CC Madhya 17.96
Bengálština
ষড়্ দর্শন-ব্যাখ্যা বিনা কথা নাহি এথা ।
মিশ্র কৃপা করি’ মোরে শুনান কৃষ্ণকথা ॥ ৯৬ ॥
মিশ্র কৃপা করি’ মোরে শুনান কৃষ্ণকথা ॥ ৯৬ ॥
Verš
ṣaḍ-darśana-vyākhyā vinā kathā nāhi ethā
miśra kṛpā kari’ more śunāna kṛṣṇa-kathā
miśra kṛpā kari’ more śunāna kṛṣṇa-kathā
Synonyma
Překlad
Candraśekhara pokračoval: „Ve Váránasí se nehovoří o ničem jiném než o šesti filosofických tezích. Tapana Miśra je však ke mně nesmírně milostivý, protože mluví o tématech týkajících se Pána Kṛṣṇy.“
Význam
K šesti filosofickým tezím patří: (1) vaiśeṣika Kaṇādy Ṛṣiho, (2) nyāya Gautamy Ṛṣiho, (3) yoga neboli mystika Patañjaliho Ṛṣiho, (4) sāṅkhyová filosofie Kapily Ṛṣiho, (5) filosofie karma-mīmāṁsā Jaiminiho Ṛṣiho a (6) Vedavyāsova filosofie brahma-mīmāṁsā neboli vedānta, konečný závěr o Absolutní Pravdě (janmādy asya yataḥ). Filosofie vedānty je ve skutečnosti určena oddaným, protože v Bhagavad-gītě (15.15) Pán Kṛṣṇa říká: vedānta-kṛd veda-vid eva cāham – „Já jsem sestavil Vedāntu a jsem znalec Véd.“ Vedavyāsa je inkarnace Kṛṣṇy, a Kṛṣṇa je proto sestavitelem vedāntské filosofie a dobře zná její význam. V Bhagavad-gītě se uvádí, že každý, kdo naslouchá vedāntské filosofii od Kṛṣṇy, si je opravdu vědom skutečného významu Vedānty. Māyāvādī o sobě prohlašují, že jsou znalci Vedānty, ale jejímu významu vůbec nerozumějí. Vinou nedostatečného vzdělání si lidé obyčejně myslí, že Vedānta znamená výklad Śaṅkarovců.