TEXT 1
TEXT 1
Verš
Texte
sannyāsasya mahā-bāho
tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa
pṛthak keśi-niṣūdana
sannyāsasya mahā-bāho
tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa
pṛthak keśi-niṣūdana
Synonyma
Synonyms
arjunaḥ uvāca: Arjuna dit; sannyāsasya: de l’ordre du renoncement; mahā-bāho: ô Toi aux bras puissants; tattvam: la vérité; icchāmi: je souhaite; veditum: comprendre; tyāgasya: du renoncement; ca: aussi; hṛṣīkeśa: ô maître des sens; pṛthak: différemment; keśi-niṣūdana: vainqueur du monstre Keśī.
Překlad
Translation
Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).
Arjuna dit: Ô Toi dont les bras sont puissants, ô maître des sens, vainqueur du monstre Keśī, je souhaiterais connaître le but du renoncement [tyāga] ainsi que l’objet de l’ordre du renoncement [sannyāsa].
Význam
Purport
Bhagavad-gītā je v zásadě úplná v sedmnácti kapitolách. Osmnáctá kapitola je dodatek shrnující témata probraná dříve. V každé kapitole Gīty Pán Kṛṣṇa zdůrazňuje, že oddaná služba prokazovaná Jemu, Nejvyšší Osobnosti Božství, je konečným cílem života. Totéž je stručně a přehledně zopakováno v osmnácté kapitole jako nejdůvěrnější poznání. V prvních šesti kapitolách byla zdůrazňována oddaná služba: yoginām api sarveṣām... Pán Kṛṣṇa tím říká: “Ze všech yogīnů či transcendentalistů je nejlepší ten, který v nitru stále myslí na Mě.” Následujících šest kapitol pojednávalo o čisté oddané službě, její povaze a činnostech, které jsou s ní spojené. V posledních šesti kapitolách bylo popsáno poznání, odříkání, působení hmotné a transcendentální energie a oddaná služba. Závěr zněl, že vše je třeba dělat ve spojení s Nejvyšším Pánem, zastoupeným slovy oṁ tat sat, jež poukazují na Viṣṇua, Svrchovanou Osobu. Třetí část Bhagavad-gīty vyjevuje, že vrcholným cílem života není nic jiného než oddaná služba. To bylo dokázáno citováním dřívějších ācāryů a uváděním pasáží z Brahma-sūtry neboli Vedānta-sūtry. Jistí impersonalisté se domnívají, že mají na poznání Vedānta-sūtry monopol, ale ve skutečnosti má Vedānta-sūtra vést k poznání oddané služby, neboť Pán sám ji sestavil a je jejím znalcem. O tom se píše v patnácté kapitole. Bhagavad-gītā vysvětluje, že v každém písmu, každé Vedě, je cílem oddaná služba.
La Bhagavad-gītā s’achève en fait avec le dix-septième chapitre. Le dix-huitième constitue plutôt un résumé de tous les autres chapitres. Or, dans chacun de ces chapitres, Kṛṣṇa soulignait que le service de dévotion offert à Sa personne est le but ultime de l’existence. Le dix-huitième chapitre va reprendre ce point en attestant que le service de dévotion est la voie la plus confidentielle du savoir. Les six premiers chapitres mettaient déjà l’accent sur le service dévotionnel: yoginām api sarveṣām... – « De tous les yogīs, ou spiritualistes, celui qui, en son for intérieur, pense toujours à Moi est le plus grand. »
Les six chapitres suivants analysaient le service de dévotion pur, sa nature et ses activités propres. Enfin, les six derniers chapitres, outre le service de dévotion, décrivent le savoir, le renoncement, les actes matériels et spirituels, et concluent que tout doit être accompli en relation avec la Personne Suprême, Viṣṇu, que désignent les mots oṁ tat sat. S’appuyant sur les enseignements du Vedānta-sūtra (Brahma-sūtra) et des précédents ācāryas, la Bhagavad-gītā montre, dans cette troisième partie, que le service de dévotion seul constitue le but ultime de l’existence. Certains impersonnalistes pensent détenir le monopole du savoir en matière d’entendement du Vedānta-sūtra. Ils ignorent pourtant qu’en vérité le Vedānta-sūtra est destiné à permettre la compréhension du service dévotionnel au Seigneur qui, d’après le quinzième chapitre de la Gītā, est à la fois l’auteur et le connaissant du Vedānta. Tout écrit révélé, tout Véda, a pour objectif le service de dévotion. Tel est l’enseignement de la Bhagavad-gītā.
Tak jako byl shrnut celý obsah ve druhé kapitole, shrnuje veškeré učení i kapitola osmnáctá. Je vyjádřeno, že smyslem života je odříkání a dosažení transcendentální úrovně, nacházející se nad třemi kvalitami hmotné přírody. Arjuna chce vyjasnit dvě témata Bhagavad-gīty — zříkání se (tyāga) a stav odříkání (sannyās). Ptá se tedy na význam těchto dvou slov.
De même que le deuxième chapitre donne un aperçu de l’entière Bhagavad-gītā, le chapitre dix-huit donne un résumé de tous les préceptes énoncés. Le renoncement et l’élévation au niveau transcendantal, par-delà les trois guṇas, y sont décrits comme le but de l’existence. Le renoncement (tyāga) et l’ordre du renoncement (sannyāsa) sont les deux sujets de la Bhagavad-gītā qu’Arjuna demande au Seigneur d’éclaircir. Il s’enquiert donc du sens de ces deux termes.
Velmi důležitá jsou dvě slova, jimiž je v tomto verši nazván Nejvyšší Pán — Hṛṣīkeśa a Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa je Kṛṣṇa jakožto Pán smyslů, jenž nám kdykoliv může pomoci docílit mentální vyrovnanosti. Arjuna Ho žádá, aby vše shrnul způsobem, který mu umožní zůstat vyrovnaný. Má však ještě nějaké pochyby a ty bývají přirovnávány k démonům. Proto Kṛṣṇu oslovuje Keśi-niṣūdano. Keśī byl hrůzostrašný démon, jehož Pán zabil, a nyní Arjuna očekává, že Kṛṣṇa zabije démona v podobě pochybnosti.
Dans notre verset, les mots « Hṛṣīkeśa » et « Keśi-niṣūdana », qu’Arjuna utilise pour s’adresser au Seigneur Suprême, sont significatifs. Hṛṣīkeśa est Kṛṣṇa, le maître des sens, qui peut toujours nous aider à trouver la sérénité. Arjuna Lui demande donc de résumer tous Ses enseignements pour qu’il puisse retrouver son équilibre mental. Comme, par ailleurs, il lui reste des doutes et que le doute fait figure de démon, il désigne ici le Seigneur du nom de Keśi-niṣūdana. Arjuna attend en effet du Seigneur qu’Il anéantisse le démon du doute, comme Il détruisit jadis le terrible démon Keśi.