Skip to main content

Sloka 21

Text 21

Verš

Texto

evaṁ sadā karma-kalāpam ātmanaḥ
pare ’dhiyajñe bhagavaty adhokṣaje
sarvātma-bhāvaṁ vidadhan mahīm imāṁ
tan-niṣṭha-viprābhihitaḥ śaśāsa ha
evaṁ sadā karma-kalāpam ātmanaḥ
pare ’dhiyajñe bhagavaty adhokṣaje
sarvātma-bhāvaṁ vidadhan mahīm imāṁ
tan-niṣṭha-viprābhihitaḥ śaśāsa ha

Synonyma

Palabra por palabra

evam — takto (žijící životem oddaného); sadā — vždy; karma-kalāpam — předepsané povinnosti kṣatriyského krále; ātmanaḥ — sebe, osobně (jako hlava státu); pare — nejvyšší transcendenci; adhiyajñe — nejvyššímu vlastníkovi a poživateli; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; adhokṣaje — tomu, který se nachází mimo dosah vnímání hmotných smyslů; sarva-ātma-bhāvam — všechny druhy oddané služby; vidadhat — vykonávající, obětující; mahīm — planetě Zemi; imām — této; tat-niṣṭha — kteří jsou věrnými oddanými Pána; vipra — takovými brāhmaṇy; abhihitaḥ — řízen; śaśāsa — vládl; ha — v minulosti.

evam — así (llevando una vida devocional); sadā — siempre; karma-kalāpam — los deberes prescritos para su ocupación como rey kṣatriya; ātmanaḥ — de él mismo, personalmente (el jefe del estado); pare — a la realidad trascendental suprema; adhiyajñe — al propietario supremo, el disfrutador supremo; bhagavati — a la Suprema Personalidad de Dios; adhokṣaje — a aquel que está más allá de la percepción de los sentidos materiales; sarva-ātma-bhāvam — el servicio devocional en todas sus formas; vidadhat — realizar, ofrecer; mahīm — el planeta Tierra; imām — este; tat-niṣṭha — que son fieles devotos del Señor; vipra — por esos brāhmaṇas; abhihitaḥ — dirigido; śaśāsa — gobernó; ha — en el pasado.

Překlad

Traducción

Když Mahārāja Ambarīṣa vykonával své předepsané povinnosti krále, výsledky svých panovnických činností vždy obětoval Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, který je tím, kdo si všeho užívá, a který je mimo dosah vnímání hmotných smyslů. Jelikož zároveň přijímal rady brāhmaṇů, věrných oddaných Pána, bez potíží vládl planetě Zemi.

Mientras cumplía con sus deberes prescritos como rey, Mahārāja Ambarīṣa siempre ofreció los resultados de sus actividades como rey a la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, que es el disfrutador de todo y está más allá de la percepción de los sentidos materiales. Siguiendo los consejos de brāhmaṇas que eran fieles devotos del Señor, gobernó el planeta Tierra sin dificultad.

Význam

Significado

Como se afirma en el Bhagavad-gītā (5.29):

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati
bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

Lidé v hmotném světě si velice přejí žít v míru a blahobytu a v tomto verši Bhagavad-gīty dává návod k míru samotný Nejvyšší Pán: každý by měl pochopit, že Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je konečným vlastníkem všech planet. On je proto tím, komu patří požitek ze všeho dění—politického, společenského, kulturního, náboženského, hospodářského a tak dále. Pán dal v Bhagavad-gītě dokonalou radu a Ambarīṣa Mahārāja jakožto ideální panovník vládl celému světu jako vaiṣṇava, přičemž se řídil radami vaišnavských brāhmaṇů. Pokyn śāster zní, že brāhmaṇa sice může být velmi zběhlý v bráhmanských povinnostech a ve védském poznání, ale pokud není vaiṣṇava, pak nemůže dávat rady z pozice gurua.

La gente está muy deseosa de tener paz y prosperidad en este mundo material, y, en este verso del Bhagavad-gītā, la Suprema Personalidad de Dios ofrece personalmente la fórmula de la paz: todo el mundo debe entender que Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios, es el propietario supremo de todos los planetas y, por consiguiente, el disfrutador de todas las actividades políticas, sociales, culturales, religiosas, económicas, etc. En el Bhagavad-gītā, el Señor ofrece Su perfecto consejo, y Ambarīṣa Mahārāja, como cabeza ideal del poder ejecutivo, gobernó el mundo entero como un vaiṣṇava, siguiendo el consejo de brāhmaṇas vaiṣṇavas. Los śāstras afirman que un brāhmaṇa, aunque conozca a la perfección los deberes prescritos de los brāhmaṇas y sea un gran erudito en el campo del conocimiento védico, no podrá dar consejo, actuando como guru, mientras no sea vaiṣṇava:

ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ
ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ

Proto Mahārāja Ambarīṣa přijímal rady od brāhmaṇů, kteří byli čistými oddanými Pána (tan-niṣṭha-viprābhihitaḥ), protože obyčejní brāhmaṇové, kteří jsou pouze učenci nebo odborníky na provádění různých obřadů, nejsou způsobilí radit.

