Skip to main content
Biblioteca » Bhagavad-gītā Como Ele É

CAPÍTULO CINCO

Kapitola pátá

Karma-Yoga Ação em Consciência de Kr.s.n.a

Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy

VERSO 1:
Arjuna disse: Ó Kṛṣṇa, primeiro Você me pede que renuncie ao trabalho, e aí passa a recomendar o trabalho com devoção. Você poderia agora, por favor, me dizer definitivamente qual dos dois é mais benéfico?
TEXT 1:
Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?
VERSO 2:
A Personalidade de Deus respondeu: A renúncia ao trabalho e o trabalho com devoção são bons para obter a liberação. No entanto, entre os dois, o trabalho em serviço devocional é melhor do que a renúncia ao trabalho.
TEXT 2:
Pán, Osobnost Božství, odpověděl: Jak zříkání se činů, tak jednání s oddaností vedou k osvobození. Činnost formou oddané služby je však lepší než zřeknutí se práce.
VERSO 3:
Aquele que não odeia e nem deseja os frutos de suas atividades, é conhecido como quem está sempre renunciado. Tal pessoa, livre de todas as dualidades, supera facilmente o cativeiro material e está inteiramente liberada, ó Arjuna de braços poderosos.
TEXT 3:
Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Každý, kdo k plodům svých činů nechová nenávist ani po nich netouží, je známý coby ten, kdo se vždy zříká. Taková osoba, nedotčená protiklady, snadno překonává hmotné otroctví a je naprosto osvobozená.
VERSO 4:
Só os ignorantes dizem que o serviço devocional [karma-yoga] é diferente do estudo analítico do mundo material [sāṅkhya]. Aqueles que são eruditos de verdade afirmam que quem segue com afinco um destes caminhos consegue os resultados de ambos.
TEXT 4:
Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.
VERSO 5:
Aquele que sabe que a posição alcançada por meio do estudo analítico também pode ser conseguida através do serviço devocional, e que portanto vê o estudo analítico e o serviço devocional como estando no mesmo nível, vê as coisas como elas são.
TEXT 5:
Ten, kdo ví, že postavení dosaženého zkoumáním hmotného světa lze dosáhnout také oddanou službou — a tak vidí zkoumání a oddanou službu na stejné úrovni — vidí vše v pravém světle.
VERSO 6:
Ninguém pode ser feliz só por renunciar a todas as atividades sem se ocupar no serviço devocional ao Senhor. Mas quem é introspectivo, e que se ocupa no serviço devocional, pode alcançar o Supremo sem demora.
TEXT 6:
Když se někdo pouze zřekne všech činností, aniž by se zapojil do oddané služby Pánu, nedosáhne tím štěstí. Přemýšlivá osoba zaměstnaná oddanou službou však může neprodleně dosáhnout Nejvyššího.
VERSO 7:
Aquele que trabalha com devoção, que é uma alma pura e que controla a mente e os sentidos, é querido por todos, e todos lhe são queridos. Embora sempre trabalhe, essa pessoa nunca se enreda.
TEXT 7:
Ten, kdo jedná s oddaností a je čistou duší ovládající mysl a smysly, je každému drahý a každý je drahý jemu. Přestože je stále činný, nikdy není zapleten.
VERSOS 8-9:
Embora ocupado em ver, ouvir, tocar, cheirar, comer, locomover-se, dormir e respirar, quem tem consciência divina, sempre sabe dentro de si, que na verdade não faz absolutamente nada. Porque enquanto fala, evacua, recebe, ou abre e fecha os olhos, ele sempre sabe que só os sentidos materiais estão ocupados com seus objetos ao passo que ele é distinto de tudo.
TEXTS 8-9:
Osoba, která má božské vědomí — třebaže se dívá, poslouchá, dotýká, cítí, jí, chodí, spí a dýchá — si v nitru neustále uvědomuje, že ve skutečnosti vůbec nic nedělá. Ví, že když hovoří, vyměšuje, něco přijímá nebo otvírá či zavírá oči, jsou pouze hmotné smysly ve styku se smyslovými objekty a ona sama stojí stranou.
VERSO 10:
