a assembleia em protesto, cobrindo as orelhas com as mãos para não ouvir acusações adicionais. Assim, abandonaram a reunião e condenaram a ação de Śiśupāla. É uma injunção védica que, sempre que houver blasfêmia contra a Suprema Personalidade de Deus, a pessoa tem que partir imediatamente. Se ela assim não proceder, será desprovida das suas atividades piedosas e será degradada a uma condição inferior de vida.

Šišupála zešílel z toho, že byl Krišna zvolen za nejvyšší osobnost shromáždění, které patřilo první uctívání, a mluvil tak bezohledně, že to vypadalo, jako by přišel o veškeré své štěstí. Ve svém neštěstí nadále urážel Krišnu a Pán Krišna ho bez námitek trpělivě poslouchal. Jako se lev nestará o vytí smečky šakalů, Pán Krišna se nenechal vyprovokovat a mlčel. Neodpověděl ani na jediné Šišupálovo obvinění, zato všichni členové shromáždění (s výjimkou několika, kteří se Šišupálou souhlasili) byli velice rozrušení, protože to je povinností každého slušného člověka — netolerovat pomlouvání Boha nebo Jeho oddaného. Ti, kteří si mysleli, že nemohou proti Šišupálovi náležitě zasáhnout, si rukama zacpali uši a na protest opustili shromáždění, aby neslyšeli další urážky. Při odchodu ze setkání odsuzovali Šišupálovo jednání. Tak zní védský příkaz — že kdekoliv se pomlouvá Nejvyšší Osobnost Božství, člověk má to místo okamžitě opustit. Pokud tak neučiní, připraví se o výsledky svých zbožných činností a poklesne do nižších životních podmínek.

Todos os reis presentes, pertencentes às dinastias Kuru, Matsya, Kekaya e Sṛñjaya, eram muito valentes e, imediatamente, empunharam suas espadas e escudos para matar Śiśupāla, que era tão tolo que não estava nem um pouco agitado, embora todos os reis presentes estivessem prontos para matá-lo. Śiśupāla não se preocupou em considerar os prós e os contras do seu discurso idiota e, em vez de parar quando viu que todos os reis estavam prontos para eliminá-lo, apanhou sua espada e escudo e levantou-se para lutar com eles. Quando o Senhor Kṛṣṇa percebeu que eles lutariam na arena do auspicioso rājasūya-yajña, Ele os acalmou pessoalmente. Em virtude de Sua misericórdia sem causa, Ele decidiu matar Śiśupāla. Quando Śiśupāla estava agredindo verbalmente os reis que estavam a ponto de atacá-lo, o Senhor Kṛṣṇa apanhou Seu disco, tão afiado quanto a lâmina de uma navalha, e imediatamente separou a cabeça de Śiśupāla do seu corpo.

Všichni přítomní králové náležící do kuruovské dynastie a dynastií Matsjů, Kékajů a Sriňdžajů se velice rozzlobili a okamžitě se chopili svých mečů a štítů, aby Šišupálu zabili, ale ten byl tak pošetilý, že ho ani trochu neznepokojilo, když byli všichni přítomní králové připravení ho zabít. Šišupálu nenapadlo se zamyslet nad klady a zápory svojí hloupé řeči, a přestože viděl, že se ho všichni králové chystají zabít, tak místo aby se zarazil, vzal svůj meč a štít a bojovně se proti nim postavil. Když Pán Krišna viděl, že se na místě konání příznivé Rádžasúja-jagji schyluje k boji, osobně krále uklidnil. Ze své bezpříčinné milosti se rozhodl Šišupálu zabít sám. Jakmile Šišupála začal urážet krále, kteří se ho chystali napadnout, Pán Krišna vzal svůj disk, ostrý jako břitva, a okamžitě oddělil Šišupálovi hlavu od těla.

