Skip to main content
Библиотека » Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение

Глава 29

29. KAPITOLA

Встъпление към танца ра̄са

Tanec rāsa — úvod

В Шрӣмад Бха̄гаватам се казва, че танцът ра̄са се състоял през една пълнолунна нощ на сезона шарат. От предишните глави стана ясно, че празникът Говардхана-пӯджа̄ бил честван в безлунната нощ на месеца Ка̄рттика, след това била извършена церемонията Бхра̄тр̣двитӣя̄, после Индра излял гнева си под формата на поройни дъждове и градушка и Бог Кр̣ш̣н̣а държал хълма Говардхана в продължение на седем дни, до деветия ден на новата луна. След това, на десетия ден, жителите на Вр̣нда̄вана си говорили за невероятните дейности на Кр̣ш̣н̣а, а на следващия ден Нанда Маха̄ра̄джа спазвал Ека̄дашӣ. После, на Два̄дашӣ, Нанда Маха̄ра̄джа отишъл да се изкъпе в Ганг, бил задържан от хората на Варун̣а и бил спасен от Бог Кр̣ш̣н̣а. След това Нанда Маха̄ра̄джа и пастирите видели духовното небе.

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že tanec rāsa se konal v období Šarat během noci, kdy měsíc byl v úplňku. Z popisu v předešlých kapitolách je zřejmé, že oslavy na uctění kopce Góvardhanu proběhly po novoluní v měsíci Kártiku a po nich se pořádal obřad bhrātṛ-dvitīyā. Potom projevil Indra svůj hněv v podobě lijáku a krupobití a Pán Krišna držel nad hlavou kopec Góvardhan po sedm dní, až do devátého dne dorůstajícího měsíce. Desátého dne spolu obyvatelé Vrindávanu rozmlouvali o Krišnových úžasných činnostech a příštího dne Nanda Mahárádž dodržoval Ékádaší. Dalšího dne, na Dvádaší, se šel koupat do Gangy a zajal ho jeden z Varunových sluhů, načež ho Pán Krišna vysvobodil. Pak bylo Nandovi Mahárádžovi a ostatním pastevcům vyjeveno duchovní nebe.

Така нощта от сезона шарат, през която имало пълнолуние, завършила. Пълнолунието през нощта на А̄швина се нарича шарат-пӯрн̣има̄. От Шрӣмад Бха̄гаватам става ясно, че Кр̣ш̣н̣а трябвало да чака още една година за такава луна, преди да може да се наслаждава на танца ра̄са с гопӣте. Той повдигнал хълма Говардхана на седемгодишна възраст, следователно по време на танца ра̄са бил на осем години.

Tak skončila úplňková noc období Šarat. Úplňek v měsíci Ášvina se nazývá śarat-pūrṇimā. Z údajů Śrīmad-Bhāgavatamu vyplývá, že ještě jeden rok musel Krišna čekat na stejný úplněk, při kterém se těšil z tance rāsa s gópími. V sedmi letech zvedl kopec Góvardhan. Tanec rāsa se tedy konal v Jeho osmi letech.

От ведическата литература научаваме, че когато един актьор танцува с група момичета, този танц се нарича ра̄са. Когато Кр̣ш̣н̣а разбрал, че е настъпила пълнолунната нощ на сезона шарат, Той се закичил с различни цветя, които цъфтели по това време, най-много с маллика̄ – те излъчват особено благоухание. Той си припомнил молитвите на гопӣте към богинята Ка̄тя̄янӣ, с които те я молели да се омъжат за него. Той си помислил, че пълнолунната нощ е много подходяща за един хубав танц. И тогава желанието им да се омъжат за него ще се изпълни.

Z védských textů se dozvídáme, že skupinový tanec, při kterém herec tancuje s mnoha tanečnicemi, se nazývá rāsa. Když Krišna viděl, že nastal úplněk podzimního období, ozdobeného různými květy, zvláště květy malliká, které velmi voní, vzpomněl si na modlitby gópí k bohyni Kátjájaní, ve kterých žádaly, aby se stal jejich manželem. Pomyslel si, že noc za úplňku období Šarat by byla vhodná k pěknému tanci. Tak by se splnila jejich touha mít Krišnu za manžela.

Думите, употребени в Шрӣмад Бха̄гаватам в тази връзка, са бхагава̄н апи. Това означава, че макар Кр̣ш̣н̣а да е Върховната Божествена Личност, Той няма желания, които да е необходимо да изпълнява, защото винаги притежава в пълна степен шестте съвършенства. И въпреки това Той искал да се наслаждава на обкръжението на гопӣте. Бхагава̄н апи посочва, че този танц не бил като обикновените танци на младите момчета и момичета. Точните думи в Шрӣмад Бха̄гаватам са йога-ма̄я̄м упа̄шритах̣, което означава, че танцът с гопӣте е на равнището на йога-ма̄я̄, а не на маха̄-ма̄я̄. Танците на младите момчета и момичета в материалния свят са във владенията на маха̄-ма̄я̄, т.е. на външната енергия. Танцът ра̄са на гопӣте е на равнището на йога-ма̄я̄. В Чайтаня чарита̄мр̣та разликата между йога-ма̄я̄ и маха̄-ма̄я̄ се сравнява с разликата между златото и желязото. И златото, и желязото са метали. Качествата им обаче са напълно различни. По същия начин макар танцът ра̄са и общуването на Бог Кр̣ш̣н̣а с гопӣте външно да приличат на обикновените отношения между младите момчета и момичета, качеството им е напълно различно. Великите ваиш̣н̣ави оценяват това, защото могат да разберат разликата между любовта към Кр̣ш̣н̣а и похотта.

V této souvislosti jsou ve Śrīmad-Bhāgavatamu použita slova bhagavān api. To znamená, že i když je Krišna Nejvyšší Osobnost Božství, a tudíž nemá touhu, kterou by bylo potřeba vyplnit (neboť vždy v plné míře oplývá šesti vznešenými atributy), přesto toužil po společnosti gópí v tanci rāsa. Bhagavān api naznačuje, že se jedná o něco jiného, než je obyčejné tancování mladých chlapců s mladými dívkami. Śrīmad-Bhāgavatam používá konkrétně slova yogamāyām upāśritaḥ, což znamená, že tanec s gópími probíhá na úrovni yogamāyi, nikoliv mahāmāyi. Tanec mladých chlapců a dívek v hmotném světě spadá do říše mahāmāyi neboli vnější energie. Krišnův tanec rāsa s gópími se odehrává na úrovni yogamāyi. V Caitanya-caritāmṛtě je rozdíl mezi úrovněmi yogamāyi a mahāmāyi přirovnán k rozdílu mezi zlatem a železem. Z metalurgického hlediska jsou zlato i železo kovy, ale kvalitou se naprosto liší. Podobně se tanec rāsa a to, jak se Pán Krišna sdružoval s gópími, jeví jako obyčejné vztahy mladých chlapců a dívek, ale kvalita je úplně jiná. Velcí vaišnavové vnímají tento rozdíl, protože dokáží odlišit lásku ke Krišnovi od chtíče.

На равнището на маха̄-ма̄я̄ в основата на танците е сетивното наслаждение. Но когато Кр̣ш̣н̣а призовал гопӣте със звука на флейтата си, те се завтекли към мястото на танца ра̄са с трансцендентално желание да удовлетворят Кр̣ш̣н̣а. Авторът на Чайтаня чарита̄мр̣та, Кр̣ш̣н̣ада̄са Кавира̄джа Госва̄мӣ, обяснява, че похотта е сетивно наслаждение, докато любовта означава сетивно наслаждение, но за Кр̣ш̣н̣а. Иначе казано, когато в основата на дейностите стои личното сетивно наслаждение, те се наричат материални дейности, а когато се вършат за удоволствие на Кр̣ш̣н̣а, тогава са духовни. И в двата случая е налице принципът за задоволяване на сетивата. Но на духовно ниво сетивното наслаждение е предназначено за Върховната Божествена Личност, Кр̣ш̣н̣а, докато на материално ниво то е за вършителя на дейностите. На материална платформа когато един слуга обслужва господаря си, той не се опитва да задоволи сетивата на господаря, а по-скоро да спечели наслаждение за собствените си сетива. Слугата няма да изпълнява задълженията си, ако господарят спре да му плаща. Това означава, че слугата е на служба при господаря само, за да удовлетвори своите сетива. Но на духовна платформа слугите на Върховната Божествена Личност служат на Кр̣ш̣н̣а, без да получават заплащане, и продължават да служат при всякакви обстоятелства. Това е разликата между Кр̣ш̣н̣а съзнание и материалистическото съзнание.

Na úrovni mahāmāyi je základem tance smyslový požitek. Když ale Krišna přivolal gópí tóny své flétny, pospíchaly na místo tance rāsa s transcendentální touhou uspokojit Krišnu. Autor Caitanya-caritāmṛty, Krišnadás Kavirádž Gósvámí, vysvětlil, že chtíč znamená smyslový požitek a láska také znamená smyslový požitek — ale určený Krišnovi. Činnosti konané za účelem osobního smyslového požitku se tedy nazývají hmotné, ale když jsou konány pro uspokojení Krišny, jsou duchovní. Každá činnost zahrnuje smyslové uspokojení, ale na duchovní úrovni se jedná o uspokojení smyslů Nejvyšší Osobnosti Božství, Krišny, zatímco na hmotné úrovni o uspokojení konatele. Například sluha sloužící svému pánovi na hmotné úrovni se nesnaží uspokojovat jeho smysly, ale spíš svoje vlastní. Kdyby pán přestal platit, už by mu nesloužil. To znamená, že sluha slouží svému pánovi jen proto, aby uspokojil svoje smysly. Na duchovní úrovni však služebník Nejvyšší Osobnosti Božství slouží Krišnovi, aniž by za to dostával zaplaceno, a se svou službou pokračuje za všech okolností. To je rozdíl mezi vědomím Krišny a hmotným vědomím.

Стана ясно, че Кр̣ш̣н̣а се е наслаждавал на танца ра̄са с гопӣте, когато е бил на осем години. По това време голяма част от гопӣте били омъжени, защото в Индия, особено в онези дни, момичетата били омъжвани в много ранна възраст. Има дори много примери за момичета, които са раждали на дванадесет години. Така че всички гопӣ, които искали Кр̣ш̣н̣а за съпруг, били вече омъжени. Но в същото време те продължавали да се надяват, че Кр̣ш̣н̣а ще им стане съпруг. Тяхното отношение към Кр̣ш̣н̣а било като към любовник. Затова любовните отношения на Кр̣ш̣н̣а с гопӣте се наричат паракӣя-раса. Настроението на женен мъж, който желае друга съпруга, или на жена, която желае друг съпруг, се нарича паракӣя-раса.

