CHAPTER TWO

KAPITOLA DRUHÁ

The Activities of Mahārāja Āgnīdhra

Činnosti Mahārāje Āgnīdhry

In this chapter, the character of Mahārāja Āgnīdhra is described. When Mahārāja Priyavrata went off for spiritual realization, his son Āgnīdhra became the ruler of Jambūdvīpa, in accordance with Mahārāja Priyavrata’s instructions, and maintained its residents with the same affection a father feels for his sons. Once Mahārāja Āgnīdhra desired to have a son, and therefore he entered a cave of Mandara Mountain to practice austerity. Understanding his desire, Lord Brahmā sent a celestial girl named Pūrvacitti to Āgnīdhra’s hermitage. After dressing herself very attractively, she presented herself before him with various feminine movements, and Āgnīdhra was naturally attracted to her. The girl’s actions, expressions, smile, sweet words and moving eyes were fascinating to him. Āgnīdhra was expert in flattery. Thus he attracted the celestial girl, who was pleased to accept him as her husband because of his mellifluous words. She enjoyed royal happiness with Āgnīdhra for many years before returning to her abode in the heavenly planets. In her womb Āgnīdhra begot nine sons — Nābhi, Kiṁpuruṣa, Harivarṣa, Ilāvṛta, Ramyaka, Hiraṇmaya, Kuru, Bhadrāśva and Ketumāla. He gave them nine islands with names corresponding to theirs. Āgnīdhra, however, his senses unsatisfied, was always thinking of his celestial wife, and therefore in his next life he was born in her celestial planet. After the death of Āgnīdhra, his nine sons married nine daughters of Meru named Merudevī, Pratirūpā, Ugradaṁṣṭrī, Latā, Ramyā, Śyāmā, Nārī, Bhadrā and Devavīti.

Tato kapitola popisuje charakter Mahārāje Āgnīdhry. Když se Mahārāja Priyavrata odebral věnovat duchovní realizaci, jeho syn Āgnīdhra se v souladu s jeho pokyny stal vládcem Jambūdvīpu a staral se o jeho obyvatele se stejnou náklonností, jakou cítí otec ke svým synům. Jednou Mahārāja Āgnīdhra zatoužil mít syna, a proto se vydal do jeskyně hory Mandara podstoupit askezi. Pán Brahmā znal jeho touhu a poslal do jeho poustevny nebeskou dívku jménem Pūrvacitti. Poté, co se velice přitažlivě oblékla, předvedla se Āgnīdhrovi různými ženskými gesty a začala ho přirozeně přitahovat. Její dívčí pohyby, výrazy tváře, úsměvy, sladká slova a neklidné oči ho fascinovaly. Āgnīdhra uměl dobře lichotit, a tak upoutal pozornost nebeské dívky, která když slyšela jeho medová slova, přijala ho s radostí za manžela. Po mnoho let si s Āgnīdhrou užívala královského štěstí a potom se vrátila do svého sídla na nebeských planetách. Āgnīdhra v jejím lůně počal devět synů, kteří se jmenovali Nābhi, Kiṁpuruṣa, Harivarṣa, Ilāvṛta, Ramyaka, Hiraṇmaya, Kuru, Bhadrāśva a Ketumāla, a obdaroval je devíti ostrovy se stejnými jmény. Jelikož však jeho smysly zůstaly neuspokojené, neustále myslel na svou nebeskou manželku, a v příštím životě se proto narodil na její nebeské planetě. Po Āgnīdhrově smrti se jeho devět synů oženilo s devíti dcerami Merua — Merudevī, Pratirūpou, Ugradaṁṣṭrī, Latou, Ramyou, Śyāmou, Nārī, Bhadrou a Devavīti.

Text 1:: Śrī Śukadeva Gosvāmī continued: After his father, Mahārāja Priyavrata, departed to follow the path of spiritual life by undergoing austerities, King Āgnīdhra completely obeyed his order. Strictly observing the principles of religion, he gave full protection to the inhabitants of Jambūdvīpa as if they were his own begotten sons.