Quando Śiśupāla foi assim exterminado, um ruidoso clamor veio da multidão. Aproveitando-se daquela perturbação, alguns reis partidários de Śiśupāla rapidamente abandonaram a assembleia temendo por suas vidas. Então, a afortunada alma espiritual de Śiśupāla fundiu-se imediatamente no corpo do Senhor Kṛṣṇa na presença de todos, exatamente como um meteoro incandescente quando cai na superfície do globo. A fusão da alma de Śiśupāla no corpo transcendental de Kṛṣṇa nos faz lembrar da história de Jaya e Vijaya, que caíram no mundo material provenientes dos planetas Vaikuṇṭha ao serem amaldiçoados pelos quatro Kumāras. Para o retorno deles ao mundo de Vaikuṇṭha, foi arranjado que Jaya e Vijaya, por três nascimentos sucessivos, agiriam como inimigos mortais do Senhor e que, ao término dessas vidas, regressariam a Vaikuṇṭha e serviriam o Senhor como Seus associados.

Když byl Šišupála takto zabit, z davu se ozval burácivý křik. Těch několik králů, kteří Šišupálu podporovali, využilo příležitosti a ze strachu o život rychle opustilo shromáždění. Šišupálova požehnaná duše pak přede všemi ihned splynula s tělem Pána Krišny, jako když rozpálený meteor vletí do zemského povrchu. Splynutí Šišupálovy duše s Krišnovým transcendentálním tělem nám připomíná příběh o Džajovi a Vidžajovi, kteří poklesli do hmotného světa z vaikunthských planet kvůli prokletí od čtyř Kumárů. Jejich návrat do duchovního světa byl zařízen tak, že tři životy po sobě měli Džaja a Vidžaja jednat jako úhlavní nepřátelé Pána a na konci těchto životů se měli vrátit na Vaikunthalóku, aby Pánu sloužili jako Jeho společníci.

Embora Śiśupāla tivesse agido como um inimigo de Kṛṣṇa, ele não ficou um único momento fora da consciência de Kṛṣṇa. Ele sempre estava absorto em pensar em Kṛṣṇa e, assim, adquiriu a salvação de sāyujya-mukti, fundindo-se na existência do Supremo e foi finalmente reabilitado na sua posição original de serviço pessoal. O Bhagavad-gītā confirma o fato de que a pessoa absorta em pensamento acerca do Senhor Supremo entra imediatamente no reino de Deus após deixar o corpo material na hora da morte.

I když Šišupála jednal jako Krišnův nepřítel, byl si neustále vědom Krišny. Byl vždy pohroužený do myšlenek na Krišnu, a tak nejprve získal osvobození sāyujya-mukti, splynutí s existencí Nejvyššího, a nakonec byl znovu dosazen do svého původního postavení osobního služebníka. Bhagavad-gītā potvrzuje tuto skutečnost, že je-li někdo v době smrti pohroužený do myšlenek na Nejvyššího Pána, pak ihned po opuštění hmotného těla vstoupí do Božího království.

Depois da salvação de Śiśupāla, o rei Yudhiṣṭhira recompensou todos os membros presentes na assembleia de sacrifício. Ele remunerou suficientemente os sacerdotes e os sábios eruditos pelo seu compromisso na execução do sacrifício e, depois de executar todo esse trabalho rotineiro, ele tomou seu banho. Esse banho ao término do sacrifício também é técnico. É chamado o banho de avabhṛtha.

Po osvobození Šišupály se král Judhišthira odměnil všem účastníkům obětního shromáždění. Náležitě obdaroval kněží a učené mudrce za jejich podíl na vykonání oběti a po dokončení všech těchto rutinních činností se vykoupal. Koupel na konci oběti je také dána předepsanými pravidly a nazývá se avabhṛtha.

Consequentemente, o Senhor Kṛṣṇa possibilitou a realização do rājasūya-yajña organizado pelo rei Yudhiṣṭhira de forma que fosse finalizado com êxito, e, tendo sido solicitado pelos Seus primos e parentes, Ele permaneceu em Hastināpura por mais alguns meses. Conquanto o rei Yudhiṣṭhira e seus irmãos estivessem pouco dispostos a deixar o Senhor Kṛṣṇa partir de Hastināpura, Kṛṣṇa fez arranjos para pedir a permissão do rei para retornar a Dvārakā e, assim, Ele voltou para casa junto de Suas rainhas e de Seus ministros.

Takto Pán Krišna umožnil provedení Rádžasúja-jagji, kterou uspořádal král Judhišthira. Na žádost svých bratranců a příbuzných pak zůstal v Hastinápuru ještě několik měsíců. Ačkoliv král Judhišthira a jeho bratři nechtěli, aby Hastinápur opustil, Krišna si vyžádal od krále svolení k návratu do Dváraky, a společně se svými královnami a ministry odjel zpátky domů.

