Глава 24
24. KAPITOLA
Обожаването на хълма Говардхана
Uctívání kopce Góvardhanu
Докато се занимавали с бра̄хман̣ите, които били прекалено погълнати от ведическите жертвоприношения, Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма видели, че и пастирите се подготвят за подобна церемония, за да умилостивят Индра, царя на райските планети, който отговаря за водните запаси. Както се казва в Чайтаня чарита̄мр̣та, преданите на Кр̣ш̣н̣а имат силната и твърда вяра, че ако са в Кр̣ш̣н̣а съзнание и просто отдават трансцендентално любовно служене на Кр̣ш̣н̣а, са свободни от всякакви други задължения. Един чист предан на Бог Кр̣ш̣н̣а не е длъжен да извършва никоя от обредните церемонии, предписани във Ведите, нито да обожава полубоговете. Трябва да се знае, че този, който е предан на Бог Кр̣ш̣н̣а, вече е извършил всички видове ведически обреди и е обожавал всички полубогове. Човек не развива Кр̣ш̣н̣а съзнание, ако просто извършва ведически церемонии или обожава полубоговете. Но този, който се е посветил изцяло на служенето на Бога, вече е изпълнил всички ведически предписания.
Zatímco se Krišna a Balaráma zabývali bráhmany, kteří byli příliš zabráni do provádění védských obětí, všimli si, že pastevci rovněž připravovali podobnou oběť, aby uspokojili Indru, krále nebes, který má na starosti dodávání vody. Jak uvádí Caitanya-caritāmṛta, oddaný Krišny má silné a pevné přesvědčení, že když se jednoduše s vědomím Krišny věnuje transcendentální láskyplné službě Krišnovi, je zbaven všech ostatních závazků. Čistý oddaný Pána Krišny nemusí provádět žádné rituální obřady, k nimž nabádají Védy, ani nemusí uctívat žádné polobohy. Tím, že je oddaným Pána Krišny, potvrzuje skutečnost, že již veškeré védské obřady vykonal a uctíval všechny polobohy. Pouhým prováděním védských rituálů či uctíváním polobohů člověk nevyvine oddanou službu Krišnovi, ale ten, kdo se plně věnuje službě Pánu, již vykonal všechny védské příkazy.
По време на пребиваването си във Вр̣нда̄вана Кр̣ш̣н̣а поискал окончателно да установи изключителната позиция на преданото служене, за да сложи край на тези дейности на своите предани. Понеже е всезнаещата Божествена Личност, Той разбрал, че пастирите подготвят жертвоприношение за Индра, но за да спази приличието, се обърнал много почтително и смирено към по-възрастните и към Маха̄ра̄джа Нанда.
Aby zabránil svým oddaným v provádění takových činností, chtěl Krišna během svého pobytu ve Vrindávanu pevně ustanovit výhradnou oddanou službu. Jelikož je vševědoucí Osobnost Božství, věděl, že pastevci připravují oběť Indrovi, ale podle pravidel etikety se s velkou úctou a pokorou začal dotazovat starších osob, jako byl Mahárádž Nanda.
Кр̣ш̣н̣а попитал баща си: „Татко, за какво жертвоприношение са тези приготовления? Какво ще последва от тази церемония, за кого е предназначена тя? Как се извършва? Бъди така добър да ми кажеш! Горя от желание да науча какъв е този обред. Моля те, обясни ми каква е целта на жертвоприношението.“ В отговор Нанда Маха̄ра̄джа мълчал, защото мислел, че малкото му момче няма да разбере сложната същност на една ягя. Обаче Кр̣ш̣н̣а настоявал: „Татко, святите и великодушни личности не пазят тайни. Те не смятат никого за свой приятел или враг и са открити пред всеки. Дори и тези, които не са така щедри, не трябва да имат тайни от роднините и приятелите си, а само от враговете. Ти не можеш да имаш тайни от мен. Всички хора извършват плодоносни дейности. Някои знаят какви са тези дейности, знаят и резултата, а някои ги вършат, без да знаят нито каква е целта, нито какъв ще бъде резултатът. Този, който действа с пълно съзнание, получава съвършен резултат, а този, който действа сляпо, няма да получи толкова добър резултат. Затова те моля да ми кажеш каква е целта на жертвоприношението, за което се приготвяте. В съответствие ли е то с ведическите предписания? Или е някакъв народен празник? Бъди така добър да ми обясниш всичко.“
Krišna se zeptal svého otce: “Můj milý tatínku, co je to za přípravy na velkou oběť? Komu je určena a co je jejím výsledkem? Jak se vykonává? Povíš Mi to, prosím? Moc rád bych znal tento postup, tak Mi prosím řekni, co je účelem takové oběti.” Jeho otec, Nanda Mahárádž, na Krišnův dotaz neodpovídal, protože si myslel, že by jeho malý chlapec složitá pravidla provádění yajñi stejně nepochopil. Krišna však naléhal: “Můj milý otče, velkomyslní a svatí lidé nemají tajnosti. Nikoho nepovažují za přítele, nepřítele nebo osobu s neutrálním vztahem, protože jsou vždy otevření vůči všem. A dokonce i ti, kdo nejsou velkomyslní, by neměli dělat tajnosti před členy své rodiny a přáteli, i když mohou uchovávat tajemství před nepřátelsky smýšlejícími osobami. Přede Mnou bys tedy neměl nic tajit. Všichni lidé se věnují plodonosným činnostem. Někteří vědí, co je to za činnosti, a znají jejich výsledek, zatímco jiní je konají, aniž by znali jejich smysl či cíl. Ten, kdo jedná s úplným poznáním, získá úplný výsledek; ten, kdo jedná bez poznání, takový dokonalý výsledek získat nemůže. Proto Mi prosím sděl smysl oběti, kterou hodláte vykonat. Je podle pokynů Véd? Nebo je to jen lidová oslava? Vysvětli Mi prosím podrobnosti týkající se této oběti.”
Маха̄ра̄джа Нанда изслушал въпросите на Кр̣ш̣н̣а и отговорил: „Скъпо момче, този обред е до известна степен традиционен. Тъй като валежите зависят от милостта на цар Индра, а облаците са негови представители и тъй като водата е толкова важна за нашия живот, трябва по някакъв начин да покажем благодарността си към Маха̄ра̄джа Индра, който управлява дъжда. Затова се приготвяме да почетем цар Индра, задето милостиво изпраща облаците да излеят достатъчно дъжд, за да бъдат спорни земеделските дейности. Водата е много важна. Без дъжд няма да можем да отглеждаме животни, нито да произвеждаме зърно. Няма да можем да живеем, ако няма дъжд. Той е необходим за успеха на религиозните обреди, за икономическото развитие и в крайна сметка за освобождението. Затова не можем да пренебрегнем тази традиционна церемония. Ако от похот, алчност или страх някой направи това, няма да е добре за него.“
Po vyslechnutí Krišnovy žádosti Mahárádž Nanda odpověděl: “Můj milý chlapče, tento obřad je víceméně tradiční. Musíme se nějak zavděčit vládci deště, Mahárádžovi Indrovi, protože déšť přichází jeho milostí. Mraky jsou jeho představiteli a voda je velmi důležitá pro naše živobytí. Chystáme se tedy uspokojit krále Indru za to, že nám laskavě poslal mraky a dostatek deště, který je nutný pro naše úspěšné hospodaření. Voda je velice důležitá; bez dešťů nemůžeme farmařit a pěstovat obilí, a bez obilí nemůžeme žít. Déšť je tedy nezbytný pro zajištění úspěšných náboženských obřadů, ekonomického rozvoje a nakonec osvobození. Proto bychom neměli tradici konání tohoto obřadu přerušovat; přestane-li ho člověk kvůli chtíči, chamtivosti nebo strachu vykonávat, jeho budoucnost nevypadá příliš dobře.”
Щом чул тези думи, Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, заговорил в присъствието на баща си и на всички пастири по начин, който много разгневил райския цар Индра. Кр̣ш̣н̣а им предложил да се откажат от жертвоприношението. Две били причините за това, че не одобрявал жертвоприношението за удовлетворяването на Индра. Първо, както се казва в Бхагавад-гӣта̄, не е нужно да се обожават полубоговете, които могат да ни помогнат да напреднем само в материално отношение. Всичко, което човек получава от тях, е временно, а от тленни придобивки се интересуват само неинтелигентните. Второ, всички временни придобивки от почитането на полубоговете се получават всъщност с разрешението на Върховната Божествена Личност. Това ясно е казано в Бхагавад-гӣта̄: маяива вихита̄н хи та̄н. Всички блага, които би трябвало да се получат от полубоговете, всъщност се дават от Върховната Божествена Личност. Без разрешението на Върховната Божествена Личност никой не може да дари другите с никакви благодеяния. Но понякога под влияние на материалната природа полубоговете се възгордяват. Те си въобразяват, че са център на всичко и се опитват да забравят върховенството на Върховната Божествена Личност. В Шрӣмад Бха̄гаватам ясно се казва, че в случая Кр̣ш̣н̣а искал да ядоса цар Индра. Кр̣ш̣н̣а дошъл най-вече за да унищожи демоните и да защити преданите. Цар Индра бил предан, а не демон, но Кр̣ш̣н̣а поискал да му даде урок за това, че е толкова високомерен. И най-напред се опитал да го разгневи, като прекъснал приготовленията за Индра-пӯджа̄ във Вр̣нда̄вана.
Když to Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, uslyšel, promluvil v přítomnosti svého otce a všech starších pastevců z Vrindávanu tak, aby nebeského krále, Indru, rozzlobil. Navrhl, aby oběť nekonali. K tomu, aby je odradil od oběti pro potěšení Indry, měl dva důvody. Za prvé není třeba uctívat polobohy pro dosažení hmotného prospěchu, což je potvrzeno v Bhagavad-gītě; všechny výsledky pocházející z uctívání polobohů jsou dočasné, a pouze méně inteligentní lidé se zajímají o pomíjivé výsledky. Za druhé jsou i všechny pomíjivé výsledky získané uctíváním polobohů ve skutečnosti udíleny se svolením Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě je jasně řečeno: mayaiva vihitān hi tān. Jakýkoliv zisk, který člověk údajně obdrží od polobohů, pochází ve skutečnosti od Nejvyššího Pána. Bez Jeho souhlasu nemůže nikdo prokázat dobrodiní někomu jinému. Polobozi však občas pod vlivem hmotné přírody zpyšní; považují se za nejdůležitější na světě a zapomínají na svrchovanost Osobnosti Božství. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu jasně stojí, že v tomto případě chtěl Krišna krále Indru rozhněvat. Krišna sestoupil hlavně proto, aby hubil démony a chránil oddané. Král Indra byl zajisté oddaný, nikoliv démon, ale byl nafoukaný, a Krišna mu proto chtěl dát ponaučení. Nejprve Indru rozzlobil tím, že zastavil Indra-púdžu, kterou připravovali vrindávanští pastevci.
С такива намерения Кр̣ш̣н̣а заговорил, като че ли е атеист и привърженик на философията карма-мӣма̄м̇са̄. Последователите на тази философия не приемат върховната власт на Божествената Личност. Те твърдят, че ако някой работи добре, резултатът от това със сигурност ще дойде. Според тях дори и да съществува Бог, който дава на човека плодовете от труда му, не е необходимо този Бог да бъде обожаван, защото Той не може да даде нищо, ако човек не работи. Те казват, че вместо да почитат полубоговете или Бога, хората трябва да гледат собствените си задължения и тогава плодовете неминуемо ще дойдат. Бог Кр̣ш̣н̣а заговорил на баща си в духа на принципите на тази философия. Той казал: „Скъпи татко, не мисля, че е необходимо да почитате някой полубог, за да имате успех в земеделието. Всяко живо същество получава раждане според миналата си карма и напуска този живот, като приема последиците от сегашната си карма. Всички се раждат в съответни животински видове в зависимост от миналите си дейности и получават следващото си раждане в зависимост от дейностите си в този живот. Различните степени на материално щастие и нещастие, улеснения и затруднения в живота са следствия от различните дейности в минали животи или в този живот.“
S takovýmto záměrem začal Krišna mluvit, jako kdyby byl ateista a podporoval filosofii karma-mīmāṁsā. Stoupenci této filosofie neuznávají svrchovanou autoritu Osobnosti Božství. Předkládají argument, že když člověk jedná dobře, výsledek se musí dostavit. Zastávají názor, že i tehdy, pokud existuje Bůh, který dává člověku výsledky jeho plodonosného jednání, není třeba Ho uctívat, protože pokud člověk nejedná, Bůh mu stejně žádný dobrý výsledek nemůže udělit. Říkají, že místo uctívání nějakého poloboha nebo Boha by lidé měli svědomitě vykonávat své povinnosti, a dobrý výsledek se určitě dostaví. Pán Krišna začal mluvit ke svému otci podle těchto zásad filosofie karma-mīmāṁsā. “Můj milý otče,” řekl, “myslím, že nemusíš uctívat žádného poloboha, aby tvoje zemědělství prospívalo. Každá živá bytost se rodí podle své minulé karmy, a když tento život opouští, jednoduše přijímá výsledek své současné karmy. Každý se rodí v různých životních druzích podle svých minulých činností a příští tělo získá podle svých činností v tomto životě. Různé stupně hmotného štěstí a neštěstí, výhody a nevýhody v životě jsou různými výsledky různých činností buď z minulého, nebo ze současného života.”
Маха̄ра̄джа Нанда и другите възрастни пастири възразили, че само с материалните си дейности, ако не удовлетворява управляващото божество, човек не може да постигне нищо. И това е самата истина. Например понякога става така, че въпреки отличната медицинска помощ и грижите на първокласен лекар болният умира. Първокласното лечение и усилията на опитен лекар сами по себе си не са причина за излекуването на болния: трябва да се намеси Върховната Божествена Личност. По същия начин не грижите на бащата и майката са причина за здравословното състояние на детето. Въпреки всички родителски грижи понякога детето се разболява и умира. Следователно материалните причини не са достатъчни, за да има резултат. Трябва да е налице разрешението на Върховната Божествена Личност. Затова Нанда Маха̄ра̄джа твърдял, че за да дадат земеделските дейности добри плодове, пастирите трябва да удовлетворят Индра, божеството, което отговаря за дъждовните запаси. Бог Кр̣ш̣н̣а отхвърлил този довод и казал, че полубоговете дават резултати само на тези, които са изпълнили предписаните си задължения. Те не могат да дадат никакви придобивки на човек, който не е изпълнил предписания си дълг. Следователно полубоговете са зависими от изпълнението на задълженията и не могат да възнаграждават по своя воля.
Mahárádž Nanda a další staršinové namítli, že dokud člověk neuspokojí vládnoucí božstvo, nemůže získat dobré výsledky pouhými hmotnými činnostmi. To je pravda. Někdy se například stává, že i když nemocný člověk dostává prvotřídní lékařskou pomoc a léčí ho prvotřídní lékař, přesto zemře. Z toho vyplývá, že prvotřídní léčba a snahy prvotřídního lékaře samy o sobě nezaručí úspěšné vyléčení pacienta; musí také zasáhnout Nejvyšší Osobnost Božství. Podobně samotná péče rodičů nezajistí dětem pohodlí. Někdy se stává, že přes veškerou rodičovskou péči se dětem daří špatně nebo předčasně zemřou. Hmotné příčiny tedy ještě nejsou zárukou výsledků. Je zapotřebí souhlasu Nejvyšší Osobnosti Božství. Nanda Mahárádž proto obhajoval stanovisko, že pro dobré výsledky v zemědělství musejí uspokojit Indru, který řídí dodávky deště. Pán Krišna tento argument zamítl prohlášením, že polobozi dávají výsledky jenom těm, kdo vykonávají své předepsané povinnosti. Polobozi nemohou dát dobrý výsledek někomu, kdo nevykonal své předepsané povinnosti; jsou tedy závislí na plnění povinností a nejsou v udílení dobrých výsledků absolutní. Proč by se tedy o ně měl člověk starat?
Бог Кр̣ш̣н̣а казал: „Татко, не е нужно да обожавате полубога Индра. Всеки трябва да получи плодовете от труда си. Виждаме, че човек работи според естествените си склонности. И в зависимост от това всички живи същества, било то хора или полубогове, получават съответните плодове. Единствено чрез различните видове работа живите същества стигат до висши или низши тела, създават си врагове и приятели или имат безпристрастни спътници. Човек трябва да гледа задълженията си според естествените си дадености и да не отвлича вниманието си с обожаване на разни полубогове. Те ще бъдат удовлетворени от правилното изпълнение на задълженията, излишно е да бъдат обожавани отделно. По-добре да изпълняваме много старателно предписания си дълг. Без това човек не може да е щастлив. Този, който не изпълнява добре дълга си, е сравняван с невярна жена. Предписаният дълг на бра̄хман̣ите е да изучават Ведите. Истинският дълг на кш̣атриите е да защитават жителите. Присъщият дълг на вайшите е да се занимават със земеделие, търговия и да покровителстват кравите. А присъщият дълг на шӯдрите е да служат на по-висшите касти: бра̄хман̣и, кш̣атрии и вайши. Ние принадлежим към групата на вайшите и присъщият ни дълг е да обработваме земята и да търгуваме със земеделски произведения, да се грижим за кравите и да вършим сделки.“
“Můj milý otče,” řekl Pán Krišna, “není třeba uctívat poloboha Indru. Každý musí získat výsledek svého vlastního konání. Můžeme vidět, že každý jedná podle svých přirozených sklonů; a podle nich obdrží všechny živé bytosti — ať už lidé, či polobozi — výsledky, které jim náleží. Všechny živé bytosti získávají vyšší nebo nižší těla a vytvářejí si nepřátele, přátele nebo neutrální vztahy jenom díky svým různým druhům jednání. Člověk by měl pečlivě vykonávat povinnosti odpovídající jeho přirozeným sklonům a nerozptylovat se uctíváním různých polobohů. Polobohy uspokojí řádné plnění všech povinností, takže není třeba je uctívat. Vykonávejme raději své předepsané povinnosti správně. Nikdo ve skutečnosti nemůže být šťastný, aniž by řádně plnil svou předepsanou povinnost. Ten, kdo neplní své předepsané povinnosti tak, jak má, je přirovnán k necudné ženě. Předepsanou povinností bráhmanů je studium Véd; řádnou povinností královského řádu, kšatrijů, je ochrana občanů; řádnou povinností společenství vaišjů je zemědělství, obchod a ochrana krav a předepsanou povinností šúdrů je služba vyšším třídám, to znamená bráhmanům, kšatrijům a vaišjům. My náležíme do společenství vaišjů a naší řádnou povinností je farmařit, obchodovat se zemědělskými produkty, ochraňovat krávy nebo se věnovat bankovnictví.”
Кр̣ш̣н̣а се причислявал към общността на вайшите, защото Нанда Маха̄ра̄джа отглеждал много крави, за които се грижел и Кр̣ш̣н̣а. Той изброил четирите дейности на вайшите: земеделие, търговия, отглеждане на крави и сделки с пари. Макар че вайшите могат да се заемат с кое да е от тези неща, във Вр̣нда̄вана хората се занимавали главно с отглеждане на крави.
Krišna se hlásil ke společnosti vaišjů, protože Nanda Mahárádž ochraňoval mnoho krav a Krišna se o ně staral. Vyjmenoval čtyři druhy zaměstnání, kterým se vaišjové mohou věnovat: zemědělství, výměnný obchod, ochrana krav a bankovnictví. I když vaišjové mohou přijmout kterékoliv z těchto zaměstnání, muži ve Vrindávanu se zabývali především ochranou krav.
Кр̣ш̣н̣а продължил да обяснява на баща си: „Това космическо проявление се движи под въздействието на трите проявни форми на материалната природа – добро, страст и невежество. Те причиняват съзиданието, поддържането и унищожението. Действията на проявлението страст са причина за появата на облаците, така че дъждът се дължи на проявлението на страстта. А след валежите живите същества получават плодовете – спорна земеделска работа. Какво общо има Индра с това? Дори и да не го удовлетвориш, какво може да направи той? Ние не получаваме нищо специално от Индра. А когато идва, той излива вода и върху океана, който изобщо няма нужда от вода. Той лее водата и над океаните, и над сушата – това не зависи от нашата почит към него. А пък ние нямаме нужда да ходим в друг град, село или в чужда страна. В градовете има великолепни сгради, но ние сме доволни от живота в горите на Вр̣нда̄вана. Ние сме свързани най-силно с хълма Говардхана, с горите на Вр̣нда̄вана и с нищо друго. Затова те моля, скъпи татко, нека започнем жертвоприношение за удовлетворяване на нашите бра̄хман̣и и на хълма Говардхана и да нямаме нищо общо с Индра.“
Krišna dále vysvětlil svému otci: “Tento vesmírný projev se hýbe pod vlivem tří kvalit hmotné přírody: dobra, vášně a nevědomosti. Tyto tři kvality jsou příčinou stvoření, udržování a zničení. Mrak je vytvořen působením kvality vášně, takže příčinou srážek je kvalita vášně. A po dešti získají živé bytosti výsledek—úspěch v zemědělství. Co s tím tedy má Indra společného? A co zmůže, i když ho nepotěšíte? Žádný zvláštní prospěch z něho nemáme. I když připustíme, že Indra existuje, vždyť leje vodu i na oceán, kde není žádné zapotřebí. Posílá vodu na oceán či na zem — bez ohledu na to, jak ho uctíváme. Co se nás týče, my nemusíme chodit do jiného města či vesnice nebo do cizí země. Ve městech stojí paláce, ale my se spokojíme se životem v tomto vrindávanském lese. K čemu máme zvláštní vztah, je kopec Góvardhan a vrindávanský les, nic jiného. Proto tě žádám, Můj milý otče, abyste započali oběť, která uspokojí místní bráhmany a kopec Góvardhan. Nestarejme se o Indru.”
Нанда Маха̄ра̄джа изслушал думите на Кр̣ш̣н̣а и отговорил: „Мило мое момче, щом ме молиш, ще наредя да се извърши отделно свещенослужение за местните бра̄хман̣и и за хълма Говардхана. Сега обаче нека направим Индра-ягя.“
Když Nanda Mahárádž vyslechl tato Krišnova slova, odpověděl: “Můj milý chlapče, jelikož mě o to žádáš, zařídím samostatnou oběť pro místní bráhmany a kopec Góvardhan. Ale teď už mě nech vykonat tuto oběť, Indra-jagju.”