Sloka 1:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co se Mahārāja Priyavrata vydal cestou duchovního života a podrobil se askezi, král Āgnīdhra se zcela podřídil příkazu svého otce. Striktně dodržoval náboženské zásady a dokonale chránil obyvatele Jambūdvīpu, jako kdyby byli jeho vlastními syny.

Text 2:: Desiring to get a perfect son and become an inhabitant of Pitṛloka, Mahārāja Āgnīdhra once worshiped Lord Brahmā, the master of those in charge of material creation. He went to a valley of Mandara Hill, where the damsels of the heavenly planets come down to stroll. There he collected garden flowers and other necessary paraphernalia and then engaged in severe austerities and worship.

Sloka 2:: Mahārāja Āgnīdhra jednou uctíval Pána Brahmu — vládce těch, kdo mají na starosti hmotné stvoření — s touhou získat dokonalého syna a stát se obyvatelem Pitṛloky. Odebral se do údolí hory Mandara, kam chodí na procházky dívky z nebeských planet. Tam připravil květiny a další potřebné příslušenství a poté se podrobil tvrdé askezi a věnoval se uctívání.

Text 3:: Understanding King Āgnīdhra’s desire, the first and most powerful created being of this universe, Lord Brahmā, selected the best of the dancing girls in his assembly, whose name was Pūrvacitti, and sent her to the King.

Sloka 3:: Pán Brahmā, první a nejmocnější stvořená bytost tohoto vesmíru, znal touhu krále Āgnīdhry. Vybral tu nejlepší z tanečnic ve svém shromáždění, která se jmenovala Pūrvacitti, a poslal ji za králem.

Text 4:: The Apsarā sent by Lord Brahmā began strolling in a beautiful park near the place where the King was meditating and worshiping. The park was beautiful because of its dense green foliage and golden creepers. There were pairs of varied birds such as peacocks, and in a lake there were ducks and swans, all vibrating very sweet sounds. Thus the park was magnificently beautiful because of the foliage, the clear water, the lotus flowers and the sweet singing of various kinds of birds.

Sloka 4:: Apsarā, kterou poslal Pán Brahmā, se začala procházet v nádherném parku nedaleko místa, kde král meditoval a věnoval se uctívání. Park byl krásný díky svému hustému zelenému listoví a zlatým popínavým rostlinám. Byly tam páry rozmanitých ptáků, jako jsou pávi, a v jezeře plavaly kachny a labutě. Všichni ptáci vydávali velmi sladké zvuky. Park tedy díky listí stromů, čisté vodě, lotosům a sladkému zpěvu mnoha různých druhů ptáků vypadal úchvatně.

Text 5:: As Pūrvacitti passed by on the road in a very beautiful style and mood of her own, the pleasing ornaments on her ankles tinkled with her every step. Although Prince Āgnīdhra was controlling his senses, practicing yoga with half-open eyes, he could see her with his lotuslike eyes, and when he heard the sweet tinkling of her bangles, he opened his eyes slightly more and could see that she was just nearby.

Sloka 5:: Jak Pūrvacitti kráčela po cestě svým nádherným, osobitým způsobem, její pěkné ozdoby na kotnících při každém kroku cinkaly. Princ Āgnīdhra praktikoval yogu — měl přivřené oči a ovládal smysly — ale přesto ji svýma lotosovýma očima spatřil. Když uslyšel sladké cinkání nákotníčků, pootevřel oči o něco více a viděl, že dívka je v jeho bezprostřední blízkosti.

