Skip to main content

Capítulo 45

45. KAPITOLA

Kṛṣṇa Recupera o Filho de Seu Mestre

Krišna zachraňuje syna svého učitele

Quando o Senhor Kṛṣṇa viu Vasudeva e Devakī de pé em atitude reverente, Ele logo expandiu Sua influência de yogamāyā para que eles pudessem tratar tanto Ele quanto Balarāma como filhos. Assim como no mundo material a energia ilusória exerce certa influência para existir uma relação entre pais e filhos em qualquer espécie de ser vivo; da mesma forma, pela influência de yogamāyā, o devoto pode estabelecer uma relação em que a Suprema Personalidade de Deus é seu filho. Depois de criar esta situação por meio de Sua yogamāyā, Kṛṣṇa, que aparecera como o filho mais ilustre da dinastia dos Sātvatas, juntamente com Seu irmão mais velho, Balarāma, dirigiu-Se com muita submissão e respeito a Vasudeva e Devakī: “Meus queridos pai e mãe, apesar de sempre se preocuparem com a proteção de Nossas vidas, vocês não puderam gozar o prazer de Nos ter como seus bebês, como seus meninos que cresciam e como seus filhos adolescentes”. Kṛṣṇa louvou indiretamente a paternidade de Nanda Mahārāja e a maternidade de Yaśodā como muito gloriosas, porque, embora Ele e Balarāma não fossem filhos nascidos de Nanda e Yaśodā, estes de fato gozaram os passatempos da infância dos dois. Pelo arranjo da natureza, são os pais que desfrutam da infância do ser vivo corporificado. Mesmo no reino animal, encontram-se pais afetuosos com seus filhotes. Estando cativados pelas atividades de seus filhos, eles se empenham muito pelo seu bem-estar. Quanto a Vasudeva e Devakī, eles estavam sempre ansiosos pela proteção de seus filhos, Kṛṣṇa e Balarāma. Foi por isso que Kṛṣṇa foi imediatamente transferido para a casa de outra pessoa depois de nascer. Balarāma também foi transferido do ventre de Devakī para o de Rohiṇī.

Když Krišna viděl, že Vasudéva a Dévakí před Ním stojí se zbožnou úctou, okamžitě je ovlivnil svojí yogamāyou, aby se k Němu a Balarámovi mohli chovat jako k dětem. Stejně jako v hmotném světě může být vlivem iluzorní energie mezi různými živými bytostmi vytvořen vztah rodičů a dětí, tak může oddaný vlivem yogamāyi vyvinout vztah, ve kterém je Nejvyšší Osobnost Božství jeho dítě. Poté, co Krišna, který se zjevil se svým starším bratrem Balarámou jako nejvýznačnější syn dynastie Sátvatů, vytvořil pomocí svojí yogamāyi tuto situaci, velice pokorně a uctivě oslovil Vasudévu a Dévakí: “Můj milý otče a matko, vždy jste si dělali starosti o Naše životy, ale přesto jste se nemohli těšit z toho, abyste Nás měli jako své malé děti, rostoucí hochy a dospívající mladíky.” Krišna nepřímo velebil Nandu Mahárádže jako nejslavnějšího otce a Jašódu jako nejlepší matku, protože ti se mohli těšit z Jejich dětských zábav, přestože On a Balaráma nebyli jejich vlastní synové. V přírodě je to zařízeno tak, že z dětství vtělených živých bytostí se radují jejich rodiče. Dokonce i v říši zvířat můžeme vidět, jak se rodiče s láskou starají o svá mláďata. Jsou okouzlení činnostmi svých potomků a všemožně pečují o jejich blaho. Vasudéva a Dévakí se vždy úzkostlivě snažili chránit své syny, Krišnu a Balarámu. Proto byl Krišna hned po svém zjevení přemístěn do jiného domu. I Balaráma byl přemístěn, z lůna Dévakí do lůna Róhiní.

Vasudeva e Devakī estavam cheios de ansiedade pela proteção de Kṛṣṇa e Balarāma e não puderam gozar os passatempos infantis dEles. Kṛṣṇa disse: “Infelizmente, por ordem de Nosso destino, não pudemos ser criados por Nossos próprios pais para gozar os prazeres da infância em casa. Meus queridos pai e mãe, uma pessoa não pode pagar sua dívida com seus pais, de quem ele recebe este corpo que lhe pode dar todos os benefícios da existência material. Segundo o preceito védico, esta forma de vida humana possibilita à pessoa executar todas as espécies de atividades religiosas, satisfazer todas as espécies de desejos e adquirir todas as espécies de riquezas. E só nesta forma humana há toda a possibilidade de que alguém possa conseguir a libertação da existência material. Este corpo é produzido pelos esforços combinados do pai e da mãe. Todo ser humano deve sentir-se obrigado a seus pais e compreender que não pode pagar sua dívida com eles. Se, depois de crescido, um filho não procura satisfazer seus pais por suas ações ou por doação de riquezas, ele com certeza será punido depois da morte pelo superintendente da morte e será obrigado a comer sua própria carne. Se uma pessoa é capaz de cuidar ou proteger pais idosos, uma esposa casta, filhos, o mestre espiritual, brāhmaṇas e outros dependentes, mas não o faz, considera-se que tal pessoa já morreu, embora supostamente esteja respirando. Meus queridos pai e mãe, vocês sempre estiveram preocupados com a Nossa proteção, mas, infelizmente, não pudemos prestar-lhes nenhum serviço. Até agora, simplesmente perdemos Nosso tempo; não pudemos servi-los por razões além de Nosso controle. Mãe e pai, por favor, perdoem-Nos por Nossa ação pecaminosa”.