Но Кр̣ш̣н̣а отвърнал: „Татко, недей да отлагаш. Обредът за Говардхана и за бра̄хман̣ите, който предлагаш, ще отнеме много време. По-добре вземи предметите, приготвени за Индра-ягя, и ги използвай, за да удовлетвориш Говардхана и бра̄хман̣ите.“
Krišna však namítl: “Můj milý otče, nic neodkládej. Oběť pro Góvardhan a místní bráhmany, kterou plánuješ, zabere mnoho času. Raději vezmi vše, co jsi připravil pro Indra-jagju, a hned toho využij pro uspokojení kopce Góvardhanu a místních bráhmanů.”
Накрая Маха̄ра̄джа Нанда отстъпил. Пастирите попитали Кр̣ш̣н̣а как иска да се извърши тази ягя и Той им дал следните наставления: „Пригответе различни прекрасни ястия от зърното и пречистеното масло, донесени за другата ягя. Направете ориз, да̄л, след това халва, пакора̄, пури и всякакви млечни сладкиши – сладък ориз, рабрӣ, сладки топчета, сандеша, расагулла̄ и лад̣д̣у, поканете учените бра̄хман̣и, които могат да пеят ведически химни и да принасят жертви в огъня. На тях трябва да им се даде като милостиня от всички видове зърно. След това украсете кравите и ги нахранете добре. А после раздайте на бра̄хман̣ите пари. Низшите животни, да кажем кучетата, и низшите хора като чан̣д̣а̄лите или хората от петото подразделение на обществото, които не бива да бъдат докосвани, могат да получат изобилен праса̄дам. Щом дадете на кравите хубава трева, веднага можете да започнете жертвоприношението Говардхана-пӯджа̄. То много ще ме удовлетвори.“
Mahárádž Nanda nakonec svolil. Pastevci se pak dotázali Krišny, jakým způsobem chce, aby byla yajña provedena, a Krišna jim dal následující návod: “Z obilí a ghí nashromážděného k oběti připravte rozmanitá chutná jídla. Uvařte rýži, dál, halvu, pakory, purí a různé druhy mléčných jídel, jako sladkou rýži, rabrí, sladké kuličky, sandéš, rasagully a laddu, a pozvěte učené bráhmany, kteří dovedou recitovat védské hymny a obětovat do ohně. Těmto bráhmanům byste měli darovat různé obilniny. Potom ozdobte všechny krávy a dobře je nakrmte. Pak darujte bráhmanům peníze. Co se týče nižších zvířat, jako jsou psi, a lidí na nižších úrovních, jako jsou čandálové, neboli členů páté třídy lidské společnosti, kteří jsou považováni za nedotknutelné — i těm se může dát přepychové prasádam. Poté, co krávy dostanou dobrou trávu, může oběť nazvaná Góvardhan-púdžá okamžitě začít. Tato oběť Mě velice potěší.”
С тези думи Бог Кр̣ш̣н̣а всъщност описва цялото стопанство на вайшите. Във всички човешки общества, а и в животинското царство – при кравите, кучетата, козите и т.н. – всеки има определено място. Всички трябва да работят задружно за общото благо на цялото общество, което включва не само одушевените същества, но и неодушевените предмети – хълмовете, земята… Съсловието на вайшите отговаря за икономическото благосъстояние на обществото, като произвежда зърно, покровителства кравите, превозва храната там, където е нужно, и се занимава със сделки и парични средства.
V tomto výroku Pán Krišna prakticky popsal celou ekonomii společenství vaišjů. Ve všech vrstvách lidské společnosti — mezi bráhmany, kšatriji, vaišji, šúdry, čandály a tak dále — i v říši zvířat — mezi krávami, psy, kozami a podobně—hraje každý svoji roli. Všichni musí spolupracovat pro konečné dobro celé společnosti, ke které patří nejen živé objekty, ale i neživé, jako jsou hory a země. Společenství vaišjů pak nese zodpovědnost za ekonomický růst společnosti prostřednictvím pěstování obilí, ochraňování krav, přepravy jídla tam, kde je ho třeba, a bankovnictví či peněžnictví.
От тези думи научаваме още, че да се покровителстват кравите, е много по-важно, отколкото да се отглеждат котки и кучета, макар че в наши дни те са станали толкова важни. Друго, което се загатва тук, е че чан̣д̣а̄лите, т.е. недокосваемите, също не трябва да бъдат пренебрегвани от висшите касти. Всеки си има място, но някои носят пряка отговорност за напредъка на човешкото общество, а други са отговорни само косвено. Когато има Кр̣ш̣н̣а съзнание обаче, се полагат грижи за благото на всички.