Text 6:: Like a honeybee, the Apsarā smelled the beautiful and attractive flowers. She could attract the minds and vision of both humans and demigods by her playful movements, her shyness and humility, her glances, the very pleasing sounds that poured from her mouth as she spoke, and the motion of her limbs. By all these qualities, she opened for Cupid, who bears an arrow of flowers, a path of aural reception into the minds of men. When she spoke, nectar seemed to flow from her mouth. As she breathed, the bees, mad for the taste of her breath, tried to hover about her beautiful lotuslike eyes. Disturbed by the bees, she tried to move hastily, but as she raised her feet to walk quickly, her hair, the belt on her hips, and her breasts, which were like water jugs, also moved in a way that made her extremely beautiful and attractive. Indeed, she seemed to be making a path for the entrance of Cupid, who is most powerful. Therefore the prince, completely subdued by seeing her, spoke to her as follows.

Sloka 6:: Apsarā si přičichávala ke krásným a přitažlivým květinám, čímž připomínala včelu. Svými hravými pohyby, stydlivostí a pokorou, svými pohledy, velice příjemnými zvuky, které se jí linuly z úst, když mluvila, a pohyby svých údů byla schopna přitáhnout mysl a pohledy lidí i polobohů. Všemi těmito vlastnostmi připravovala cestu Amorovi, jenž nosí květinovový šíp, aby mohl sluchem pronikat do myslí lidí. Když mluvila, zdálo se, že jí z úst plyne nektar. Jak dýchala, včely šílené touhou po vůni jejího dechu poletovaly v blízkosti jejích nadherných lotosových očí. Zneklidnily ji, a proto se pokusila o prudký pohyb, ale jakmile zdvihla nohu k rychlému kroku, její vlasy, pás přes její boky a její prsa, jež připomínala džbány na vodu, se také pohnuly způsobem, který jí nesmírně dodal na kráse a přitažlivosti. Opravdu vypadala, jako kdyby připravovala cestu pro vstup mocného Amora. Princ, jehož si pohled na ni zcela podmanil, ji proto oslovil.

Text 7:: The Prince mistakenly addressed the Apsarā: O best of saintly persons, who are you? Why are you on this hill, and what do you want to do? Are you one of the illusory potencies of the Supreme Personality of Godhead? You seem to be carrying two bows without strings. What is the reason you carry these bows? Is it for some purpose of your own or for the sake of a friend? Perhaps you carry them to kill the mad animals in this forest.

Sloka 7:: Princ mylně oslovil Apsaru: Kdo jsi, ó nejlepší ze světců? Proč jsi na této hoře a co chceš učinit? Jsi jednou z iluzorních energií Nejvyšší Osobnosti Božství? Vypadá to, jako kdybys nesl dva luky bez tětiv. Z jakého důvodu je neseš? Sleduješ tím nějaký vlastní cíl nebo to děláš pro nějakého přítele? Možná s nimi chceš zabíjet poblouzněná zvířata v tomto lese.

Text 8:: Then Āgnīdhra observed the glancing eyes of Pūrvacitti and said: My dear friend, you have two very powerful arrows, namely your glancing eyes. Those arrows have feathers like the petals of a lotus flower. Although they have no shafts, they are very beautiful, and they have very sharp, piercing points. They appear very peaceful, and thus it seems that they will not be shot at anyone. You must be loitering in this forest to shoot those arrows at someone, but I cannot understand whom. My intelligence is dull, and I cannot combat you. Indeed, no one can equal you in prowess, and therefore I pray that your prowess will be for my good fortune.

Sloka 8:: Poté si Āgnīdhra všiml dvou pronikavých očí Pūrvacitti a řekl: Můj milý příteli, máš dva velmi mocné šípy, jimiž jsou tvé pronikavé oči. Opeření těchto šípů připomíná okvětní lístky lotosu. I když nemají tyčky, jsou překrásné a mají velmi ostré hroty. Vypadají mírumilovně, a proto se zdá, že nebudou na nikoho vystřeleny. Jistě se po tomto lese touláš, abys je na někoho vystřelil, ale nechápu na koho. Má inteligence je tupá a nemohu s tebou bojovat. V udatnosti se ti nikdo nevyrovná, a proto se modlím, aby mi přinesla štěstí.

