Již dříve jsme vysvětlili, že když se určité druhy nálad smísí a dojde ke spojení protichůdných nálad, situace se nazývá neslučitelná. Jíme-li sladkou rýži, v níž je zamícháno něco slaného nebo kyselého, směs není příliš chutná a nazývá se neslučitelná.

Ukázkovým příkladem neslučitelnosti je prohlášení impersonalisty, který hlasitě naříkal: „Přitahoval mě pouze neosobní rys Brahmanu a prožil jsem své dny bez užitku v tranzu. Nevěnoval jsem náležitou pozornost Šrí Kršnovi, který je zdrojem neosobního Brahmanu a oceánem všech transcendentálních radostí.“ V této řeči jsou známky neutrálnosti a milostné lásky a výsledná nálada je neslučitelná.

Na místech jako je Vrndávana někdy shledáváme, jak lidé s mírným oddaným přístupem v neutrální lásce ke Kršnovi se uměle snaží okamžitě dosáhnout úrovně milostné lásky. Neutralita a milostná láska jsou neslučitelné, a proto shledáváme, že takoví lidé z úrovně oddané služby poklesnou.

Neslučitelnost vyjádřil velký oddaný na úrovni neutrálnosti, když se sarkasticky modlil: „Velice toužím vidět Kršnu, Nejvyšší Osobnost Božství, který je milionkrát laskavější než Pitové (předci) na Pitralóce, a kterého vždy uctívají velcí polobozi a světci. Poněkud mě však udivuje, že ačkoliv je Kršna manželem bohyně štěstí, Jeho tělo je často poznamenáno rýhami od nehtů obyčejných nevěstek!“ To je příklad neslučitelnosti, jelikož je to směs neutrálnosti a vysoké milostné lásky.

Gópí řekla: „Můj drahý Kršno, první věc, kterou bys měl udělat, je, že bys mě měl obejmout svými silnými pažemi. Pak, můj drahý příteli, nejprve přičichnu k Tvé hlavě a pak si s Tebou budu užívat.“ To je příklad neslučitelnosti, ve které celkem je milostná láska a částí služebnictví.

Jeden oddaný řekl: „Můj drahý Kršno, jak Tě mohu oslovit jako svého syna, když Tě velcí védántisté oslovují jako Absolutní Pravdu a vaišnavové, kteří dodržují zásady Nárada-paňčarátry, jako Nejvyšší Osobnost Božství? Jsi právě ta Nejvyšší Osoba — jak by mohl být můj jazyk tak neobyčejně smělý, aby Tě oslovil jako obyčejného syna?“ V této řeči jde o směs neutrálnosti a rodičovské lásky a výsledek je neslučitelný.

Další oddaná řekla: „Můj drahý příteli, má mladistvá krása je pomíjivá jako záblesky na obloze, a to, že mám přitažlivé tělesné rysy, není tudíž důležité. Nikdy jsem se s Kršnou nesetkala, a proto tě prosím, abys mi okamžitě zařídila setkání s Ním.“ V tomto případě jde o neslučitelné smíšení neutrální nálady a milostné lásky.

Chtivá žena v Kailáse jednou řekla Kršnovi: „Můj drahý Kršno, ať dlouho žiješ!“ a když to dořekla, objala Ho. To je příklad neslučitelnosti vyplývající ze směsi rodičovské lásky a milostné lásky.

Účelem uvedených rozborů je ukázat, že pokud po smíchání různých nálad neboli vzájemných výměn extatické lásky mezi Kršnou a oddanými není výsledek čistý, dojde k vzájemné neslučitelnosti. Jakmile jsou pocity protichůdné, podle názoru věrohodných oddaných jako je Rúpa Gósvámí je výsledek neslučitelný.

Obyčejná oddaná jednou oslovila Kršnu: „Můj drahý chlapče, vím, že mé tělo je pouhá směs masa a krve a nikdy Ti nemůže sloužit k požitku. Mě však přesto tolik přitahuje Tvá krása, že si přeji, abys mě přijal jako svou milostnou partnerku.“ V tomto prohlášení je neslučitelnost způsobena směsí hrůzy a milostné lásky v oddané službě.