Jak bylo uvedeno dříve, Krišna se podle všeho těšil z tance rāsa s gópími, když Mu bylo osm roků. Mnohé gópí již byly v té době vdané, neboť v Indii, zvláště za dávných časů, se dívky vdávaly velice mladé. Existuje i mnoho případů, kdy se dívce narodilo dítě, když jí bylo dvanáct let. Všechny gópí, které chtěly Krišnu za manžela, tedy byly již vdané. Přesto stále doufaly, že Krišna bude jejich manželem. Jejich vztah ke Krišnovi byl vztahem milenecké lásky; proto se milostný poměr mezi Krišnou a gópími nazývá parakīya-rasa. Tak se nazývá rozpoložení ženatého muže, který touží po jiné ženě, nebo vdané ženy, která chce jiného muže.

В действителност Кр̣ш̣н̣а е съпруг на всички, защото Той е върховният наслаждаващ се. Гопӣте искали Кр̣ш̣н̣а за съпруг, но на практика не било възможно Той да се ожени за всички. Те обаче имали вродена склонност да приемат Кр̣ш̣н̣а за свой върховен съпруг. Затова отношенията между тях и Кр̣ш̣н̣а се наричат паракӣя-раса. Паракӣя-раса съществува вечно в Голока Вр̣нда̄вана в духовното небе, където няма и следа от опиянението, характерно за паракӣя-раса в материалния свят. В материалния свят тази раса е отвратителна, но в духовния тя съществува под образа на прекрасната връзка между Кр̣ш̣н̣а и гопӣте. Има много други отношения с Кр̣ш̣н̣а: като между господар и слуга, като между двама приятели, като между родител и син, възлюбен и любима. От всички тези раси за най-висша се смята паракӣя-раса.

Krišna je ve skutečnosti manželem všech, protože je nejvyšší příjemce požitku. Gópí chtěly Krišnu za svého manžela, ale v podstatě nebylo možné, aby se oženil se všemi. Měly však přirozený sklon přijmout Krišnu jako svého nejvyššího manžela, a proto se vztah mezi nimi a Krišnou nazývá parakīya-rasa. Tato parakīya-rasa existuje věčně na Gólóce Vrindávanu v duchovním nebi, kde se nemohou vyskytovat nedokonalosti, které charakterizují parakīya-rasu v hmotném světě. Parakīya-rasa v hmotném světě je odporná, zatímco v duchovním světě se vyskytuje jako jedinečný vztah Krišny s gópími. Existuje mnoho vztahů s Krišnou: jako pán a služebník, přítel s přítelem, rodič a syn či milý a milá. Ze všech těchto vztahů je parakīya-rasa považována za nejvyšší.

Материалният свят е изкривено отражение на духовния свят. Той е като отражението на дърво, растящо на брега на река или езеро: в отражението най-горната част на дървото е най-долна. Изопаченото отражение на паракӣя-раса в този материален свят е отвратително. Затова когато хората подражават на танца раса на Кр̣ш̣н̣а с гопӣте, те се наслаждават просто на едно изкривено, отвратително отражение на трансценденталната паракӣя-раса. В материалния свят е невъзможно да се наслаждаваме на истинска паракӣя-раса. В Шрӣмад Бха̄гаватам се казва, че човек не трябва да подражава на паракӣя-раса дори в сънищата и във въображението си. Тези, които правят това, пият от най-смъртоносната отрова.

Hmotný svět je převrácený odraz duchovního světa; je jako odraz stromu na vodní hladině, kde se vrchol koruny stromu jeví jako jeho nejnižší část. Podobně, když se parakīya-rasa zvráceně odráží v hmotném světě, je nanejvýš ohavná. Když tedy lidé napodobují Krišnův tanec rāsa s gópími, užívají si jen zvráceného, ohavného odrazu transcendentální parakīya-rasy. Transcendentální parakīya-rasu není možné prožívat v hmotném světě. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že by nikdo neměl napodobovat tuto parakīya-rasu ani ve snech či představách. Ti, kdo tak činí, pijí smrtelný jed.

Щом Кр̣ш̣н̣а, върховният наслаждаващ се, пожелал да се порадва на гопӣте в пълнолунната нощ на сезона шарат, в същия миг господарката на звездите, луната, се появила на небето в пълната си красота. Нощта на пълнолунието през сезона шарат е най-красивата нощ от годината. В Агра (град в провинция Уттар Прадеш, Индия) има един голям паметник, наречен Тадж Махал. Той представлява гробница, построена от великолепен мрамор. По време на пълнолунието през сезона шарат тук идват много чужденци, за да видят прекрасните отблясъци на луната върху гробницата. Тази пълнолунна нощ и до днес се слави с красотата си.

Jakmile Krišna, nejvyšší poživatel, zatoužil radovat se ve společnosti gópí při úplňku v období Šarat, měsíc, pán hvězd, se přesně v tom okamžiku ukázal na obloze ve svém nejkrásnějším rysu. Podzimní noc za úplňku je nejhezčí nocí roku. V indickém městě Ágře v provincii Uttarpradéš stojí velký památník zvaný Tádž Mahál, což je hrobka postavená z prvotřídního mramoru. Právě při úplňku v období Šarat se mnoho návštěvníků chodí dívat na krásné odlesky měsíce na této hrobce. Tato noc je tedy dodnes oslavovaná pro svoji krásu.

Кръглата луна изплувала на изток и обагрила всичко в червеникав оттенък. С изгрева на луната цялото небе изглеждало като поръсено с червена кун̇кума. Когато след дълга раздяла мъжът се завърне, той украсява лицето на жена си с червена кун̇кума. Дългоочакваният лунен изгрев през сезона шарат оцветил източния хоризонт.

Jakmile na východě vyšel měsíc, obarvil všechno načerveno a celá obloha se zdála jakoby potřená červenou kunkumou. Když se muž po dlouhém odloučení od své manželky vrátí domů, ozdobí její obličej červenou kunkumou. Stejně tak i dlouho očekávaný východ měsíce v období Šarat zbarvil východní nebe.

Появяването на луната усилило желанието на Кр̣ш̣н̣а да танцува с гопӣте. Горите били пълни с благоуханни цветя, всичко било празнично и свежо. Когато Бог Кр̣ш̣н̣а засвирил на флейтата си, всички гопӣ във Вр̣нда̄вана били омагьосани. Стремежът им към звука на флейтата хилядократно нараснал заради изгряващата кръгла луна, червеникавия хоризонт, спокойствието и свежестта наоколо и разцъфналите цветя. Всички гопӣ по природа били много привързани към красотата на Кр̣ш̣н̣а и когато чули звуците на флейтата му, изпитали томително желание да удовлетворят сетивата му.

Východ měsíce posílil Krišnovu touhu tančit s gópími. Lesy byly plné vonících květů. Ovzduší bylo chladivé a slavnostní. Jakmile Pán Krišna začal hrát na flétnu, okouzlil všechny gópí z celého Vrindávanu. Vycházející úplněk, červený obzor, chladivé ovzduší, klid a rozkvetlé květy tisíckrát zvětšily jejich zalíbení v tónech flétny. Všechny gópí byly spontánně přitahované Krišnovou krásou, a když zaslechly tóny Jeho flétny, jako by je posedla smyslná touha uspokojit Krišnovy smysly.

Веднага щом чули флейтата, те изоставили заниманията си и хукнали към мястото, където бил Кр̣ш̣н̣а. Гопӣте тичали с всичка сила, а обиците им се клатушкали напред-назад. Всички се носели към мястото, наречено Вам̇шӣват̣а. Някои гопӣ доели кравите, но изоставили работата си недовършена и мигом се устремили при Кр̣ш̣н̣а. Една гопӣ вече била събрала млякото и го била сложила на печката да се вари, но тозчас изхвръкнала да види Кр̣ш̣н̣а, без да се интересува, че млякото може да изкипи. Някои кърмели малките си бебета, други обслужвали роднините си на трапезата, но всички изоставили задълженията си и се втурнали към мястото, където Кр̣ш̣н̣а свирел на флейтата си. Някои служели на съпрузите си, други ядяли, но веднага тръгнали, без да се интересуват повече от съпрузите си или от яденето. Някои понечили да се гримират и да се облекат празнично преди да отидат при Кр̣ш̣н̣а, но за съжаление, не могли нито да завършат грима си, нито да се облекат, както трябва. Лицата им останали намазани набързо и наслуки, а някои гопӣ дори объркали горните и долните части на дрехите си.

Jen co zaslechly tóny flétny, zanechaly svých činností a vydaly se k místu, kde Krišna stál. Rychle utíkaly a náušnice se jim houpaly sem a tam. Pospíchaly na místo zvané Vanšívat. Některé z nich zrovna dojily krávy, ale nechaly toho a okamžitě běžely za Krišnou. Jedna z nich právě začala čerstvě nadojené mléko převařovat, ale nestarala se, jestli mléko překypí, a okamžitě běžela za Krišnou. Další gópí kojily své malé děti a jiné podávaly jídlo členům své rodiny, ale všeho nechaly a spěchaly tam, kde Krišna hrál na flétnu. Některé obsluhovaly své manžely a jiné samy jedly, ale služba manželům i jejich jídlo šly stranou a gópí hned utíkaly pryč. Některé si chtěly dřív, než půjdou za Krišnou, nalíčit obličeje a pěkně se obléknout, ale nebyly schopné dokončit své kosmetické úpravy, ani se správně obléci, protože dychtily setkat se s Krišnou okamžitě. Ve spěchu se jen ledabyle nalíčily, a některé si dokonce oblékly šaty, které se nosí na dolní části těla, na horní a naopak.

Когато всички гопӣ изхвръкнали от домовете си, съпрузите, братята и бащите им били смаяни, защото не знаели къде отиват те. Гопӣте били млади момичета и затова били покровителствани от съпрузите си, от големите си братя или от бащите си. Всичките им настойници им забранили да отидат при Кр̣ш̣н̣а, но те не ги послушали. Когато някой е притеглен от Кр̣ш̣н̣а и е в пълно Кр̣ш̣н̣а съзнание, той не обръща внимание на никакви светски задължения, колкото и важни да са те. Съзнанието за Кр̣ш̣н̣а е толкова могъщо, че освобождава всеки от материалните дейности. Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ е съчинил много хубав стих, в който една гопӣ дава съвет на друга: „Скъпа приятелко, ако желаеш да се наслаждаваш на материалното общество, на дружба и любов, тогава не отивай при онова усмихнато момче Говинда, което стои на брега на Ямуна̄ и свири на флейта, а лъчите на кръглата луна проблясват по устните му.“ Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ косвено ни казва, че този, който е привлечен от красивото усмихнато лице на Кр̣ш̣н̣а, вече е изгубил всякакво влечение към материалното наслаждение. Това е проверката за напредъка в Кр̣ш̣н̣а съзнание: този, който напредва, трябва да е изгубил интерес към материалните дейности и собственото си сетивно наслаждение.

