Skip to main content

VERSO 9

Sloka 9

Texto

Verš

maitreya uvāca
seyaṁ bhagavato māyā
yan nayena virudhyate
īśvarasya vimuktasya
kārpaṇyam uta bandhanam
maitreya uvāca
seyaṁ bhagavato māyā
yan nayena virudhyate
īśvarasya vimuktasya
kārpaṇyam uta bandhanam

Sinônimos

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Maitreya disse; iyam — tal afirmação; bhagavataḥ — da Personalidade de Deus; māyā — ilusão; yat — aquilo que; nayena — pela lógica; virudhyate — torna-se contraditório; īśvarasya — da Suprema Personalidade de Deus; vimuktasya — do eternamente liberado; kārpaṇyam — insuficiência; uta — como também, para não falar de; bandhanam — cativeiro.

maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; iyam — takové prohlášení; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; māyā — iluze; yat — to, co; nayena — logicky; virudhyate — je sporné; īśvarasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; vimuktasya — věčně osvobozeného; kārpaṇyam — nedostatek; uta — jako také, co říci o; bandhanam — spoutanost.

Tradução

Překlad

Śrī Maitreya disse: Determinadas almas condicionadas propõem a teoria de que ο Brahman Supremo, ou a Personalidade de Deus, é dominado pela ilusão, ou māyā, e, ao mesmo tempo, afirmam que Ele não é condicionado. Isso contradiz toda a lógica.

Śrī Maitreya řekl: Jisté podmíněné duše předkládají teorii, že Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství, je překonán iluzí, māyou, a zároveň tvrdí, že je nepodmíněný. To odporuje veškeré logice.

Comentário

Význam

Às vezes, parece que a Suprema Personalidade de Deus, que é cem por cento espiritual, não pode ser a causa da potência ilusória que cobre ο conhecimento da alma individual. Mas, na realidade, não há dúvida de que a energia externa ilusória também é parte integrante do Senhor Supremo. Quando Vyāsadeva compreendeu a Suprema Personalidade de Deus, ele viu ο Senhor juntamente com Sua potência externa, que cobre ο conhecimento puro das entidades vivas individuais. A razão pela qual a energia externa atua dessa maneira pode ser considerada como se segue, como analisam grandes comentadores, tais como Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura e Śrīla Jīva Gosvāmī. Embora a energia material ilusória seja distinta da energia espiritual, ela é uma das muitas energias do Senhor, e, por conseguinte, os modos materiais da natureza (ο modo da bondade etc.) são certamente qualidades do Senhor. A energia e a Personalidade de Deus energética não sãο diferentes, e, embora tal energia seja igual ao Senhor, Ele nunca é dominado por ela. Apesar de as entidades vivas serem partes integrantes do Senhor, são dominadas pela energia material. Ο inconcebível yogam aiśvaram do Senhor, como se menciona na Bhagavad-gītā (9.5), é entendido de forma equivocada pelos filósofos semelhantes a rãs. A fim de apoiar uma teoria de que Nārāyaṇa (ο próprio Senhor) torna-Se um daridra-nārāyaṇa, um homem pobre, eles propõem que a energia material supera ο Senhor Supremo. Śrīla Jīva Gosvāmī e Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, entretanto, apresentam um ótimo exemplo para explicar isso. Eles dizem que embora ο Sol seja todo luz, as nuvens, a escuridão e a neve são partes integrantes do Sol. Sem ο Sol, não é possível que ο céu seja carregado de nuvens ou escuridão, nem é possível nevar na terra. Apesar de a vida ser sustentada pelo Sol, a mesma vida também é perturbada pela escuridão e pela neve produzidas pelo Sol. Também é um fato, todavia, que ο próprio Sol nunca é dominado pela escuridão, nuvens ou neve; ο Sol está muito além de tais distúrbios. Somente aqueles que têm um fundo insuficiente de conhecimento dizem que ο Sol é encoberto por uma nuvem ou pela escuridão. Analogamente, ο Brahman Supremo, ou ο Parabrahman, a Personalidade de Deus, nunca é afetado pela influência da energia material, embora esta seja uma de Suas energias (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate).

