Skip to main content

32. KAPITOLA

Krišna se vrací ke gópím

Když se nakonec Pán Krišna znovu objevil ve středu shromážděných gópí, vypadal velice krásně, jak přísluší osobě vlastnící všechny druhy bohatství. V Brahma-saṁhitě je řečeno: ānanda-cin-maya-rasa-pratibhāvitābhiḥ — Krišna sám není tak nádherný, ale když se expanduje Jeho energie, zvláště Jeho energie blaženosti, kterou představuje Rádhárání, vypadá velkolepě. Májávádské pojetí dokonalosti, že Absolutní Pravda nemá energie, se zakládá na nedostatečném poznání. Kdyby Absolutní Pravda neprojevovala své různé energie, nebyla by ve skutečnosti úplná. Ānanda-cin-maya-rasa znamená, že tělo Pána je transcendentální podobou věčné blaženosti a poznání. Krišna je vždy obklopen různými energiemi, a proto je dokonalý a krásný. Z Brahma-saṁhity a Skanda Purāṇy víme, že Krišnu vždy obklopuje mnoho tisíc bohyní štěstí. Všechny gópí jsou bohyně štěstí a Krišna je na břehu Jamuny držel za ruce.

Ve Skanda Purāṇě je řečeno, že z mnoha tisíců gópí jich je 16 100 nejdůležitějších, z těchto 16 100 zvláště vyniká 108 gópí, z těchto 108 má osm gópí zvláštní postavení, z těchto osmi jsou Rádhárání a Čandrávalí nejvýznačnější a z těchto dvou gópí je Rádhárání nejpřednější.

Když Krišna vešel do lesa na břehu řeky Jamuny, měsíční světlo rozptýlilo okolní temnotu. V tomto ročním období kvetly jasmíny a kadambové květy a lehký vánek roznášel jejich vůni. Ve vánku také poletovaly včely, které tuto vůni považovaly za med. Gópí vytvořily pro Krišnu sedátko tak, že nahromadily jemný písek a přikryly ho látkami.

Téměř všechny gópí, které se tam shromáždily, byly dříve následovníky Véd. Ve svých minulých životech, během zjevení Pána Rámačandry, byly védskými učenci, kteří toužili po manželském spojení s Pánem Rámačandrou. Rámačandra jim požehnal, že budou přítomné v době zjevení Pána Krišny a Krišna jim splní jejich touhy. Během Krišnova zjevení se tito védští učenci narodili v tělech gópí ve Vrindávanu; jako mladé gópí mohly být ve společnosti Krišny, čímž se jim splnila touha z předešlého života. Dosáhly konečného naplnění své dokonalé touhy a měly takovou radost, že netoužily po ničem jiném. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě: když člověk dospěje k Nejvyšší Osobnosti Božství, již po ničem netouží. Jakmile gópí získaly Krišnovu společnost, zmizel nejen jejich nářek nad Krišnovou nepřítomností, ale i jejich žal. Cítily, že již nemají další přání. Zcela spokojené v Krišnově společnosti rozprostřely na zem svoje šaty, zhotovené z jemné tkaniny a zbarvené červenou kunkumou, která zdobila jejich ňadra. Krišna byl pro ně vším, a velice pečlivě pro Něho připravily pohodlné místo k sezení.

Když Krišna seděl na sedátku uprostřed gópí, byl ještě krásnější než obvykle. Velcí jógí, jako je Pán Šiva, Pán Brahmá, nebo dokonce i Pán Šéša a další, se stále snaží upínat pozornost na Krišnu ve svých srdcích, ale zde gópí skutečně viděly Krišnu, jak sedí před nimi na jejich oděvech. Krišna vypadal ve společnosti gópí velice krásně. Byly to nejhezčí dívky ve všech třech světech a shlukly se kolem Krišny.

Krišna se posadil vedle každé z mnoha gópí, a tak bychom se mohli zeptat, jak to udělal. V příslušném verši je významné slovo īśvara. V Bhagavad-gītě stojí: īśvaraḥ sarva-bhūtānām. Īśvara označuje Nejvyššího Pána v podobě Nadduše v srdcích všech. Krišna také projevil tuto schopnost se expandovat jako Paramátmá na setkání s gópími. Krišna seděl po boku každé gópí, aniž by Ho ostatní viděly. Byl ke gópím tak laskavý, že místo aby byl v jejich srdcích, kde by Ho mohly vnímat prostřednictvím jógové meditace, posadil se vedle nich. Tím, že se zjevil vně, prokázal gópím, které byly největšími kráskami v celém stvoření, zvláštní milost. Jakmile získaly svého milovaného Pána, začaly Ho těšit pohyby obočí, úsměvy a také potlačováním svého hněvu. Některé z nich si položily Krišnovy lotosové nohy do klína a masírovaly je. Zatímco se usmívaly, daly důvěrně najevo svůj potlačovaný hněv a řekly: “Milý Krišno, jsme obyčejné ženy z Vrindávanu a nevíme toho mnoho o védském poznání — co je správné a co ne. Proto se Tě chceme na něco zeptat; jsi učený, tak nám budeš umět náležitě odpovědět. Mezi milenci nacházíme jednání na třech úrovních. Jedni lásku pouze přijímají, jiní reagují láskyplně, i když partner s nimi jedná příkře, a třetí skupina lidí se v milostném jednání nechová ani kladně, ani záporně. Kterým z těchto tří dáváš přednost, které bys nazval upřímné?”