Když všechny gópí kvapem opouštěly své povinnosti, jejich manželé, bratři a otcové byli zaskočeni a chtěli vědět, kam jdou. Jako mladé dívky patřily pod ochranu svých manželů, starších bratrů nebo otců. Všichni jejich opatrovatelé jim zakázali jít za Krišnou, ale ony je neposlechly. Je-li někdo přitahován Krišnou a je si plně vědom Krišny, nestará se o světské povinnosti, třebaže jsou velice naléhavé. Vědomí Krišny je tak mocné, že každému poskytne úlevu od všech hmotných činností. Šríla Rúpa Gósvámí napsal velice pěkný verš, ve kterém jedna gópí radí druhé: “Moje milá přítelkyně, jestliže si chceš užívat hmotné společnosti, přátelství a lásky, nechoď prosím za tím usměvavým chlapcem Góvindou, který stojí na břehu Jamuny a hraje na flétnu se rty ozářenými paprsky úplňku.” Šríla Rúpa Gósvámí nepřímo naznačuje, že pro toho, kdo se nechal okouzlit krásným usměvavým obličejem Krišny, ztratí hmotný požitek veškerou přitažlivost. To je zkouška pokročilosti ve vědomí Krišny: ten, kdo rozvíjí vědomí Krišny, musí ztrácet zájem o hmotné činnosti a uspokojování svých vlastních smyslů.

Някои мъже попречили на съпругите си да отидат при Кр̣ш̣н̣а и насила ги заключили в стаите им. Като не могли да отидат при Кр̣ш̣н̣а, тези гопӣ затворили очи и започнали да медитират върху трансценденталната му форма. Формата на Кр̣ш̣н̣а вече била в сърцата им. Те доказали, че са най-великите йогӣ. Както се казва в Бхагавад-гӣта̄, за най-голям йогӣ се смята този, който непрекъснато мисли за Кр̣ш̣н̣а с вяра и любов. Всъщност йогӣте съсредоточават мисълта си върху формата на Бог Виш̣н̣у. Това е истинска йога. А Кр̣ш̣н̣а е изначалната форма, от която произлизат всички виш̣н̣у-таттви. Гопӣте не можели да отидат лично при Кр̣ш̣н̣а и затова медитирали върху него като съвършени йогӣ.

Některým gópím jejich muži skutečně zabránili odejít za Krišnou a násilím je zavřeli do jejich pokojů. Jelikož nemohly jít za Krišnou, začaly se zavřenýma očima meditovat o Jeho transcendentální podobě, kterou již beztak měly vtisknutou ve své mysli. Dokázaly, že jsou největšími jógími; v Bhagavad-gītě se říká, že ten, kdo v srdci neustále myslí na Krišnu s vírou a láskou, je považován za nejvyššího ze všech jógích. Pravý jógí soustředí mysl na podobu Pána Višnua. To je skutečná jóga. Krišna je původní podobou všech viṣṇu-tattev. Gópí nemohly jít za Krišnou osobně, a proto o Něm začaly meditovat jako dokonalí jógí.

В обусловеното си състояние живите същества получават два вида следствия от плодоносните дейности. Тези, които постоянно извършват греховни дейности, получават страдания, а тези, които вършат благочестиви дейности, получават материално наслаждение. Но при всички случаи те са обусловени от материалната природа – и когато страдат, и когато се наслаждават.

V podmíněném stavu získávají živé bytosti za své plodonosné jednání dva druhy výsledků: podmíněná živá bytost, která neustále holduje hříšným činnostem, musí trpět, a ta, která se věnuje zbožným činnostem, získá hmotný požitek. V obou případech — ať se jedná o hmotné utrpení, či hmotný požitek — je osoba, která trpí nebo si užívá, podmíněná hmotnou přírodou.

Приятелките на Кр̣ш̣н̣а, гопӣте, които идват на мястото, където се появява Кр̣ш̣н̣а, са няколко вида. Повечето от тях са вечни придружители на Кр̣ш̣н̣а. Както се казва в Брахма сам̇хита̄: а̄нанда-чин-мая-раса-пратибха̄вита̄бхих̣ – спътниците на Кр̣ш̣н̣а в духовния свят, и най-вече гопӣте, са проявени от енергията на удоволствието на Бог Кр̣ш̣н̣а. Те са експанзии на Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ. Но когато Кр̣ш̣н̣а идва в материалния свят, за да покаже в някоя вселена трансценденталните си забавления, с него идват не само вечните му придружители, но и тези, които са се издигнали до това положение от материалния свят. Гопӣте, които се присъединили към забавленията на Кр̣ш̣н̣а в материалния свят, идвали от положението на обикновени човешки същества. Дори и да били обвързани от плодоносни дейности, те постоянно медитирали върху Кр̣ш̣н̣а и напълно се освободили от последиците на кармата. Техният непоносим, мъчителен копнеж по Кр̣ш̣н̣а ги освободил от всички греховни последици. Екстатичната любов към Кр̣ш̣н̣а, която изпитвали в негово отсъствие, била отвъд всички следствия от благочестивите им материални дейности. Заради благочестивите или греховните си дейности обусловената душа е подложена на раждане и смърт, но гопӣте, които мислели само за Кр̣ш̣н̣а, се издигнали над тези две състояния и стигнали до положението на онези гопӣ, които вече били създадени от енергията на удоволствието. Всички гопӣ, които били насочили мислите си към Кр̣ш̣н̣а като към свой любим, се пречистили напълно от всички материални резултати и някои веднага напуснали материалните си тела, сътворени под въздействието на материалната природа.

Krišnovy družky, gópí, které se shromáždily okolo Něho, pocházely z různých skupin. Většina z nich jsou věčné společnice Krišny. Brahma-saṁhitā uvádí: ānanda-cin-maya-rasa-pratibhāvitābhiḥ — v duchovním světě jsou Krišnovi přátelé, a zvláště gópí, projevy energie blaženosti Pána Krišny. Jsou expanzemi Šrímatí Rádhárání. Když ale Krišna projevuje své transcendentální zábavy v některém z vesmírů v hmotném světě, přidají se k Němu nejen Jeho věční společníci, ale také ti, kdo přicházejí do tohoto postavení z hmotného světa. Některé z gópí, které vstoupily do Krišnových zábav v hmotném světě, tedy předtím byly na úrovni obyčejných lidských bytostí. Pokud byly dříve spoutané plodonosným jednáním, nepřetržitou meditací o Krišnovi se úplně zbavily karmických reakcí. Jejich bolestné toužení vyvolané tím, že nemohly Krišnu vidět, je osvobodilo od všech následků hříšných činností a jejich extáze z transcendentální lásky ke Krišnovi v Jeho nepřítomnosti ukončila všechny následky hmotných zbožných činností. Podmíněná duše je vystavena zrození a smrti podle svých zbožných či hříšných činností, ale gópí, které začaly meditovat o Krišnovi, překonaly obě postavení, očistily se, a tak se dostaly na úroveň těch gópí, které již byly expanzemi Jeho energie blaženosti. Všechny gópí, které soustředily svou mysl na Krišnu v náladě milenecké lásky, se dokonale očistily od všech karmických reakcí hmotné přírody a některé z nich okamžitě opustily svá hmotná těla, která se vyvinula pod vlivem tří kvalit hmotné přírody.

Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит изслушал обяснението на Шукадева Госва̄мӣ за положението на гопӣте, които се срещнали с Кр̣ш̣н̣а за танца ра̄са. Когато чул, че само заради това че мислели за Кр̣ш̣н̣а като за свой любим, някои от тях се освободили от всички замърсявания, причинени от материалните раждания и смърти, той казал: „Гопӣте не знаели, че Кр̣ш̣н̣а е Върховната Божествена Личност. Те го приемали като красив юноша и го смятали за свой възлюбен. Как тогава са успели да се освободят от материално обусловеното си състояние просто като са мислели за своя любим?“ Тук трябва да отбележим, че Кр̣ш̣н̣а и обикновените живи същества са качествено еднакви. Обикновените живи същества също са Брахман, защото са неотделими части от Кр̣ш̣н̣а. Кр̣ш̣н̣а обаче е Върховният – Парабрахман. Въпросът е следният: щом един предан може да се освободи от материално замърсеното си състояние просто като мисли за Кр̣ш̣н̣а, защо това да не е възможно и за тези, които мислят за някой друг? Ако някой мисли за съпруга си, за сина си или за някое друго живо същество, защо не се освобождава от замърсяванията на материалната природа, щом всички същества са Брахман? Това е много разумен въпрос, защото атеистите винаги се опитват да подражават на Кр̣ш̣н̣а. Днес, в Кали-юга, има много негодници, които се смятат за по-велики от Кр̣ш̣н̣а и мамят хората, като им казват, че да мислят за тях, това е все едно да мислят за Бог Кр̣ш̣н̣а. Парӣкшит Маха̄ра̄джа, който предвиждал рискованото положение на слепите последователи на демоните, които подражават на Кр̣ш̣н̣а, задал този въпрос. За щастие, той е записан в Шрӣмад Бха̄гаватам и може да предупреди невинните, че не е едно и също да се мисли за Кр̣ш̣н̣а и да се мисли за някой обикновен човек.

Mahárádž Paríkšit poslouchal, jak Šukadéva Gósvámí vysvětloval postavení gópí, které přišly s Krišnou tančit tanec rāsa. Když slyšel, že některé z nich se zbavily všeho znečištění hmotným zrozením a smrtí jednoduše tím, že na Krišnu myslely jako na svého milence, řekl: “Gópí nevěděly, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. Viděly Ho jako hezkého chlapce a považovaly Ho za svého milence. Jak je to možné, že se pouhým rozjímáním o milenci vyprostily z hmotného podmínění?” Zde bychom si měli uvědomit, že Krišna a obyčejná živá bytost jsou kvalitativně totožní. Obyčejné živé bytosti jakožto nedílné části Krišny jsou rovněž Brahman, ale Krišna je Nejvyšší — Parabrahman. Otázka tedy zní: Může-li se oddaný pouhým myšlením na Krišnu vysvobodit ze stavu hmotného podmínění, proč se nevysvobodí také jiní, kteří na někoho myslí? Pokud někdo myslí na svého muže či syna, nebo vůbec na jakoukoliv živou bytost, proč se také nevysvobodí ze znečištěného stádia hmotné přírody, když jsou všechny živé bytosti Brahman? To je velmi inteligentní otázka, protože vždy existují ateisté, kteří napodobují Krišnu. V této době Kali-jugy si o sobě mnoho darebáků myslí, že jsou na stejné úrovni jako Krišna, a namlouvají lidem, že myslet na ně je stejně dobré jako myslet na Krišnu. Paríkšit Mahárádž si dělal starosti ohledně budoucího nebezpečného postavení slepých následovníků těchto démonských podvodníků, a proto položil svou otázku, která je naštěstí zapsána ve Śrīmad-Bhāgavatamu, aby varovala nevinné lidi, že myslet na obyčejného člověka a myslet na Krišnu není totéž.

