Úvod

Vzývání přízně: Pán Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství, příčina všech příčin, zdroj všech ras neboli vztahů — neutrality (pasivního uctívání), služebnictví, přátelství, rodičovství, milostné lásky, komičnosti, soucitnosti, strachu, rytířství, hrůzy, údivu a zničení. Je nejpřitažlivější osobou, a svými transcendentálními přitažlivými rysy okouzlil všechny gópí v čele s Tárakou, Pálikou, Šjámou, Lalitou a především Šrímatí Rádhárání. Prosíme o Jeho milost, aby nic nebránilo v plnění této povinnosti — napsat Nektar oddanosti na podnět Jeho Božské Milosti Šrí Šrímad Bhaktisiddhánty Sarasvatího Gósvámího Prabhupády.

Klaním se v hluboké úctě lotosovým nohám Šríly Rúpy Gósvámího Prabhupády a Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Gósvámího Prabhupády. Jimi inspirován, píši nyní souhrnnou studii Bhakti-rasámrta-sindhu. Je to vznešená věda oddané služby, jak ji předložil Šrí Čaitanja Maháprabhu, který se zjevil před pěti sty lety v západním Bengálsku v Indii, aby rozšiřoval hnutí pro vědomí Kršny.

Šríla Rúpa Gósvámí začíná svou velkou knihu tím, že se uctivě klaní Šrí Sanátanovi Gósvámímu, svému staršímu bratru a duchovnímu mistrovi, a modlí se, aby ho Bhakti-rasámrta-sindhu potěšil. Dále se modlí, aby setrval v tomto oceánu nektaru a mohl neustále cítit transcendentální radost ve službě Rádě a Kršnovi.

Let us offer our respectful obeisances to all the great devotees and ācāryas (holy teachers), who are compared to sharks in the great ocean of nectar and who do not care for the various rivers of liberation. Impersonalists are very fond of merging into the Supreme, like rivers that come down and merge into the ocean. The ocean can be compared to liberation, and the rivers to all the different paths of liberation. The impersonalists are dwelling in the river water, which eventually comes to mix with the ocean. They have no information, however, that within the ocean, as within the river, there are innumerable aquatic living entities. The sharks who dwell in the ocean do not care for the rivers that are gliding down into it. The devotees eternally live in the ocean of devotional service, and they do not care for the rivers. In other words, those who are pure devotees always remain in the ocean of transcendental loving service to the Lord and have no business with the other processes, which are compared to the rivers that only gradually come to the ocean.

Hluboce se pokloňme všem velkým oddaným a áčárjům (svatým učitelům), kteří jsou přirovnáváni ke žralokům ve velkém oceánu nektaru a kteří se nestarají o různé řeky osvobození. Impersonalisté velice touží splynout s Nejvyšším jako řeky, které přitékají a vlévají se do oceánu. Oceán lze přirovnat k osvobození a řeky ke všem různým cestám osvobození. Impersonalisté prodlévají v říční vodě, která přitéká a mísí se s oceánem. Nemají však ponětí o tom, že v oceánu je stejně jako v řece nespočetné množství vodních živočichů. Žraloci v oceánu se nezajímají o řeky, které do něj přitékají. Oddaní věčně žijí v oceánu oddané služby a o řeky se nestarají. Jinak řečeno čistí oddaní vždy zůstávají v oceánu transcendentální láskyplné služby Pánu a nemají co do činění s ostatními procesy, které jsou přirovnávány k řekám, jen postupně do oceánu přitékajícím.

Autor Bhakti-rasámrta-sindhu, Šríla Rúpa Gósvámí, velice skromně přiznává, že se pouze snaží rozšířit vědomí Kršny po celém světě, ačkoliv si o sobě pokorně myslí, že není této práce hoden. Takový by měl být přístup všech kazatelů hnutí pro vědomí Kršny, následujících šlépěje Šríly Rúpy Gósvámího. Nikdy bychom si neměli myslet, že jsme velcí kazatelé, ale vždy bychom měli mít na paměti, že jsme pouze nástroji předcházejících áčárjů, a jednoduše tím, že půjdeme v jejich stopách, můžeme být schopni vykonat něco ve prospěch trpícího lidstva.