Text 9:: Seeing the bumblebees following Pūrvacitti, Mahārāja Āgnīdhra said: My dear Lord, the bumblebees surrounding your body are like disciples surrounding your worshipable self. They are incessantly chanting the mantras of the Sāma Veda and the Upaniṣads, thus offering prayers to you. Just as great sages resort to the branches of Vedic literatures, the bumblebees are enjoying the showers of flowers falling from your hair.

Sloka 9:: Když Mahārāja Āgnīdhra viděl čmeláky, kteří Pūrvacitti následovali, pravil: Můj milý pane, čmeláci kroužící kolem tvého těla jsou jako žáci kolem tvé ctihodnosti. Neustále recitují mantry ze Sāma Vedy a Upaniṣad, a tak se k tobě modlí. Užívají si deště květů, který padá z tvých vlasů, stejně jako se velcí mudrci uchylují k různým odvětvím védské literatury.

Text 10:: O brāhmaṇa, I can simply hear the tinkling of your ankle bells. Within those bells, tittiri birds seem to be chirping among themselves. Although I do not see their forms, I can hear how they are chirping. When I look at your beautiful circular hips, I see they are the lovely color of kadamba flowers, and your waist is encircled by a belt of burning cinders. Indeed, you seem to have forgotten to dress yourself.

Sloka 10:: Ó brāhmaṇo, slyším jen cinkání zvonků na tvých kotnících. Zdá se, že v nich cvrlikají ptáci tittiri. Nevidím sice jejich podoby, ale slyším jejich štěbetání. Když se dívám na tvé krásné oblé boky, vidím, že mají rozkošnou barvu květů kadamba, a že tvůj pas obepíná opasek ze žhavých uhlíků. Opravdu — zdá se, že ses zapomněl obléci.

Text 11:: Āgnīdhra then praised Pūrvacitti’s raised breasts. He said: My dear brāhmaṇa your waist is very thin, yet with great difficulty you are carefully carrying two horns, to which my eyes have become attracted. What is filling those two beautiful horns? You seem to have spread fragrant red powder upon them, powder that is like the rising morning sun. O most fortunate one, I beg to inquire where you have gotten this fragrant powder that is perfuming my āśrama, my place of residence.

Sloka 11:: Āgnīdhra poté chválil vztyčená prsa Pūrvacitti. Pravil: Můj milý brāhmaṇo, máš velice tenký pas, a přesto s velkými potížemi opatrně neseš dva krásné rohy, které přitahují moje oči. Co je jejich náplní? Zdá se, že jsi je posypal voňavým červeným práškem, který připomíná vycházející ranní slunce. Ó šťastlivý, řekni mi prosím, odkud máš ten voňavý prášek, který celý můj āśram, mé obydlí, naplňuje příjemnou vůní?

Text 12:: O best friend, will you kindly show me the place where you reside? I cannot imagine how the residents of that place have gotten such wonderful bodily features as your raised breasts, which agitate the mind and eyes of a person like me who sees them. Judging by the sweet speech and kind smiles of those residents, I think that their mouths must contain nectar.

Sloka 12:: Ó nejlepší příteli, ukaž mi laskavě místo, kde sídlíš. Nedovedu si představit, jak obyvatelé onoho místa získali tak úžasné tělesné rysy, jako jsou tvá vztyčená prsa, jež vzrušují mysl a oči člověka, jako jsem já, který se na ně dívá. Podle sladkých slov a laskavých úsměvů těchto obyvatel usuzuji, že jejich ústa jsou plná nektaru.

