Skip to main content

VERSO 1

TEXT 1

Texto

Verš

arjuna uvāca
sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
punar yogaṁ ca śaṁsasi
yac chreya etayor ekaṁ
tan me brūhi su-niścitam
arjuna uvāca
sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
punar yogaṁ ca śaṁsasi
yac chreya etayor ekaṁ
tan me brūhi su-niścitam

Sinônimos

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna disse; sannyāsam — renúncia; karmaṇām — de todas as atividades; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇa; punaḥ — de novo; yogam — serviço devocional; ca — também; śaṁsasi — está louvando; yat — qual; śreyaḥ — é mais benéfico; etayoḥ — destes dois; ekam — um; tat — esse; me — a mim; brūhi — diga, por favor; su-niścitam — definitivamente.

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsam — zříkání se; karmaṇām — všech činností; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; punaḥ — zase; yogam — oddanou službu; ca — také; śaṁsasi — chválíš; yat — co; śreyaḥ — je prospěšnější; etayoḥ — z těch dvou; ekam — jedno; tat — to; me — mně; brūhi — prosím řekni; su-niścitam — s konečnou platností.

Tradução

Překlad

Arjuna disse: Ó Kṛṣṇa, primeiro Você me pede que renuncie ao trabalho, e aí passa a recomendar o trabalho com devoção. Você poderia agora, por favor, me dizer definitivamente qual dos dois é mais benéfico?

Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?

Comentário

Význam

Neste Quinto Capítulo do Bhagavad-gītā, o Senhor diz que o trabalho em serviço devocional é melhor do que a especulação mental árida. O serviço devocional é mais fácil do que esta porque, sendo de natureza transcendental, pode livrar a pessoa de qualquer reação. No Segundo Capítulo, foram explicados o conhecimento preliminar acerca da alma e o seu enredamento no corpo material. Nele também foi explicado como livrar-se deste aprisionamento material através da buddhi-yoga, ou serviço devocional. No Terceiro Capítulo, foi explicado que a pessoa situada na plataforma de conhecimento já não tem deveres a cumprir. E no Quarto Capítulo, o Senhor disse a Arjuna que todas as espécies de trabalho sacrificatório culminam em conhecimento. Entretanto, no final do Quarto Capítulo, o Senhor aconselhou que Arjuna levantasse e lutasse, estando situado em conhecimento perfeito. Por isso, ao enfatizar a importância de ambos, do trabalho em devoção e da inação em conhecimento, Kṛṣṇa deixou Arjuna perplexo e confundiu sua determinação. Arjuna entende que a renúncia com conhecimento envolve a cessação de todas as espécies de trabalho executado como atividades sensoriais. Mas se alguém executa trabalho em serviço devocional, então, como admitir que houve cessação do trabalho? Em outras palavras, ele pensa que sannyāsa, ou renúncia com conhecimento, deve ser inteiramente livre de todos os tipos de atividade, pois lhe parece que trabalho e renúncia são incompatíveis. Aparentemente, ele não compreendeu que o trabalho com conhecimento pleno não produz uma reação e portanto é o mesmo que inação. Por isso, ele pergunta se deve parar de trabalhar completamente ou se deve trabalhar com conhecimento pleno.

V této kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že jednat formou oddané služby je lepší než suchá myšlenková spekulace. Oddaná služba je snadnější proto, že díky své transcendentální povaze nepřináší reakce. Ve druhé kapitole bylo vyloženo počáteční poznání duše, její zajetí v hmotném těle a rovněž způsob, jak se z tohoto vězení dostat buddhi-yogou neboli oddanou službou. Ve třetí kapitole bylo uvedeno, že ten, kdo setrvává na úrovni poznání, již nemá žádné povinnosti. A ve čtvrté kapitole řekl Pán Arjunovi, že všechny druhy činností prováděných jako oběť vrcholí poznáním. Na konci čtvrté kapitoly mu však poradil, aby procitl a s dokonalým poznáním bojoval. Tím, že Kṛṣṇa zdůrazňoval význam jak jednání s oddaností, tak i nečinnosti založené na poznání, uvedl Arjunu do rozpaků. Arjuna nyní uvažuje: Odříkání založené na poznání znamená ukončení veškeré práce konané smysly. Ale jestliže někdo jedná tak, že vykonává oddanou službu, jak je tím zastavena činnost? Jinými slovy, Arjuna si myslí, že sannyāsa neboli odříkání založené na poznání musí být zcela oproštěné od jakýchkoliv činností — zdá se mu totiž, že práce a odříkání si odporují. Vypadá, jako by nepochopil, že práce konaná s úplným poznáním nepřináší žádné reakce a je tedy totéž co nečin. Ptá se proto, zda má zanechat všech činností, nebo jednat s úplným poznáním.