Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 1.185
Verš
tomāra āge kahi — ihā dhārṣṭyera taraṅga
Překlad
„Tomuto úvodu se odborně říká udghātyaka a celá scéna se nazývá vīthī. Ty jsi však vdramatickém vyjádření tak zkušený, že každý z mých výroků, které tu před tebou pronáším, je jako vlna z oceánu drzosti.“
Význam
̀udghātyaka' nāma — odborný název udghātyaka znamená, že herec přitančí; ei āmukha — takový je úvod; vīthī aṅga — část se nazývá vīthī; tomāra āge — před tebou; kahi — říkám; ihā — toto; dhārṣṭyera taraṅga — vlna drzosti.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura znovu cituje následující verš ze Sāhitya-darpaṇy (6.288).
pravartakāvalagite pañca prastāvanā-bhidāḥ
Odborné názvy pěti druhů úvodních scén divadelní hry jsou udghātyaka, kathodghāta, prayogātiśaya, pravartaka a avalagita. Śrīla Rāmānanda Rāya se zeptal, který z nich Śrīla Rūpa Gosvāmī použil k uvedení své divadelní hry Lalita-mādhava, a Rūpa Gosvāmī odpověděl, že použil úvod s odborným názvem udghātyaka. Podle Bhāratī-vṛtti se používají tři odborné výrazy – prarocanā, vīthī a prahasanā. Rūpa Gosvāmī se proto zmiňuje také o vīthī, což je odborný název pro určitý druh přednesu. Sāhitya-darpaṇa (6.520) říká:
ākāśa-bhāṣitair uktaiś citrāṁ pratyuktim āśritaḥ
Začátek hry zvaný vīthī tvoří pouze jedna scéna. V této scéně přijde jeden z hrdinů na jeviště a pomocí protichůdných výroků vyřčených hlasem z nebe (za jevištěm) představí hlavní milostnou náladu a do určité míry i ostatní nálady. Během tohoto úvodu jsou zasazena všechna semena hry. Tomuto úvodu se říká udghātyaka, protože herec na jevišti tančí. Tento výraz také naznačuje, že se na jevišti objeví měsíc v úplňku. V případě, že je slovo naṭatā („tančící na jevišti“) spojené s měsícem, je jeho význam nejasný, ale spojením slova naṭatā s Kṛṣṇou je význam naprosto jasný, a takovému úvodu se říká udghātyaka.
Śrīla Rāmānanda Rāya ve svém rozhovoru se Śrīlou Rūpou Gosvāmīm použil odborné názvy. Rūpa Gosvāmī řekl, že Śrīla Rāmānanda Rāya je vysoce vzdělaným odborníkem v oboru správné divadelní kompozice. I když byl tedy Śrīla Rūpa Gosvāmī beze zbytku schopen odpovědět na otázky Śrīly Rāmānandy Rāye, ze své vaiṣṇavské pokory řekl, že jeho slova jsou drzá. Ve skutečnosti byli jak Rūpa Gosvāmī, tak Rāmānanda Rāya odborníky ve skládání poezie a jejího přednášení přísně v souladu se Sāhitya-darpaṇou a dalšími védskými texty.