Capítulo Cinco

KAPITOLA PÁTÁ

Nārada Muni É Amaldiçoado pelo Prajāpati Dakṣa

Prajāpati Dakṣa proklíná Nāradu Muniho

Este capítulo conta como todos os filhos de Dakṣa foram libertos das garras da energia material ao seguirem o conselho de Nārada, que, entretanto, foi amaldiçoado por Dakṣa.

Tato kapitola vypráví, jak byli všichni Dakṣovi synové vysvobozeni ze zajetí hmotné energie, když se řídili radou Nārady, jehož za to Dakṣa proklel.

Influenciado pela energia externa do Senhor Viṣṇu, o prajāpati Dakṣa gerou dez mil filhos no ventre de sua esposa, Pāñcajanī. Esses filhos, que tinham o mesmo caráter e mentalidade, eram conhecidos como Haryaśvas. Recebendo de seu pai ordens para formarem uma população cada vez maior, os Haryaśvas rumaram para o Ocidente, e se estabeleceram na região onde o rio Sindhu (atualmente, o Indo) desemboca no Mar Arábico. Naqueles dias, era essa a localização de um lago santo chamado Nārāyaṇa-saras, onde havia muitas pessoas santas. Os Haryaśvas começaram a praticar austeridades, penitências e meditação, que são as características da conceituada ordem de vida renunciada. Contudo, ao ver que esses rapazes se ocupavam nessas meritórias austeridades simplesmente para procriação material, Śrīla Nārada Muni julgou que seria melhor os livrar dessa tendência. Nārada Muni descreveu aos rapazes a meta última da vida e os aconselhou a não se tornarem simples karmīs que geram filhos. Então, todos os filhos de Dakṣa se iluminaram e partiram, para nunca mais voltarem.

Pod vlivem vnější energie Pána Viṣṇua zplodil Prajāpati Dakṣa v lůně své manželky Pāñcajanī deset tisíc synů. Jmenovali se Haryaśvové a všichni měli stejný charakter a stejnou mentalitu. Když jim jejich otec dal pokyn plodit další obyvatelstvo, odebrali se na západ, na místo, kde se řeka Sindhu (nyní Indus) vlévá do Arabského moře. V oněch dobách se na tom místě rozprostíralo svaté jezero jménem Nārāyaṇa-saras, v jehož okolí žilo mnoho světců. Haryaśvové začali praktikovat askezi a meditaci, což jsou činnosti vysoce vznešeného životního stavu odříkání. Když však Śrīla Nārada Muni viděl chlapce podstupovat takovou chvályhodnou askezi pouze za účelem hmotného tvoření, usoudil, že bude lepší je této tendence zbavit. Popsal jim konečný cíl života a poradil jim, aby se nesnažili stát obyčejnými karmīmi a plodit děti. Všichni synové Dakṣi, kteří byli takto osvíceni, odešli a již nikdy se nevrátili.

O prajāpati Dakṣa, que ficou muito consternado com a perda de seus filhos, gerou no ventre de sua esposa Pāñcajanī outros mil filhos, e lhes ordenou que gerassem progênie. Esses filhos, chamados Savalāśvas, com o propósito de gerar filhos, também se ocuparam em adorar o Senhor Viṣṇu, mas Nārada Muni os convenceu a se tornarem mendicantes e relegarem a atividade de gerar filhos. Tendo sido duas vezes frustrado em suas tentativas de aumentar a população, o prajāpati Dakṣa ficou muito furioso com Nārada Muni e o amaldiçoou, dizendo que, no futuro, não conseguiria permanecer em parte alguma. Como era plenamente qualificado e muito tolerante, Nārada Muni aceitou a maldição de Dakṣa.

Prajāpati Dakṣa byl ze ztráty svých synů velice zarmoucený. Zplodil v lůně své manželky Pāñcajanī dalších tisíc synů a nařídil jim mít mnoho potomků. Tito synové, kteří se jmenovali Savalāśvové, rovněž uctívali Pána Viṣṇua, aby mohli plodit děti, ale Nārada Muni je přesvědčil, aby od tohoto plánu upustili a stali se žebravými mnichy. Když se Prajāpati Dakṣa při svých pokusech zvýšit počet obyvatel setkal dvakrát s nezdarem, velice se na Nāradu Muniho rozhněval a proklel ho slovy, že se v budoucnosti nebude moci nikde usadit. Nārada Muni, který je plně kvalifikovaný, s neochvějnou tolerancí Dakṣovu kletbu přijal.

VERSO 1:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Impelido pela energia ilusória do Senhor Viṣṇu, o prajāpati Dakṣa gerou dez mil filhos no ventre de Pāñcajanī [Asiknī]. Meu querido rei, esses filhos eram chamados Haryaśvas.

