Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.30.44

Verš

atha niryāya salilāt
pracetasa udanvataḥ
vīkṣyākupyan drumaiś channāṁ
gāṁ gāṁ roddhum ivocchritaiḥ

Synonyma

atha — poté; niryāya — poté, co vyšli; salilāt — z vody; pracetasaḥ — všichni Pracetové; udanvataḥ — moře; vīkṣya — když viděli; akupyan — velice se rozhněvali; drumaiḥ — stromy; channām — pokrytý; gām — svět; gām — nebeské planety; roddhum — zatarasit; iva — jako kdyby; ucchritaiḥ — velmi vysoké.

Překlad

Poté se Pracetové vynořili z moře a viděli, že všechny stromy vyrostly do veliké výšky — jako kdyby chtěly zatarasit cestu na nebeské planety — a pokryly celý povrch Země. Pracetové se tehdy velice rozhněvali.

Význam

Král Prācīnabarhiṣat opustil své království dříve, než se jeho synové vrátili po ukončení své askeze. Nejvyšší Pán Pracetům nařídil, aby opustili moře a ujali se království svého otce. Když se však vynořili z vody, viděli, že kvůli nepřítomnosti krále je vše zanedbané. Nejprve si všimli, že se nikde nepěstuje obilí a neexistuje zemědělství. Celý svět byl zarostlý velmi vysokými stromy, které jako kdyby chtěly lidem zabránit v cestě do nebeského království. Když to Pracetové uviděli, velice se rozhněvali a chtěli půdu odlesnit, aby na ní mohlo růst obilí.

Není pravda, že džungle a stromy přitahují mraky a déšť, neboť vidíme, že prší i nad mořem. Jestliže lidé vykácejí pralesy a připraví půdu pro zemědělské účely, mohou obývat jakékoliv místo na zemském povrchu. Budou-li chovat krávy, vyřeší se tím všechny hospodářské problémy. Práce je třeba pouze při pěstování obilí a péči o krávy. Dřevo z lesů je možné použít ke stavbě obydlí. Takto lze vyřešit hospodářské problémy lidstva. V současné době je na světě mnoho neobydlených území, a bude-li tato půda správně využita, nebude nedostatek potravy. Co se týče dešťů, ty přivolává vykonávání yajñi. Bhagavad-gītā (3.14) uvádí:

annād bhavanti bhūtāni
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ

“Všechna živá těla závisejí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z vykonávání předepsaných povinností.” Vykonáváním oběti si člověk zajistí dostatek dešťů a obilí.