Vasudévu a Dévakí naplňovala úzkost co se týče Krišnovy a Balarámovy ochrany, ale nemohli se těšit z Jejich dětských zábav. Krišna řekl: “Naneštěstí Nám osud určil, že Nás nemohli vychovávat Naši vlastní rodiče a že jsme své dětské radosti nemohli prožívat doma. Můj milý otče a matko, člověk nemůže splatit dluh svým rodičům, kteří mu dali tělo umožňující dosáhnout všech cílů hmotné existence. Podle védského učení můžeme v lidské podobě vykonávat různé druhy náboženských činností, uspokojit své různé touhy a získat bohatství všeho druhu. A pouze lidské tělo dává možnost vysvobodit se z hmotné existence. Toto tělo je vytvořeno spojeným úsilím otce a matky. Každý člověk by měl být zavázán svým rodičům a měl by vědět, že jim nikdy nemůže splatit svůj dluh. Jestliže se dospělý syn nesnaží rodiče uspokojit svými činnostmi nebo zaopatřit bohatstvím, po smrti bude určitě potrestán správcem smrti a bude donucen jíst své vlastní maso. Pokud je někdo schopen poskytnout péči nebo ochranu starým rodičům, počestné manželce, dětem, duchovnímu učiteli, bráhmanům a dalším osobám, které na něm závisí, ale nečiní tak, je považován za mrtvého, třebaže může ještě dýchat. Můj milý otče a matko, vždy jste si dělali starosti o Naši ochranu, ale My jsme vám bohužel nemohli nijak sloužit. Až doposud jsme jen mrhali časem; nemohli jsme vám sloužit z důvodů, které byly mimo naši moc. Matko a otče, prosíme, odpusťte Nám Naši hříšnost.”

Quando a Suprema Personalidade de Deus estava falando como um menino inocente com palavras muito doces, tanto Vasudeva como Devakī ficaram cativados pelo afeto de pai e mãe e O abraçaram com grande prazer. Eles ficaram atônitos e não puderam responder às palavras de Kṛṣṇa, mas simplesmente abraçaram os dois em grande afeição e permaneceram em silêncio, derramando incessantes lágrimas.

Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mluvil sladkými slovy jako nevinný chlapec, Vasudévu i Dévakí zaplavila rodičovská láska a s radostí Ho objali. Byli ohromeni a nedokázali nic říci, ani odpovědět na Krišnova slova. Pouze Ho i Balarámu s velkou náklonností objali, mlčeli a prolévali potoky slz.

Tendo assim consolado Seu pai e Sua mãe, a Suprema Personalidade de Deus, que aparecera como o amado filho de Devakī, aproximou-Se de Seu avô Ugrasena e anunciou que Ugrasena agora seria o rei do reino dos Yadus. Kaṁsa estivera governando à força o reino de Yadu a despeito da presença de seu pai, que ele prendera. Contudo, depois da morte de Kaṁsa, o pai de Kaṁsa foi libertado e anunciado como o monarca do reino Yadu. Parece que, naqueles dias, na parte ocidental da Índia, havia muitos pequenos reinos, governados pela dinastia Yadu, dinastia Andhaka, dinastia Vṛṣṇi e dinastia Bhoja. Mahārāja Ugrasena pertencia à dinastia Bhoja; portanto, Kṛṣṇa declarou indiretamente que o rei da dinastia Bhoja seria o imperador dos outros pequenos reinos. Ele pediu de bom grado a Mahārāja Ugrasena que Os governasse porque Eles eram seus súditos. Usa-se no texto original a palavra prajā, que se refere tanto a prole quanto a cidadãos; portanto, Kṛṣṇa pertencia à prajā tanto por ser neto de Mahārāja Ugrasena quanto por ser membro da dinastia Yadu. Assim, Kṛṣṇa aceitou voluntariamente o governo de Mahārāja Ugrasena. Ele informou a Ugrasena: “Estando amaldiçoados por Yayāti, os reis da dinastia Yadu não ocuparão o trono. Será um prazer para Nós agir como seus servos. Minha total cooperação para consigo tornará sua posição mais elevada e segura, de modo que os reis das outras dinastias não hesitarão em pagar suas respectivas taxas. Protegido por Nós, você será honrado até mesmo pelos semideuses dos planetas celestes. Meu caro avô, por medo de Meu falecido tio Kaṁsa, todos os reis pertencentes às dinastias Yadu, Vṛṣṇi, Andhaka, Madhu, Daśārha e Kukura estavam muito ansiosos e perturbados. Agora pode tranquilizá-los e dar-lhes garantia de segurança. Todo o reino estará tranquilo”.

Jakmile Nejvyšší Pán, který se zjevil jako milovaný syn Dévakí, takto utěšil svoje rodiče, obrátil se na svého děda Ugrasénu a oznámil, že Ugraséna bude nyní králem jaduovského království. Kansa násilím vládl jaduovskému království navzdory přítomnosti svého otce, kterého nechal vsadit do vězení. Po Kansově smrti však byl jeho otec vyveden z vězení a prohlášen za krále. Vypadá to, že v té době se v západní Indii nacházelo mnoho malých království, která ovládaly dynastie Jaduovců, Andhaků, Vrišniovců a Bhódžů. Mahárádž Ugraséna náležel do bhódžského rodu, a Krišna tedy nepřímo vyhlásil, že bhódžský král se stane vládcem ostatních malých království. Krišna s radostí požádal Mahárádže Ugrasénu, aby Jemu a Balarámovi vládl, protože byli jeho poddanými. Slova prajā se používá jak pro potomstvo, tak pro obyvatelstvo, a Krišna patřil mezi prajā jednak jako vnuk Mahárádže Ugrasény a jednak jako člen jaduovské dynastie. Dobrovolně tedy přijal vládu Mahárádže Ugrasény. Zároveň mu sdělil: “Kvůli kletbě od Jajátiho nemohou králové jaduovské dynastie obsadit trůn. S radostí budeme jednat jako tvoji služebníci. Budu ti z plných sil pomáhat, a tak se zlepší a upevní tvoje postavení, takže králové dalších rodů se nebudou zdráhat platit své daně. Pod Mou ochranou tě budou uctívat i polobozi z nebeských planet. Můj milý děde, kvůli strachu z Mého právě zesnulého strýce Kansy byli všichni králové náležící k dynastiím Jaduovců, Vrišniovců, Andhaků, Madhuů, Dašárhů a Kukurů rozrušení a plní úzkosti. Nyní je můžeš všechny uklidnit a zaručit jim bezpečí. V celém království zavládne mír.”