Por consiguiente, como se indica en este verso con las palabras tan-niṣṭha-viprābhihitaḥ, Mahārāja Ambarīṣa se hizo aconsejar por brāhmaṇas que eran devotos puros del Señor, pues los brāhmaṇas corrientes, que son simples eruditos académicos o expertos en la celebración de ceremonias rituales, no están capacitados para dar consejo.

V moderní době existují zákonodárná shromáždění, jejichž členové jsou zmocněni k tomu, aby vytvářeli zákony pro blaho státu, ale podle tohoto popisu království Mahārāje Ambarīṣe má zemi či světu vládnout jeden hlavní panovník, jehož rádci jsou výhradně oddaní brāhmaṇové. Rádci nebo členy zákonodárného shromáždění nemají být profesionální politici a také je nemá vybírat nevědomá veřejnost. Správně je má určovat král. Je-li král či výkonná hlava státu oddaný a vládne-li zemi podle pokynů oddaných brāhmaṇů, budou všichni žít v míru a blahobytu. Když jsou král a jeho rádci dokonalí oddaní, nemůže být ve státě nepořádek. Všichni občané by se měli stát oddanými Pána, a pak automaticky vyvinou ušlechtilý charakter.

En estos tiempos modernos, hay asambleas legislativas cuyos miembros están autorizados a elaborar leyes para el bien del estado, pero, según esta descripción del reinado de Mahārāja Ambarīṣa, el país, o el mundo, deben ser gobernados por un jefe ejecutivo cuyos consejeros sean brāhmaṇas devotos. Esos consejeros o miembros de la asamblea legislativa no deben ser políticos profesionales, ni deben ser elegidos por el público ignorante. Por el contrario, deben ser designados por el rey. Cuando el rey, el jefe ejecutivo del estado, es un devoto y gobierna el país conforme a las instrucciones de brāhmaṇas devotos, todo el mundo goza de paz y prosperidad. Cuando el rey y sus consejeros son devotos perfectos, el país no puede marchar mal. Todos los ciudadanos deben volverse devotos del Señor; así, de modo natural, adquirirán buenas cualidades.

yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ
harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā
manorathenāsati dhāvato bahiḥ
yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ
harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā
manorathenāsati dhāvato bahiḥ

“Ten, kdo je neochvějně oddán Osobnosti Božství, má všechny dobré vlastnosti polobohů. Naproti tomu ten, kdo není oddaným Pána, má pouze hmotné předpoklady, které mnoho neznamenají. Je tomu tak proto, že setrvává na mentální úrovni, a nevyhnutelně ho bude přitahovat lesk hmotné energie.” (Bhāg. 5.18.12). Občané pod vedením krále vědomého si Kṛṣṇy se stanou oddanými a pak nebude potřeba zavádět každý den nové zákony pro nápravu života ve státě. Pokud budou občané vychováváni tak, aby se z nich stali oddaní, budou automaticky mírumilovní a čestní, a pokud je povede král, který je oddaný a přijímá rady oddaných, stát se nebude nacházet v hmotném, ale v duchovním světě. Všechny státy světa by proto měly následovat ideál vlády Mahārāje Ambarīṣe, popsaný v těchto verších.

«Aquel que posee una devoción inquebrantable por la Personalidad de Dios posee todas las buenas cualidades de los semidioses. Sin embargo, el que no es devoto del Señor solo posee cualidades materiales de escaso valor. Esto se debe a que divaga en el plano mental, y es seguro que se dejará atraer por la deslumbrante energía material» (Bhāg. 5.18.12). Los ciudadanos, bajo la guía de un rey consciente de Kṛṣṇa, se volverán devotos; entonces ya no habrá necesidad de decretar leyes nuevas cada día para reformar el modo de vida del país. Los ciudadanos, cuando se les educa para que sean devotos, se vuelven pacíficos y honestos de modo natural, y, si son guiados por un rey devoto aconsejado por devotos, el país pasará, de estar en el mundo material, a estar en el mundo espiritual. Por lo tanto, todos los países del mundo deben seguir, en su gobierno y administración, el ideal establecido por Mahārāja Ambarīṣa, tal como se explica en este verso.