Śrīmad-bhāgavatam 5.5.23
Verš
paśyāmi viprāḥ kim ataḥ paraṁ tu
yasmin nṛbhiḥ prahutaṁ śraddhayāham
aśnāmi kāmaṁ na tathāgni-hotre
Synonyma
na — ne; brāhmaṇaiḥ — s brāhmaṇy; tulaye — pokládám za rovnocennou; bhūtam — bytost; anyat — jinou; paśyāmi — vidím; viprāḥ — ó shromáždění brāhmaṇové; kim — cokoliv; ataḥ — brāhmaṇům; param — vyšší; tu — jistě; yasmin — skrze něž; nṛbhiḥ — lidmi; prahutam — potrava obětovaná po náležitě vykonaných obřadech; śraddhayā — s vírou a láskou; aham — Já; aśnāmi — jím; kāmam — s plným uspokojením; na — ne; tathā — takto; agni-hotre — v ohňové oběti.
Překlad
Ó ctihodní brāhmaṇové, co se Mě týče, nikdo v tomto světě není rovnocenný či nadřazený brāhmaṇům. Nenacházím nikoho, kdo by se s nimi mohl srovnávat. Lidé, kteří znají Můj záměr, Mi poté, co vykonali obřady podle védských zásad, obětují s láskou a vírou potravu prostřednictvím úst brāhmaṇy. Je-li Mi jídlo nabídnuto takovýmto způsobem, jím ho s plným uspokojením a přináší Mi větší potěšení než potrava obětovaná v obětním ohni.
Význam
Podle védského systému jsou brāhmaṇové po vykonání obětního obřadu vybídnuti, aby jedli zbytky obětované potravy. Když brāhmaṇové jedí, je to třeba přijímat tak, že jí přímo Nejvyšší Pán. S kvalifikovanými brāhmaṇy tedy nelze nikoho srovnávat. Dokonalost evoluce znamená dospět na bráhmanskou úroveň. Jakákoliv civilizace, která se nezakládá na bráhmanské kultuře a kterou neřídí brāhmaṇové, je nepochybně zatracena. Současná lidská civilizace se zakládá na uspokojování smyslů, a lidé v důsledku toho čím dál více propadají různým věcem. Nikdo nectí bráhmanskou kulturu. Démonská civilizace lpí na ugra-karmě, ohavných činnostech, a pro uspokojování nekonečných chtivých tužeb vznikají velká průmyslová odvětví; výsledkem toho je, že vláda sužuje lidi velkými daněmi. Lidé jsou bezbožní a nevykonávají oběti doporučené v Bhagavad-gītě. Yajñād bhavati parjanyaḥ — vykonávání oběti způsobuje, že se tvoří mraky a prší. Díky vydatným dešťům se urodí dostatek potravy. Společnost by se měla pod vedením brāhmaṇů řídit zásadami Bhagavad-gīty — pak budou lidé šťastní. Annād bhavanti bhūtāni — když jsou zvířata a lidé dostatečně nasyceni obilím, pak sílí a jejich srdce a mozky jsou pokojné. Tehdy mohou všichni dělat pokrok v duchovním životě, který je konečným životním cílem.