ТЕКСТ 17
Sloka 17
Текст
Verš
ятах̣ са а̄сте саха-ш̣ат̣-сапатнах̣
джитендрияся̄тма-ратер будхася
гр̣ха̄шрамах̣ ким̇ ну каротй авадям
yataḥ sa āste saha-ṣaṭ-sapatnaḥ
jitendriyasyātma-rater budhasya
gṛhāśramaḥ kiṁ nu karoty avadyam
Дума по дума
Synonyma
бхаям – страх; праматтася – на заблудения; ванеш̣у – в горите; апи – дори; ся̄т – трябва да бъде; ятах̣ – защото; сах̣ – той (този, който не е овладял себе си); а̄сте – живее; саха – с; ш̣ат̣-сапатнах̣ – шест съпруги; джита-индрияся – този, който вече е победил сетивата; а̄тма-ратех̣ – вътрешно удовлетворен; будхася – за такъв учен човек; гр̣ха-а̄шрамах̣ – семеен живот; ким – какво; ну – наистина; кароти – може да направи; авадям – вреда.
bhayam — strach; pramattasya — toho, kdo je zmaten; vaneṣu — v lesích; api — dokonce; syāt — musí být; yataḥ — protože; saḥ — on (ten, kdo není sebeovládnutý); āste — existuje; saha — s; ṣaṭ-sapatnaḥ — šest spolumanželek; jita-indriyasya — pro toho, kdo již přemohl smysly; ātma-rateḥ — spokojený sám v sobě; budhasya — pro takového učeného člověka; gṛha-āśramaḥ — život hospodáře; kim — co; nu — vskutku; karoti — může učinit; avadyam — ublížení.
Превод
Překlad
Дори ако тръгне да броди из горите, този, който не е овладял себе си, е обречен на материално робство, защото живее с шест съпруги: ума и петте сетива за придобиване на знание. От друга страна, дори семейният живот не може да навреди на вътрешно удовлетворената, образована личност, победила сетивата си.
I když bude člověk, který není sebeovládnutý, chodit z jednoho lesa do druhého, musí se neustále obávat hmotných pout, protože žije se šesti spolumanželkami — myslí a poznávacími smysly. Učenému člověku, který přemohl své smysly a je spokojený sám v sobě, však neublíží ani život hospodáře.
Пояснение
Význam
В една своя песен Шрӣла Нароттама да̄са Т̣ха̄кура пее: гр̣хе ва̄ ванете тха̄ке, 'ха̄ гаура̄н̇га 'бале д̣а̄ке – където и да се намира човек, в гората или вкъщи, ако служи предано на Бог Чайтаня, той е освободен. Това се казва и тук. Ако не си овладял сетивата си, няма смисъл да отиваш в гората, за да ставаш псевдойогӣ. Непокорният ум и сетива ще дойдат с теб и няма да постигнеш нищо, дори да изоставиш семейния си живот. Преди време много търговци от вътрешността на Индия пътували до Бенгал и оттам идва известната поговорка: „И в Бенгал да отидеш, съдбата ти ще дойде с теб“. Ето защо първата ни грижа е да овладеем сетивата си; но това е възможно само ако ги използваме в предано служене на Бога, така че най-важният ни дълг е да служим с тях. Хр̣ш̣ӣкен̣а хр̣ш̣ӣкеша-севанам̇ бхактир учяте – бхакти означава служене на Бога с пречистени сетива.
Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: gṛhe vā vanete thāke, ’hā gaurāṅga' bale ḍāke — ten, kdo oddaně slouží Pánu Caitanyovi, je osvobozenou osobou, ať už žije v lese nebo doma. Zde se opakuje stejná věc. Pro toho, kdo neovládl své smysly, nemá význam odejít do lesa stát se takzvaným yogīnem. Ani když zanechá života hospodáře a bude žít v lese, nedosáhne ničeho, neboť jeho neovládnutá mysl a smysly půjdou s ním. Mnoho obchodníků z indického vnitrozemí dříve chodilo do Bengálska, a proto existuje známé rčení: “Když půjdeš do Bengálska, tvé štěstí půjde s tebou.” Naší první starostí tedy má být, abychom ovládli smysly, a jelikož smysly nelze ovládnout, dokud je nezaměstnáme oddanou službou Pánu, je naší nejdůležitější povinností je takto zaměstnat. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate — bhakti znamená zaměstnání očištěných smyslů ve službě Pánu.
Тук Брахма̄ посочва, че вместо оттегляне в гората с неовладени сетива е по-добре и по-безопасно сетивата да бъдат заети в служене на Бога. За действащия по такъв начин себеовладян човек дори семейният живот не е пречка и не го въвлича в материално робство. Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ също описва това състояние:
Pán Brahmā zde naznačuje, že lepší a bezpečnější než odejít s neovládnutými smysly do lesa je zaměstnat je službou Pánu. Dokonce ani život hospodáře neublíží sebeovládnuté osobě, která jedná tímto způsobem; nikdy ji nemůže donutit k zapletení do hmotných pout. Toto postavení dále popsal Śrīla Rūpa Gosvāmī:
карман̣а̄ манаса̄ гира̄
никхила̄св апй авастха̄су
джӣван-муктах̣ са учяте
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
„Независимо от обстоятелствата този, който изцяло посвети своите дейности, ум и слово на предано служене на Бога, е освободена личност“. Шрӣла Бхактивинода Т̣ха̄кура заемал отговорна правителствена длъжност, бил глава на семейство, но въпреки това приносът му за разпространение на мисията на Бог Чайтаня Маха̄прабху е единствен по рода си. Шрӣла Прабодха̄нанда Сарасватӣ Т̣ха̄кура пише: дурда̄нтендрия-ка̄ла-сарпа-пат̣алӣ проткха̄та-дам̇ш̣т̣ра̄яте. Сетивните органи са най-големият ни враг. Те са сравнени с отровни змии. Но змията не представлява никаква заплаха, ако се изтръгнат отровните ѝ зъби. Така е и със сетивата – ако служат на Бога, няма защо да се боим от дейностите им. Преданите от Движението за Кр̣ш̣н̣а съзнание живеят в материалния свят, но понеже сетивата им са изцяло заети в служене на Бога, те са отвъд този свят. Намират се на трансцендентално равнище.
“Zaměstnává-li někdo své činnosti, mysl a slova výhradně oddanou službou Pánu, je třeba ho pokládat za osvobozenou osobu bez ohledu na podmínky, ve kterých se nachází.” Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura byl zodpovědný úředník a hospodář, a přesto jedinečně sloužil zájmu šíření mise Pána Caitanyi Mahāprabhua. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī Ṭhākura říká: durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate. Smyslové orgány jsou nesporně naši největší nepřátelé, a proto jsou přirovnány k jedovatým hadům. Je-li však had zbaven svých jedových zubů, již nenahání strach. Jsou-li podobně smysly zaměstnány službou Pánu, není třeba se jich obávat. Oddaní v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se pohybují v tomto hmotném světě, ale jelikož jsou jejich smysly plně zaměstnány službou Pánu, jsou vždy hmotnému světu vzdáleni. Neustále žijí v transcendentálním postavení.