Text 13:: My dear friend, what do you eat to maintain your body? Because you are chewing betel, a pleasing scent is emanating from your mouth. This proves that you always eat the remnants of food offered to Viṣṇu. Indeed, you must also be an expansion of Lord Viṣṇu’s body. Your face is as beautiful as a pleasing lake. Your jeweled earrings resemble two brilliant sharks with unblinking eyes like those of Viṣṇu, and your own eyes resemble two restless fish. Simultaneously, therefore, two sharks and two restless fish are swimming in the lake of your face. Besides them, the white rows of your teeth seem like rows of very beautiful swans in the water, and your scattered hair resembles swarms of bumblebees following the beauty of your face.

Sloka 13:: Můj milý příteli, co jíš pro udržování svého těla? Žvýkáš betel, a proto se ti z úst line příjemná vůně; to dokazuje, že jíš vždy zbytky jídla nabízeného Viṣṇuovi. Jsi jistě expanzí těla Pána Viṣṇua. Tvůj obličej je jako krásné jezero — tvé náušnice ozdobené drahokamy připomínají dva lesknoucí se žraloky s očima, které nemrkají a podobají se očím Viṣṇua, a tvé oči jsou jako dvě neklidné ryby. V jezeře tvého obličeje tedy zároveň plavou dva žraloci a dvě neklidné ryby. Bílé řady tvých zubů kromě toho vypadají jako řady překrásných labutí ve vodě a rozpuštěné vlasy připomínají roje čmeláků, kteří tvůj krásný obličej doprovázejí.

Text 14:: My mind is already restless, and by playing with a ball, moving it all about with your lotuslike palm, you are also agitating my eyes. Your curling black hair is now scattered, but you are not attentive to arranging it. Are you not going to arrange it? Like a man attached to women, the most cunning wind is trying to take off your lower garment. Are you not mindful of it?

Sloka 14:: Má mysl je již neklidná a svou hrou s míčem, do kterého pinkáš svou lotosovou dlaní, vzrušuješ i mé oči. Tvé kadeřavé černé vlasy jsou nyní rozpuštěné, ale ty jim nevěnuješ pozornost. Nechceš si je upravit? Vychytralý vítr se ti snaží vzít tvůj spodní šat jako muž připoutaný k ženě. To ti nevadí?

Text 15:: O best among those performing austerities, where did you get this wonderful beauty that dismantles the austerities performed by others? Where have you learned this art? What austerity have you undergone to achieve this beauty, my dear friend? I desire that you join me to perform austerity and penance, for it may be that the creator of the universe, Lord Brahmā, being pleased with me, has sent you to become my wife.

Sloka 15:: Ó nejlepší z těch, kdo podstupují askezi, kde jsi získala tuto úžasnou krásu, která znehodnocuje úsilí ostatních? Kde ses naučila tomuto umění? Jaké metodě ses podrobila, abys získala tuto krásu, má milá přítelkyně? Přeji si, abys mě doprovázela v mém vykonávání askeze, neboť je možné, že stvořitel vesmíru Pán Brahmā je se mnou spokojený a poslal tě, aby ses stala mou manželkou.

Text 16:: Lord Brahmā, who is worshiped by the brāhmaṇas, has very mercifully given you to me, and that is why I have met you. I do not want to give up your company, for my mind and eyes are fixed upon you and cannot be drawn away. O woman with beautiful raised breasts, I am your follower. You may take me wherever you like, and your friends may also follow me.

Sloka 16:: Pán Brahmā, jehož uctívají brāhmaṇové, mi tě velice milostivě dává, a to je důvod, proč jsem se s tebou setkal. Nechci se vzdát tvé společnosti, neboť má mysl a oči jsou na tebe upnuté a nemohou se od tebe odtrhnout. Ó ženo s krásnými vztyčenými prsy, jsem tvým následovníkem. Můžeš mě odvést kamkoliv chceš a tvoji přátelé mohou jít za námi.

Text 17:: Śukadeva Gosvāmī continued: Mahārāja Āgnīdhra, whose intelligence was like that of a demigod, knew the art of flattering women to win them to his side. He therefore pleased that celestial girl with his lusty words and gained her favor.

