Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola pátá

TEXT 24

VERSO 24

Verš

Texto

yo ’ntaḥ-sukho ’ntar-ārāmas
tathāntar-jyotir eva yaḥ
sa yogī brahma-nirvāṇaṁ
brahma-bhūto ’dhigacchati
yo ’ntaḥ-sukho ’ntar-ārāmas
tathāntar-jyotir eva yaḥ
sa yogī brahma-nirvāṇaṁ
brahma-bhūto ’dhigacchati

Synonyma

Sinônimos

yaḥ — ten, kdo; antaḥ-sukhaḥ — šťastný ve svém nitru; antaḥ-ārāmaḥ — činný a radující se v nitru; tathā — také; antaḥ-jyotiḥ — zaměřený do nitra; eva — jistě; yaḥ — kdokoliv; saḥ — on; yogī — mystik; brahma-nirvāṇam — osvobození na úrovni Nejvyššího; brahma-bhūtaḥ — když zná sám sebe; adhigacchati — dosahuje.

yaḥ — aquele que; antaḥ-sukhaḥ — feliz dentro de si; antaḥ-ārāmaḥ — desfrutando ativamente dentro de si; tathā — bem como; antaḥ-jyotiḥ — dirigindo-se para dentro; eva — decerto; yaḥ — qualquer um; saḥ — ele; yogī — um místico; brahma-nirvāṇam — liberação no Supremo; brahma-bhūtaḥ — sendo auto-realizado; adhigacchati — alcança.

Překlad

Tradução

Ten, kdo nalézá štěstí ve svém nitru, je činný a raduje se sám v sobě a jehož cíl spočívá uvnitř, je dokonalý mystik. Je osvobozený na úrovni Nejvyššího a nakonec Nejvyššího také dosahuje.

Aquele cuja felicidade é interior, que é ativo e se regozija dentro de si, e cujo meta é introspectiva, é de fato o místico perfeito. Ele libera-se no Supremo e por fim alcança o Supremo.

Význam

Comentário

Jak by mohl někdo zanechat vnějších činností zaměřených na dosažení povrchního štěstí, jestliže není schopen vychutnávat štěstí ve svém nitru? Ten, kdo je osvobozený, štěstí opravdu prožívá. Může proto kdekoliv v tichosti usednout a radovat se ze života ve vlastním nitru; již netouží po vnějším, hmotném štěstí. Tento stav se nazývá brahma-bhūta—po jeho dosažení si může být živá bytost jista tím, že se vrátí k Bohu, zpátky domů.

Se a pessoa não for capaz de saborear a felicidade interior, como poderá afastar-se das ocupações externas que propiciam uma felicidade superficial? Quem é liberado tem experiência prática do que é felicidade. Ele pode, portanto, sentar-se em silêncio em qualquer lugar e gozar das atividades da vida interior. Tal pessoa liberada já não deseja a felicidade material externa. Este estado chama-se brahma-bhūta, e quem o alcança tem a garantia de retornar ao Supremo, de retornar ao lar.