Bhakti-rasámrta-sindhu se dělí na čtyři části, právě tak, jako se dělí oceán. V každé části pak rozlišujeme různé oblasti. V Bhakti-rasámrta-sindhu se oceán zprvu dělí na východní, jižní, západní a severní, přičemž oblasti v těchto odlišných částech se nazývají vlny. Stejně jako v oceánu jsou neustále různé vlny, ať už na straně východní, jižní, západní nebo jižní, tak má různé vlny i Bhakti-rasámrta-sindhu. V první části jsou čtyři vlny, přičemž první je všeobecný popis oddané služby. Druhá se týká usměrňujících zásad pro vykonávání oddané služby a třetí vlna popisuje oddanou službu v extázi. Ve čtvrté je konečný cíl, láska k Bohu. Všechny budou jasně popsány spolu s jejich různými příznaky.

Autorizované popisy bhakti neboli oddané služby, které následují šlépěje předchozích áčárjů, shrnuje následující výrok Šríly Rúpy Gósvámího: „Prvotřídní oddaná služba se vyznačuje sklonem být zcela zaměstnán ve vědomí Kršny, příznivou službou Pánu.“ Znamená to, že je možné si být vědom Kršny také nepříznivě, což však nelze považovat za čistou oddanou službu. Čistá oddaná služba by měla být zbavená veškeré touhy po hmotném zisku nebo po smyslovém požitku. Tyto touhy se rozvíjejí prostřednictvím plodonosných činností a filozofické spekulace. Lidé se obvykle věnují různým činnostem, aby obdrželi nějaký hmotný zisk, a většina filozofů předkládá různé návrhy transcendentální realizace v knihách plných slovního kejklířství a spekulace. Čistá oddaná služba nesmí být znečištěna plodonosnými činnostmi a filozofickou spekulací. Člověk se musí naučit uvědomování si Kršny neboli čisté oddané službě od autorit prostřednictvím spontánní láskyplné služby.

Oddaná služba je druhem zušlechťování, rozvíjení. Není to pouhá nečinnost pro lidi, kteří jsou rádi nečinní nebo kteří věnují svůj čas tiché meditaci. Pro ně existuje mnoho různých metod, ale rozvíjení vědomí Kršny je něco jiného. Přesné slovo, které v této souvislosti použil Šríla Rúpa Gósvámí, je anuśīlana neboli rozvíjení následováním předcházejících učitelů (áčárjů). Jakmile říkáme „rozvíjení,“ poukazujeme na činnost. Samotné vědomí nám bez činnosti nemůže pomoci. Všechny činnosti mohou být rozděleny do dvou skupin: do první patří činnosti, jimiž se člověk snaží dosáhnout určitého cíle, a do druhé ty, jimiž se snaží vyhnout nepříznivým podmínkám. V sanskrtu se nazývají pravṛtti a nivṛtti — kladný a záporný čin. Existuje mnoho příkladů záporného jednání. Nemocný člověk například musí být opatrný a užívat léky, aby se zbavil nějaké nepříjemné nemoci.

Ti, kteří rozvíjejí duchovní život a provádějí oddanou službu, jsou neustále zaměstnáni různými činnostmi. Mohou je vykonávat tělem nebo myslí. Myšlení, cítění a chtění jsou činnosti mysli, a když chceme něco udělat, činnost se projeví pomocí hrubých tělesných smyslů. Ve svých mentálních činnostech bychom se měli neustále snažit myslet na Kršnu a plánovat, jak Ho potěšit, a tím jít ve stopách velkých áčárjů a svého duchovního mistra. Existují činnosti těla, činnosti mysli a činnosti řeči. Člověk vědomý si Kršny používá svá slova ke kázání slávy Pána. Tomu se říká kīrtana. Kršny si vědomý člověk svou mysl neustále zaměstnává myšlenkami na činnosti Pána — jak mluví na Kuruovském bitevním poli nebo jak se oddává rozličným zábavám se svými oddanými ve Vrndávaně. Tímto způsobem může neustále myslet na činnosti a zábavy Pána. To je mentální rozvíjení vědomí Kršny.