Todos os reis da área vizinha haviam abandonado seus lares por medo de Kaṁsa e estavam morando em partes distantes do país. Agora, depois da morte de Kaṁsa e do restabelecimento de Ugrasena como o rei, os reis vizinhos receberam todo tipo de benefícios e confirmação de segurança e, então, regressaram a seus respectivos lares. Depois desta hábil composição política, os cidadãos sentiram-se muito felizes por morar em Mathurā, sendo protegidos pelos fortes braços de Kṛṣṇa e Balarāma. Por causa do bom governo na presença de Kṛṣṇa e Balarāma, os habitantes de Mathurā sentiam completa satisfação na realização de todos os seus desejos materiais e necessidades e, porque viam diariamente Kṛṣṇa e Balarāma, face a face, eles logo se esqueceram por completo de todas as misérias materiais. Quando viam Kṛṣṇa e Balarāma saindo à rua, muito bem vestidos, sorrindo e olhando para todos com muita graça, os cidadãos de Mathurā logo se enchiam de êxtase amoroso pelo simples fato de verem a presença pessoal de Mukunda. O nome Mukunda refere-se a alguém que pode conceder libertação e bem-aventurança transcendental. A presença de Kṛṣṇa agia como um tônico tão vitalizante que não só a geração mais jovem, mas até os homens mais velhos de Mathurā, ficaram plenamente revigorados com energia e força juvenis por vê-lO regularmente.

Všichni králové v sousedních oblastech kvůli strachu z Kansy opustili své domovy a žili v odlehlých částech země. Nyní, po Kansově smrti a opětovném dosazení Ugrasény na trůn, se dočkali různých darů a útěchy a vrátili se zpátky do svých domovů. Po tomto zavedení náležitého politického pořádku se Mathuřanům líbilo žít v Mathuře, pod ochranou silných paží Krišny a Balarámy. Díky dobré vládě za Krišnovy a Balarámovy přítomnosti pociťovali obyvatelé Mathury dokonalé uspokojení, neboť se jim plnily všechny hmotné touhy a byli zaopatřeni všemi nezbytnostmi. Jelikož denně vídali Krišnu a Balarámu tváří v tvář, brzy zapomněli na všechny hmotné strasti. Jakmile zahlédli oba bratry, jak pěkně oblečeni vyšli do ulic, usmívali se a laskavě pohlíželi na ostatní, ihned je naplnila extáze lásky, díky pouhé osobní přítomnosti Mukundy. Jméno Mukunda označuje toho, kdo může udělit osvobození a transcendentální blaženost. Krišnova přítomnost působila jako posilující lék do takové míry, že při pravidelném pohledu na Něho nejen mladší generace, ale i starší lidé z Mathury ožili mladistvou energií a silou.

Nanda Mahārāja e Yaśodā também estavam morando em Mathurā porque Kṛṣṇa e Balarāma estavam lá, mas, depois de algum tempo, eles quiseram voltar para Vṛndāvana. Kṛṣṇa e Balarāma foram à presença deles e os abraçaram muito afetuosamente, e Kṛṣṇa disse o seguinte: “Meus queridos pai e mãe, embora Eu tenha nascido de Vasudeva e Devakī, vocês foram Nossos verdadeiros pais porque, desde Nosso nascimento e infância, vocês Nos criaram com grande afeição e amor. O amor carinhoso que vocês tinham por Nós foi mais do que qualquer pessoa pode oferecer a seus próprios filhos. Vocês são de fato Nossos pai e mãe, porque Nos criaram como seus próprios filhos quando éramos como órfãos. Por certas razões, fomos rejeitados por Nossos pais, e vocês Nos protegeram. Meus queridos pai e mãe, sei que sentirão saudade quando voltarem para Vṛndāvana deixando-Nos aqui, mas, por favor, tenham a certeza de que voltarei para Vṛndāvana logo depois de dar alguma satisfação a Meus verdadeiros pai e mãe, Vasudeva e Devakī, e a Meu avô e aos outros membros da família”. Kṛṣṇa e Balarāma satisfizeram Nanda e Yaśodā com doces palavras e com presentes de várias roupas, ornamentos e utensílios de cobre. Eles os satisfizeram tanto quanto possível, bem como Seus amigos e vizinhos que tinham vindo com Eles de Vṛndāvana para Mathurā. Por causa do excessivo amor paternal por Balarāma e Kṛṣṇa, Nanda Mahārāja sentiu lágrimas nos olhos e Os abraçou, partindo, então, para Vṛndāvana junto com os pastores.

Nanda Mahárádž a Jašódá také bydleli v Mathuře, protože tam byli Krišna a Balaráma, ale po určité době se chtěli vrátit zpátky do Vrindávanu. Krišna a Balaráma před ně předstoupili a s velkou láskou je objali. Potom řekli: “Milý otče a matko, i když jsme se narodili Vasudévovi a Dévakí, vy jste byli Našimi skutečnými rodiči, protože jste Nás od samého narození s velkou láskou vychovávali. Vaše láska k Nám byla větší, než může kdokoliv poskytnout svým vlastním dětem. Ve skutečnosti jste vy Našimi rodiči, neboť jste se o Nás starali jako o vlastní, když jsme byli v podstatě sirotci. Naši rodiče se Nás z určitých důvodů zřekli, a vy jste Nás chránili. Milý otče a matko, víme, že když se vrátíte do Vrindávanu a Nás necháte tady, budete od Nás cítit odloučení, ale vězte, že se do Vrindávanu také vrátíme, jen co potěšíme Naše skutečné rodiče, Vasudévu a Dévakí, Našeho děda a ostatní členy rodiny.” Krišna a Balaráma takto potěšili Nandu a Jašódu sladkými slovy a darovali jim různé oděvy, ozdoby a měděné nádobí. Zároveň také co nejlépe uspokojili jejich přátele a sousedy z Vrindávanu, kteří do Mathury přijeli s nimi. Nandovi Mahárádžovi se z hluboké rodičovské lásky k Balarámovi a Krišnovi nahrnuly slzy do očí. Objal Je a pak se s pastevci vydal na cestu do Vrindávanu.

