Sloka 41
VERSO 41
Verš
Texto
pradhānāj jīva-saṁjñitāt
ātmā tathā pṛthag draṣṭā
bhagavān brahma-saṁjñitaḥ
pradhānāj jīva-saṁjñitāt
ātmā tathā pṛthag draṣṭā
bhagavān brahma-saṁjñitaḥ
Synonyma
Sinônimos
Překlad
Tradução
Nejvyšší Osobnost Božství, zvaná paraṁ brahma, je pozorovatel. Liší se od duše — jīvy neboli individuální živé bytosti spojené se smysly, pěti prvky a vědomím.
A Suprema Personalidade de Deus, que é conhecida como paraṁ brahma, é o observador. Ele é diferente da alma jīva, ou seja, a entidade viva individual, que está combinada com os sentidos, com os cinco elementos e com a consciência.
Význam
Comentário
Zde je dáno jasné pojetí úplného celku. Živá bytost se liší od hmotných prvků a nejvyšší živá bytost, Osobnost Božství, která je stvořitelem hmotných prvků, se liší od individuální živé bytosti. Tuto filozofii acintya-bhedābheda-tattva kázal Pán Caitanya. Vše je zároveň se vším totožné a zároveň se od všeho liší. Vesmírný projev, který stvořil Nejvyšší Pán Svou hmotnou energií, je s Pánem také zároveň totožný a zároveň je od Něho odlišný. Hmotná energie se od Nejvyššího Pána neliší, ale jelikož jedná odlišným způsobem, zároveň se od Něho liší. Stejně tak je individuální živá bytost s Nejvyšším Pánem totožná i odlišná od Něho. Jak zde potvrzuje Kapiladeva, tato filozofie současné totožnosti a odlišnosti je dokonalým závěrem bhāgavatské školy.
Nesta passagem, apresenta-se uma nítida concepção do todo completo. A entidade viva é diferente dos elementos materiais, e a entidade viva suprema, a Personalidade de Deus, que cria os elementos materiais, também é diferente da entidade viva individual. Esta filosofia é proposta pelo Senhor Caitanya como acintya-bhedābheda-tattva. Tudo é simultaneamente igual e diferente de tudo o mais. A manifestação cósmica criada pelo Senhor Supremo através de Sua energia material também é simultaneamente diferente e não diferente dEle. A energia material não é diferente do Senhor Supremo, mas, ao mesmo tempo, como esta energia age de maneira diferente, ela é diferente dEle. De forma semelhante, a entidade viva individual é igual ao Senhor Supremo e diferente dEle. Esta filosofia de “igualdade e diferença simultâneas” é a conclusão perfeita da escola bhāgavata, como Kapiladeva confirma aqui.
Živé bytosti se přirovnávají k ohnivým jiskrám. Jak je řečeno v minulém verši, oheň, plameny, kouř a hořící dřevo jsou navzájem spjaté. Podobně je živá bytost spjatá s hmotnými prvky a Nejvyšší Osobností Božství. Živé bytosti mají postavení přesně jako ohnivé jiskry — jsou nedílnými částmi. Hmotná energie se přirovnává ke kouři. Oheň je také nedílnou částí Nejvyššího Pána. Ve Viṣṇu Purāṇě je řečeno, že vše, co vidíme nebo s čím se setkáváme v hmotném i v duchovním světě, je expanzí různých energií Nejvyššího Pána. Tak jako oheň šíří své světlo a teplo z jednoho místa, i Nejvyšší Osobnost Božství šíří Své různé energie po celém Svém stvoření.
As entidades vivas são comparadas às centelhas do fogo. Como se afirmou no verso anterior, o fogo, a chama, a fumaça e a lenha se combinam. Aqui se combinam a entidade viva, os elementos materiais e a Suprema Personalidade de Deus. A posição exata das entidades vivas é comparada à das centelhas do fogo; elas fazem parte integrante dele. A energia material é comparada à fumaça. O fogo também é parte integrante do Senhor Supremo. No Viṣṇu Purāṇa, afirma-se que qualquer coisa que vejamos ou experimentemos, seja no mundo material, seja no mundo espiritual, é uma expansão das diferentes energias do Senhor Supremo. Assim como o fogo distribui sua luz e calor a partir de um lugar, a Suprema Personalidade de Deus distribui Suas diferentes energias por toda a Sua criação.
Čtyři základní pojmy vaiṣṇavské filozofie jsou: śuddha-advaita (očištěná jednota), dvaita-advaita (současná totožnost a odlišnost), viśiṣṭa-advaita a dvaita. Všechy čtyři vycházejí z údajů těchto dvou veršů Śrīmad-Bhāgavatamu.
Os quatro princípios da doutrina filosófica vaiṣṇava são śuddha-advaita (unidade purificada), dvaita-advaita (igualdade e diferença simultâneas), viśiṣṭa-advaita e dvaita. Todos os quatro princípios da filosofia vaiṣṇava baseiam-se na tese do Śrīmad-Bhāgavatam, explicada nesses dois versos.