ŚB 8.2.31

इत्थं गजेन्द्र: स यदाप सङ्कटं
प्राणस्य देही विवशो यद‍ृच्छया ।
अपारयन्नात्मविमोक्षणे चिरं
दध्याविमां बुद्धिमथाभ्यपद्यत ॥ ३१ ॥
itthaṁ gajendraḥ sa yadāpa saṅkaṭaṁ
prāṇasya dehī vivaśo yadṛcchayā
apārayann ātma-vimokṣaṇe ciraṁ
dadhyāv imāṁ buddhim athābhyapadyata

Synonyma

itthamtakto; gaja-indraḥkrál slonů; saḥon; yadākdyž; āpazískal; saṅkaṭamtoto nebezpečné postavení; prāṇasyaživota; dehīkterý je vtělený; vivaśaḥza daných okolností bezmocný; yadṛcchayāřízením osudu; apārayanneschopný; ātma-vimokṣaṇezachránit se; cirampo dlouhou dobu; dadhyauzačal vážně uvažovat; imāmtomuto; buddhimrozhodnutí; athapoté; abhyapadyatadospěl k.

Překlad

Když král slonů viděl, že se ocitl ve spárech krokodýla z vůle prozřetelnosti a nemůže se z tohoto nebezpečí sám zachránit, jelikož je vtělenou bytostí a za daných okolností bezmocný, začal se bát smrti. Dlouho proto uvažoval, a nakonec dospěl k následujícímu rozhodnutí.

Význam

V hmotném světě každý zápasí o přežití. Každý se chce zachránit před nebezpečím, ale jestliže se mu to nedaří, uchýlí se, pokud je zbožný, k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.16):
catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
Čtyři druhy zbožných lidí hledají útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, aby byli zachráněni nebo aby udělali pokrok: ten, kdo je v nebezpečí; ten, kdo má nedostatek peněz; ten, kdo hledá poznání, a ten, kdo je zvídavý. Král slonů se ve své nebezpečné situaci rozhodl vyhledat útočiště u lotosových nohou Pána. Po důkladné úvaze inteligentně dospěl k tomuto správnému závěru. Hříšný člověk takové rozhodnutí nikdy neučiní. Proto je v Bhagavad-gītě řečeno, že zbožní lidé (sukṛtī) se dovedou v nebezpečné či nepříjemné situaci rozhodnout pro přijetí útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy.