Śrīmad-Bhāgavatam 10.38.28-33

dadarśa  —  spatřil; kṛṣṇam rāmam ca  —  Pána Kṛṣṇu a Pána Balarāmu; vraje  —  ve vesnici Vraji; go  —  krávy; dohanam  —  do chléva, kde se dojí; gatau  —  odešlé; pīta-nīla  —  žluté a modré; ambara  —  šaty; dharau  —  mající na sobě; śarat  —  podzimu; amburuha  —  jako lotosy; īkṣaṇau  —  jejichž oči; kiśorau  —  oba mladíci; śyāmala-śvetau  —  tmavě modrý a bílý; śrī-niketau  —  útočiště bohyně štěstí; bṛhat  —  mocné; bhujau  —  jejichž paže; su-mukhau  —  s přitažlivými obličeji; sundara-varau  —  nejkrásnějšími; bala  —  mladý; dvirada  —  jako slon; vikramau  —  jejichž chůze; dhvaja  —  praporkem; vajra  —  bleskem; aṅkuśa  —  bodcem na pohánění slonů; ambhojaiḥ  —  a lotosem; cihnitaiḥ  —  označenýma; aṅghribhiḥ  —  nohama; vrajam  —  pastvinu; śobhayantau  —  zkrášlující; mahā-ātmānau  —  vznešená duše; sa-anukrośa  —  soucitné; smita  —  a usměvavé; īkṣaṇau  —  jejichž pohledy; udāra  —  velkodušné; rucira  —  a přitažlivé; krīḍau  —  jejichž zábavy; srak-vinau  —  mající na krku náhrdelníky z drahokamů; vana-mālinau  —  a květinové girlandy; puṇya  —  příznivými; gandha  —  vonnými látkami; anulipta  —  pomazané; aṅgau  —  jejichž údy; snātau  —  čerstvě vykoupaní; viraja  —  bez jediné poskvrny; vāsasau  —  jejichž oděvy; pradhāna  —  nejvznešenější; puruṣau  —  dvě osoby; ādyau  —  prvotní; jagat-dhetū  —  příčiny vesmíru; jagat-patī  —  vládcové vesmíru; avatīrṇau  —  když sestoupili; jagati-arthe  —  ve prospěch vesmíru; sva-aṁśena  —  ve svých rozdílných podobách; bala-keśavau  —  Balarāma a Keśava; diśaḥ  —  všechny světové strany; vitimirāḥ  —  prosté temnoty; rājan  —  ó králi; kurvāṇau  —  činící; prabhayā  —  září; svayā  —  svojí; yathā  —  jako; mārakataḥ  —  smaragdová; śailaḥ  —  hora; raupyaḥ  —  stříbrná; ca  —  a; kanaka  —  zlatem; acitau  —  obě ozdobené.