Depois disso, Vasudeva fez com que seu filho fosse iniciado com o cordão sagrado como sinal de segundo nascimento, que é essencial para as castas superiores da sociedade humana. Vasudeva mandou chamar o sacerdote de sua família e brāhmaṇas eruditos, e providenciou que a cerimônia do cordão sagrado de Kṛṣṇa e Balarāma fosse devidamente executada. Durante essa cerimônia, Vasudeva deu vários ornamentos em caridade aos brāhmaṇas e deu-lhes vacas ornamentadas com tecidos de seda e ornatos de ouro. Depois do nascimento de Kṛṣṇa e Balarāma, Vasudeva queria dar vacas em caridade aos brāhmaṇas, mas, estando aprisionado por Kaṁsa, ele somente pôde fazer isso em sua mente. Com a morte de Kaṁsa, e agora em liberdade, Vasudeva conseguiu dar vacas de verdade aos brāhmaṇas. Então, Balarāma e Kṛṣṇa foram devidamente iniciados com a cerimônia do cordão sagrado e repetiram o canto do mantra Gāyatrī. O mantra Gāyatrī é oferecido a discípulos depois da cerimônia do cordão sagrado, e Balarāma e Kṛṣṇa cumpriram de modo apropriado o dever de cantar esse mantra. Todos os que cantam esse mantra devem obedecer a certos princípios e votos. Embora Balarāma e Kṛṣṇa sejam ambos personalidades transcendentais, Eles seguiram à risca os princípios reguladores e foram iniciados pelo sacerdote de Sua família, Gargācārya, conhecido também por Garga Muni, o ācārya da dinastia Yadu. Segundo a cultura védica, cada família respeitável tem um ācārya, ou mestre espiritual. Não se considera um homem como perfeitamente culto se ele não for iniciado e treinado por um ācārya. É dito, portanto, que quem se aproximou de um ācārya tem realmente conhecimento perfeito. O Senhor Kṛṣṇa e Balarāma são a Suprema Personalidade de Deus, o senhor de toda a educação e conhecimento. Eles não tinham necessidade de aceitar um mestre espiritual ou ācārya, mas, para a instrução do homem comum, eles também aceitaram um mestre espiritual para avanço em conhecimento espiritual.

Poté nechal Vasudéva své syny zasvětit posvátnou šňůrou, což je znak druhého zrození, nezbytného pro vyšší třídy lidské společnosti. Pozval rodinného kněze a učené bráhmany, kteří obřad náležitě provedli. Během obřadu daroval Vasudéva bráhmanům různé ozdoby a krávy ozdobené hedvábnými látkami a zlatými přívěšky. Vzpomínal, jak chtěl původně obdarovat bráhmany krávami po Krišnově a Balarámově narození. Jelikož byl ale tehdy v Kansově vězení, mohl to udělat jen v mysli, neboť Kansa mu všechny krávy ukradl. Po Kansově smrti byly jeho krávy volné a nyní je daroval bráhmanům doopravdy. Balaráma a Krišna pak dostali posvátnou šňůru a opakovali přednášení mantry gāyatrī. Mantru gāyatrī dostávají žáci po obřadu předání posvátné šňůry a Balaráma i Krišna řádně plnili svou povinnost tuto mantru recitovat. Každý, kdo ji pronáší, musí dodržovat určité zásady a sliby. Přestože jsou Balaráma a Krišna transcendentální osobnosti, usměrňující zásady přísně dodržovali. Oba zasvětil Jejich rodinný kněz Gargáčárja, známý jako Garga Muni, áčárja jaduovské dynastie. Podle zásad védské kultury má každá vážená rodina áčárju neboli duchovního učitele. Ten, kdo nedostal zasvěcení a výcvik od áčárji, není považován za kulturního člověka. Proto je řečeno, že ten, kdo se obrátil na áčárju, vlastní dokonalé poznání. Pán Krišna a Pán Balaráma jsou Nejvyšší Osobnost Božství, páni všeho vzdělání a poznání. Nemuseli přijímat duchovního učitele či áčárju, ale pro poučení obyčejných lidí ho i Oni přijali za účelem rozvoje duchovního poznání.

É costume que alguém, depois que foi iniciado no mantra Gāyatrī, viva longe de casa durante algum tempo, sob o cuidado do ācārya, para ser treinado na vida espiritual. Durante tal período, a pessoa deve trabalhar sob as ordens do mestre espiritual como um servo subalterno e comum. Existem muitas regras e regulações para um brahmacārī que viva sob o cuidado de um ācārya, e tanto o Senhor Kṛṣṇa quanto Balarāma seguiram à risca esses princípios reguladores enquanto viveram sob a instrução de Seu mestre espiritual, Sāndīpani Muni, que residia em Avantipura, no distrito de Ujjain, norte da Índia. Segundo os preceitos das escrituras, deve-se respeitar um mestre espiritual e considerá-lo como estando no mesmo nível que a Suprema Personalidade de Deus. Kṛṣṇa e Balarāma seguiram esses princípios com grande devoção e perícia, e Se submeteram às regulações de brahmacarya. Assim, Eles satisfizeram Seu mestre espiritual, que Os instruiu no conhecimento védico. Estando muito satisfeito, Sāndīpani Muni instruiu-Os em todas as complexidades da sabedoria védica e na literatura suplementar, como os Upaniṣads. Como eram kṣatriyas, Kṛṣṇa e Balarāma foram treinados especificamente na ciência militar, política e ética. Política inclui diversas esferas de conhecimento, entre elas: como restabelecer a paz, como lutar, como pacificar, como dividir e reinar e como dar abrigo. Todos esses itens foram plenamente explicados e ensinados a Kṛṣṇa e Balarāma.

Bývá zvykem, že po zasvěcení do mantry gāyatrī žije žák jistou dobu mimo domov pod dohledem áčárji, aby se zdokonalil v duchovním životě. Během tohoto období musí pracovat pod vedením duchovního učitele jako obyčejný sluha. Pro brahmačárí sloužící duchovnímu učiteli existuje mnoho usměrňujících pravidel, a když Krišna a Balaráma žili u svého duchovního učitele Sándípani Muniho, obyvatele Avantipuru v severoindické oblasti Udždžajn, všechny tyto zásady přísně dodržovali. Podle pokynů písem má být duchovní učitel uctíván a chápán jako rovnocenný s Nejvyšší Osobností Božství. Krišna a Balaráma přesně následovali tyto pokyny s velkou oddaností a podrobili se zásadám brahmačárích. Takto uspokojili svého duchovního učitele, který Je poučil o védském poznání. Sándípani Muni s Nimi byl velice spokojen, a vysvětlil Jim všechny taje védské moudrosti a také doplňková písma, jako jsou Upanišady. Krišna a Balaráma byli kšatrijové, a proto dostali zvláštní výcvik ve vojenské vědě, politice a etice. Politika zahrnuje různé druhy poznání — jak uzavřít mír, jak bojovat, jak uklidňovat, jak rozdělit a panovat a jak poskytovat útočiště. To vše si Krišna a Balaráma nechali dokonale vysvětlit.