Sloka 1:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, Prajāpati Dakṣa, puzený iluzorní energií Pána Viṣṇua, zplodil v lůně Pāñcajanī (Asiknī) deset tisíc synů, kteří se jmenovali Haryaśvové.

VERSO 2:: Meu querido rei, no que se refere ao fato de serem corteses e de obedecerem às ordens de seu pai, todos os filhos do prajāpati Dakṣa tinham muito em comum. Ao receberem dele a ordem de que gerassem filhos, todos se dirigiram para o Oeste.

Sloka 2:: Můj milý králi, všichni synové Prajāpatiho Dakṣi si byli navzájem podobní v mírnosti a v tom, jak poslouchali otcovy příkazy. Když jim otec nařídil plodit děti, vydali se západním směrem.

VERSO 3:: No Oeste, onde o rio Sindhu desemboca no mar, existe um grande lugar de peregrinação conhecido como Nārāyaṇa-saras, no qual vivem muitos sábios e outras pessoas avançadas em consciência espiritual.

Sloka 3:: Na západě, kde se řeka Sindhu setkává s mořem, je velké poutní místo zvané Nārāyaṇa-saras. Žije tam mnoho mudrců a jiných lidských bytostí pokročilých v duchovním vědomí.

VERSOS 4-5:: Nesse lugar sagrado, os Haryaśvas passaram a tocar as águas do lago e a se banharem nelas com regularidade. Ficando sempre mais purificados, desenvolveram tendências de agir como paramahaṁsas. Entretanto, porque seu pai lhes havia ordenado que aumentassem a população, executaram severas austeridades a fim de atender o desejo dele. Um dia, ao ver que, para o simples propósito de aumentar a população, esses rapazes executavam austeridades tão sofisticadas, o grande sábio Nārada se aproximou deles.

Sloka 4-5:: Na tom svatém místě se Haryaśvové pravidelně dotýkali vody jezera a koupali se v ní. Postupně se značně očistili a začali tíhnout k činnostem paramahaṁsů. Jelikož jim však otec nařídil zvýšit počet obyvatelstva, podrobovali se tvrdé askezi, aby splnili jeho touhu. Tyto chlapce, podstupující takovou vznešenou askezi za účelem zvýšení počtu obyvatel, uviděl jednoho dne velký mudrc Nārada a přišel za nimi.

VERSOS 6-8:: O grande sábio Nārada disse: Meus queridos Haryaśvas, ainda não vistes os confins da Terra. Existe ali um reino onde vive apenas um homem e onde há um buraco do qual ninguém sai depois de ter entrado nele. Existe ali uma mulher extremamente incasta, que se enfeita com várias roupas atrativas, e esse homem é seu esposo. Nesse reino, existe um rio que corre em ambas as direções, um maravilhoso lar feito de vinte e cinco elementos, um cisne que vibra sons variados e um objeto que gira automaticamente e que é feito de lâminas afiadas e de raios. Ainda não vistes nada disso e, portanto, sois rapazes inexperientes, sem conhecimento avançado. Como, então, poderíeis constituir prole?

Sloka 6-8:: Velký mudrc Nārada řekl: Moji milí Haryaśvové, ještě jste neviděli nejzazší končiny Země. Existuje království, kde žije pouze jeden muž a kde je díra, z níž se ještě nikdy nikdo nevrátil. Sídlí tam nesmírně necudná žena, která se zdobí různými přitažlivými oděvy, a muž, který tam žije, je jejím manželem. V tom království je řeka tekoucí oběma směry, podivuhodný dům z dvaceti pěti materiálů, labuť vydávající různé zvuky a automaticky se otáčející předmět z ostrých žiletek a blesků. To vše jste ještě neviděli, a jste proto nezkušení chlapci, postrádající pokročilé poznání. Jak tedy chcete tvořit potomstvo?

VERSO 9:: Oh! Vosso pai é onisciente, mas não conheceis sua verdadeira ordem. Sem conhecer o verdadeiro propósito que existe em vosso pai, como constituireis progênie?

Sloka 9:: Váš otec je vševědoucí, ale běda, vy neznáte jeho skutečné nařízení. Jak chcete tvořit potomky, když nevíte, co je jeho pravým záměrem?

VERSO 10:: Śrī Śukadeva Gosvāmī disse: Ouvindo essas enigmáticas palavras de Nārada Muni, os Haryaśvas, sem ajuda alheia, analisaram-nas com sua própria inteligência.

Sloka 10:: Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Haryaśvové slyšeli tato záhadná slova Nārady Muniho, uvážili je bez pomoci druhých svou přirozenou inteligencí.