В действителност дори мислите за полубоговете не могат да се сравнят с мислите за Кр̣ш̣н̣а. Освен това Ваиш̣н̣ава Тантра предупреждава, че този, който поставя Виш̣н̣у, На̄ра̄ян̣а, или Кр̣ш̣н̣а на едно и също равнище с полубоговете, се нарича па̄ш̣ан̣д̣а, т.е. негодник. Шукадева Госва̄мӣ изслушал въпроса на Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит и казал: „Скъпи царю, отговорът на твоя въпрос е даден още преди тази случка.“

Парӣкш̣ит Маха̄ра̄джа поискал да се изясни това положение, но духовният му учител му отговорил мъдро: „Защо отново питаш за това, което вече ти обясних? Защо забравяш толкова бързо?“ Позицията на духовния учител е по-висша и той има право да упреква ученика си по такъв начин. Шукадева Госва̄мӣ знаел, че царят задава този въпрос не защото на самия него не му е ясно, а за да предупреди наивните хора от бъдещето, които биха могли да помислят, че някой друг може да е равен на Кр̣ш̣н̣а.

Ve skutečnosti ani myšlení na polobohy nelze přirovnat k myšlení na Krišnu. Vaišnavská tantra také upozorňuje, že ten, kdo staví Višnua, Nárájana či Krišnu na stejnou úroveň s polobohy, se nazývá pāṣaṇḍī, darebák. Šukadéva Gósvámí na otázku Mahárádže Paríkšita řekl: “Můj milý králi, na tvou otázku jsem odpověděl již před touto událostí.” Vzhledem k tomu, že Paríkšit Mahárádž chtěl vyjasnit situaci, jeho duchovní učitel mu velice inteligentně odpověděl: “Proč se znovu ptáš na věci, které jsem ti již vysvětlil? Proč jsi tak zapomnětlivý?” Duchovní mistr je vždy ve vyšším postavení, a proto má právo takto kárat svého žáka. Šukadéva Gósvámí věděl, že Mahárádž Paríkšit nekladl tuto otázku kvůli sobě, ale aby varoval nevinné lidi, kteří by mohli v budoucnu považovat kohokoliv za rovného Krišnovi.

След това Шукадева Госва̄мӣ припомнил на Парӣкш̣ит Маха̄ра̄джа за освобождението на Шишупа̄ла. Шишупа̄ла постоянно мислел злото на Кр̣ш̣н̣а и затова Кр̣ш̣н̣а го убил. Тъй като Кр̣ш̣н̣а е Върховната Божествена Личност, Шишупа̄ла постигнал освобождение просто като го видял. Щом един злонамерен човек получил спасение само защото съсредоточил мислите си върху Кр̣ш̣н̣а, тогава какво да кажем за гопӣте, които са толкова скъпи на Кр̣ш̣н̣а и непрекъснато мислят за него с любов. Трябва да има някаква разлика между враговете и приятелите. Ако враговете на Кр̣ш̣н̣а могат да се освободят от материалните замърсявания и да се съединят с Върховния, несъмнено е, че скъпите му приятели, каквито са и гопӣте, са при него и са освободени.

Potom Šukadéva Gósvámí připomněl Paríkšitovi Mahárádžovi osvobození Šišupály. Šišupála vždy Krišnu nenáviděl, a kvůli té nenávisti ho Krišna zabil. Jelikož je však Krišna Nejvyšší Osobnost Božství, Šišupálovi se dostalo osvobození už jen díky tomu, že Ho viděl. Může-li pouhým soustředěním mysli na Krišnu získat osvobození i člověk s nepřátelským postojem, co potom teprve gópí, které jsou Krišnovi tak drahé a vždy na Něho myslí s láskou? Musí existovat nějaký rozdíl mezi nepřáteli a přáteli. Jestliže Krišnovi nepřátelé mohli být zbaveni hmotného znečištění a splynout s Nejvyšším, pak Jeho drahé přítelkyně, jako jsou gópí, mohou zcela určitě získat stejnou svobodu a ještě mnohem víc.

Освен това в Бхагавад-гӣта̄ Кр̣ш̣н̣а е наречен Хр̣шӣкеша. Шукадева Госва̄мӣ също казва, че Кр̣ш̣н̣а е Хр̣шӣкеша, Свръхдуша. А обикновеният човек е обусловена душа, покрита от материалното тяло. Кр̣ш̣н̣а и тялото му са едно и също нещо, защото Той е Хр̣шӣкеша. Този, който прави разлика между Кр̣ш̣н̣а и тялото му, е един от най-големите глупаци. Кр̣ш̣н̣а е Хр̣шӣкеша и Адхокшаджа. Парӣкш̣ит Маха̄ра̄джа употребил точно тези две думи. Хр̣шӣкеша е Свръхдушата, а Адхокшаджа е Върховната Божествена Личност, която е отвъд материалната природа. Той се появява такъв, какъвто е, поради безпричинната си милост и за благото на обикновените живи същества. За жалост, глупавите мислят, че Той е обикновена личност и заради това стигат до ада. Шукадева Госва̄мӣ потвърдил, че Кр̣ш̣н̣а е Върховната Божествена Личност, която е вечна, безкрайна и лишена от всякакви материални замърсявания.

Kromě toho je Krišna v Bhagavad-gītě nazván Hrišíkéša. Šukadéva Gósvámí také prohlásil, že Krišna je Hrišíkéša, Nadduše, zatímco obyčejný člověk je podmíněná duše pokrytá hmotným tělem. Jakožto Hrišíkéša se Krišna neliší od svého těla. Každý, kdo dělá mezi Krišnou a Jeho tělem rozdíly, je prvotřídní hlupák. Krišna je Hrišíkéša a Adhókšadža. Šukadéva Gósvámí v tomto případě použil obě tato slova. Hrišíkéša je Nadduše a Adhókšadža je Nejvyšší Osobnost Božství, transcendentální vůči hmotné přírodě. Ze své bezpříčinné milosti se zjevuje takový, jaký je, aby obyčejným živým bytostem projevil svou přízeň. Hloupí lidé Ho naneštěstí považují za obyčejného člověka, a tak si připravují cestu do pekla.

По-нататък Шукадева Госва̄мӣ продължил да обяснява на Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит, че Кр̣ш̣н̣а не е обикновена личност. Той е Върховната Божествена Личност, която притежава изцяло всички духовни качества. Той се появява в материалния свят поради безпричинната си милост и където и да отиде, винаги се явява в истинската си, непроменена същност. Това е потвърдено в Бхагавад-гӣта̄. Там Богът казва, че се появява с духовната си енергия. Не Той идва под влияние на материалната енергия – материалната енергия е подвластна на него. В Бхагавад-гӣта̄ се казва, че материалната енергия действа под негово управление. В Брахма сам̇хита̄ също се твърди, че материалната енергия, наречена Дурга̄, действа като сянка – движи се в зависимост от движението на предмета. От всичко дотук може да се направи заключението, че ако човек изпитва някаква привързаност или влечение към Кр̣ш̣н̣а заради неговата красота, качества, богатства, слава, сила, отречение и знание или дори ако изпитва похот, гняв, страх, обич или приятелство, спасението и освобождението му от материалните замърсявания е сигурно.

Šukadéva Gósvámí dále vysvětloval Mahárádžovi Paríkšitovi, že Krišna není obyčejná osoba, ale Nejvyšší Osobnost Božství — nezanikající, nezměřitelná, bez hmotných vlastností, ale plná všech duchovních vlastností. V hmotném světě se zjevuje ze své bezpříčinné milosti a vždy, když sestoupí, činí tak ve svém původním těle, beze změn. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě, kde Pán říká, že se zjevuje působením své duchovní energie. Nezjevuje se pod kontrolou hmotné energie; ta je vždy pod Jeho vládou. V Bhagavad-gītě je řečeno, že hmotná energie jedná pod Jeho dohledem. Brahma-saṁhitā rovněž potvrzuje, že hmotná energie, známá jako Durgá, jedná jako stín, který se pohybuje s pohyby původního předmětu. Závěr je takový, že pokud je kdokoliv jakkoliv připoután ke Krišnovi nebo přitahován Jeho krásou, bohatstvím, slávou, silou, odříkáním či poznáním, prostřednictvím náklonnosti či přátelství, nebo dokonce i chtíče, hněvu či strachu, má zaručené, že bude osvobozen od hmotného znečištění.

В осемнадесета глава на Бхагавад-гӣта̄ Богът казва, че този, който проповядва Кр̣ш̣н̣а съзнание, му е много скъп. Един проповедник се среща с толкова много трудности в борбата си да разпространява чистото Кр̣ш̣н̣а съзнание. Понякога трябва да изтърпява рани по тялото си, а някои намират дори смъртта си. Всичко това той приема като отречение в името на Кр̣ш̣н̣а. Затова Кр̣ш̣н̣а е казал, че такъв проповедник му е много, много скъп. След като враговете на Кр̣ш̣н̣а могат да очакват освобождение само защото са обърнали мислите си към него, какво да говорим за личностите, които са толкова скъпи на Кр̣ш̣н̣а? Естествено се налага изводът, че за тези, които проповядват Кр̣ш̣н̣а съзнание по целия свят, освобождението е сигурно, независимо от обстоятелствата. Такива проповедници обаче не обръщат внимание на освобождението. Всъщност този, който е в Кр̣ш̣н̣а съзнание и отдава предано служене, вече е постигнал освобождение. Затова Шукадева Госва̄мӣ уверил цар Парӣкш̣ит, че освобождението от материалното робство за тези, които са привлечени от Кр̣ш̣н̣а, е гарантирано, защото Кр̣ш̣н̣а е трансценденталният собственик на цялото мистично могъщество.

V osmnácté kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že ten, kdo se věnuje rozšiřování vědomí Krišny, Mu je velice drahý. Kazatel se ve svém úsilí šířit čisté vědomí Krišny musí střetávat s mnoha obtížemi. Někdy musí trpět ublížení na těle a někdy se také setká se smrtí. To vše je přijímáno jako velké sebeodříkání kvůli Krišnovi, a proto Krišna prohlásil, že takový kazatel je Mu nesmírně drahý. Jestliže Krišnovi nepřátelé mohou očekávat osvobození, když na Něho jednoduše soustředí svou mysl, co potom říci o lidech, které má Krišna tak rád? Proto bychom měli vědět, že osvobození těch, kteří jsou zapojení do rozšiřování vědomí Krišny po celém světě, je zaručené za všech okolností. Tito kazatelé se však o osvobození nestarají, protože ten, kdo jedná na úrovni vědomí Krišny, oddané služby, již osvobození dosáhl. Šukadéva Gósvámí proto ujistil krále Paríkšita, že by si měl být vždy jistý tím, že člověk, který je přitahovaný ke Krišnovi, bude vysvobozen z hmotného zajetí, neboť Krišna je transcendentální Pán všech mystických sil.

