ŚB 5.1.18

य: षट् सपत्नान् विजिगीषमाणो
गृहेषु निर्विश्य यतेत पूर्वम् ।
अत्येति दुर्गाश्रित ऊर्जितारीन्
क्षीणेषु कामं विचरेद्विपश्चित् ॥ १८ ॥
yaḥ ṣaṭ sapatnān vijigīṣamāṇo
gṛheṣu nirviśya yateta pūrvam
atyeti durgāśrita ūrjitārīn
kṣīṇeṣu kāmaṁ vicared vipaścit

Synonyma

yaḥkaždý, kdo; ṣaṭšest; sapatnānprotivníků; vijigīṣamāṇaḥpřeje si porazit; gṛheṣudo rodinného života; nirviśyakdyž vstoupil; yatetamusí se snažit; pūrvamnejprve; atyetiporáží; durga-āśritaḥna opevněném místě; ūrjita-arīnvelice silné nepřátele; kṣīṇeṣuzmenšené; kāmamchtivé touhy; vicaretmůže jít; vipaścitnejzkušenější, učený.

Překlad

Ten, kdo žije rodinným životem a systematicky přemáhá mysl a pět smyslových orgánů, je jako král ve své pevnosti, který poráží silné nepřátele. Poté, co člověk projde přípravou života hospodáře a jeho chtivé touhy se zmenší, může jít kamkoliv, aniž by mu hrozilo nebezpečí.

Význam

Védský systém čtyř vareṇ a čtyř āśramů je vysoce vědecký a jeho jediným účelem je umožnit člověku ovládnout smysly. Před vstupem do rodinného života (gṛhastha-āśramu) se student učí být jitendriya, přemožitel smyslů. Když dosáhne zralosti, může se stát hospodářem, a hned jak opadnou mocné vlny mládí a dospěje na práh stáří — ve věku padesáti nebo o něco více let — zanechá života hospodáře a s pomocí své zkušenosti, jak přemáhat smysly, odejde do ústraní jako vānaprastha. Poté, co projde další přípravou, přijme sannyās. Tehdy je již plně vzdělanou a odříkavou osobou a může jít kamkoliv bez obav, že ho uchvátí hmotné touhy. Smysly jsou považovány za velice silné nepřátele. Tak jako může král v dobré pevnosti porazit silné nepřátele, může i hospodář v gṛhastha-āśramu, rodinném životě, porazit chtivé touhy mládí a být klidný, když přijme stav vānaprasthy a sannyās.