Aquele que executa seu dever sem apego, entregando os resultados ao Senhor Supremo, não é afetado pela ação pecaminosa, assim como a folha de lótus não é tocada pela água.
TEXT 10:
Ten, kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou.
VERSO 11:
Os yogīs, abandonando o apego, agem com o corpo, a mente, a inteligência e mesmo com os sentidos, com o único propósito de se purificarem.
TEXT 11:
Yogīni, zříkající se připoutanosti, jednají tělem, myslí, inteligencí a dokonce i smysly jen v zájmu očištění.
VERSO 12:
A alma firmemente devotada alcança a paz inadulterada porque Me oferece os resultados de todas atividades; mas quem não está em união com o Divino, e cobiça os frutos de seu trabalho, ficará enredado.
TEXT 12:
Trvale oddaná duše dosahuje ničím nerušeného klidu a míru, neboť obětuje výsledky všech činností Mně, zatímco ten, kdo není spojen s Božstvím a lační po plodech své práce, se zaplétá.
VERSO 13:
Ao controlar sua natureza e ao renunciar mentalmente a todas as ações, o ser vivo encarnado reside feliz na cidade dos nove portões [o corpo material], onde não trabalha e nem faz com que se execute trabalho.
TEXT 13:
Když má vtělená živá bytost pod kontrolou svou povahu a v mysli se zříká všech činů, přebývá šťastně ve městě s devíti branami (hmotném těle); nic nekoná ani není příčinou konání nějaké práce.
VERSO 14:
O espírito encarnado, senhor da cidade de seu corpo, não cria atividades, nem induz as pessoas a agirem, e nem cria os frutos da ação. Tudo isto é designado pelos modos da natureza material.
TEXT 14:
Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.
VERSO 15:
Tampouco o Senhor Supremo assume as atividades pecaminosas ou piedosas de alguém. No entanto, os seres encarnados ficam confusos devido à ignorância que encobre seu verdadeiro conhecimento.
TEXT 15:
Ani Nejvyšší Pán nepřijímá ničí hříšné či zbožné činnosti. Vtělené bytosti jsou ale zmateny nevědomostí, která zastírá jejich pravé poznání.
VERSO 16:
Quando, porém, a pessoa é iluminada com o conhecimento pelo qual a ignorância é destruída, então, seu conhecimento revela tudo, assim como o Sol ilumina tudo durante o dia.
TEXT 16:
Jakmile je však někdo osvícen poznáním, jež ničí nevědomost, odhalí mu toto poznání vše, stejně jako slunce všechno osvětlí za bílého dne.
VERSO 17:
Quando a inteligência, a mente, a fé e o refúgio de alguém estão todos fixos no Supremo, então, através do conhecimento pleno, ele purifica-se por completo dos receios e desse modo prossegue resoluto no caminho da liberação.
TEXT 17:
Každý, jehož inteligence, mysl, víra a útočiště jsou u Nejvyššího, se úplným poznáním oprostí od všech nejasností a kráčí tak přímo po cestě osvobození.
VERSO 18:
Os sábios humildes, em virtude do conhecimento verdadeiro, vêem com uma visão equânime o brāhmaṇa erudito e cortês, a vaca, o elefante, o cachorro e o comedor de cachorro [pária].
TEXT 18:
Díky pravému poznání vidí pokorní mudrci stejně učeného a mírného brāhmaṇu, krávu, slona, psa i pojídače psů.
VERSO 19:
Aqueles cujas mentes estão estabelecidas em igualdade e equanimidade já subjugaram as condições de nascimento e morte. Eles são perfeitos como o Brahman, e assim já estão situados no Brahman.
TEXT 19:
Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu.
VERSO 20:
Aquele que não se regozija ao conseguir algo agradável nem se lamenta ao obter algo desagradável, que é inteligente em assuntos relacionados ao eu, que não se confunde, e que conhece a ciência de Deus, já está situado na transcendência.
TEXT 20:
Ten, kdo se neraduje, když dosáhne něčeho příjemného, ani neběduje, když ho postihne něco nepříjemného, kdo má inteligenci zakotvenou ve vlastním já, není zmatený a zná vědu o Bohu, již setrvává na úrovni transcendence.
VERSO 21:
Tal pessoa liberada não se deixa atrair pelo prazer dos sentidos materiais, mas está sempre em transe, gozando o prazer interior. Desse modo, a pessoa auto-realizada sente felicidade ilimitada, pois se concentra no Supremo.
TEXT 21:
Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já, neláká hmotný smyslový požitek; těší se z požitku ve svém nitru a je stále v tranzu. Jelikož je soustředěná na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí.
VERSO 22:
A pessoa inteligente não participa das fontes de miséria, que se devem ao contato com os sentidos materiais. Ó filho de Kuntī, esses prazeres têm um começo e um fim, e por isso o sábio não se delicia com eles.
TEXT 22:
Požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými objekty jsou zdrojem neštěstí. Mají svůj počátek a konec, synu Kuntī, a moudrý v nich proto nenachází potěšení.
VERSO 23:
Antes de abandonar o corpo atual, se alguém for capaz de tolerar os impulsos dos sentidos materiais e conter a força do desejo e da ira, ficará em uma situação privilegiada e será feliz neste mundo.
TEXT 23:
Je-li člověk schopen před opuštěním svého nynějšího těla snášet popudy hmotných smyslů a ovládat sílu touhy a hněvu, je v dobrém postavení a je v tomto světě šťastný.
VERSO 24:
Aquele cuja felicidade é interior, que é ativo e se regozija dentro de si, e cujo meta é introspectiva, é de fato o místico perfeito. Ele libera-se no Supremo e por fim alcança o Supremo.
TEXT 24:
Ten, kdo nalézá štěstí ve svém nitru, je činný a raduje se sám v sobě a jehož cíl spočívá uvnitř, je dokonalý mystik. Je osvobozený na úrovni Nejvyššího a nakonec Nejvyššího také dosahuje.
VERSO 25:
Aqueles que estão além das dualidades que surgem das dúvidas, cujas mentes estão voltadas para si, que vivem atarefados, trabalhando para o bem-estar de todos os seres vivos, e que estão livres de todos os pecados, alcançam a liberação no Supremo.
TEXT 25:
Ti, kdo jsou povzneseni nad protiklady, jež vyvstávají z pochyb, jejichž mysl je obrácena dovnitř, kdo neustále jednají pro blaho všech živých bytostí a jsou prosti hříchů, dosahují osvobození na úrovni Nejvyššího.
VERSO 26:
Aqueles que estão livres da ira e de todos os desejos materiais, que são auto-realizados, autodisciplinados, e empreendem um constante esforço em busca da perfeição, têm garantidos a liberação no Supremo num futuro muito próximo.
TEXT 26:
Ti, kdo jsou prostí hněvu, hmotných tužeb, znají vlastní já, ovládají se a neustále usilují o dokonalost, mají zaručené, že osvobození na úrovni Nejvyššího dosáhnou ve velmi blízké budoucnosti.
VERSOS 27-28:
Fechando-se aos objetos sensoriais externos, mantendo os olhos e a visão concentrados entre as duas sobrancelhas, suspendendo dentro das narinas os alentos que entram e que saem, e assim controlando a mente, os sentidos e a inteligência, o transcendentalista que visa à liberação livra-se do desejo, do medo e da ira. Alguém que está sempre neste estado é decerto liberado.
TEXTS 27-28:
Když se transcendentalista zaměřený na osvobození odvrátí od všech vnějších smyslových objektů, když upře pohled mezi obočí a zastaví vcházející a vycházející dech v nosních dírkách—čímž ovládne mysl, smysly a inteligenci — oprostí se od touhy, strachu a hněvu. Ten, kdo stále setrvává v tomto stavu, je bezesporu osvobozený.
VERSO 29:
Quem tem plena consciência de Mim, conhecendo-Me como o beneficiário último de todos os sacrifícios e austeridades, o Senhor Supremo de todos os planetas e semideuses, e o benfeitor e benquerente de todas as entidades vivas, alivia-se das dores e misérias materiais.
TEXT 29:
Ten, kdo si je Mě plně vědom a zná Mě coby konečného příjemce veškerých obětí a askeze, Nejvyššího Pána všech planet a polobohů a přejícího přítele všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.