TEXT 1

VERSO 1

Verš

Texto

arjuna uvāca
sannyāsasya mahā-bāho
tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa
pṛthak keśi-niṣūdana

Synonyma

Sinônimos

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsasya — odříkání; mahā-bāho — ó Pane mocných paží; tattvam — pravdu; icchāmi — přeji si; veditum — znát; tyāgasya — zříkání se; ca — také; hṛṣīkeśa — ó Pane smyslů; pṛthak — jinak; keśi-niṣūdana — ó hubiteli démona Keśīho.

arjunaḥ uvāca — Arjuna disse; sannyāsasya — da renúncia; mahā-bāho — ó pessoa de braços poderosos; tattvam — a verdade; icchāmi — eu desejo; veditum — compreender; tyāgasya — da renúncia; ca — também; hṛṣīkeśa — ó senhor dos sentidos; pṛthak — diferentemente; keśi-niṣūdana — ó matador do demônio Keśī.

Překlad

Tradução

Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).

Arjuna disse: Ó pessoa de braços poderosos, desejo compreender o propósito da renúncia [tyāga] e da ordem de vida renunciada [sannyāsa], ó matador do demônio Keśī, senhor dos sentidos.

Význam

Comentário

Bhagavad-gītā je v zásadě úplná v sedmnácti kapitolách. Osmnáctá kapitola je dodatek shrnující témata probraná dříve. V každé kapitole Gīty Pán Kṛṣṇa zdůrazňuje, že oddaná služba prokazovaná Jemu, Nejvyšší Osobnosti Božství, je konečným cílem života. Totéž je stručně a přehledně zopakováno v osmnácté kapitole jako nejdůvěrnější poznání. V prvních šesti kapitolách byla zdůrazňována oddaná služba: yoginām api sarveṣām... Pán Kṛṣṇa tím říká: “Ze všech yogīnů či transcendentalistů je nejlepší ten, který v nitru stále myslí na Mě.” Následujících šest kapitol pojednávalo o čisté oddané službě, její povaze a činnostech, které jsou s ní spojené. V posledních šesti kapitolách bylo popsáno poznání, odříkání, působení hmotné a transcendentální energie a oddaná služba. Závěr zněl, že vše je třeba dělat ve spojení s Nejvyšším Pánem, zastoupeným slovy oṁ tat sat, jež poukazují na Viṣṇua, Svrchovanou Osobu. Třetí část Bhagavad-gīty vyjevuje, že vrcholným cílem života není nic jiného než oddaná služba. To bylo dokázáno citováním dřívějších ācāryů a uváděním pasáží z Brahma-sūtry neboli Vedānta-sūtry. Jistí impersonalisté se domnívají, že mají na poznání Vedānta-sūtry monopol, ale ve skutečnosti má Vedānta-sūtra vést k poznání oddané služby, neboť Pán sám ji sestavil a je jejím znalcem. O tom se píše v patnácté kapitole. Bhagavad-gītā vysvětluje, že v každém písmu, každé Vedě, je cílem oddaná služba.

Na verdade, o Bhagavad-gītā é formado de dezessete capítulos. O Décimo Oitavo Capítulo é um resumo suplementar dos tópicos anteriormente discutidos. Em todos os capítulos do Bhagavad-gītā, o Senhor Kṛṣṇa enfatiza que o serviço devocional à Suprema Personalidade de Deus é a meta última da vida. No Décimo Oitavo Capítulo, este mesmo ponto é resumido como o método mais confidencial de conhecimento. Nos seis primeiros capítulos, deu-se muita ênfase ao serviço devocional: yoginām api sarveṣām... “De todos os yogīs ou transcendentalistas, aquele que sempre Me vê dentro de si mesmo é o melhor”. Nos seis capítulos seguintes, foram discutidos o serviço devocional puro, sua natureza e atividades. E nestes seis últimos capítulos são descritos o conhecimento, a renúncia, as atividades da natureza material e da natureza transcendental, e o serviço devocional. Chegou-se à conclusão de que todos os atos devem ser executados em conexão com o Senhor Supremo, representado pelas palavras oṁ tat sat, que indicam Viṣṇu, a Pessoa Suprema. A terceira parte do Bhagavad-gītā mostrou que o serviço devocional, e apenas ele, é o propósito último da vida. Estabeleceu-se isto citando passagens de ācāryas anteriores e do Brahma-sūtra, ou Vedānta-sūtra. Alguns impersonalistas acham que possuem o monopólio do conhecimento contido no Vedānta-sūtra, mas na verdade o Vedānta-sūtra serve para que se compreenda o serviço devocional, pois foi o próprio Senhor quem compôs o Vedānta-sūtra, e é Ele quem o conhece na íntegra. Isto foi descrito no Décimo Quinto Capítulo. Em cada escritura, em cada Veda, o objetivo é o serviço devocional. Isto é explicado no Bhagavad-gītā.

Tak jako byl shrnut celý obsah ve druhé kapitole, shrnuje veškeré učení i kapitola osmnáctá. Je vyjádřeno, že smyslem života je odříkání a dosažení transcendentální úrovně, nacházející se nad třemi kvalitami hmotné přírody. Arjuna chce vyjasnit dvě témata Bhagavad-gīty — zříkání se (tyāga) a stav odříkání (sannyās). Ptá se tedy na význam těchto dvou slov.

Assim como no Segundo Capítulo fez-se uma sinopse de todo o assunto, no Décimo Oitavo Capítulo também se dá o resumo de toda a instrução. Define-se que o propósito da vida é a conquista da posição transcendental que está acima dos três modos da natureza material. Arjuna quer que fiquem esclarecidos os dois diferentes assuntos do Bhagavad-gītā, ou seja, a renúncia (tyāga) e a ordem de vida renunciada (sannyāsa). Assim, ele está perguntando o sentido dessas duas palavras.

Velmi důležitá jsou dvě slova, jimiž je v tomto verši nazván Nejvyšší Pán — Hṛṣīkeśa a Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa je Kṛṣṇa jakožto Pán smyslů, jenž nám kdykoliv může pomoci docílit mentální vyrovnanosti. Arjuna Ho žádá, aby vše shrnul způsobem, který mu umožní zůstat vyrovnaný. Má však ještě nějaké pochyby a ty bývají přirovnávány k démonům. Proto Kṛṣṇu oslovuje Keśi-niṣūdano. Keśī byl hrůzostrašný démon, jehož Pán zabil, a nyní Arjuna očekává, že Kṛṣṇa zabije démona v podobě pochybnosti.

Neste verso, são significativas duas palavras utilizadas para se dirigir ao Senhor Supremo — Hṛṣīkeśa e Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa é Kṛṣṇa, o mestre de todos os sentidos, que sempre pode nos ajudar a alcançar serenidade mental. Arjuna Lhe pede que resuma tudo de tal modo que ele sempre se mantenha equilibrado. Entretanto, ele tem algumas dúvidas, e dúvidas são sempre comparadas a demônios. Por isso, Ele se dirige a Kṛṣṇa como Keśi-niṣūdana. Keśī foi um demônio terrível, morto pelo Senhor; Arjuna agora espera que Kṛṣṇa mate o demônio da dúvida.