VERSO 55
Sloka 55
Texto
Verš
pratyāhūya mahā-budhaḥ
uvāca vidvāṁs tan-niṣṭhāṁ
kṛpayā prahasann iva
pratyāhūya mahā-budhaḥ
uvāca vidvāṁs tan-niṣṭhāṁ
kṛpayā prahasann iva
Sinônimos
Synonyma
atha — então; tān — os amigos de classe; ślakṣṇayā — muito agradável; vācā — com uma fala; pratyāhūya — dirigindo-se a; mahā-budhaḥ — Prahlāda Mahārāja, que era muito erudito e avançado em consciência espiritual (mahā significa “grande”, e budha significa “erudito”); uvāca — disse; vidvān — muito culto; tat-niṣṭhām — o caminho da compreensão de Deus; kṛpayā — sendo misericordioso; prahasan — sorrindo; iva — como.
atha — tehdy; tān — kamarády ze třídy; ślakṣṇayā — velice příjemnou; vācā — řečí; pratyāhūya — oslovující; mahā-budhaḥ — Prahlāda Mahārāja, který byl vysoce učený a měl rozvinuté duchovní vědomí (mahā znamená “velký” a budha “učený”); uvāca — říkal; vidvān — velmi učený; tat-niṣṭhām — cesta poznání Boha; kṛpayā — milostivý; prahasan — usmívající se; iva — jako.
Tradução
Překlad
Prahlāda Mahārāja, que era, em verdade, supremamente erudito, dirigiu-se, então, a seus amigos de classe falando-lhes com uma linguagem muito doce. Sorrindo, começou a lhes ensinar a inutilidade do modo de vida materialista. Sendo muito bondoso, compartilhou com eles as seguintes instruções.
Prahlāda Mahārāja, který byl skutečně tím největším vzdělancem, tehdy promluvil ke svým přátelům příjemnými slovy. Byl k nim velice laskavý a s úsměvem je začal učit o tom, jak marný je materialistický způsob života.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—O sorriso de Prahlāda Mahārāja é muito significativo. Os outros alunos eram muitíssimo avançados no tocante a como desfrutar da vida materialista através de religião, desenvolvimento econômico e gozo dos sentidos, mas Prahlāda Mahārāja se compadeceu deles, sabendo que essa não era a verdadeira felicidade, pois a felicidade real é avançar em consciência de Kṛṣṇa. O dever daqueles que seguem os passos de Prahlāda Mahārāja é ensinar o mundo inteiro como se tornar consciente de Kṛṣṇa e, desse modo, ser de fato feliz. As pessoas materialistas adotam uma suposta religião para obterem algumas bênçãos e, com elas, melhorar sua posição econômica e desfrutar do mundo material através do gozo dos sentidos. Porém, devotos como Prahlāda Mahārāja lamentam o fato de eles serem tão tolos, pois estão sempre ocupados em uma vida temporária e não sabem que a alma transmigra de um corpo a outro. Os materialistas se empenham em obter benefícios temporários, ao passo que pessoas avançadas em conhecimento espiritual, tais como Prahlāda Mahārāja, não estão interessadas no modo de vida materialista. Em vez disso, querem elevar-se a uma vida eterna, plena de conhecimento e bem-aventurança. Portanto, assim como Kṛṣṇa é sempre compassivo com as almas caídas, Seus servos, os devotos do Senhor Kṛṣṇa, também se esforçam por educar a população inteira dando-lhes a consciência de Kṛṣṇa. Os devotos compreendem o erro da vida materialista e, com um sorriso nos lábios, consideram-na insignificante. Entretanto, por compaixão, tais devotos pregam pelo mundo inteiro a mensagem da Bhagavad-gītā.
To, že se Prahlāda Mahārāja usmíval, je velmi důležité. Ostatní studenti si uměli užívat materialistického života prostřednictvím náboženství, hospodářského rozvoje a smyslového požitku, ale Prahlāda Mahārāja se jim smál, protože věděl, že to není skutečné štěstí. Skutečným štěstím je rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. Povinností těch, kdo kráčejí v Prahlādových stopách, je učit celý svět, jak si být vědom Kṛṣṇy, a díky tomu být skutečně šťastný. Materialisté se uchylují k takzvanému náboženství, aby dostali požehnání a mohli tím zlepšit svou ekonomickou situaci a užívat si hmotného světa uspokojováním svých smyslů. Oddaní, jako je Prahlāda Mahārāja, se však smějí jejich pošetilosti, se kterou se horečně zaměstnávají v dočasném životě bez vědomostí o tom, jak se duše stěhuje z jednoho těla do druhého. Materialisté pracně usilují o dočasné výhody, zatímco ti, kdo jsou pokročilí v duchovním poznání, jako například Prahlāda Mahārāja, se o materialistický způsob života nezajímají; chtějí dosáhnout věčného života plného poznání a blaženosti. Pán Kṛṣṇa je vždy soucitný k pokleslým duším a Jeho služebníci, Kṛṣṇovi oddaní, chtějí také vzdělávat veškeré obyvatelstvo ve vědě o vědomí Kṛṣṇy. Oddaní chápou, jak scestný je materialistický život, a proto se usmívají nad jeho bezvýznamností. Ze soucitu ovšem káží poselství Bhagavad-gīty po celém světě.