O oceano é a fonte de água em um rio. A nuvem é criada pela evaporação da água do oceano, e a mesma água é distribuída como chuva sobre toda a superfície da Terra, que, então, retorna ao oceano através dos rios. Do mesmo modo, Kṛṣṇa e Balarāma são a fonte de todo o conhecimento, mas, porque estavam fazendo o papel de meninos humanos comuns, Eles deram o exemplo para que todos recebessem conhecimento da fonte certa. Assim, concordaram em receber conhecimento de um mestre espiritual.

Moře je zdrojem vody v řece. Mrak vznikne vypařováním vody z moře, stejná voda je roznesena jako déšť po celém zemském povrchu a nakonec se do moře v řekách vrátí. Krišna a Balaráma, Nejvyšší Osobnost Božství, jsou také zdrojem veškerého poznání, ale hráli obyčejné chlapce, a proto šli příkladem, že každý musí obdržet poznání z pravého zdroje. Z toho důvodu si nechali vysvětlit poznání od duchovního učitele.

Depois de ouvir o mestre apenas por uma vez, Kṛṣṇa e Balarāma conseguiram aprender todas as artes e ciências. Em 64 dias e 64 noites, eles aprenderam todas as artes e ciências necessárias que se exigem na sociedade humana. Durante o dia, recebiam as lições do mestre sobre determinado assunto e, à noite, já estavam peritos naquela área de conhecimento.

Krišna a Balaráma se naučili všem vědám a uměním už při prvním poslechu svého učitele. Za šedesát čtyři dnů a šedesát čtyři nocí se naučili všem uměním a vědám, které jsou nezbytné v lidské společnosti. Přes den se svým učitelem probírali jednotlivé předměty a do večera již byli v daném oboru mistry.

Em primeiro lugar, Eles aprenderam como cantar, como compor canções e como reconhecer as diferentes melodias; aprenderam as pronúncias e métricas favoráveis e desfavoráveis, como cantar diferentes espécies de ritmos e melodias, e como acompanhá-los tocando diferentes tipos de tambores. Aprenderam diferentes canções e a dançar ao ritmo da melodia. Aprenderam a escrever peças de teatro e os diversos tipos de pintura, começando da mais simples arte rupestre até o nível mais elevado da perfeição. Aprenderam também a pintar tilaka no rosto ao fazerem diferentes espécies de pontos na testa e nas bochechas. Aprenderam, então, a arte de fazer pinturas no chão com pasta líquida de arroz e farinha; estas pinturas são muito populares em cerimônias auspiciosas realizadas em casa ou no templo. Aprenderam a como fazer um lugar de repouso com flores e como enfeitar tecidos e membros do corpo com diferentes pinturas coloridas. Também aprenderam a colocar valiosas joias em ornamentos. Aprenderam a arte de ressoar vasilhas de água. As vasilhas são preenchiadas com água até certo ponto de modo que, à medida que se bata nas vasilhas, produzam-se diferentes melodias, e quando se batem juntas, produzam um som melodioso. Também aprenderam a jogar água em rios e lagos enquanto tomavam banho entre amigos. Aprenderam a decorar com flores. Essa arte de decoração ainda pode ser vista em vários templos de Vṛndāvana durante o verão. Chama-se phulla-bāḍi. O palanque, o trono, as paredes e teto são todos plenamente decorados, e uma pequena fonte aromática de flores é fixada no centro. Por causa dessas decorações florais, o povo, cansado do calor do verão, se refresca.

Nejdříve se naučili zpívat, skládat písně a rozeznávat různé tóny, naučili se vhodné a nevhodné přízvuky a míry veršů, naučili se zpívat různé rytmy a melodie a doprovázet je hrou na různé druhy bubnů. Do rytmu melodií a různých písní se naučili tancovat. Naučili se psát divadelní hry a kreslit různé druhy obrazů, počínaje prostým vesnickým uměním a tou nejdokonalejší tvorbou konče. Naučili se také malovat na obličej tilak sestávající z různých teček na čele a na tvářích. Potom se naučili umění vytvářet na zemi obrazce tekutou směsí z rýže a mouky; takové malby jsou velmi oblíbené při konání domácích nebo chrámových slavnostních obřadů. Naučili se, jak vytvořit lůžko z květů a jak si zdobit oděvy a končetiny barevnými kresbami. Také se naučili zasazovat drahokamy do šperků. Naučili se hrát na nádoby naplněné vodou. Nádoby se naplní vodou do určité výše, a když se na ně udeří, vytvářejí různé tóny. Hrou na více nádob najednou lze vytvářet různé melodie. Také se naučili, jak po sobě s přáteli cákat vodou při společné koupeli v řece nebo jezeře. Naučili se vytvářet květinovou výzdobu. Toto umění lze dodnes vidět během letního období v různých chrámech ve Vrindávanu. Nazývá se phulla-bāḍi. Ozdobí se pódium, trůn, stěny a strop a doprostřed se umístí malá fontána z vonných květin. Taková květinová výzdoba osvěžuje, když jsou lidé unavení z letního vedra.

Kṛṣṇa e Balarāma aprenderam a arte de arranjar o cabelo em vários estilos e a fixar o elmo em diferentes posições na cabeça. Também aprenderam a montar um palco para teatro, como decorar os atores dramáticos com roupas e com ornatos de flores na orelha, e como borrifar polpa de sândalo e água para produzir um perfume agradável. Aprenderam também a arte de executar feitos mágicos. No campo da mágica, existe uma arte chamada bahu-rūpī pela qual uma pessoa se veste de tal modo que, quando se aproxima de um amigo, não pode ser reconhecida. Kṛṣṇa e Balarāma também aprenderam a fazer vários xaropes e bebidas usadas em várias ocasiões, com diferentes sabores e efeitos intoxicantes. Aprenderam também diferentes tipos de costura e bordado, e a manipular cordões finos para marionetes. Aprenderam a encordoar instrumentos musicais, tais como vīṇā, cítara, esarāja e tamboura, para produzirem sons melodiosos. Também aprenderam a criar e resolver enigmas. Aprenderam a arte de como até um estudante estúpido pode aprender rapidamente o alfabeto e a ler livros. Aprenderam, então, a ensaiar e representar uma peça teatral. Aprenderam também a arte de resolver problemas de palavras cruzadas, preenchendo os espaços vazios para completar as palavras.