Podobně můžeme prokázat mnohé služby svými tělesným činnostmi. Avšak všechny takové činnosti musí být ve vztahu ke Kršnovi. Tento vztah navážeme, když se spojíme s pravým duchovním mistrem, který je přímým představitelem Kršny v učednické posloupnosti. Provádění činností ve vědomí Kršny tělem by měl řídit duchovní mistr, a my bychom je měli s vírou vykonávat. Spojení s duchovním mistrem se nazývá zasvěcení. Ode dne zasvěcení duchovním mistrem je mezi Kršnou a osobou, která se snaží pokročit ve vědomí Kršny, navázáno spojení. Bez zasvěcení od pravého duchovního mistra ke skutečnému spojení s uvědomováním si Kršny nikdy nedojde.

Uvědomování si Kršny není hmotné. Pán má tři hlavní energie — totiž vnější energii, vnitřní energii a okrajovou energii. Živým bytostem se říká okrajová energie a hmotný vesmírný projev je projevem vnější neboli hmotné energie. Pak existuje duchovní svět, který je projevem vnitřní energie. Když živé bytosti, které se nazývají okrajová energie jednají pod nižší, vnější energií, provádějí hmotné činnosti, a když se zaměstnají v činnostech pod vnitřní, duchovní energií, jejich činnosti jsou označovány jako činnosti ve vědomí Kršny. To znamená, že velké duše neboli velcí oddaní nejednají pod vlivem hmotné energie, ale pod ochranou duchovní energie. Oddaná služba, tedy činnosti ve vědomí Kršny jsou přímo pod nadvládou duchovní energie. Jinými slovy energie je druh síly, která může být zduchovněna milostí pravého duchovního mistra a Kršny.

V Čaitanja-čaritámrtě od Kršnadásy Kavirádži Gósvámího Šrí Čaitanja uvádí, že člověku, který Kršnovou milostí přijde do styku s pravým duchovním mistrem, se dostalo velkého štěstí. Ten, kdo má vážný zájem o duchovní život, dostane od Kršny inteligenci, jejímž prostřednictvím přijde do styku s pravým duchovním mistrem a jeho milostí pak pokročí ve vědomí Kršny. Vše, co se týká vědomí Kršny, spadá přímo pod duchovní energii — pod Kršnu a duchovního mistra. S hmotným světem to nemá nic společného. Když mluvíme o „Kršnovi“, míníme tím Nejvyšší Osobnost Božství, Nejvyššího Pána spolu s Jeho mnoha expanzemi. Expanduje se prostřednictvím svých úplných částí, svých odlišných částí a svých různých energií. „Kršna“ jinými slovy znamená vše a zahrnuje vše. Všeobecně bychom však měli chápat, že „Kršna“ znamená Kršna a Jeho osobní expanze. Kršna se expanduje jako Baladéva, Sankaršana, Vásudéva, Aniruddha, Pradjumna, Ráma, Nrsinha a Varáha a také jako mnoho jiných inkarnací a nespočetných Višnuových expanzí. Ve Šrímad Bhágavatamu je napsáno, že jich je tolik, kolik je nespočetných vln. Kršna zahrnuje všechny expanze a také své čisté oddané. V Brahma-sanhitě stojí, že všechny Kršnovy expanze jsou plné věčnosti, blaženosti a vědomosti.

Oddaně sloužit znamená vykonávat činnosti ve vědomí Kršny, činnosti, které jsou příznivé a přinášejí transcendentální radost Nejvyššímu Pánu, Kršnovi. Jakékoliv činnosti, které jsou nepříznivé transcendentálnímu zájmu Pána, nemohou být považovány za oddanou službu. Velcí démoni jako Rávana, Kansa a Hiranjakašipu například neustále mysleli na Kršnu, ale mysleli na Něho jako na svého nepřítele. Takové myšlení nemůžeme považovat za bhakti neboli za vědomí Kršny.