Krišna odpověděl: “Moje milé přítelkyně, ti, kdo jednoduše opětují milostné jednání svého partnera, jsou jako obchodníci. Dávají tolik lásky, kolik dostanou. Prakticky se o lásce ani nedá mluvit; je to jen obchodování soustředěné kolem vlastního sobeckého zájmu. I ti, kdo neprojevují vůbec žádnou lásku, jsou lepší než takoví obchodníci. Lepší než tato první skupina je druhá skupina lidí, kteří milují i navzdory špatnému chování svého druha. Takovou upřímnost můžeme vidět ve vztahu otce a matky ke svým dětem navzdory tomu, že si jich děti nevšímají. Lidé ve třetí skupině ani neopětují, ani neodmítají. Ty lze dále rozdělit do dvou podskupin. Jedni jsou vnitřně spokojení, kteří ničí lásku nepotřebují. Nazývají se ātmārāma, což znamená, že jsou pohroužení v myšlenkách na Nejvyšší Osobnost Božství a nestarají se o to, zda je někdo miluje nebo ne. Lidé z druhé podskupiny jsou však nevděční. Říká se jim bezcitní. Ti se bouří proti těm, ke kterým by měli mít úctu. Například syn dostává od svých milujících rodičů mnoho věcí, ale když je bezcitný, nechce se jim za to odvděčit. Takoví lidé jsou obecně známí jako guru-druhaḥ, což znamená, že od rodičů nebo duchovního učitele přijímají dary, ale zároveň na ně nedbají.”

Krišna nepřímo zodpověděl otázky gópí; i ty, které naznačovaly, že neopětoval správně jejich jednání. Krišna v odpovědi prohlásil, že jako Nejvyšší Osobnost Božství je spokojený sám v sobě. Nepotřebuje ničí lásku, ale zároveň řekl, že není nevděčný.

“Moje milé přítelkyně,” pokračoval Krišna, “možná, že vás zarmoutila Moje slova a činy, ale měly byste vědět, že někdy nereaguji na jednání Mých oddaných. Moji oddaní jsou ke Mně velice připoutaní, ale Já někdy patřičně neopětuji jejich pocity, a dělám to proto, abych víc a víc zvětšoval jejich lásku ke Mně. Kdyby ke Mně měli snadný přístup, mohli by si myslet: ,Krišnu je snadné si získat.` Proto někdy nereaguji. Když člověk nemá peníze, potom za nějakou dobu nějaký majetek nahromadí, ale pak ho zase ztratí, bude myslet na ztracené bohatství dvacet čtyři hodin denně. Podobně i Já někdy ve svých oddaných vytvářím dojem, že jsem se jim ztratil, abych posílil jejich lásku, a místo aby na Mě zapomněli, tak cítí, že jejich láska ke Mně roste. Moje milé přítelkyně, ani na okamžik si nemyslete, že jsem s vámi jednal stejně, jako jednám s obyčejnými oddanými. Vím, kdo jste. Vy jste se přestaly řídit všemi společenskými a náboženskými závazky a přerušily jste styk se svými rodiči. Přišly jste za Mnou a milujete Mne bez ohledu na společenská pravidla a náboženské povinnosti, a Já jsem vám tak zavázán, že se k vám nemohu chovat jako k obyčejným oddaným. Nemyslete si, že jsem se od vás vzdálil. Byl jsem vám nablízku. Jenom jsem se díval, jak po Mně toužíte v Mé nepřítomnosti. Nehledejte proto ve Mně chybu. Jelikož Mě máte tak rády, promiňte Mi laskavě, pokud jsem udělal něco špatného. Nemohu vám oplatit vaši nepřetržitou lásku ke Mně, a to ani za mnoho životů polobohů na nebeských planetách. Za vaši lásku se není možné odměnit nebo projevit dostatek vděku; prosím vás tedy, spokojte se se svým vlastním zbožným jednáním. Projevujete vůči Mně ukázkovou připoutanost, se kterou překonáváte největší potíže plynoucí z rodinného života. Prosím, abyste se spokojily se svým příkladným charakterem, protože tento dluh vám nedokáži splatit.”

Příkladný charakter oddané služby, který ukazují oddaní ve Vrindávanu, je nejčistší druh oddanosti. Autoritativní śāstry předepisují, že oddaná služba musí být ahaitukī a apratihatā. To znamená, že oddanou službu Krišnovi nemohou zamezit politické nebo společenské konvence. Oddaná služba je vždy transcendentální. Zvláště gópí ukazovaly čistou oddanou službu Krišnovi, až do té míry, že jim Krišna sám zůstal zadlužen. Pán Čaitanja proto řekl, že oddaná služba projevená gópími ve Vrindávanu předčí všechny ostatní způsoby přistupování k Nejvyšší Osobnosti Božství.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 32. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Krišna se vrací ke gópím”.