Krišna a Balaráma se naučili umění, jak upravovat vlasy do různých účesů a jak si různými způsoby posazovat korunu na hlavu. Naučili se také stavět divadelní pódium, oblékat herce do šatů a zdobit je květy kolem uší a rozprašovat směs vody se santálovou pastou, která vytváří příjemnou vůni. Rovněž se naučili různým kouzelnickým trikům. V kouzelnictví existuje umění zvané bahu- rūpī, ve kterém se člověk obleče tak, že ho ani přítel nepozná. Krišna a Balaráma se také naučili připravovat nápoje vhodné pro různé příležitosti, mající různé chutě a omamné účinky. Naučili se mnohé způsoby šití a vyšívání a také vodit loutky. Zároveň se naučili natahovat struny na hudební nástroje, jako je víná, sitár, ésarádž a tampura, aby se na ně daly hrát pěkné melodie. Potom se naučili sestavovat a řešit hádanky. Naučili se umění, jak se i hloupý student může rychle naučit abecedu a číst knihy. Také studovali řešení křížovek, doplňování chybějících písmen a vytváření úplných slov.

Também aprenderam a desenhar e ler literatura pictográfica. Em alguns países do mundo, ainda é corrente a literatura pictográfica. Uma história é representada por imagens; por exemplo, pintam-se um homem e uma casa para representar um homem que vai para casa. Kṛṣṇa e Balarāma também aprenderam a arte da arquitetura – como construir edifícios residenciais. Aprenderam a reconhecer pedras preciosas estudando o brilho e qualidade de suas cores. Então, aprenderam a arte de montar joias com ouro e prata. Também aprenderam a estudar o solo para encontrar minerais. Esse estudo do solo é hoje uma grande ciência especializada, mas, antigamente, era conhecimento vulgar mesmo para o homem comum. Aprenderam a estudar ervas e plantas para descobrir como atuariam como remédio para diferentes curas. Pelo estudo das diferentes espécies de plantas, Eles aprenderam a cruzar plantas e árvores para obter diferentes espécies de frutas. Aprenderam a treinar e usar cordeiros e galos para lutar por esporte. Então, aprenderam a ensinar papagaios a falar e a responder perguntas dos seres humanos.

Naučili se kreslit a číst obrázkové písmo. V některých zemích na světě se toto písmo používá dodnes. Příběh je vysvětlen v obrázcích; muž a dům například představuje, že muž jde domů. Krišna a Balaráma se také naučili architektonickému umění, jak stavět obytné domy. Naučili se rozeznávat drahokamy zkoumáním jejich lesku a barev. Dále se naučili zasazovat drahokamy do zlata a stříbra, což jim dodává na kráse. Naučili se také hledat v zemině minerály. Toto studium zeminy je dnes velmi specializovaná věda, ale dříve ji běžně znali i obyčejní lidé. Krišna a Balaráma se naučili studovat byliny a zjišťovat jejich léčivé účinky při různých zdravotních potížích. Studiem různých rostlinných druhů se naučili křížit rostliny a stromy, a získávat tak různé druhy ovoce. Naučili se, jak cvičit berany a kohouty, aby proti sobě pro zábavu bojovali. Pak se naučili, jak učit papoušky mluvit a odpovídat lidem na jejich otázky.

Eles aprenderam psicologia prática – como influenciar a mente alheia e, então, induzir a pessoa a agir de acordo com os próprios desejos. Às vezes, isso é chamado hipnotismo. Aprenderam a lavar o cabelo, tingi-lo de cores diferentes e trançá-lo de diferentes maneiras. Aprenderam a arte de dizer o que está escrito no livro de alguém sem vê-lo de fato. Aprenderam a dizer o que está na mão de alguém. Às vezes, as crianças imitam essa arte, embora sem muita exatidão. Uma criança mantém algo em sua mão fechada e pergunta ao amigo: “Pode adivinhar o que está na minha mão?”, e o amigo dá um palpite, embora de fato não possa adivinhar. Porém, existe uma arte pela qual se pode entender e dizer o que está na mão da pessoa.

Naučili se praktické psychologii — jak ovlivnit mysl druhého a přimět ho, aby jednal podle našeho přání. Někdy se tomu říká hypnóza. Naučili se, jak si umýt vlasy, nabarvit je různými barvami a různými způsoby je zvlnit. Naučili se umění, jak říci, co je napsáno v něčí knize, aniž by ji skutečně viděli. Naučili se, jak uhádnout, co kdo drží v zavřené dlani. Děti toto umění někdy napodobují, ale velice nedokonale. Jedno dítě drží něco v pěsti a zeptá se svého přítele: “Řekni mi, co tam mám?” Druhé dítě něco řekne, ale ve skutečnosti to nemůže uhodnout. Existuje však umění, pomocí kterého člověk dokáže poznat a říci, co je ukryté v zaťaté pěsti.

Kṛṣṇa e Balarāma aprenderam a entender e falar as línguas de vários países. Não só aprenderam as línguas dos seres humanos; Kṛṣṇa podia até falar com animais e aves. Encontra-se evidência disso na literatura vaiṣṇava compilada pelos Gosvāmīs. Então, aprenderam a fazer carruagens e aeroplanos de flores. Afirma-se no Rāmāyana que, depois de derrotar Rāvaṇa, Rāmacandra foi transportado de Laṅkā até Bhārata-varṣa em um avião de flores, chamado puṣpa-ratha. Kṛṣṇa, então, aprendeu a arte de predizer eventos pela observação de sinais. Em um livro chamado Khanara-vacana, descrevem-se os vários tipos de sinais e presságios. Se, quando alguém sai, vê uma pessoa com um balde cheio de água, isso é um sinal muito bom. Por outro lado, se vê alguém com um balde vazio, não é bom sinal. Igualmente, se se vê uma vaca sendo ordenhada junto com o bezerro, é bom sinal. O resultado de entender os sinais é que se podem predizer eventos, e Kṛṣṇa aprendeu essa ciência. Kṛṣṇa também aprendeu a arte de compor mātṛkā. Uma mātṛkā é uma seção de palavras cruzadas com três números em cada fileira; a soma de três números quaisquer de qualquer lado dará nove. As mātṛkās são de diferentes espécies e para diferentes finalidades.

