Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 1.35

V první vlně knihy známé jako Bhakti-ratnākara je řečeno, že Sanātana Gosvāmī pochopil Śrīmad-Bhāgavatam důkladným studiem a vyložil ho ve svém komentáři známém jako Vaiṣṇava-toṣaṇī. Veškeré poznání, které Śrī Sanātana Gosvāmī a Rūpa Gosvāmī získali přímo od Śrī Caitanyi Mahāprabhua, bylo díky jejich prvotřídní službě rozšířeno po celém světě. Sanātana Gosvāmī dal svůj komentář Vaiṣṇava-toṣaṇī k redakci Śrīlovi Jīvovi Gosvāmīmu a ten ho zredigoval pod názvem Laghu-toṣaṇī. Vše, co bezprostředně zapsal, bylo dokončeno v roce 1476 éry Śaka (1554 n.l.). Śrīla Jīva Gosvāmī dokončil Laghu-toṣaṇī v roce 1504 Śakābdy (1582 n.l.).

Obsah Hari-bhakti-vilāsy Śrī Sanātany Gosvāmīho sestavil Śrīla Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī a jedná se o vaiṣṇava-smṛti. Tato vaiṣṇava-smṛti-grantha byla dokončena ve dvaceti kapitolách známých jako vilāsy. V první vilāse je popsáno, jak se navazuje vztah mezi duchovním mistrem a žákem, a jsou tam také vysvětlené mantry. Ve druhé vilāse je popsán proces zasvěcení. Ve třetí vilāse jsou popsány způsoby vaiṣṇavského chování s důrazem na čistotu, neustálé vzpomínání na Nejvyšší Osobnost Božství a pronášení manter daných zasvěcujícím duchovním učitelem. Ve čtvrté vilāse jsou popsány saṁskāry, očistné obřady; tilak neboli nanášení dvanácti tilakových značek na dvanáct míst na těle; mudry, pozice těla; mālā, zpívání na růženci; a guru-pūjā, uctívání duchovního mistra. Pátá vilāsa učí, jak si připravit místo k sezení pro meditaci, a také popisuje dechová cvičení, meditaci a uctívání śālagrāma-śily, která je zastoupením Pána Viṣṇua. V šesté vilāse jsou uvedeny potřebné úkony k pozvání Pánovy transcendentální podoby a Jeho koupání. V sedmé vilāse se nachází poučení o tom, jak připravit květiny pro uctívání Pána Viṣṇua. V osmé vilāse je popis Božstva a pokyny, jak si připravit vonné tyčinky, zažehnout lampy, provádět obětování, jak tančit, hrát hudbu, bubnovat, zdobit Božstvo girlandami, modlit se a klanět a jak se vyhnout přestupkům. V deváté vilāse je popsáno, jak sbírat lístky tulasī, jak vaiṣṇavským způsobem nabízet obětiny předkům a jak obětovat jídlo. V desáté vilāse jsou popsáni oddaní Pána (vaiṣṇavové neboli svaté osoby). V jedenácté vilāse jsou zevrubné popisy uctívání Božstev a slávy svatého jména Pána. Jsou tam pokyny o tom, jak zpívat svaté jméno Božstva, a také se tam pojednává o přestupcích, kterých je možné se dopustit při zpívání svatého jména, a o tom, jak se jich zbavit. Je tam také popsána sláva oddané služby a způsob, jak se odevzdat. Ve dvanácté vilāse je podán popis Ekādaśī. Ve třinácté vilāse se mluví o držení půstu a o průběhu obřadů na Mahā-dvādaśī. Ve čtrnácté vilāse jsou rozvedeny různé povinnosti, které se mají vykonávat v jednotlivých měsících. V patnácté vilāse jsou pokyny o držení půstu na Ekādaśī, a to i bez pití vody, dále značení těla symboly Viṣṇua pomocí cejchování, jak během období dešťů dodržovat Cāturmāsyu, dále Janmāṣṭamī, Pārśvaikādaśī, Śravaṇā-dvādaśī, Rāma-navamī a Vijayā-daśamī. Šestnáctá vilāsa popisuje povinnosti, které se mají plnit v měsíci zvaném Kārtik nebo také Dāmodara či Ūrja (říjen-listopad), kdy se na oltáři nebo nad chrámem obětují ghíové lampičky. Najdeme zde také popisy Govardhana-pūji Ratha-yātry. Sedmnáctá vilāsa rozebírá přípravy pro uctívání Božstev, zpívání mahā-mantry a japu. V osmnácté vilāse jsou popsány různé podoby Śrī Viṣṇua. V devatenácté vilāse se pojednává o instalaci Božstva a obřadech doprovázejících koupání Božstva před instalací. Dvacátá vilāsa probírá stavbu chrámů s odkazem na ty, které postavili velcí oddaní.

Detaily ohledně Hari-bhakti-vilāsa-granthy uvádí Śrī Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī v Madhya-līle (24.329–345). Popisy od Kṛṣṇadāse Kavirāje Gosvāmīho v těchto verších jsou ve skutečnosti popisy těch částí, které sestavil Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī. Podle Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura nejsou usměrňující zásady oddané služby sepsané Gopālem Bhaṭṭou Gosvāmīm v přísné shodě s našimi vaiṣṇavskými zásadami. Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī ve skutečnosti sestavil pouze přehled obsáhlých popisů vaiṣṇavských zásad z Hari-bhakti-vilāsy. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura je však toho názoru, že přísně následovat Hari-bhakti-vilāsu znamená dokonale dodržovat vaiṣṇavské obřady. Tvrdí, že části, které Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī vybral z původní Hari-bhakti-vilāsy, ovlivnil smārta-samāj, který přísně následují kastovní brāhmaṇové. Zásady pro vaiṣṇavy je proto v knize Gopāla Bhaṭṭy Gosvāmīho velmi těžké najít. Je lepší obrátit se přímo na komentář k Hari-bhakti-vilāse od samotného Sanātany Gosvāmīho nazvaný Dig-darśinī-ṭikā. Podle některých napsal stejný komentář Gopīnātha-pūjā Adhikārī, který se podílel na službě Śrī Rādhā-ramaṇajīmu a byl jedním ze žáků Gopāla Bhaṭṭy Gosvāmīho.

Co se týče Bṛhad-bhāgavatāmṛty, má dvě části a obě pojednávají o vykonávání oddané služby. První část je analytickým studiem oddané služby a obsahuje kromě toho i popisy různých planet včetně Země, nebeských planet, Brahma-loky a Vaikuṇṭha-loky. Zahrnuje také popisy oddaných, včetně důvěrných oddaných, velmi důvěrných oddaných a úplných oddaných. Druhá část podává popisy slávy duchovního světa, známé jako Goloka-māhātmya-nirūpaṇa, a také způsobu zřeknutí se hmotného světa. Dále popisuje skutečné poznání, oddanou službu, duchovní svět, lásku k Bohu, dosažení životního cíle a blaženost světa. V každé části je tedy sedm kapitol, dohromady čtrnáct v celém díle.

Daśama-ṭippanī je komentář k desátému zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Dalším názvem tohoto komentáře je Bṛhad-vaiṣṇava-toṣaṇī-ṭīkā. V Bhakti-ratnākaře je řečeno, že dílo Daśama-ṭippanī bylo dokončeno v roce 1476 Śakābdy (1554 n.l.).