VERSO 11:: [Os Haryaśvas entenderam da seguinte maneira o significado das palavras de Nārada.] A palavra “bhūḥ” [“a Terra”] refere-se ao campo de atividades. O corpo material, que é o resultado das ações executadas pelo ser vivo, é o seu campo de atividades, e lhe confere falsas designações. Desde tempos imemoriais, ele tem recebido várias espécies de corpos materiais, que são as raízes que o deixam preso ao mundo material. Se alguém tolamente se ocupa em atividades fruitivas temporárias e não busca findar esse cativeiro, que proveito haverá em suas ações?

Sloka 11:: (Haryaśvové pochopili význam Nāradových slov následujícím způsobem:) Slovo “bhūḥ” (“Země”) se vztahuje na pole činností. Hmotné tělo, které je výsledkem činů živé bytosti, je jejím polem činností a dává jí falešná označení. Živá bytost již od nepaměti přijímá různé druhy hmotných těl, jež jsou příčinou připoutanosti k hmotnému světu. Jestliže se někdo pošetile věnuje dočasnému plodonosnému jednání a nestará se o ukončení tohoto otroctví, jaký prospěch jeho činnosti přinesou?

VERSO 12:: [Nārada Muni dissera haver um reino formado apenas de um homem. Os Haryaśvas compreenderam o significado desta afirmação.] O único desfrutador é a Suprema Personalidade de Deus, que observa tudo o que ocorre em toda parte. Pleno de seis opulências, Ele independe de quem quer que seja. Ele nunca está sujeito aos três modos da natureza material, pois é sempre transcendental a esta criação material. Se, mediante o seu avanço em conhecimento e suas atividades, os membros da sociedade humana não compreendem o Supremo, mas parecem apenas cães e gatos e, dia e noite, trabalham muito arduamente tentando obter felicidade temporária, qual será o benefício dessas suas atividades?

Sloka 12:: (Nārada Muni řekl, že existuje království, kde žije pouze jeden muž. Haryaśvové realizovali smysl tohoto výroku.) Jediným poživatelem je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který všechno všude pozoruje. Oplývá v plné míře šesti vznešenými vlastnostmi a je zcela nezávislý na všech ostatních. Nikdy nepodléhá třem kvalitám hmotné přírody, neboť je vždy transcendentální tomuto hmotnému stvoření. Pokud členové lidské společnosti prostřednictvím svého pokroku v poznání a konání nepochopí Jeho, Nejvyššího, a budou se pouze ve dne v noci lopotit jako kočky a psi kvůli dočasnému štěstí, jaký prospěch jejich jednání přinese?

VERSO 13:: [Nārada Muni descrevera a existência de um bila, um buraco, no qual, tendo alguém entrado, jamais retorna de lá. Os Haryaśvas entenderam o significado dessa alegoria]. É muito difícil ver regressar alguém que tenha entrado no sistema planetário inferior chamado Pātāla. Do mesmo modo, se alguém entra em Vaikuṇṭha-dhāma [pratyag-dhāma], não retorna a este mundo material. Se existe esse lugar do qual, uma vez alcançado, ninguém retorna a esta condição dolorosa, por que agir como macacos e ficar pulando no mundo material temporário, deixando de ver ou compreender semelhante lugar? De que adianta isso?

Sloka 13:: (Nārada Muni popsal, že je tam bila, díra, z níž se nikdo již nevrátí. Haryaśvové pochopili význam tohoto jinotaje.) Toho, kdo vstoupil na nižší planetární soustavu Pātāla, stěží kdo kdy viděl se vrátit. Stejně tak když někdo dosáhne Vaikuṇṭha-dhāmu (pratyag-dhāmu), nevrátí se do tohoto hmotného světa. Jestliže existuje takové místo, z něhož se ten, kdo tam odešel, nevrací do strastiplných hmotných podmínek života, jaký význam má skákat jako opice v dočasném hmotném světě a nevidět či nechápat toto místo? Jaký to přinese užitek?

VERSO 14:: [Nārada Muni descrevera uma mulher que é prostituta profissional. Os Haryaśvas compreenderam a identidade dessa mulher]. Misturada com o modo da paixão, a instável inteligência de toda entidade viva é como uma prostituta que muda de roupa só para atrair a atenção dos outros. Se alguém se ocupa plenamente em atividades fruitivas temporárias e não compreende como isso está acontecendo, o que ele realmente tem a lucrar?

Sloka 14:: (Nārada Muni popsal ženu, jež je profesionální prostitutkou. Haryaśvové pochopili, o koho se jedná.) Nestálá inteligence každé živé bytosti, smíšená s kvalitou vášně, je jako prostitutka, která mění šaty, jen aby upoutala pozornost mužů. Pokud se někdo plně zaobírá dočasným plodonosným jednáním a nechápe, jak se toto děje, co ve skutečnosti získává?