Krišna a Balaráma se naučili hovořit a chápat jazyky různých zemí. Nejen, že se naučili jazyky lidských bytostí; Krišna dovedl mluvit dokonce i se zvířaty a ptáky. Důkazy o tom najdeme ve vaišnavských textech, jež sestavili Gósvámí. Pak se naučili stavět kočáry a letadla z květů. V Rāmāyaṇě je řečeno, že Rámačandra po Rávanově porážce odletěl z Lanky do Bhárata-varši letadlem z květů, zvaným puṣpa-ratha. Dále se Krišna a Balaráma naučili umění předvídat události podle různých znamení. Různé druhy osudových znamení a zjevení jsou popsané v knize nazvané Khanaravacana. Velmi dobré znamení například je, když vidíme někoho nést vědro s vodou. Špatné znamení však je, když vidíme někoho s prázdným vědrem. Podobně je dobré znamení, když vidíme, jak někdo dojí krávu a telátko stojí vedle ní. Ten, kdo těmto znamením rozumí, dovede předpovědět budoucí události a Krišna s Balarámou se naučili této vědě. Také se naučili, jak sestavovat mātṛku, což je rébus ve tvaru čtverce se třemi čísly na každém řádku. Sečtením kterékoliv trojice z kterékoliv strany bychom se měli dostat k výsledku devět. Existují různé mātṛky sloužící různým účelům.

Kṛṣṇa e Balarāma aprenderam a arte de lapidar pedras preciosas, como os diamantes, e aprenderam a arte de perguntar e responder compondo poemas mentalmente na fluência da fala. Aprenderam a ciência da ação e reação das combinações e permutações físicas. Aprenderam a arte da psiquiatra, que pode entender os movimentos psíquicos de alguém. Eles aprenderam a satisfazer os desejos de uma pessoa. É muito difícil satisfazer os desejos, mas se alguém deseja algo irrazoável, que nunca pode ser realizado, o desejo pode ser dominado e satisfeito, e isso é uma arte. Por essa arte, pode-se também dominar os impulsos sexuais quando eles surgem, como ocorre até na vida de brahmacārī. Por essa arte, pode-se também transformar um inimigo em amigo ou transferir a ação direta de um elemento físico para outras coisas.

Krišna a Balaráma se naučili brousit drahokamy, jako je diamant, a rovněž se naučili umění ptát se a odpovídat verši, které ihned složili v mysli. Naučili se vědě o akcích a reakcích fyzických kombinací a permutací. Naučili se umění psychiatra, který chápe myšlenkové pochody jiné osoby. Naučili se, jak uspokojit vlastní touhy. Touhy se dají velice těžko splnit. Pokud však někdo touží po něčem nerozumném a nedosažitelném, je možné takovou touhu potlačit a uspokojit, a to je umění. Pomocí tohoto umění může člověk ovládnout pohlavní pudy, když vyvstanou, což se stává i v životě brahmačárích. Pomocí stejného umění lze také z nepřítele udělat přítele nebo přenést přímé působení určitého fyzického prvku na jiné věci.

O Senhor Kṛṣṇa e Balarāma, reservatórios de todo o conhecimento, exibiram Sua perfeita compreensão de todas as artes e ciências mencionadas acima. Então, ofereceram-Se para servir Seu mestre concedendo-lhe qualquer coisa que ele desejasse. Essa oferta pelo estudante ao instrutor ou mestre espiritual chama-se guru-dakṣiṇā. É essencial que o estudante satisfaça o mestre em troca de qualquer aprendizado recebido, quer material, quer espiritual. Quando Kṛṣṇa e Balarāma ofereceram Seu serviço dessa maneira, o mestre, Sāndīpani Muni, julgou sensato pedir-Lhes algo extraordinário, algo que nenhum estudante comum poderia oferecer. Ele, então, consultou sua esposa sobre o que pedir a Eles. Tanto o mestre quanto sua esposa já tinham visto as potências extraordinárias de Kṛṣṇa e Balarāma e podiam entender que os dois meninos eram a Suprema Personalidade de Deus. Decidiram pedir a volta de seu filho, que havia se afogado no oceano perto da praia, em Prabhāsa-kṣetra.

Pán Krišna a Balaráma, útočiště veškerého poznání, projevili dokonalé pochopení všech výše zmíněných umění a věd. Pak nabídli svému učiteli, že mu splní jakoukoliv touhu. Takový dar žáka duchovnímu učiteli se nazývá guru- dakṣiṇā. Je důležité, aby žák za cokoliv, co se naučil, ať je to hmotné, či duchovní, svého učitele na oplátku uspokojil. Když Krišna a Balaráma nabídli svoji službu, jejich učitel Sándípani Muni považoval za moudré požádat o něco neobvyklého, co by obyčejný žák nemohl poskytnout. Proto se o tom, oč by Je měl požádat, poradil se svou ženou. Oba již viděli neobyčejné schopnosti Krišny a Balarámy a věděli, že tito dva hoši jsou Nejvyšší Osobnost Božství. Rozhodli se, že požádají o navrácení svého syna, který se utopil v oceánu poblíž Prabhása-kšétry.

Quando Kṛṣṇa e Balarāma ouviram Seu mestre falar sobre a morte do filho, Eles partiram imediatamente para Prabhāsa-kṣetra em Sua quadriga. Alcançando a praia, pediram à deidade controladora do oceano que devolvesse o filho de Seu mestre. A deidade do oceano apareceu imediatamente diante do Senhor e ofereceu-Lhe todas as reverências com grande humildade.

Jakmile Krišna a Balaráma uslyšeli od svého učitele o smrti jeho syna, okamžitě usedli na vůz a vydali se na cestu. Když dojeli na pobřeží, vyzvali boha vládnoucího oceánu, aby vrátil syna Jejich učitele. Bůh oceánu se ihned zjevil před Pánem a s velkou pokorou se Mu uctivě poklonil.

O Senhor disse: “Há algum tempo, você afogou o filho de Nosso mestre. Ordeno-lhe que o devolva”.

Pán řekl: “Před nějakým časem jsi zavinil, že se utopil syn Našeho učitele. Nařizuji ti, abys ho vrátil.”

A deidade do oceano respondeu: “Na verdade, o menino não foi tomado por mim, mas foi capturado por um demônio chamado Pañcajana. Esse grande demônio, em geral, fica no fundo da água na forma de um búzio. O filho de Seu mestre deve estar dentro da barriga do demônio, tendo sido devorado por ele”.