Z tohoto výroku se také můžeme poučit, že kočky a psi, kteří se nyní stali tak důležitými, by sice neměli být zanedbáváni, ale jejich ochrana ve skutečnosti není tak důležitá jako ochrana krav. Další pokyn, který zde nepřímo dostáváme, je, že čandálové neboli nedotknutelní také nemají být vyššími třídami přehlíženi, ale mají dostávat nezbytnou ochranu. Každý je svým způsobem důležitý, ale někteří jsou přímo zodpovědní za pokrok lidské společnosti a jiní pouze nepřímo. Je-li však ve společnosti rozšířené vědomí Krišny, pak je postaráno o blaho všech.
В движението за Кр̣ш̣н̣а съзнание се извършва церемонията Говардхана-пӯджа̄. Бог Чайтаня ни е препоръчал щом обожаваме Кр̣ш̣н̣а, да обожаваме и земята на Кр̣ш̣н̣а, Вр̣нда̄вана, и хълма Говардхана. В съгласие с тези думи Бог Кр̣ш̣н̣а казва, че Говардхана-пӯджа̄ не се отличава от обожанието на него самия. От този ден досега Говардхана-пӯджа̄ продължава да се извършва. Тя се нарича Аннакӯт̣а. На този празник в храмовете на Вр̣нда̄вана и извън пределите на Вр̣нда̄вана се приготвят грамадни количества храна, която щедро се раздава на цялото население. Понякога храната се хвърля в тълпата и хората се забавляват да я събират от земята. Праса̄дам, който е предложен на Кр̣ш̣н̣а, никога не се замърсява, дори ако бъде хвърлен на земята. Затова хората го събират и го ядат с голямо удоволствие.
Hnutí pro vědomí Krišny také pořádá oběť zvanou Góvardhan-púdžá. Pán Čaitanja hlásal, že stejně jako je Krišna hodný uctívání, má být uctívána i Jeho země — Vrindávan a kopec Góvardhan. Toto prohlášení potvrdil Pán Krišna tím, že řekl, že Góvardhan-púdžá je stejně dobrá jako uctívání Jeho samotného. Od onoho dne se Góvardhan-púdžá koná dodnes a je známá jako Annakúta. Ve všech chrámech ve Vrindávanu i mimo něj se lidem rozdává velké množství jídla, které se při této slavnosti připravuje. Někdy je jídlo vhozeno do davu mezi lidi, kteří je s radostí sbírají ze země. Z toho můžeme pochopit, že prasádam, které bylo obětované Krišnovi, se nikdy neznečistí, ani když spadne na zem. Proto ho lidé sbírají a jedí s velkým uspokojením.
Върховната Божествена Личност, Кр̣ш̣н̣а, посъветвал пастирите да спрат Индра-ягя и да започнат Говардхана-пӯджа̄, за да накаже Индра, който се възгордял, че е върховен господар на райските планети. Честните и простодушни пастири, водени от Нанда Маха̄ра̄джа, приели предложението на Кр̣ш̣н̣а и изпълнили всичко съвсем точно, както Кр̣ш̣н̣а ги посъветвал. Те обожавали Говардхана и обикаляли хълма. (Оттогава насам всяка година на Говардхана-пӯджа̄ хората във Вр̣нда̄вана се обличат празнично и се събират край Говардхана, за да го обожават и да го обикалят заедно с кравите си.) Следвайки наставленията на Бога, Нанда Маха̄ра̄джа и пастирите повикали учените бра̄хман̣и и започнали да обожават хълма Говардхана, като пеели ведически химни и предлагали праса̄дам. Жителите на Вр̣нда̄вана се събрали, украсили кравите и им дали трева. Те извели кравите напред и започнали да обикалят хълма. Гопӣте също се облекли празнично, седнали в колите, теглени от бикове, и започнали да възпяват славните забавления на Кр̣ш̣н̣а. Събраните бра̄хман̣и, които били свещенослужители на Говардхана-пӯджа̄, благословили пастирите и съпругите им, гопӣте.
Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, tedy poradil pastevcům, aby zastavili Indra-jagju a zahájili Góvardhan-púdžu, za tím účelem, aby potrestal Indru, který byl velice pyšný na to, že je svrchovaným vládcem nebeských planet. Upřímní a prostí pastevci, vedení Nandou Mahárádžem, přijali Krišnův návrh a do detailu vykonali vše, co jim poradil. Provedli uctívání Góvardhanu a potom horu obřadně obešli. (Po vzoru první Góvardhan-púdži se i nyní lidé ve Vrindávanu slavnostně obléknou a shromáždí se u kopce Góvardhanu, aby ho uctili, a obcházejí ho kolem dokola se svými kravami.) Podle pokynů Pána Krišny sezval Nanda Mahárádž a pastevci učené bráhmany a začali uctívat kopec Góvardhan recitací védských hymnů a obětováním prasádam. Obyvatelé Vrindávanu se sešli, ozdobili své krávy a dali jim trávu. Potom obcházeli kopec Góvardhan a hnali krávy před sebou. Gópí se také velice pěkně oblékly, usedly na vozy tažené voly a opěvovaly slávu Krišnových zábav. Bráhmanové, kteří přišli plnit úlohu kněží při Góvardhan-púdže, dali pastevcům a jejich ženám, gópím, svá požehnání.
Когато всичко било готово, Кр̣ш̣н̣а приел огромна трансцендентална форма и за да убеди преданите, че между него и Говардхана няма разлика, обявил на жителите на Вр̣нда̄вана, че Той самият е хълмът Говардхана. След това Кр̣ш̣н̣а изял всичката предложена храна. И до днес се почита единството на Кр̣ш̣н̣а и хълма Говардхана. Великите предани вземат камъни от хълма и ги обожават така, както в храмовете се обожава мӯрти на Кр̣ш̣н̣а. Преданите събират камъчета от Говардхана и ги обожават в домовете си, защото това обожание не се различава от обожанието на мӯртите. Формата на Кр̣ш̣н̣а, която ядяла предложените ястия, съществувала отделно, а самият Кр̣ш̣н̣а заедно с другите жители на Вр̣нда̄вана отдавал почитания на това мӯрти и на хълма Говардхана. Кр̣ш̣н̣а отдавал почитания на собствената си форма и на хълма Говардхана. Той обявил: „Вижте само грамадната форма, която е приел Говардхана. Тя ни оказва благоволението си и приема всички приношения. Този, който пренебрегва обожанието на Говардхана, лично ръководено от мен, няма да е щастлив. По хълма Говардхана има много змии и всички, които пренебрегват предписания си дълг да извършват Говардхана-пӯджа̄, ще умрат от ухапванията им. Всички хора във Вр̣нда̄вана в околностите на Говардхана трябва да обожават хълма така, както Аз препоръчвам, за да осигурят добро бъдеще на кравите и на себе си.“
Když obřad skončil, Krišna přijal velkou transcendentální podobu a oznámil vrindávanským obyvatelům, že On sám je Góvardhan, aby přesvědčil oddané, že kopec Góvardhan a osobnost Krišny jsou totožní. Pak začal jíst veškeré obětované jídlo. Krišnova totožnost s kopcem Góvardhanem je dodnes ctěná a velcí oddaní sbírají kameny z kopce Góvardhanu a uctívají je stejně, jako se uctívají Božstva Krišny v chrámech. Stoupenci hnutí pro vědomí Krišny si tedy mohou brát malé kamínky nebo oblázky z kopce Góvardhanu a doma je uctívat, protože toto uctívání je stejně dobré jako uctívání Božstev. Krišnova podoba, která začala pojídat obětiny, měla svou samostatnou existenci, a Krišna sám se společně s ostatními obyvateli Vrindávanu klaněl tomuto Božstvu i kopci Góvardhanu. Když skládal poklony velké podobě Krišny a kopci Góvardhanu, prohlásil: “Jen se podívejte, jak kopec Góvardhan přijal tuto velkou podobu a jak nám požehnal tím, že přijímá všechny obětiny!” Dále Krišna řekl na onom setkání: “Ten, kdo nebude věnovat pozornost uctívání Góvardhanu, jak ho Já osobně provádím, nebude nikdy šťastný. Na kopci Góvardhanu žije mnoho hadů, a ti uštknou a usmrtí lidi, kteří zanedbají předepsanou povinnost konat Góvardhan-púdžu. Všichni lidé z Vrindávanu žijící blízko hory ji musí uctívat podle Mých pokynů, aby krávám i sobě zajistili štěstí.”
Всички жители на Вр̣нда̄вана следвали наставленията на Кр̣ш̣н̣а, сина на Васудева, и извършили жертвоприношението Говардхана-пӯджа̄, а след това се завърнали по домовете си.
Všichni obyvatelé Vrindávanu uposlechli Krišnu, syna Vasudévy, provedli Góvardhan-púdžu a pak se vrátili do svých domovů.
Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху двадесет и четвърта глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Обожаването на хълма Говардхана“.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 24. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Uctívání kopce Góvardhanu”.