Sloka 17:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Mahārāja Āgnīdhra, jenž se inteligencí vyrovnal polobohům, ovládal umění, jak lichotit ženám, aby si je získal na svou stranu. Potěšil tedy onu nebeskou dívku svými chtivými slovy a vydobyl si její přízeň.

Text 18:: Attracted by the intelligence, learning, youth, beauty, behavior, opulence and magnanimity of Āgnīdhra, the King of Jambūdvīpa and master of all heroes, Pūrvacitti lived with him for many thousands of years and luxuriously enjoyed both worldly and heavenly happiness.

Sloka 18:: Inteligence, učenost, mládí, krása, chování, bohatství a velkodušnost Āgnīdhry, krále Jambūdvīpu a vládce všech hrdinů, Pūrvacitti přitahovala. Žila s ním mnoho tisíc let a bohatě si užívala světského i nebeského štěstí.

Text 19:: In the womb of Pūrvacitti, Mahārāja Āgnīdhra, the best of kings, begot nine sons, named Nābhi, Kiṁpuruṣa, Harivarṣa, Ilāvṛta, Ramyaka, Hiraṇmaya, Kuru, Bhadrāśva and Ketumāla.

Sloka 19:: Mahārāja Āgnīdhra, nejlepší z králů, počal v jejím lůně devět synů, kteří se jmenovali Nābhi, Kiṁpuruṣa, Harivarṣa, Ilāvṛta, Ramyaka, Hiraṇmaya, Kuru, Bhadrāśva a Ketumāla.

Text 20:: Pūrvacitti gave birth to these nine sons, one each year, but after they grew up she left them at home and again approached Lord Brahmā to worship him.

Sloka 20:: Pūrvacitti porodila těchto devět synů — každý rok jednoho — ale poté, co vyrostli, je ponechala doma a sama znovu vyhledala Pána Brahmu, aby ho mohla uctívat.

Text 21:: Because of drinking the breast milk of their mother, the nine sons of Āgnīdhra naturally had strong, well-built bodies. Their father gave them each a kingdom in a different part of Jambūdvīpa. The kingdoms were named according to the names of the sons. Thus the sons of Āgnīdhra ruled the kingdoms they received from their father.

Sloka 21:: Jelikož všech devět Āgnīdhrových synů pilo mléko z prsu své matky, měli přirozeně silná, dobře stavěná těla. Jejich otec dal každému království v určité části Jambūdvīpu a tato království byla pojmenována podle nich. Synové Āgnīdhry tak vládli královstvím, která získali od svého otce.

Text 22:: After Pūrvacitti’s departure, King Āgnīdhra, his lusty desires not at all satisfied, always thought of her. Therefore, in accordance with the Vedic injunctions, the King, after his death, was promoted to the same planet as his celestial wife. That planet, which is called Pitṛloka, is where the pitās, the forefathers, live in great delight.

Sloka 22:: Poté, co Pūrvacitti odešla, na ni král Āgnīdhra neustále myslel, neboť jeho chtivé touhy nebyly zdaleka uspokojeny. V souladu s védskými výroky tedy král po smrti dospěl na stejnou planetu jako jeho nebeská manželka. Tato planeta, jež se nazývá Pitṛloka, je místem, kde Pitové (předkové) žijí ve velkých radovánkách.

Text 23:: After the departure of their father, the nine brothers married the nine daughters of Meru named Merudevī, Pratirūpā, Ugradaṁṣṭrī, Latā, Ramyā, Śyāmā, Nārī, Bhadrā and Devavīti.

Sloka 23:: Po odchodu jejich otce se devět bratrů oženilo s devíti dcerami Merua, které se jmenovaly Merudevī, Pratirūpā, Ugradaṁṣṭrī, Latā, Ramyā, Śyāmā, Nārī, Bhadrā a Devavīti.