Bůh oceánu odpověděl: “Hocha jsem ve skutečnosti nevzal já, ale zmocnil se ho démon jménem Paňčadžana, který obvykle sídlí hluboko ve vodě v podobě lastury. Syn Vašeho učitele je nejspíš v břiše tohoto démona, který ho pozřel.”

Ouvindo isso, Kṛṣṇa mergulhou fundo na água e agarrou o demônio Pañcajana. Matou-o ali mesmo, mas não pôde encontrar o filho de Seu mestre dentro da barriga dele. Então, pegou o cadáver do demônio (na forma de búzio) e voltou para Sua quadriga na praia de Prabhāsa-kṣetra. Dali, partiu para Saṁyamanī, a residência de Yamarāja, o superintendente da morte. Acompanhado por Seu irmão mais velho, Balarāma, também conhecido como Halāyudha, Kṛṣṇa chegou lá e tocou Seu búzio.

Když to Krišna slyšel, ponořil se hluboko do vody a chytil démona Paňčadžanu. Na místě ho zabil, ale syna svého učitele v jeho břiše nenašel. Vzal démonovo mrtvé tělo (v podobě lastury) a vrátil se ke svému vozu na břeh Prabhása-kšétry. Odtud se vydal do Sanjamaní, kde přebývá vládce smrti Jamarádž. V doprovodu svého staršího bratra Balarámy, který je také známý jako Halájudha, dorazil k Sanjamaní a zatroubil na svou lasturu.

Ouvindo a vibração, Yamarāja apareceu e recebeu Śrī Kṛṣṇa com todas as respeitosas reverências. Yamarāja podia entender quem eram Kṛṣṇa e Balarāma, em razão do que ofereceu imediatamente seu humilde serviço ao Senhor. Kṛṣṇa aparecera na superfície da Terra como um ser humano comum, mas, de fato, Kṛṣṇa e Balarāma são a Superalma que vive dentro do coração de toda entidade viva. Eles são o próprio Viṣṇu, mas estavam fazendo o papel de meninos humanos comuns. Enquanto Yamarāja oferecia seus serviços ao Senhor, Śrī Kṛṣṇa pediu-lhe que devolvesse o filho de Seu mestre, que ele obtivera como resultado de seu trabalho. “Considerando Meu comando supremo”, disse Kṛṣṇa, “você deve devolver imediatamente o filho de Meu mestre”.

Jakmile Jamarádž uslyšel zvuk lastury, objevil se před Šrí Krišnou a velmi uctivě Ho přivítal. Jamarádž věděl, kdo jsou Krišna a Balaráma, a proto Pánu okamžitě nabídl své pokorné služby. Krišna se zjevil na Zemi jako obyčejná lidská bytost, ale ve skutečnosti jsou Krišna a Balaráma Nadduše žijící v srdcích všech živých bytostí. Jsou samotný Višnu, ale jednali jako obyčejní chlapci. Když Jamarádž nabídl Pánu své služby, Šrí Krišna ho požádal, aby navrátil syna Jeho učitele, který se následkem svých činností dostal k němu. “S ohledem na Mé svrchované postavení,” řekl Krišna, “okamžitě vrať syna Mého učitele.”

Yamarāja, então, devolveu o menino à Suprema Personalidade de Deus, e Kṛṣṇa e Balarāma levaram-no a seu pai. Os irmãos perguntaram se Seu mestre tinha mais alguma coisa para pedir-Lhes, diante do que ele respondeu: “Meus queridos filhos, Vocês fizeram bastante por mim. Agora estou completamente satisfeito. O que mais pode faltar a um homem que tem discípulos como Vocês? Meus queridos filhos, podem agora ir para casa. Esses Seus atos gloriosos serão sempre famosos no mundo inteiro. Vocês estão acima de toda bênção, mas é meu dever abençoá-lOs. Por isso, eu Lhes dou a bênção de que tudo o que Vocês disserem permanecerá eternamente recente, assim como as instruções dos Vedas. Seus ensinamentos serão honrados não só neste universo ou neste milênio, mas em todos os lugares e épocas, e permanecerão cada vez mais novos e importantes”. Devido a essa bênção de Seu mestre, o Bhagavad-gītā do Senhor Kṛṣṇa está cada vez mais novo, e é famoso não só neste universo, mas em outros planetas e em outros universos também.

Jamarádž vrátil chlapce Nejvyšší Osobnosti Božství a Krišna s Balarámou ho přivedli k jeho otci. Pak se zeptali, zda pro svého učitele mohou ještě něco udělat, ale on odpověděl: “Moji milí synové, již jste toho pro mě udělali dost. Jsem nyní úplně spokojený. Co víc by si člověk mohl přát, když má žáky, jako jste Vy? Moji milí chlapci, můžete se vrátit domů. Vaše slavné činy budou vždy známé po celém světě. Na Vás se nevztahují žádná požehnání, ale přesto je mou povinností Vám nějaké dát. Proto Vám žehnám, aby vše, co řeknete, zůstalo vždy svěží jako pokyny Véd. Vaše učení bude ctěné nejen v tomto vesmíru a tomto věku, ale na všech místech a ve všech dobách a bude čím dál čerstvější a důležitější.” Díky tomuto požehnání Krišnova učitele je Bhagavad-gītā stále více a více svěží a je slavná nejen v tomto vesmíru, ale i na jiných planetách a v jiných vesmírech.

Tendo recebido a ordem de Seu mestre, Kṛṣṇa e Balarāma voltaram imediatamente para casa em Sua quadriga. Viajaram tão velozes quanto o vento, fazendo um ruído semelhante a nuvens que se entrechocam. Todos os moradores de Mathurā, que há muito tempo não viam Kṛṣṇa e Balarāma, ficaram muito satisfeitos ao vê-lOs de novo. Eles se sentiam jubilosos, como uma pessoa que recupera sua propriedade perdida.

Krišna a Balaráma se na pokyn svého učitele okamžitě vrátili ve svém kočáře domů. Cestovali rychlostí větru a vůz vydával zvuk podobný hřmění. Všichni obyvatelé Mathury, kteří Krišnu a Balarámu dlouho neviděli, byli velice rádi, že Je mají znovu před sebou. Cítili radost jako člověk, jenž získal zpátky svůj ztracený majetek.

Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo quarenta e cinco de Kṛṣṇa, intitulado “Kṛṣṇa Recupera o Filho de Seu Mestre”.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 45. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Krišna zachraňuje syna svého učitele”.