A história da queda de Jaya e Vijaya dos planetas Vaikuṇṭha no mundo material é descrita no Sétimo Canto do Śrīmad-Bhāgavatam. A morte de Śiśupāla tem um vínculo direto com aquela narração de Jaya e Vijaya, mas a instrução mais importante que nós obtemos deste incidente é que a Suprema Personalidade de Deus é absoluto e pode outorgar salvação a todos, quer a pessoa aja como Seu inimigo, quer como Seu amigo. Trata-se, então, de uma concepção errônea a de que o Senhor age com alguém em relação de amigo e com outrem na relação de inimigo. Sua inimizade ou Sua amizade estão sempre na plataforma absoluta. Não há qualquer distinção material.

Příběh o poklesnutí Džaji a Vidžaji z vaikunthských planet do hmotného světa je popsaný v sedmém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Zabití Šišupály má s tímto vyprávěním přímou spojitost, ale nejdůležitějším pokynem, který z této události dostáváme, je, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je absolutní a může osvobodit kohokoliv, ať už daná osoba jedná jako Jeho nepřítel, či jako přítel. Je tedy omyl si myslet, že Pán jedná s někým v přátelském vztahu a s někým jiným v nepřátelském. Jeho nepřátelství i přátelství jsou vždy na absolutní úrovni. Neexistuje zde žádné hmotné rozlišování.

Depois que o rei Yudhiṣṭhira tomou seu banho na conclusão do sacrifício e se levantou no meio de todos os sábios eruditos e brāhmaṇas, ele parecia precisamente como o rei do céu e, assim, apresentava-se muito belo. O rei Yudhiṣṭhira recompensou suficientemente todos os semideuses que participaram no yajña, que, estando muito satisfeitos, partiram louvando as atividades do rei e glorificando o Senhor Kṛṣṇa.

Poté, co se král Judhišthira na závěr oběti vykoupal, stál uprostřed učených mudrců a bráhmanů a připomínal krále nebes; vypadal velice krásně. Bohatě odměnil všechny polobohy, kteří se oběti zúčastnili, a ti spokojeně odešli. Při odchodu chválili královy činnosti a oslavovali Pána Krišnu.

Quando Śukadeva Gosvāmī narrou esses incidentes em que Kṛṣṇa mata Śiśupāla e descreveu a execução bem-sucedida do rājasūya-yajña por Mahārāja Yudhiṣṭhira, ele também salientou que, após a conclusão exitosa do yajña, apenas uma pessoa permaneceu infeliz. Esse alguém era Duryodhana. Duryodhana era, por natureza, muito invejoso por causa de sua vida pecaminosa, e ele apareceu na dinastia dos Kurus como uma doença crônica personificada pronta a destruir a família inteira.

Když Šukadéva Gósvámí vyprávěl o tom, jak Krišna zabil Šišupálu a jak Mahárádž Judhišthira úspěšně vykonal Rádžasúja-jagju, zmínil se také, že po úspěšném dokončení jagji byl jen jeden člověk nešťastný: Durjódhana. Následkem svého hříšného života měl Durjódhana velice závistivou povahu. Zjevil se v kuruovské dynastii jako zosobněná chronická nemoc, aby zničil celý rod.

Śukadeva Gosvāmī assegurou a Mahārāja Parīkṣit que os passatempos do Senhor Kṛṣṇa – as mortes de Śiśupāla e Jarāsandha e a libertação dos reis encarcerados – são todos vibrações transcendentais e que qualquer um que escute estas narrações de pessoas autorizadas libertar-se-á imediatamente de todas as reações das atividades pecaminosas de sua vida.

Šukadéva Gósvámí ujistil Mahárádže Paríkšita, že zábavy Pána Krišny — zabití Šišupály a Džarásandhy a vysvobození uvězněných králů — jsou transcendentální a každý, kdo těmto vyprávěním naslouchá od autorizovaných osob, se ihned zbaví všech následků hříšných činností svého života.

Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo setenta e quatro de Kṛṣṇa, intitulado “A Libertação de Śiśupāla”.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 74. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Osvobození Šišupály”.