CC Ādi 12.81
Bengálština
অনন্ত আচার্য, কবিদত্ত, মিশ্রনয়ন ।
গঙ্গামন্ত্রী, মামু ঠাকুর, কণ্ঠাভরণ ॥ ৮১ ॥
গঙ্গামন্ত্রী, মামু ঠাকুর, কণ্ঠাভরণ ॥ ৮১ ॥
Verš
ananta ācārya, kavidatta, miśra-nayana
gaṅgāmantrī māmu ṭhākura, kaṇṭhābharaṇa
gaṅgāmantrī māmu ṭhākura, kaṇṭhābharaṇa
Synonyma
ananta ācārya — Ananta Ācārya; kavidatta — Kavi Datta; miśra-nayana — Nayana Miśra; gaṅgāmantrī — Gaṅgāmantrī; māmu ṭhākura — Māmu Ṭhākura; kaṇṭhābharaṇa — Kaṇṭhābharaṇa.
Překlad
Pátou větví byl Ananta Ācārya, šestou Kavi Datta, sedmou Nayana Miśra, osmou Gaṅgāmantrī, devátou Māmu Ṭhākura a desátou byl Kaṇṭhābharaṇa.
Význam
Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (197 a 207) popisuje Kaviho Dattu jako gopī Kalakaṇṭhī, sloky 196 a 207 Nayanu Miśru jako gopī Nitya-mañjarī a sloky 196 a 205 popisují Gaṅgāmantrīho jako gopī Candriku. Māmu Ṭhākura, jehož skutečné jméno bylo Jagannātha Cakravartī, byl synovcem Śrī Nīlāmbary Cakravartīho, děda Śrī Caitanyi Mahāprabhua. V Bengálsku se strýc z matčiny strany nazývá māmā a ve východním Bengálsku a Uríse māmu. Jagannātha Cakravartī byl tedy známý jako Māmā nebo Māmu Ṭhākura. Bydlel v okrese Faridpur ve vesnici Magdoba. Po odchodu Śrī Gadādhara Paṇḍita se stal knězem v chrámu Ṭoṭā-gopīnātha v Džagannáth Purí. Podle názorů některých vaiṣṇavů byl Māmu Ṭhākura původně známý jako Śrī Rūpa-mañjarī. Následovníky Māmua Ṭhākura byli Raghunātha Gosvāmī, Rāmacandra, Rādhāvallabha, Kṛṣṇajīvana, Śyāmasundara, Śāntāmaṇi, Harinātha, Navīnacandra, Matilāla, Dayāmayī a Kuñjavihārī.
Kaṇṭhābharaṇa, který se původně jmenoval Śrī Ananta Caṭṭarāja, byl v kṛṣṇa-līle gopī jménem Gopālī.