Когато всички гопӣ се събрали при Кр̣ш̣н̣а, Той започнал да им говори ласкаво, но в същото време и ги обезсърчавал с объркващите си слова. Кр̣ш̣н̣а е върховният оратор, Кр̣ш̣н̣а е изговорил Бхагавад-гӣта̄. Той може да говори върху най-висшите въпроси на философията, политиката, икономиката, може да говори за всичко. Сега Той се обърнал към гопӣте, които са му така скъпи. Кр̣ш̣н̣а искал да ги обърка със заплетените си думи и им казал следното:

Když se všechny gópí shromáždily před Krišnou, jak již bylo dříve popsáno, začal k nim promlouvat. Uvítal je, ale zároveň je svou hrou se slovy odrazoval. Krišna je nejlepší řečník, jenž vyslovil Bhagavad-gītu. Dokáže mluvit o nejsložitějších filosofických, politických, ekonomických tématech — o všem. A nyní mluvil ke gópím, které miloval. Chtěl je okouzlit hrou se slovy, a proto k nim promluvil následovně.

„О, скъпи жени на Вр̣нда̄вана, вие сте толкова щастливи и сте ми толкова скъпи. Много съм доволен, че дойдохте тук, и се надявам, че всичко във Вр̣нда̄вана е наред. Сега ми кажете какво мога да направя за вас, защо сте дошли тук посред нощ. Моля ви, седнете и ми кажете с какво мога да ви бъда полезен.“

“Ó vrindávanské ženy,” řekl Krišna, “jste velice požehnané a Já vás mám velice rád. Těší Mě, že jste sem přišly, a doufám, že ve Vrindávanu je všechno v pořádku. Nyní Mi prosím řekněte, co ode Mne chcete. Co pro vás mohu udělat? Proč jste sem přišly uprostřed noci? Posaďte se a povězte Mi, co pro vás mohu udělat.”

Гопӣте били дошли при Кр̣ш̣н̣а, за да се наслаждават на общуването с него, да танцуват с него, да го прегръщат и да го целуват, и били удивени, че Кр̣ш̣н̣а ги посреща толкова сдържано, според всички правила на доброто възпитание. Той се държал с тях като че ли са най-обикновени жени. Те се заусмихвали, споглеждайки се, и попивали всичките му думи. Кр̣ш̣н̣а забелязал, че те му се усмихват, и казал: „Скъпи мои приятелки, не знаете ли, че вече е среднощ, а в гората винаги е опасно. По това време дебнат всички кръвожадни животни на джунглата: тигри, мечки, чакали и вълци. Тук е много опасно за вас. Не може да се намери никакво сигурно място. Където и да отидете, ще видите как тези животни кръстосват гората и търсят плячка. Мисля, че поемате много голям риск, като идвате тук нощем. Моля ви, връщайте се веднага, без да се бавите.“

Gópí přišly za Krišnou, aby se mohly těšit z Jeho přítomnosti, aby s Ním mohly tančit, objímat Ho a líbat Ho. Překvapilo je, že je přivítal tak oficiálně, podle společenských pravidel. Choval se k nim jako k obyčejným ženám ze společnosti. Začaly se tedy mezi sebou usmívat, a přestože dychtivě poslouchaly, co Krišna říká, byly udivené. Potom je Krišna začal poučovat: “Moje milé přítelkyně, musíte vědět, že už je hluboká noc a les je velice nebezpečný. Všechna dravá zvířata džungle — tygři, medvědi, šakalové a vlci — jsou v tuto dobu na lovu. Vystavujete se tedy velkému nebezpečí. Teď tu nenajdete bezpečné místo. Zjistíte, že všude, kam půjdete, pátrají tato zvířata po kořisti. Proto si myslím, že velice riskujete, když jste sem přišly uprostřed noci. Prosím, vraťte se neprodleně zpátky.”

Кр̣ш̣н̣а видял, че те продължават да се усмихват, и казал: „Аз ценя много високо красотата на телата ви. Всички вие имате тънки талии и сте много хубави.“ Гопӣте били изключително красиви. Те са описани с думата сумадхяма̄. Сумадхяма̄, или тънкият стан, определя женската красота.

Když viděl, že se i nadále usmívají, řekl: “Velice se Mi líbí vaše postavy. Všechny máte pěkné štíhlé pasy.” Všechny gópí byly neobyčejně krásné. Jsou popsány slovem sumadhyamā, jež se používá pro ženy krásné svým útlým pasem.

Кр̣ш̣н̣а искал да изтъкне, че те не са достатъчно големи, за да се грижат сами за себе си. Те наистина имали нужда от покровителство. Не било много разумно от тяхна страна да дойдат посред нощ при Кр̣ш̣н̣а. Кр̣ш̣н̣а отбелязал също, че както Той, така и те са много млади: „Никак не е хубаво млади момчета и момичета да се срещат по тъмно.“ Гопӣте не изглеждали много щастливи да чуят този съвет. Затова Кр̣ш̣н̣а подхванал нещата по друг начин:

Krišna jim chtěl dát na srozuměnou, že nejsou ještě natolik staré, aby se o sebe mohly starat samy. Ve skutečnosti potřebovaly ochranu. Nebylo od nich moudré chodit uprostřed noci za Krišnou. Krišna rovněž naznačil, že je mladý a ony jsou mladé dívky. “Není správné, aby se mladé dívky a chlapci setkávali za hluboké noci.” Tato rada gópí moc nepotěšila, a proto Krišna začal vysvětlovat situaci z jiného hlediska.

„Скъпи мои приятелки, виждам, че сте напуснали домовете си без разрешението на настойниците си. Мисля, че вашите майки, бащи, големите ви братя и дори синовете ви, да не говорим за съпрузите ви, много се тревожат, че не знаят къде сте. Докато вие стоите тук, те може би ви търсят някъде другаде и сърцата им се свиват от тревога. Така че не се бавете. Моля ви да се върнете обратно и да ги успокоите.“

“Moje milé přítelkyně, je Mi jasné, že jste opustily domovy bez svolení svých opatrovníků; proto si myslím, že vás vaše matky, otcové, starší bratři, a dokonce i synové — ani nemluvě o vašich manželích — jistě úzkostlivě hledají. Dokud se budete zdržovat zde, budou vás všude hledat a jejich mysli budou velice neklidné. Proto prosím neotálejte, vraťte se domů a uklidněte je.”

Гопӣте започнали да стават разтревожени и леко ядосани от съвета, който Кр̣ш̣н̣а им давал, без да го молят. И те насочили вниманието си към красотата на гората. Тогава цялата гора била осветена от ясната лунна светлина; над разцъфтелите цветя подухвал лек безшумен ветрец, който полюшвал зелените листа на дърветата. Кр̣ш̣н̣а използвал, че те гледат гората, за да ги посъветва отново. Той казал: „Според мен вие сте дошли тази нощ, за да се полюбувате на красотата на гората. Вече сигурно сте удовлетворени. Връщайте се обратно по домовете си, без да отлагате повече. Вие всички сте много почтени жени. Вече видяхте колко са красиви горите на Вр̣нда̄вана – умолявам ви да се върнете у дома и да продължите вярно да служите на съпрузите си. Може би някои от вас вече имат бебета, макар че всички сте много млади. Вие сте оставили рожбите си сами и сега те плачат. О, бързо се връщайте вкъщи да ги накърмите. Разбирам, че изпитвате към мен много голяма обич и сте дошли тук, подтиквани от тази трансцендентална любов и от звуците на флейтата ми. Любовните ви чувства към мен са съвсем уместни, защото Аз съм Върховната Божествена Личност. Всички живи същества са неотделими части от мен и изпитват към мен естествена любов. Привързаността ви към мен заслужава похвала и Аз ви поздравявам за това. Но сега вече можете да се върнете вкъщи. Искам да ви обясня и нещо друго. Най-добрият религиозен принцип за една почтена жена е да служи безкористно на съпруга си. Една жена трябва не само да бъде честна и вярна на съпруга си. Тя е длъжна също и да се държи дружелюбно с приятелите му, да е смирена с родителите му и да е нежна с по-малките му братя. И преди всичко тя трябва да се грижи за децата си.“

Krišnovy rady gópí trochu zmátly a rozzlobily, a proto svou pozornost obrátily ke kráse lesa. Celý les byl v tu dobu osvětlený jasným měsíčním svitem, větřík se lehce proháněl mezi rozkvetlými květy a pohupoval zelenými lístky na stromech. Krišna využil příležitosti, že se rozhlížejí po lese, k tomu, aby jim udělil další rady. “Zdá se Mi, že jste si o této noci vyšly pokochat se krásou vrindávanského lesa,” řekl, “ale nyní již musíte být spokojené. Vraťte se tedy neprodleně domů. Vím, že jste všechny velmi ctnostné, takže teď, když jste si vychutnaly krásnou náladu vrindávanského lesa, prosím jděte zpátky domů a věnujte se věrné službě svým manželům. Mnohé z vás již jistě máte malé děti, i když jste tak mladé. Určitě jste je nechaly doma a ony teď pláčou. Okamžitě se prosím vraťte domů a nakojte je. Vím také, že Mě máte velmi rády a že vás sem přivedla tato transcendentální náklonnost, když jste slyšely Mou hru na flétnu. Vaše pocity lásky a náklonnosti ke Mně jsou namístě, protože jsem Nejvyšší Osobnost Božství. Všechny živé bytosti jsou Mé nedílné části, a proto ke Mně mají přirozený láskyplný vztah. Tato náklonnost ke Mně je velice vítaná a Já vám k ní blahopřeji. Nyní můžete jít zpátky do svých domovů. Ještě jednu věc vám musím vysvětlit: pro počestnou ženu je upřímná služba svému manželovi nejlepší náboženskou zásadou.

Nejenže by měla být věrná svému muži; také by měla být laskavá k jeho přátelům, poslouchat jeho otce a matku a chovat se srdečně k jeho mladším bratrům. A nejdůležitější princip je, že se žena musí starat o své děti.”