Někdy se zdá, že Nejvyšší Osobnost Božství, Pán, který je stoprocentně duchovní, nemůže být zdrojem iluzorní energie, zakrývající poznání individuální duše. Ve skutečnosti však není pochyb o tom, že iluzorní, vnější energie je rovněž nedílnou částí Nejvyššího Pána. Když Vyāsadeva realizoval Nejvyšší Osobnost Božství, viděl Pána společně s Jeho vnější energií, která zakrývá čisté poznání individuálních živých bytostí. Podle úsudku velkých komentátorů, jako je Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura a Śrīla Jīva Gosvāmī, může mít toto jednání vnější energie následující příčiny. I když se hmotná, iluzorní energie liší od duchovní energie, je jednou z mnoha energií Pána, a hmotné kvality přírody (kvalita dobra atd.) tedy nepochybně pocházejí z Pána. Energie a energetický zdroj, Osobnost Božství, se od sebe neliší, ale i když je tato energie s Pánem totožná, nemůže Ho nikdy překonat. Živé bytosti jsou také nedílnými částmi Pána, ale je hmotná energie může přemoci. Žabí filozofové nechápou nepředstavitelnou yogam aiśvaram Pána, o které hovoří Bhagavad-gītā (9.5). Mají teorii, že se Nārāyaṇa (Samotný Pán) stává daridra-nārāyaṇem, chudým člověkem, a na její podporu prohlašují, že hmotná energie překonává Nejvyššího Pána. Śrīla Jīva Gosvāmī a Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ovšem uvádějí velice pěkný příklad na vysvětlení: I když je slunce plné světla, patří k němu i mraky, tma a sněžení. Bez slunce by se nebe nemohlo zatáhnout mraky nebo temnotou a na zem by nemohl padat sníh. I když slunce udržuje život, vytváří také tmu a sněžení, které život znepříjemňují. Je však také pravda, že slunce samotné je velmi vzdálené tmě, mrakům i sněžení a není jimi nikdy ovlivněno. Pouze lidé s nedostatečným poznáním říkají, že slunce je zakryté mraky či temnotou. Stejně tak Nejvyšší Brahman neboli Parabrahman, Osobnost Božství, není nikdy poznamenán vlivem hmotné energie, která je jednou z Jeho energií (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate).

Não há motivo para se afirmar que ο Brahman Supremo é dominado pela energia ilusória. As nuvens, a escuridão e a neve só podem cobrir uma porção muito insignificante dos raios do Sol. Analogamente, os modos da natureza material podem reagir sobre as entidades vivas semelhantes a raios. É por infortúnio da entidade viva, o que certamente tem sua razão de ser, que a influência da energia material atua sobre sua consciência pura e bem-aventurança eterna. Essa cobertura da consciência pura e bem-aventurança eterna se deve a avidyā-karmā-saṁjñā, a energia que atua sobre as entidades vivas infinitesimais que abusam de sua independência diminuta. De acordo com ο Viṣṇu Purāṇa, a Bhagavad-gītā e todos os outros textos védicos, as entidades vivas são geradas da energia taṭasthā do Senhor e, deste modo, são sempre a energia do Senhor, e não ο energético. As entidades vivas são como os raios do Sol. Embora, como se explicou anteriormente, não haja diferença qualitativa entra ο Sol e seus raios, às vezes os raios do Sol são dominados por outra energia do Sol, a saber, pelas nuvens ou pela neve. Analogamente, embora as entidades vivas sejam qualitativamente iguais à energia superior do Senhor, elas têm a tendência de ser dominadas pela energia material inferior. Nos hinos védicos, afirma-se que as entidades vivas são como as centelhas de um fogo. As centelhas do fogo também são fogo, mas a potência inflamável das centelhas é diferente da do fogo original. Quando as centelhas se afastam do contato com o fogo original, elas ficam sob a influência de uma atmosfera não inflamável; deste modo, retêm a potência para se unir novamente ao fogo como centelhas, mas não como o fogo original. As centelhas podem ficar permanentemente dentro do fogo original como suas partes integrantes, mas, no momento em que se separam do fogo original, seus infortúnios e sofrimentos começam. A conclusão clara é que ο Senhor Supremo, que é ο fogo original, nunca é dominado, mas as centelhas infinitesimais do fogo podem ser dominadas pelo efeito ilusório de māyā. Dizer que ο Senhor Supremo é dominado por Sua própria energia material é um argumento muito ridículo. Ο Senhor é ο mestre da energia material, mas as entidades vivas estão no estado condicionado, controladas pela energia material. Essa é a versão da Bhagavad-gītā. Os filósofos semelhantes a rãs que apresentam o argumento de que ο Senhor Supremo é dominado pelo modo material da bondade são eles mesmos iludidos pela mesma energia material, embora se julguem almas liberadas. Eles sustentam seus argumentos com um falso e laborioso malabarismo de palavras, que é uma dádiva da mesma energia ilusória do Senhor. Mas os pobres filósofos semelhantes a rãs, devido a um falso sentido de conhecimento, não podem entender a situação.