Šríla Rúpa Gósvámí varuje oddané, aby se ve svých dílech a svém jednání takových neslučitelností nedopouštěli. Přítomnost neslučitelných pocitů se nazývá rasābhāsa. Jestliže se v jakékoliv knize pojednávající o oddané službě Kršnovi vyskytne rasābhāsa, žádný vzdělaný učenec nebo oddaný ji nepřijme.

V druhém ději, 17. verši Vidagdha-mádhavy říká Paurnamásí Nándímukhí: „Jen se podívej, jak je to úžasné! Velcí světci o Kršnovi meditují, když byli oproštěni od všech hmotných záležitostí, a s velkými obtížemi se snaží vložit Kršnu do svých srdcí. A tato mladá dívka se naopak snaží odpoutat svou mysl od Kršny, aby ji mohla zapojit do hmotných činností smyslového požitku. Jak politováníhodné, že tato dívka se snaží odehnat ze svého srdce Šrí Kršnu, kterého hledají velcí světci prostřednictvím přísného odříkání a vytrvalosti!“ Třebaže jsou v této řeči protichůdné nálady extatické oddanosti, výsledek není neslučitelný, protože milostná láska je tak vznešená, že všechny ostatní druhy nálad přehluší. Šríla Džíva Gósvámí k tomu poznamenává, že tak milující rozpoložení mysli nemohou mít všichni. Je možné pouze v případě vrndávanských gópí.

Existuje mnoho příkladů protichůdných nálad, kde nedochází k zvrácené situaci rasābhāsa. Jeden nižší polobůh z nebeských planet jednou poznamenal: „Kršnu, jehož žertovným slovům se obyvatelé Vradži kdysi tak smáli, nyní napadl král hadů Kálija, a pro všechny se stal předmětem úzkostlivého nářku!“ V tomto případě se jedná o směs smíchu a soucitu, avšak nedochází k neslučitelnosti, protože v obou rasách se zvyšuje láskyplná náklonnost ke Kršnovi.

Šrímatí Rádhárání jednou bylo řečeno, že i když zanechala všech činností, zůstala i nadále tím největším zdrojem inspirace pro všechny druhy oddané služby. Znělo to následovně: „Má drahá Rádhárání, v odloučení od Kršny jsi nyní nehybná jako ten nejkrásnější strom, jehož půvab nezastiňují žádné listy. Tvá vyrovnaná nálada způsobuje, že vypadáš, jako bys zcela splývala s realizací Brahmanu!“ V tomto příkladě se jedná o směs milostné lásky a neutrální lásky, avšak milostná láska vše předčí. Realizace Brahmanu je v podstatě pouze ustrnulým bytím. Samotný Kršna řekl: „Šrímatí Rádhárání se pro Mě stala zosobněným klidem. Kvůli Ní teď ani nespím. Bez přestání se dívám do prázdna, nemrkám ani očima a neustále jsem v meditativní náladě. Kvůli Ní nyní dokonce žiji v horské jeskyni!“ To je příklad milostné lásky smíšené s neutrální láskou, avšak není zde žádná neslučitelnost.

Následující rozhovor se skládá z otázek položených Rambhě, oslavované krasavici, a z jejích odpovědí. Rambha dostala otázku: „Má drahá Rambho, kdo jsi?“ Odpověděla: „Jsem zosobněný klid.“ Otázka: „Proč jsi tedy na obloze?“ Odpověď: „Jsem na obloze, abych poznala Nejvyšší Absolutní Pravdu.“ Otázka: „Proč potom tak upřeně hledíš?“ Odpověď: „Abych se podívala na nejvyšší krásu Absolutní Pravdy.“ Otázka: „Proč se tedy zdá, že máš rozrušenou mysl?“ Odpověď: „Protože Amor působí.“ V tomto příkladě nedošlo ke zvrácenému předložení nálad, protože extáze milostné lásky celkově předčila neutrální úroveň oddané služby.

