Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.18.28

Verš

athāgata-smṛtir abhayo ripuṁ balo
vihāya sārtham iva harantam ātmanaḥ
ruṣāhanac chirasi dṛḍhena muṣṭinā
surādhipo girim iva vajra-raṁhasā

Synonyma

atha — tehdy; āgata-smṛtiḥ — vzpomínající si na své postavení; abhayaḥ — beze strachu; ripum — svého nepřítele; balaḥ — Pán Balarāma; vihāya — který opustil; sārtham — společnost; iva — jistĕ; harantam — který unášel; ātmanaḥ — Ho; ruṣā — rozhnĕvanĕ; ahanat — udeřil; śirasi — do hlavy; dṛḍhena — tvrdou; muṣṭinā — pĕstí; sura-adhipaḥ — král polobohů, Indra; girim — horu; iva — jako; vajra — svého hromoklínu; raṁhasā — rychlostí.

Překlad

Poté si nebojácný Balarāma vzpomnĕl na své skutečné postavení a pochopil, že se Ho démon snaží unést daleko od Jeho společníků. Tehdy se Pán rozzuřil a udeřil démona svou tvrdou pĕstí do hlavy, jako když Indra, král polobohů, zasáhne horu svým hromoklínem.

Význam

Mocná pĕst Pána Balarāmy dopadla prudce na démonovu hlavu, jako když velký blesk udeří do hory a rozbije její kamenný povrch. Slova vihāya sārtham iva lze také rozdĕlit vihāyasā artham iva, což znamená, že démon letĕl po nebi kosmickou cestou (vihāyas) se zámĕrem odnést Balarāmu, jenž byl jeho artham, sledovaný cíl.