Śrīmad-Bhāgavatam 10.68.1
Verš
śrī-śuka uvāca
duryodhana-sutāṁ rājan
lakṣmaṇāṁ samitiṁ-jayaḥ
svayaṁvara-sthām aharat
sāmbo jāmbavatī-sutaḥ
duryodhana-sutāṁ rājan
lakṣmaṇāṁ samitiṁ-jayaḥ
svayaṁvara-sthām aharat
sāmbo jāmbavatī-sutaḥ
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; duryodhana-sutām — Duryodhanovu dceru; rājan — ó králi (Parīkṣite); lakṣmaṇām — jménem Lakṣmaṇā; samitim-jayaḥ — vítězný v bitvě; svayaṁ-vara — při jejím obřadu svayaṁ-vara; sthām — setrvávající; aharat — unesl; sāmbaḥ — Sāmba; jāmbavatī-sutaḥ — syn Jāmbavatī.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi, Sāmba, syn Jāmbavatī, vždy vítězný v bitvě, unesl Duryodhanovu dceru Lakṣmaṇu z jejího obřadu svayaṁ-vara.
Význam
V knize Kṛṣṇa Śrīla Prabhupāda vysvětluje tuto událost takto: „Duryodhana, Dhṛtarāṣṭrův syn, měl dceru na vdávání, která se jmenovala Lakṣmaṇā. Náležela do kuruovské dynastie a měla všechny dobré vlastnosti. Mnoho princů se s ní chtělo oženit, a v takovém případě se pořádá obřad svayaṁvara, aby si dívka mohla vybrat manžela podle vlastního uvážení. Když si Lakṣmaṇā vybírala svého muže, objevil se tam Sāmba, syn Kṛṣṇy a Jāmbavatī, jedné z předních Kṛṣṇových manželek. Jmenoval se Sāmba, protože byl zlobivé dítě a žil tedy stále v blízkosti své matky. Sāmba je označení syna, který je maminčin mazlíček. Ambā znamená „matka“ a sa znamená „s“. Dostal tedy právě toto jméno proto, že se zdržoval stále se svou matkou. Ze stejného důvodu se mu také říkalo Jāmbavatī-suta. Jak bylo dříve vysvětleno, všichni Kṛṣṇovi synové byli stejně nadaní jako jejich velký otec. Sāmba chtěl Duryodhanovu dceru Lakṣmaṇu, i když ona o něho příliš nestála. Unesl ji tedy násilím z její svayaṁvary.“