Tvrzení, že Nejvyšší Brahman je přemožen iluzorní energií, nemá žádné opodstatnění. Mraky, tma a sněžení mohou zakrýt pouze velice nepatrnou část slunečních paprsků. Podobně mohou kvality hmotné přírody ovlivňovat paprskům podobné živé bytosti. Je neštěstím živé bytosti, že její čisté vědomí a věčnou blaženost ovlivňuje hmotná energie, ale jistě to má svůj důvod. Zakrytí čistého vědomí a věčné blaženosti způsobuje avidyā- karmā-saṁjñā, energie působící na nekonečně malé živé bytosti, které zneužívají své nepatrné nezávislosti. Podle Viṣṇu Purāṇy, Bhagavad-gīty a dalších védských písem pocházejí živé bytosti z Pánovy energie taṭasthā, a proto jsou vždy energií Pána, a nikdy ne energetickým zdrojem. Živé bytosti jsou jako sluneční paprsky. I když — jak bylo vysvětleno dříve—mezi sluncem a jeho paprsky není žádný kvalitativní rozdíl, sluneční paprsky někdy podlehnou jiné energii slunce, totiž mrakům nebo sněžení. Podobně je tomu s živými bytostmi: i když kvalitativně patří k vyšší energii Pána, mají sklon podlehnout nižší, hmotné energii. Ve védských hymnech je řečeno, že se živé bytosti podobají ohnivým jiskrám. Ohnivé jiskry jsou také oheň, ale jejich schopnost pálit se liší od schopnosti původního ohně. Když jiskry vylétají mimo dosah původního ohně, dostávají se pod vliv neohnivého prostředí, kde jim zůstává ohnivá síla jisker, ale nikoliv původního ohně. Mohou zůstat věčně v původním ohni jako jeho nedílné části, ale v okamžiku, kdy se od něho oddělí, začíná jejich neštěstí a utrpení. Jasný závěr je, že Nejvyšší Pán, který je jako původní oheň, není nikdy překonán, ale nekonečně malé ohnivé jiskry mohou podlehnout iluzorním účinkům māyi. Argument, že Nejvyšší Pán může být překonán Svojí vlastní hmotnou energií, je naprosto směšný. Pán je vládcem hmotné energie, ale živé bytosti jsou v podmíněném stavu pod její vládou. To je výklad Bhagavad-gīty. Žabí filozofové, kteří namítají, že Nejvyšší Pán je překonán hmotnou kvalitou dobra, jsou sami touto hmotnou energií zmateni, i když se považují za osvobozené duše. Podporují své argumenty umělými a namáhavými slovními konstrukcemi, které jsou darem téže iluzorní energie Pána. Ubozí žabí filozofové s klamným pocitem poznání však nemohou tuto situaci pochopit.

No sexto canto, nono capítulo, trigésimo quarto verso, do Śrīmad-Bhāgavatam, declara-se:

Šestý zpěv, devátá kapitola, 34. verš Śrīmad-Bhāgavatamu říká:

duravabodha iva tavāyaṁ vihāra-yogo yad aśaraṇo ’śarīra idam anavekṣitāsmat-samavāya ātmanaivāvikriyamāṇena saguṇam aguṇaḥ sṛjasi pāsi harasi.
duravabodha iva tavāyaṁ vihāra-yogo yad aśaraṇo 'śarīra idam anavekṣitāsmat-samavāya ātmanaivāvikriyamāṇena saguṇam aguṇaḥ sṛjasi pāsi harasi.

Assim, os semideuses oraram ao Senhor Supremo, dizendo que, embora Suas atividades sejam muito difíceis de serem compreendidas, elas podem, não obstante, ser entendidas até certo ponto por aqueles que sinceramente se ocupam no transcendental serviço amoroso ao Senhor. Os semideuses admitiram que, embora ο Senhor esteja à parte da influência material ou da criação material, Ele cria, mantém e aniquila toda a manifestação cósmica através da atuação dos semideuses.

Polobozi se modlili k Nejvyššímu Pánu, že i když je Jeho činnostem velice těžké porozumět, je to do určité míry možné pro ty, kdo se upřímně věnují Jeho transcendentální láskyplné službě. Uznali, že Pán je mimo dosah hmotných vlivů a hmotného stvoření, ale přesto tvoří, udržuje a ničí celý vesmírný projev a k tomu používá polobohy jako Své nástroje.