Impersonalisté někdy mylně chápou oddanou službu a oddělují Kršnu od Jeho příslušenství a zábav. Bhagavad-gítá byla například přednesena na Kuruovském bitevním poli a impersonalisté říkají, že Kršna je důležitý, ale Kuruovské bitevní pole je nepodstatné. Oddaní také vědí, že s Kuruovským bitevním polem jako takovým nemají co do činění, ale zároveň vědí, že „Kršna“ neznamená jen Kršna samotný. Kršna je vždy doprovázený svými společníky a příslušenstvím. Když například někdo řekne: „Dej něco k jídlu tomu člověku se zbraněmi“, jíst bude ten člověk a ne zbraně. Oddaný se může podobně zajímat o příslušenství a místa — jako je Kuruovské bitevní pole — která mají spojitost s Kršnou, ale jiná bojiště pro něho nemají význam. Zajímá se o Kršnu — o Jeho řeč, Jeho pokyny atd. Toto bitevní pole je důležité díky Kršnovi.

Tím jsme souhrnně vysvětlili, co to vlastně vědomí Kršny je. Bez tohoto chápání si člověk jistě mylně vyloží, proč se oddaní zajímají o Kuruovské bitevní pole. Ten, kdo má zájem o Kršnu, se začne zajímat i o Jeho různé zábavy a činnosti.

Definici čistého oddaného, jak ji podal Rúpa Gósvámí v Bhakti-rasámrta-sindhu, lze shrnout takto: jeho služba je příznivá a je vždy ve vztahu ke Kršnovi. Abychom udrželi čistotu činností ve vědomí Kršny, musíme být zbaveni všech hmotných tužeb a filozofické spekulace. Jakákoliv jiná touha, než touha sloužit Pánu, se nazývá hmotná touha. „Filozofická spekulace“ se týká druhu spekulace, která nakonec dospěje k voidistickému nebo neosobnímu závěru. Takové závěry nemají pro člověka vědomého si Kršny cenu. Pouze zřídka může někdo pomocí filozofické spekulace dospět k závěru, že by měl uctívat Vásudévu, Kršnu. To je potvrzeno v samotné Bhagavad-gítě. Konečným cílem filozofické spekulace musí být tedy Kršna s pochopením, že Kršna je vše, příčina všech příčin, a člověk by se měl Jemu odevzdat. Dospějeme-li k tomuto závěru, pak je filozofický pokrok příznivý, ale je-li závěrem filozofické spekulace voidismus nebo impersonalismus, pak to není bhakti.

Karma neboli plodonosné činnosti se někdy chápou jako rituální činnosti. Existuje mnoho lidí, které velice přitahují obřady popsané ve Védách, ale když člověka začnou přitahovat pouhé obřady bez poznání Kršny, jeho činnosti nejsou pro vědomí Kršny příznivé. Uvědomování si Kršny je ve skutečnosti možné provádět jednoduše nasloucháním, zpíváním, vzpomínáním atd. Šrímad Bhágavatam popisuje devět různých způsobů a dělat cokoliv jiného je pro vědomí Kršny nepříznivé. Člověk by měl být tedy neustále ve střehu proti pokleskům.

Šríla Rúpa Gósvámí ve své definici bhakti také uvedl slovo jñāna-karmādi. Karmādi (plodonosná práce) jsou činnosti, které nepomáhají člověku dospět k čisté oddané službě. Mnoho podob takzvaného odříkání také není příznivých pro oddanou službu ve vědomí Kršny.

Šríla Rúpa Gósvámí též citoval následující definici z Nárada-paňčarátry: „Člověk by měl být prost všech hmotných označení a uvědomováním si Kršny se musí očistit od všeho hmotného znečištění. Měl by se znovu vrátit ke své čisté totožnosti, ve které své smysly zapojuje ve službě vlastníku smyslů.“ Když naše smysly slouží skutečnému vlastníku smyslů, říká se tomu oddaná služba. V podmíněném stavu slouží naše smysly tělesným žádostem. Jsou-li tytéž smysly zaměstnány vykonáváním Kršnova příkazu, naše činnosti se nazývají bhakti.

Dokud se člověk ztotožňuje s tím, že náleží k jisté rodině, společnosti nebo jisté osobě, říká se, že ho pokrývají označení. Je-li si plně vědom toho, že nenáleží žádné rodině, společnosti nebo zemi, nýbrž že má věčný vztah s Kršnou, pak pozná, že by se jeho energie neměla používat v zájmech takzvané rodiny, společnosti nebo země, ale v zájmech Kršny. To je ušlechtilý cíl a úroveň čisté oddané služby ve vědomí Kršny.