Така Кр̣ш̣н̣а обяснил какви са задълженията на жената. Той подчертал още колко важно е тя да служи на съпруга си: „Дори ако мъжът има лош нрав или не е много богат и преуспяващ, дори ако е стар или е осакатял след тежко заболяване, жената не трябва да го изоставя, независимо от положението му, ако наистина желае да се издигне до висшите планети, след като напусне тялото си. Освен това от гледна точка на обществото е непростимо жената да не е вярна на съпруга си и да си търси друг мъж. Подобни постъпки ще ѝ попречат да се издигне до райските планети и ще я доведат до падение. Една омъжена жена не трябва да си търси любовник, защото ведическите принципи на живот забраняват това. Ако смятате, че сте много силно привързани към мен и искате да общувате с мен, ще ви посъветвам да не се опитвате лично да се наслаждавате с мен. За вас ще е по-добре да се върнете вкъщи и просто да разговаряте за мен, да мислите за мен – така, като постоянно ме помните и повтаряте имената ми, със сигурност ще се издигнете до духовно равнище. Не е нужно да стоите близо до мен. Моля ви, вървете си.“

Takto Krišna vysvětlil povinnosti ženy. Také zdůraznil nutnost sloužit svému manželovi: “Chce-li se žena po opuštění těla dostat do vyšších planetárních soustav, nesmí se za žádných okolností rozvést se svým manželem, ani když nemá příliš dobrý charakter, není bohatý či požehnaný osudem, nebo je dokonce starý a tělesně postižený následkem neustálých nemocí. Kromě toho společnost odsuzuje, pokud je žena nevěrná a vyhledává jiné muže. Takový zvyk ji zbaví možnosti dosáhnout nebeských planet a jeho výsledky jsou velice degradující. Vdaná žena by si neměla hledat milence, neboť to védské zásady života nedovolují. Jestliže si myslíte, že beze Mě nemůžete být, doporučuji vám, abyste se nesnažily užívat si se Mnou v osobní přítomnosti. Bude pro vás lepší, když půjdete domů, budete o Mně jen rozmlouvat a myslet na Mě, a tímto neustálým vzpomínáním na Mě a zpíváním Mých jmen se bezpochyby povýšíte na duchovní úroveň. Není třeba, abyste stály blízko Mne. Vraťte se prosím domů.”

Наставленията, които Върховната Божествена Личност дава на гопӣте, съвсем не са подигравка. Всички честни жени трябва да ги приемат сериозно. Тук Върховната Божествена Личност обръща специално внимание на почтеността на жените. Затова всички разумни жени, които искат да се издигнат до по-висше равнище на живот, трябва да следват този принцип. Цялата любов на живите същества е насочена към Кр̣ш̣н̣а. Когато човек развие любовта си към Кр̣ш̣н̣а, той се издига трансцендентално над ведическите предписания. Гопӣте можели да направят това, защото виждали Кр̣ш̣н̣а лице в лице. Но за всички останали жени, които са обусловени, това е невъзможно. За съжаление, подражавайки на отношенията на Кр̣ш̣н̣а с гопӣте, понякога някой негодник се поставя на мястото на Кр̣ш̣н̣а (защото следва философията на единството – монизма) и безочливо използва ра̄са-лӣла̄, за да примамва лековерните жени и да ги заблуждава под маската на духовно самоосъзнаване. Като предупреждение, тук Бог Кр̣ш̣н̣а дава да се разбере, че това, което е възможно за гопӣте, не е възможно за обикновените жени. Една жена може да напредва и да се издига в Кр̣ш̣н̣а съзнание, но тя не трябва да се подлъгва по самозванците, които се обявяват за равни на Кр̣ш̣н̣а. Тя трябва да насочи преданите си дейности към възхвала на Кр̣ш̣н̣а и размишления за него, както се препоръчва тук. Не трябва да се следват личностите, познати като сахаджия̄, или псевдопредани, които приемат всичко твърде евтино.

Pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství dané gópím nebyly vůbec míněny sarkasticky. Všechny počestné ženy by tyto pokyny měly brát velice vážně. Nejvyšší Pán zvláště zdůrazňoval mravní čistotu žen. Každá žena, která má vážný zájem získat vyšší postavení v životě, proto musí tyto zásady následovat. Krišna je středem náklonnosti všech živých bytostí. Když někdo tuto náklonnost ke Krišnovi vyvine, překoná tím všechny védské příkazy. Toho mohly dosáhnout gópí, protože viděly Krišnu tváří v tvář. Nemůže toho dosáhnout žádná žena v podmíněném stavu. Někdy se bohužel stává, že nějaký darebák, následující filosofii monismu neboli jednoty, nezodpovědně využívá rāsa-līly k tomu, aby napodoboval Krišnovo chování s gópími, láká nevinné ženy a podvádí je ve jménu duchovní realizace. Jako varování zde Pán Krišna naznačil, že to, co bylo možné pro gópí, není možné pro obyčejné ženy. Každá žena sice může pokročilým vědomím Krišny zlepšit svoje postavení, ale neměla by se nechat zlákat nějakým šejdířem, který tvrdí, že je Krišna. Měla by se soustředit na oddanou službu zpíváním a meditováním o Krišnovi, jak se zde doporučuje. Nikdo by neměl následovat lidi zvané sahadžijové, to znamená takzvané oddané, kteří berou vše na lehkou váhu.

Когато Кр̣ш̣н̣а изрекъл на гопӣте тези обезсърчаващи думи, те много се натъжили, защото помислили, че желанието им да се наслаждават на танца ра̄са с Кр̣ш̣н̣а няма да се сбъдне. И били покрусени. В голямата си скръб те започнали да дишат тежко. Те вече не гледали Кр̣ш̣н̣а право в очите. Свели глави, втренчили поглед в земята и започнали да чертаят по нея кръгове с пръстите на краката си. От очите им капели едри сълзи, които размивали грима по лицата им. Сълзите им се смесвали с кун̇кумата, поръсена по гърдите им, и падали на земята. Те само мълчали, нищо не можели да кажат на Кр̣ш̣н̣а. Мълчанието им показвало колко болезнено са наранени сърцата им.

Gópí posmutněly, když k nim Krišna mluvil tímto odrazujícím způsobem, protože si myslely, že jejich touha tančit s Krišnou tanec rāsa zůstane nesplněná. To je naplnilo úzkostí a ve svém žalu začaly těžce dýchat. Místo aby se dívaly Krišnovi do obličeje, sklonily hlavy, dívaly se na zem a špičkou nohy malovaly na zemi různé klikaté čáry. Ronily velké slzy, které smývaly jejich líčidlo z tváří. Slzy se jim mísily s kunkumou na ňadrech a stékaly na zem. Nedokázaly Krišnovi nic říct, jen tiše stály. Svým mlčením dávaly najevo, jak hlubokou ránu mají v srdci.

Гопӣте не били обикновени жени. По своята същност те били на едно равнище с Кр̣ш̣н̣а. Те са негови вечни спътници. Както се потвърждава в Брахма сам̇хита̄, те са експанзии на неговата енергия на удоволствието и понеже са част от енергията му, не се различават от него. Въпреки че били много наскърбени от Кр̣ш̣н̣а, те не искали да му отвръщат с груби думи. Но искали да го упрекнат за жестоките му слова и затова започнали да му говорят с треперещи гласове. Те не искали да нагрубяват Кр̣ш̣н̣а, защото Той бил най-скъпото нещо за тях, смисълът на живота им. В сърцата им имало място само за Кр̣ш̣н̣а, те били напълно отдадени души. След като чули жестоките думи, те се опитали да отговорят, но щом отворили уста, от очите им рукнали сълзи като реки. Минало доста време, преди да успеят да проговорят.

Gópí nebyly obyčejné ženy. Svojí podstatou byly na stejné úrovni s Krišnou. Jsou Jeho věčnými společnicemi. Jak je potvrzeno v Brahma-saṁhitě, jsou expanzemi Krišnovy energie blaženosti a jako Jeho energie se od Něho neliší. I když je sklíčila Krišnova slova, nechtěly proti Němu použít příkrých slov. Přesto chtěly Krišnu pokárat za Jeho nevlídnou mluvu, a proto Ho rozechvělým hlasem oslovily. Nechtěly proti Němu použít příkrých slov, protože Ho milovaly z hloubi duše, z celého srdce. Gópí nosily ve svých srdcích pouze Krišnu. Byly plně odevzdanými dušemi. Pochopitelně se snažily odpovědět, když slyšely takovou nevlídnou řeč, ale místo slov se jim nahrnuly slzy do očí. Nakonec se jim podařilo promluvit.

Те казали: „Кр̣ш̣н̣а, Ти си много жесток! Не бива да говориш така. Ние сме напълно отдадени души. Умоляваме те да ни приемеш и да не изричаш такива жестоки думи. Разбира се, Ти си Върховната Божествена Личност и можеш да правиш всичко, каквото поискаш, но е недостойно за положението Ти да ни измъчваш така. Ние дойдохме при теб и изоставихме всичко само за да се подслоним в лотосовите Ти крака. Знаем, че си напълно независим и можеш да направиш всичко, което поискаш, но те молим да не ни отблъскваш. Ние сме Ти предани. Трябва да ни приемеш така, както Бог На̄ра̄ян̣а приема преданите си. Бог На̄ра̄ян̣а има много предани, които го обожават, за да получат освобождение, и Той им го дава. Как можеш да ни отхвърляш, когато нямаме никакво друго убежище, освен твоите лотосови крака?

“Krišno,” říkaly, “jsi velice krutý! Neměl bys tak mluvit. Jsme Tobě zcela odevzdané duše. Prosím, přijmi nás, a nemluv tak krutě. Samozřejmě, jsi Nejvyšší Osobnost Božství a můžeš jednat, jak se Ti zlíbí, ale nehodí se k Tvému postavení s nimi takto krutě zacházet. Opustily jsme všechno a přišly jsme za Tebou, jen abychom vyhledaly útočiště u Tvých lotosových nohou. Víme, že jsi naprosto nezávislý a můžeš dělat, co se Ti zachce, ale přesto Tě žádáme, abys nás neodmítal. Jsme Tvoje oddané. Měl bys nás přijmout tak, jak přijímá své oddané Pán Nárájan. Mnoho oddaných uctívá Pána Nárájana, aby získali osvobození, a On jim ho poskytne. Jak nás tedy můžeš odmítnout, když nemáme jiné útočiště než Tvé lotosové nohy?

