CC Madhya 11.37
Bengálština
রায় কহে, চরণ — রথ, হৃদয় — সারথি ।
যাহাঁ লঞা যায়, তাহাঁ যায় জীব-রথী ॥ ৩৭ ॥
যাহাঁ লঞা যায়, তাহাঁ যায় জীব-রথী ॥ ৩৭ ॥
Verš
rāya kahe, caraṇa — ratha, hṛdaya — sārathi
yāhāṅ lañā yāya, tāhāṅ yāya jīva-rathī
yāhāṅ lañā yāya, tāhāṅ yāya jīva-rathī
Synonyma
Překlad
Rāmānanda Rāya řekl: „Nohy jsou jako vůz a srdce je jako kočí. Živá bytost musí jít tam, kam ji nese její srdce.“
Význam
V Bhagavad-gītě (18.61) Pán Kṛṣṇa vysvětluje:
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
„Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené jakoby na stroji vytvořeném z hmotné energie.“
Živá bytost tak cestuje tímto vesmírem na voze (těle), které dostala od hmotné přírody. V Kaṭha Upaniṣadě (1.3.3–4) je podobné vysvětlení:
ātmānaṁ rathinaṁ viddhi
śarīraṁ ratham eva tu
buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi
manaḥ pragraham eva ca
śarīraṁ ratham eva tu
buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi
manaḥ pragraham eva ca
indriyāṇi hayān āhur viṣayāṁs teṣu gocarān
ātmendriya-mano-yuktaṁ bhoktety āhur manīṣiṇaḥ
ātmendriya-mano-yuktaṁ bhoktety āhur manīṣiṇaḥ
Zde se uvádí, že živá bytost je cestujícím na voze těla, přiděleném hmotnou přírodou. Inteligence je kočí, mysl jsou otěže k ovládání koní a smysly jsou koně. Živá bytost je tak nepravým poživatelem hmotného světa.
Ten, kdo je pokročilý v rozvoji vědomí Kṛṣṇy, dokáže ovládat mysl a inteligenci, a tím pádem ovládat i koně neboli smysly, i když jsou velmi mocné. Ten, kdo dokáže ovládat smysly svou myslí a inteligencí, může snadno dospět k Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇuovi, který je konečným cílem života. Tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ. Ti, kdo jsou opravdu pokročilí, směřují k Pánu Viṣṇuovi, svému konečnému cíli. Nikdy nejsou uchváceni vnější energií Pána Viṣṇua, hmotným světem.