Śrīmad-Bhāgavatam 10.18.28
Verš
athāgata-smṛtir abhayo ripuṁ balo
vihāya sārtham iva harantam ātmanaḥ
ruṣāhanac chirasi dṛḍhena muṣṭinā
surādhipo girim iva vajra-raṁhasā
vihāya sārtham iva harantam ātmanaḥ
ruṣāhanac chirasi dṛḍhena muṣṭinā
surādhipo girim iva vajra-raṁhasā
Synonyma
atha — tehdy; āgata-smṛtiḥ — vzpomínající si na své postavení; abhayaḥ — beze strachu; ripum — svého nepřítele; balaḥ — Pán Balarāma; vihāya — který opustil; sārtham — společnost; iva — jistě; harantam — který unášel; ātmanaḥ — Ho; ruṣā — rozhněvaně; ahanat — udeřil; śirasi — do hlavy; dṛḍhena — tvrdou; muṣṭinā — pěstí; sura-adhipaḥ — král polobohů, Indra; girim — horu; iva — jako; vajra — svého hromoklínu; raṁhasā — rychlostí.
Překlad
Poté si nebojácný Balarāma vzpomněl na své skutečné postavení a pochopil, že se Ho démon snaží unést daleko od Jeho společníků. Tehdy se Pán rozzuřil a udeřil démona svou tvrdou pěstí do hlavy, jako když Indra, král polobohů, zasáhne horu svým hromoklínem.
Význam
Mocná pěst Pána Balarāmy dopadla prudce na démonovu hlavu, jako když velký blesk udeří do hory a rozbije její kamenný povrch. Slova vihāya sārtham iva lze také rozdělit vihāyasā artham iva, což znamená, že démon letěl po nebi kosmickou cestou (vihāyas) se záměrem odnést Balarāmu, jenž byl jeho artham, sledovaný cíl.