Bg. 4.29
Verš
prāṇe ’pānaṁ tathāpare
prāṇāpāna-gatī ruddhvā
prāṇāyāma-parāyaṇāḥ
apare niyatāhārāḥ
prāṇān prāṇeṣu juhvati
Synonyma
apāne — do vzduchu, který působí směrem dolů; juhvati — obětují; prāṇam — vzduch, který působí směrem ven; prāṇe — do vzduchu, který směřuje ven; apānam — vzduch, který směřuje dolů; tathā — jakož i; apare — jiní; prāṇa — vzduchu, který směřuje ven; apāna — a vzduchu, který směřuje dolů; gatī — pohyb; ruddhvā — zastavující; prāṇa-āyāma — tranz vyvolaný úplným zastavením dýchání; parāyaṇāḥ — s takovými sklony; apare — jiní; niyata — ovládající; āhārāḥ — přijímání potravy; prāṇān — vycházející vzduch; prāṇeṣu — do vycházejícího vzduchu; juhvati — obětují.
Překlad
Další, kteří tíhnou k procesu zastavení dechu, aby mohli setrvávat v tranzu, obětují pohyb vycházejícího dechu do vcházejícího a vcházejícího dechu do vycházejícího, a tak nakonec zůstanou v tranzu poté, co zastavili veškeré dýchání. Jiní přestávají jíst a obětují vycházející dech do něho samotného.
Význam
Tento jógový systém určený k ovládnutí dýchání se nazývá prāṇāyāma a na počátku se praktikuje v systému haṭha-yogy pomocí různých sedů. Všechny tyto procesy jsou doporučeny pro ovládání smyslů a následný pokrok v duchovní realizaci. Tento postup vyžaduje ovládání vzduchů v těle s cílem obrátit směr jejich proudění. Vzduch apāna směřuje dolů a vzduch prāṇa nahoru. Prāṇāyāma-yogī cvičí opačný způsob dýchání, až se proudy vzduchu neutralizují ve stavu rovnováhy (pūraka). Obětovat výdech do vdechu se nazývá recaka. Když je proudění obou vzduchů zcela zastaveno, nazývá se to kumbhaka-yoga. Pomocí ní si člověk může prodloužit život, aby dosáhl dokonalosti v duchovní realizaci. Inteligentní yogī chce dosáhnout dokonalosti v jednom životě a nečekat na další — a kumbhaka-yogou si yogīni prodlužují život o mnoho let. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, však neustále prokazuje transcendentální láskyplnou službu Pánu, a tím smysly ovládá automaticky. Jelikož jsou vždy zaměstnané službou Kṛṣṇovi, nemají příležitost zabývat se něčím jiným. Nakonec se tedy oddaný přirozeně přemístí na transcendentální úroveň existence Pána Kṛṣṇy, a proto se před tím nijak nepokouší prodloužit si život. V Bhagavad-gītě (14.26) stojí, že je okamžitě pozvednut na úroveň osvobození:
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Ten, kdo se zaměstnává ryzí oddanou službou Pánu, překonává kvality hmotné přírody a okamžitě dosahuje duchovní úrovně.” Osoba vědomá si Kṛṣṇy jedná již od počátku na transcendentální úrovni a v tomto stavu vědomí setrvává. Proto nepoklesne a nakonec se neprodleně přemístí do Pánova sídla. K omezování jídla dochází přirozeně, když se jí pouze kṛṣṇa-prasādam neboli potrava, která je nejprve nabídnuta Pánu. Méně jíst je velice prospěšné pro ovládání smyslů, bez něhož se nelze vyprostit z hmotného zapletení.