Skip to main content

Kapitola osmá

Dokonalost jógy

Když se živá bytost může narodit v rodině jogína nebo oddaného, je to pro její duchovní pokrok velkým přínosem, protože toto zrození s sebou přináší zvláštní výhody.

prayatnād yatamānas tu
yogī saṁśuddha-kilbiṣaḥ
aneka-janma-saṁsiddhas
tato yāti parāṁ gatim

„A jogín, který se usilovně snaží o další pokrok a který se zdokonalil po mnoha a mnoha zrozeních, je očištěn ode vší poskvrny a nakonec dosáhne nejvyššího cíle.“ (Bg. 6.45) Když je člověk úplně oproštěný od všech znečištění, dosáhne nejvyšší dokonalosti jógového systému – vědomí Kršny. Neustále myslet na Kršnu je dokonalostí a samotný Kršna to potvrzuje:

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ

„Po mnoha zrozeních a smrtích se člověk, jenž je vpravdě obdařen poznáním, odevzdá Mně, věda, že Já jsem příčinou všech příčin a všeho, co existuje. Taková duše je velmi vzácná.“ (Bg. 7.19) Člověk se tedy po mnoha životech naplněných zbožnými činy zbaví všech nečistot pocházejících z iluzorních dualit a zaměstná se v transcendentální službě Bohu. Šrí Kršna to uzavírá těmito slovy:

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ

„Za nejvyššího ze všech jogínů považuji toho, který je se Mnou nejdůvěrněji spojen, neustále na Mne myslí a oddaně a láskyplně Mi slouží.“ (Bg. 6.47)

Z toho vyplývá, že vyvrcholením všech jóg je bhakti-jóga, oddaná služba Kršnovi. Ve skutečnosti všechny jógy popsané v Bhagavad-gítě směřují k tomuto cíli, neboť dosáhnout Kršny je dokonalostí všech jógových systémů. Od začátku, od karma-jógy, až ke konci, k bhakti-józe, vede dlouhá cesta seberealizace. Na počátku je karma-jóga, práce bez očekávání výsledků. Když se karma-jóga spojí s poznáním a odříkáním, dospějeme k dalšímu stupni, k džňána-józe neboli józe poznání. Když džňána-jóga přeroste v meditaci o Nadduši a pomocí různých fyzických metod se mysl upře na Nadduši, říká se tomu aštánga-jóga. A když aštánga-jóga přejde k uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství, Kršny, je to vrcholná jóga, bhakti-jóga. Bhakti-jóga je skutečně nejvyšším cílem, ale chceme-li analyzovat bhakti-jógu podrobně, musíme pochopit i další metody. Jogín, který dělá pokroky, je tedy na pravé cestě k věčnému štěstí. Ten, kdo se zastavil v nějakém bodě a nedělá další pokrok, se nazývá karma-jogín, džňána-jogín, dhjána-jogín, rádža-jogín, hatha-jogín atd., ale ten, kdo má takové štěstí, že se dostal na úroveň bhakti-jógy neboli vědomí Kršny, již překonal všechny ostatní jógové systémy.

Vědomí Kršny je posledním článkem jógového řetězce, článkem, který nás spojuje s Nejvyšší Osobou, Pánem Šrí Kršnou. Bez tohoto posledního článku je celý řetěz takřka zbytečný. Ti, kteří se opravdu zajímají o dokonalost jógy, by měli okamžitě začít rozvíjet své vědomí Kršny zpíváním Hare Kršna, čtením Bhagavad-gíty a zaměstnáváním se v oddané službě Kršnovi ve společnosti pro vědomí Kršny a tím překonat všechny ostatní jógové systémy a dosáhnout konečného cíle všech jóg – lásky ke Kršnovi.