О, скъпи Кр̣ш̣н̣а – продължили те, – Ти си върховният учител. Това е несъмнено. Ти учиш жените да са верни на съпрузите си и милостиви към децата си, да се грижат за семейството си и да се подчиняват на по-възрастните и това, разбира се, е точно според наставленията на ша̄стрите. Но ние знаем също така, че когато човек се остави под закрилата на лотосовите Ти крака, той съвършено изпълнява всички предписания на ша̄стрите. Нашите съпрузи, приятели, роднини и деца са ни много скъпи и обични само защото Ти присъстваш в тях като Свръхдуша във всички живи същества. Без твоето присъствие никой няма стойност. Тялото веднага умира, щом Ти го напуснеш. Според принципите на ша̄стрите мъртвото тяло трябва да се изхвърли в река или да се изгори. Затова в крайна сметка най-скъпият на всички си Ти. Когато насочим вярата и любовта си към твоята личност, няма да останем без съпруг, приятели, синове или дъщери. Ако някоя жена те приеме за върховен съпруг, тя никога няма да загуби съпруга си, както става на материалното равнище на живот. Ако те приемем за своя най-висш съпруг, никога няма да ни заплашва опасност от раздяла, развод или вдовство. Ти си вечният съпруг, вечният син, вечният приятел и вечният господар и този, който встъпи в някакви отношения с теб, ще бъде вечно щастлив. Тъй като Ти си най-добрият учител на всички религиозни правила, твоите лотосови крака са най-достойни за обожание. Затова в ша̄стрите се казва: а̄ча̄ря-упа̄сана̄ – най-важното правило е да се обожават твоите лотосови крака. Освен това в Бхагавад-гӣта̄ се казва, че Ти си единственият наслаждаващ се, единственият собственик и единственият приятел. И по тази причина ние изоставихме всички лъжеприятели, обществото и любовта и дойдохме при теб, за да ни се наслаждаваш Ти. О, нека вечно служим за твое наслаждение. Бъди наш собственик, защото това е естествено твое право. Бъди наш върховен приятел, защото това е естественото Ти положение. Позволи ни да те прегърнем като свой върховен възлюбен.“

Milý Krišno,” pokračovaly, “jsi nejvyšší učitel. O tom není pochyb. Tvoje pokyny ženám, aby byly věrné svým manželům a laskavé ke svým dětem, aby se staraly o domácnost a poslouchaly starší členy rodiny, jsou jistě v souladu se śāstrami. My však víme, že člověk může dokonale vyplnit všechny tyto pokyny śāster tím, že setrvá pod ochranou Tvých lotosových nohou. Své manžele, přátele, členy rodiny a děti máme rády jen kvůli Tvé přítomnosti, protože Ty jsi Nadduše všech živých bytostí. Bez Tvé přítomnosti je živá bytost bezcenná. Jakmile Ty opustíš tělo, okamžitě zemře a podle pokynů śāster musí být ihned vhozeno do řeky nebo spáleno. Proto jsi Ty v konečném smyslu nejmilovanější osobností na světě. Když vkládáme svou víru a lásku ve Tvoji osobnost, máme zaručené, že o manžela, přátele, syny nebo dcery nebudeme nikdy připraveny. Jestliže nějaká žena přijme Tebe jako nejvyššího manžela, nikdy svého muže neztratí, jak se stává těm, které žijí s tělesným pojetím. Jestliže přijímáme Tebe za konečného manžela, pak nehrozí, že bychom se musely odloučit, rozvést či ovdovět. Ty jsi věčný manžel, věčný syn, věčný přítel a věčný pán a ten, kdo s Tebou naváže vztah, je věčně šťastný. Jelikož jsi učitel všech náboženských zásad, Tvým lotosovým nohám má být věnováno první uctívání. V souladu s tím śāstry praví: ācārya-upāsanā — uctívání Tvých lotosových nohou je první zásadou. Kromě toho, jak je uvedeno v Bhagavad-gītě, jsi jediný poživatel, jediný vlastník a jediný přítel. Proto jsme opustily všechny takzvané přátele, společnost a lásku a přicházíme za Tebou, abychom poskytovaly požitek Tobě. Chceme být neustálým zdrojem Tvého potěšení. Považuj nás za svůj majetek, neboť to je Tvoje přirozené právo, a buď naším nejvyšším přítelem, kterým již stejně jsi. Nech nás tedy, abychom Tě objímaly jako nejvyššího milence.”

След това гопӣте казали на лотосоокия Кр̣ш̣н̣а: „Недей да възпираш дълго лелеяното ни желание да станеш наш съпруг. Всеки интелигентен човек, който се грижи за интереса си, отдава цялата си любовна енергия на теб. Само тези, които са заблудени от външната енергия и искат да се наслаждават на лъжливите си представи, се опитват да се наслаждават без теб. Всички съпрузи, приятели, синове, дъщери и родители са източник на материални страдания. Никой не може да бъде щастлив в материалния свят само защото има баща, майка, син, дъщеря и приятел. Макар че бащата и майката се грижат за децата си, много деца страдат от липса на храна и подслон. Има много добри лечители, но когато болният умре, никой не може да го съживи. Човек може да се защитава по много начини, но нищо не може да му помогне, ако е обречен; без твоето покровителство тези защитни средства водят само до продължителни страдания. Затова ние те умоляваме, о, скъпи Господарю на боговете, да не убиваш така дълго лелеяното ни желание да ни станеш съпруг.

Potom gópí řekly Krišnovi s lotosovýma očima: “Prosím, nerozmlouvej nám naši touhu mít Tě za manžela, kterou tak dlouho chováme v srdci. Každý inteligentní člověk, který si hledí svého zájmu, soustředí všechnu svou lásku na Tebe. Ti, kdo jsou svedeni vnější energií a chtějí se uspokojovat falešnými představami, se snaží užívat si odděleně od Tebe. Takzvaný manžel, přítel, syn, dcera, otec a matka jsou jen zdroje hmotných těžkostí. Nikdo v hmotném světě není šťastný díky tomu, že má takzvaného otce, matku, manžela, syna, dceru a přítele. Od rodičů se očekává, že ochrání své děti, ale přesto je mnoho dětí, které trpí nedostatkem jídla a jsou bez domova. Je mnoho výborných lékařů, ale když pacient zemře, žádný z nich ho nedokáže přivést k životu. Existuje mnoho způsobů ochrany, ale pokud je někdo odsouzen ke zkáze, žádné ochranné opatření mu nepomůže a bez Tvé ochrany se takzvané prostředky ochrany stanou pouhými zdroji neustálých potíží. Proto Tě prosíme, drahý Pane všech pánů, abys nemařil naši dávnou touhu: získat Tě za nejvyššího manžela.

Скъпи Кр̣ш̣н̣а, ние сме жени и сме напълно удовлетворени, когато се отдаваме на семейните си задължения, но Ти открадна сърцата ни. Не можем повече да ги отдаваме на грижите за семейството. Ти много пъти ни помоли да се върнем у дома и това е уместен съвет. Но за съжаление, ние не можем да го последваме, защото сме приковани тук. Нозете ни нямат сили да се отдръпнат дори на крачка от лотосовите Ти крака. Но даже и да изпълним молбата Ти и да се завърнем по домовете си, какво ще правим там? Загубили сме всякаква способност да действаме без теб. Вместо да отдадем сърцата си на семейните работи, както подобава на жени, сега изпитваме друг копнеж, който ни изгаря. Ние те молим, скъпи Кр̣ш̣н̣а, да угасиш този огън с красивата си усмивка и с трансценденталните звуци, които се изливат от устните Ти. Ако не се съгласиш да ни направиш това добро, съвсем ще изгорим в огъня на раздялата. В това състояние ще можем да мислим само за теб и за твоята красота и веднага ще напуснем телата си. Смятаме, че в следващия си живот вече ще можем да се подслоним в лотосовите Ти крака. Скъпи Кр̣ш̣н̣а, ако кажеш, че като се върнем вкъщи, нашите съпрузи ще задоволят страстните ни, пламенните ни желания, можем да отговорим само, че това вече не е възможно. Преди имахме щастието да ни се наслаждаваш в гората, Ти докосна гърдите ни, а ние приехме това като благослов, също като богините на щастието, с които се наслаждаваш във Ваикун̣т̣халоките. Откакто изпитахме това трансцендентално наслаждение, не искаме да задоволим страстта си с никой друг, освен с теб. Скъпи Кр̣ш̣н̣а, полубоговете се покланят в лотосовите крака на богинята на щастието, макар че тя вечно почива на гърдите Ти на планетите във Ваикун̣т̣ха. Тя е минала през много големи отречения и въздържания, за да може да се прислони в лотосовите Ти крака, които винаги са покрити с листа от туласӣ. Лотосовите Ти крака са истинското убежище за слугите Ти. Затова богинята на щастието коленичи, за да ги обожава, вместо да стои в прегръдките Ти. Ние сме се поставили в праха от лотосовите Ти крака. Не ни отхвърляй, защото сме всецяло отдадени души.

Milý Krišno, jako ženy jsme zajisté spokojené, když jsou naše srdce zaměstnaná rodinnými záležitostmi, ale Ty jsi již naše srdce ukradl. Již je nedokážeme vložit do rodinných starostí. Navíc jsme zde úplně zkameněly. Sice jsi nás několikrát žádal, abychom se vrátily domů, a to je velice dobrý pokyn, ale my nemáme v nohách sílu ani na jeden jediný krok od Tvých lotosových nohou. A pokud se na Tvou žádost dokonce i vrátíme domů, co tam budeme dělat? Ztratily jsme veškerou schopnost jednat bez Tebe. Místo abychom jako ženy věnovaly svá srdce starostem o rodinu, vyvinuly jsme chtíč jiného druhu, který v našich srdcích neustále hoří. Nyní Tě, milý Krišno, žádáme, abys tento oheň uhasil svým překrásným úsměvem a transcendentálními tóny plynoucími z Tvých rtů. Pokud nám nebudeš chtít prokázat tuto přízeň, určitě shoříme v ohni odloučení. Dojde-li k tomu, budeme jednoduše myslet na Tebe a Tvoje krásné rysy a okamžitě opustíme svoje těla. Myslíme, že tím si zajistíme místo u Tvých lotosových nohou v příštím životě. Milý Krišno, jestliže říkáš, že když půjdeme domů, tak naši manželé uspokojí chtivé plameny našich tužeb, na to můžeme jenom říci, že to již není možné. Jednou jsi nám umožnil, abychom Tě v lese těšily, a dotýkal ses našich ňader, což jsme přijaly jako požehnání, stejně jako bohyně štěstí, které Ti poskytují potěšení na Vaikunthalókách. Jelikož jsme okusily tento transcendentální požitek, již pro uspokojení našeho chtíče nechceme jít k nikomu jinému než k Tobě. Milý Krišno, lotosové nohy bohyně štěstí neustále uctívají polobozi. I když pořád spočívá na Tvé hrudi na vaikunthských planetách, podstoupila přísnou askezi, aby získala nějaké útočiště u Tvých lotosových nohou, vždy pokrytých lístky tulasí. Tvé lotosové nohy jsou jediným pravým útočištěm Tvých služebníků a bohyně štěstí, místo aby setrvávala na Tvé hrudi, sestupuje dolů a uctívá Tvoje lotosové nohy. Nyní jsme se umístily pod prach Tvých nohou. Prosím, neodmítej nás, protože jsme duše, které se Ti plně odevzdaly.