V desátém zpěvu, šedesáté kapitole, 45. verši Šrímad Bhágavatamu řekla Rukminí-déví: „Můj drahý manželi, žena, která nemá chuť na transcendentální radost pocházející z osobního styku s Tebou má jistě sklon přijmout za svého manžela někoho, kdo je zvenčí pouhou směsí kníru, vousů, chlupů, nehtů a nějakých vlasů a uvnitř jsou v něm svaly, kosti, krev, střevní červy, výkaly, hlen, žluč a podobné věci. Takový manžel je ve skutečnosti pouhé mrtvé tělo, ale žena, kterou nepřitahuje Tvá transcendentální podoba, bude muset tuto směs výkalů a moče přijmout za svého manžela.“ Toto prohlášení, ve kterém jsou vyjmenovány složky hmotného těla, není zvrácenou náladou v transcendentální realizaci, protože ukazuje správné rozlišování mezi hmotou a duší.

V druhém ději, 31. verši Vidagdha-mádhavy říká Kršna svému příteli: „Můj drahý příteli, jak je úžasné, že od doby, co jsem spatřil překrásné lotosové oči Šrímatí Rádhárání, mám sklon plivat na měsíc a na lotosový květ!“ To je příklad milostné lásky smíšené s hrůzou, avšak nedošlo k neslučitelnosti.

Následuje úryvek, který popisuje různé nálady oddané služby: „Ačkoliv je Kršna pro všechny nepřátele nepřemožitelný, vrndávanští pasáčci téměř ztmavli údivem při pohledu na Jeho úžasné královské šaty a Jeho výkony v boji na Kuruovském bitevním poli.“ Je to směs rytířských činností a obav v oddané službě, ale není to zvrácený odraz nálad.

Jedna obyvatelka Mathury požádala svého otce, aby zavřel dveře a pak s ní šel do školy Sándípani Muniho najít Kršnu. Stěžovala si, že Kršna jí zcela ukradl její mysl. V tomto příkladě jde o směs milostné lásky a rodičovské lásky, avšak nejde o neslučitelnost.

Brahmānandī (impersonalista) vyjádřil svou touhu následovně: „Kdy budu moci spatřit Pána, nejvyšší absolutní Osobnost Božství, jenž je věčnou blažeností a poznáním a jehož hruď je potřena kunkumovým práškem od dotyků ňader Rukminí?“ Zde je směs milostné lásky a neutrálnosti. Třebaže jde o protichůdné nálady, nedochází k neslučitelnosti, protože i brahmānandī začne být ke Kršnovi přitahován.

Nanda Mahárádža řekl své manželce: „Má drahá Jašódo, tvůj syn Kršna je křehký a jemný jako květ mallikā, ale přesto šel zabít démona Kéšího, který je silný jako hora. Začal jsem se proto poněkud obávat. Ale to nevadí, vše dobré mému synovi! Pozvednu svou ruku, která je silná jako sloup, a zabiji démona Kéšího, jen abych všechny obyvatele Vradža-mandaly zbavil úzkosti!“ V jeho řeči jsou dva druhy nálady: rytířství a obavy. Obě však umocňují postavení rodičovské lásky a nedochází proto k neslučitelnosti.

V Lalita-mádhavě Šríly Rúpy Gósvámího se říká: „Po Kršnově příchodu do Kansovy obětní arény hleděli Kansovi kněží na Kršnu se zhnuseným výrazem. Celou arénu naplňovaly obavy Kansy a jeho kněží a neklidné výrazy radosti na tvářích Kršnových přátel. Jeho závistiví soci cítili zklamání. Velcí světci meditovali. Dévakí a ostatní matky měly v očích horké slzy a zdatným bojovníkům vstávaly vlasy na hlavě. Polobozi jako Indra měli v srdcích údiv. Služebníci tančili a neposedné oči všech mladých dívek poskakovaly z jednoho místa na druhé.“ V této ukázce je popis směsi různých nálad, avšak není v ní neslučitelnost.

Podobná pasáž, ve které také nenalezneme neslučitelnost, je v Lalita-mádhavě, kde její autor žehná všem čtenářům knihy následujícím způsobem: „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, může zvednout horu prstem levé ruky, ale přesto je skromný a pokorný. Ke svým milovaným oddaným je vždy laskavý. Překazil Indrův pokus o odplatu za odmítnutí oběti Indra-jadžňa a přináší radost všem mladým dívkám. Kéž je k vám všem vždy milostivý!“