Скъпи Кр̣ш̣н̣а, Ти си наречен Хари. Ти отнасяш всички страдания на живите същества, особено на тези, които са напуснали домовете си, изоставили са семейните си привързаности и напълно са се посветили на теб. Ние напуснахме домовете си с надеждата, че ще посветим и отдадем живота си изцяло в твое служене. Молим те единствено да ни приемеш за слуги. Не искаме да ни приемаш за съпруги. Приеми ни просто като слугини. Ти си Върховната Божествена Личност и обичаш да се наслаждаваш на паракӣя-раса. Ти си прославен като трансценденталният похитител на жените, затова ние дойдохме да удовлетворим трансценденталните Ти желания. Ние търсим удоволствие и за себе си, защото в гърдите ни пламна силна страст само като зърнахме усмихнатото Ти лице. Ние дойдохме при теб, облечени с прекрасни дрехи и окичени с накити, но докато не ни прегърнеш, украшенията ни няма да бъдат съвършени. Ти си Върховната Личност – щом допълниш украсата ни като пуруша-бхӯшан̣а, бисера сред мъжете, желанията ни ще бъдат задоволени, а красотата ни ще стане съвършена.

Milý Krišno, jsi známý jako Hari. Ničíš všechny strasti živých bytostí; zvláště těch, které opustily domovy a rodinná pouta a hledí si jenom Tebe. Odešly jsme ze svých domovů s nadějí, že celé svoje životy plně odevzdáme a věnujeme službě Tobě. Pouze Tě prosíme, abychom Ti mohly sloužit. Nechceme Tě žádat, abys nás přijal za manželky. Přijmi nás jako své služebné. Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, rád si užíváš parakīya-rasy a jsi známý jako transcendentální lovec žen, a proto jsme přišly uspokojit Tvoje transcendentální touhy. Toužíme také po vlastním uspokojení, neboť při pouhém pohledu na Tvůj usměvavý obličej nás posedl chtíč. Přišly jsme za Tebou ozdobené různými šperky a pěkně oblečené, ale dokud nás neobejmeš, naše oděvy a krása zůstávají neúplné. Jsi Nejvyšší Osoba, a jestliže Ty jako puruṣa-bhūṣaṇa, klenot mezi muži, doplníš naši snahu pěkně se obléknout, pak budou všechny naše touhy i ozdoby na těle dokonalé.

Скъпи Кр̣ш̣н̣а, ние бяхме пленени просто като те видяхме с тилак и обици, просто като зърнахме красивото Ти лице, обгърнато от разпилените Ти коси, и прелестната Ти усмивка. Бяхме привлечени и от ръцете Ти, които винаги закрилят отдадените души. И макар че ни привличат гърдите Ти, които богинята на щастието непрекъснато прегръща, ние не искаме да заемаме мястото ѝ. Ще бъдем напълно удовлетворени, ако ни разрешиш да Ти бъдем слугини. Ако ни обвиниш, че насърчаваме разпуснатия живот, можем само да попитаме: „Има ли в трите свята жена, която да не е очарована от красотата Ти и от мелодичните песни, които свириш на трансценденталната си флейта?“ По отношение на теб между мъжете и жените в трите свята няма разлика, защото както мъжете, така и жените принадлежат на междинната енергия, пракр̣ти. Всъщност никой не е мъж, наслаждаващ се, всички са предназначени за твое наслаждение. Няма жена по трите свята, която да не се отклони от пътя на добродетелта, след като я привлечеш Ти, защото красотата Ти е толкова възвишена, че не само мъжете и жените, но всичко и всички – кравите, птиците, животните и дори дърветата, плодовете и цветята – са омаяни от теб. Какво остава за нас? Но съвсем сигурно е, че както Бог Виш̣н̣у постоянно защитава полубоговете от безмилостните нападения на демоните, така и Ти си дошъл във Вр̣нда̄вана, за да предпазваш жителите ѝ от всички видове страдания. О, скъпи приятелю на страдащите, бъди милостив и постави ръката си на пламналите ни гърди и на главите ни, защото ние Ти се отдадохме като вечни твои слуги. И ако мислиш, че лотосовите Ти длани ще се изпепелят, когато ги поставиш на горещата ни гръд, бъди сигурен, че те ще почувстват удоволствие, а не болка, както нежните и крехки лотоси се радват на палещите слънчеви лъчи.“

Milý Krišno, jsme okouzlené, když Tě vidíme s tilakem a náušnicemi a když vidíme Tvůj krásný obličej, jenž rámují Tvoje rozpuštěné vlasy a na němž září Tvůj neobyčejný úsměv. Nejen to — také nás přitahují Tvoje paže, které vždy dávají pocit jistoty odevzdaným duším. Přitahuje nás i Tvoje hruď, kterou stále objímá bohyně štěstí; ale nechceme zabrat její postavení. Spokojíme se jednoduše s tím, že budeme Tvými služebnými. Jestliže nás obviňuješ z prostituce, tak se můžeme jen zeptat: Kterou ženu v těchto třech světech by neokouzlila Tvoje krása a rytmické písně linoucí se z Tvé transcendentální flétny? Ve vztahu k Tobě není v těchto třech světech rozdílu mezi muži a ženami, neboť jak muži, tak ženy patří k Tvé okrajové energii neboli prakṛti. Nikdo ve skutečnosti není muž, který si užívá; údělem všech je dávat požitek Tobě. V těchto třech světech neexistuje žena, která by si dokázala zachovat cudnost, jakmile ji jednou začneš přitahovat, neboť Tvoje krása je tak vznešená, že nejen muži a ženy, ale i krávy, ptáci a ostatní zvířata, a dokonce i stromy, ovoce a květy—všichni a všechno — jsou uneseni. Co potom říci o nás? Je však jisté, že tak jako Pán Višnu vždy ochraňuje polobohy před útoky démonů, i Ty jsi sestoupil do Vrindávanu, abys chránil jeho obyvatele před všemožným utrpením. Ó drahý příteli soužených, polož laskavě ruku na naše planoucí ňadra a hlavy, protože jsme se Ti odevzdaly jako Tvoje věčné služebné. Pokud si však myslíš, že když položíš své lotosu podobné dlaně na naše planoucí ňadra, tak si je popálíš, můžeme Tě ujistit, že to vůbec nebude bolet a bude to Tvým dlaním naopak příjemné, stejně jako je křehkému a jemnému lotosovému květu příjemný prudký sluneční žár.”

Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, изслушал горещата молба на гопӣте, усмихнал се и станал много мил с тях – започнал да ги прегръща и да ги целува, както те искали, въпреки че Богът е себеудовлетворен. Когато усмихнатият Кр̣ш̣н̣а погледнал лицата на гопӣте, красотата им се увеличила стотици пъти. Докато се наслаждавал с тях, Той приличал на кръглата луна, заобиколена от милионите блестящи звезди. Така Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, украсен с гирлянд от цветя в най-различни багри и обграден от стотици гопӣ, тръгнал из гората на Вр̣нда̄вана и пеел ту сам, ту в хор с тях. Накрая те стигнали до хладния песъчлив бряг на Ямуна̄, в която растели лилии и лотоси. В тази трансцендентална обстановка Кр̣ш̣н̣а и гопӣте започнали да се наслаждават. Те се разхождали по брега и от време на време Кр̣ш̣н̣а обгръщал с ръце шията, гърдите или снагата на някоя гопӣ. Те се докосвали, шегували се и се споглеждали. Когато Кр̣ш̣н̣а докосвал телата на гопӣте, страстното им желание да го прегърнат се разгаряло още повече. Всички изпитвали блаженство от тези забавления. Гопӣте били благословени с цялата милост на Върховната Божествена Личност, защото в общуването им с него нямало и най-малка следа от материални плътски желания.

Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vyslechl naléhavou žádost gópí, usmál se, a přestože je spokojený sám v sobě, začal je objímat a líbat, jak si přály, jelikož je k nim velice laskavý. S úsměvem se jim díval do tváří, a jejich tváře tím stonásobně zkrásněly. Když se s nimi těšil v jejich středu, vypadal jako měsíc v úplňku obklopený milióny zářících hvězd. Nejvyšší Pán, doprovázený stovkami gópí a ozdobený květinovou girlandou mnoha barev, takto putoval vrindávanským lesem a někdy si zpíval sám pro sebe a někdy společně s gópími. Tak došli k chladivému písčitému břehu Jamuny, kde rostly lilie a lotosové květy. V této transcendentální atmosféře si gópí a Krišna působili vzájemné potěšení. Když se procházeli po břehu Jamuny, Krišna někdy položil ruku některé gópí na hlavu nebo ňadra, anebo ji objal kolem pasu. S požitkem se navzájem štípali, laškovali spolu a dívali se jeden na druhého. Když se Krišna dotýkal těl gópí, jejich chtivá touha Ho obejmout vzrůstala. Všem se tyto zábavy líbily. Tak byly gópí požehnány plnou milostí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, protože se těšily z Jeho společnosti bez jediné stopy světského sexu.

Но не след дълго гопӣте се възгордели, защото започнали да се мислят за най-щастливите жени във вселената поради това че са облагодетелствани с личното присъствие на Кр̣ш̣н̣а. Бог Кр̣ш̣н̣а, който се нарича още Кешава, веднага усетил гордостта им, родена от личния им контакт с него, и за да ги дари с безпричинната си милост и да обуздае фалшивата им гордост, мигновено изчезнал от погледите им. По този начин Той показал съвършената си непривързаност. Върховната Божествена Личност притежава изцяло шестте съвършенства и това е пример за отречението му. То е доказателство за абсолютната непривързаност на Кр̣ш̣н̣а. Той е вечно себеудовлетворен и не е зависим от нищо. Само на това равнище се проявяват трансценденталните забавления.

Gópí však zanedlouho zpyšněly. Jelikož je Krišna obdařil svou společností, považovaly se za nejpožehnanější ženy ve vesmíru. Pán Krišna, známý jako Kéšava, okamžitě poznal jejich domýšlivost vyvolanou tím, že měly to štěstí si s Ním osobně užívat, a aby jim prokázal svou bezpříčinnou milost a zchladil jejich nemístnou pýchu, zmizel. Tak projevil jednu ze svých vznešených vlastností — schopnost si odříkat. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vždy v plné míře vlastní šest vznešených atributů, a toto je příklad Jeho odříkání. Potvrzuje to, že Krišna vůbec na ničem nelpí. Je vždy soběstačný a na ničem nezávisí. To je úroveň, na které se odehrávají transcendentální zábavy.

Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху двадесет и девета глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Встъпление към танца ра̄са“.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 29. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Tanec rāsa — úvod”.