VERSO 15:: [Nārada Muni também aludira a um homem que é o esposo da prostituta. Os Haryaśvas compreenderam isso da seguinte maneira]. Se alguém se torna o esposo de uma prostituta, perde toda a independência. Igualmente, se a entidade viva tem uma inteligência poluída, ela prolonga sua vida materialista. Frustrada pela natureza material, ela tem que seguir os impulsos da inteligência, a qual produz várias condições de felicidade ou aflição. Se alguém realiza atividades fruitivas em tais condições, qual será o benefício?

Sloka 15:: (Nārada Muni rovněž hovořil o muži, který je manželem prostitutky. Haryaśvové to pochopili následujícím způsobem:) Pokud se muž stane manželem prostitutky, ztratí veškerou nezávislost. Stejně tak má-li živá bytost nečistou inteligenci, prodlužuje si svůj materialistický život. Je deptána hmotnou přírodou a musí se řídit pohyby inteligence, což jí přináší různé šťastné a nešťastné podmínky. Pokud někdo za takovýchto podmínek vykonává plodonosné činnosti, co tím získá?

VERSO 16:: [Nārada Muni afirmara existir um rio que corre em ambas as direções. Os Haryaśvas entenderam o significado dessa afirmação]. A natureza material funciona de duas maneiras – através da criação e da dissolução. Assim, o rio da natureza material flui nas duas direções. A entidade viva que, sem se dar conta, cai nesse rio, submerge em sua correnteza e, uma vez que a correnteza é mais impetuosa nas proximidades das margens do rio, ela é incapaz de escapar. Que benefício há em alguém executar atividades fruitivas nesse rio de māyā?

Sloka 16:: (Nārada Muni řekl, že je tam řeka tekoucí oběma směry. Haryaśvové pochopili smysl tohoto výroku.) Hmotná příroda jedná dvěma způsoby, jimiž jsou tvoření a ničení. Řeka hmotné přírody tedy teče oběma směry. Živá bytost, která do této řeky nevědomky spadne, se topí v jejích vlnách, a jelikož je proud u břehů rychlejší, nemůže se dostat ven. Co prospěšného přinese vykonávání plodonosných činností v této řece māyi?

VERSO 17:: [Nārada Muni dissera existir uma casa feita de vinte e cinco elementos. Os Haryaśvas entenderam essa analogia]. O Senhor Supremo é o reservatório dos vinte e cinco elementos, e, como o Ser Supremo, o responsável da causa e efeito, Ele os induz a se manifestarem. Se alguém, desconhecendo essa Pessoa Suprema, ocupa-se em atividades fruitivas temporárias, que benefício obterá?

Sloka 17:: (Nārada Muni mluvil o domu z dvaceti pěti prvků. Haryaśvové pochopili tento jinotaj.) Nejvyšší Pán je zdrojem dvaceti pěti prvků a jakožto Nejvyšší Bytost, vládce příčiny a následku, způsobuje jejich projevení. Pokud se někdo věnuje dočasným plodonosným činnostem, aniž by znal tuto Nejvyšší Osobu, jaký prospěch z toho získá?

VERSO 18:: [Nārada Muni falara de um cisne. Esse cisne é explicado neste verso]. Os textos védicos [śāstras] descrevem vividamente como se pode compreender o Senhor Supremo, a fonte de toda a energia material e espiritual. Na verdade, eles se detêm a explicar essas duas energias. O cisne [haṁsa] é aquele que sabe o que é matéria e o que é espírito, que aceita a essência de tudo, e que explica os meios de cativeiro e os meios de liberação. As palavras das escrituras consistem em vibrações variadas. Se um patife tolo rejeita o estudo desses śāstras e se ocupa em atividades temporárias, de que adiantará?

Sloka 18:: (Nārada Muni mluvil o labuti. Ta je popsána v tomto verši.) Védská písma (śāstry) jasně popisují, jak pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, zdroj veškeré hmotné a duchovní energie, a důkladně tyto dvě energie vysvětlují. Labuť (haṁsa) je ten, kdo rozlišuje mezi hmotou a duší, přijímá podstatu všeho a vysvětluje prostředky spoutanosti a osvobození. Slova písem sestávají z rozmanitých vibrací. Pokud hloupý darebák ponechá stranou studium těchto śāster, aby se mohl věnovat dočasným činnostem, jaký bude výsledek?

VERSO 19:: [Nārada Muni se referira a um objeto físico feito de lâminas afiadas e raios. Os Haryaśvas compreenderam essa alegoria da seguinte maneira]. O tempo eterno se move muito agudamente, como se fosse feito de lâminas e raios. Ininterrupto e plenamente independente, ele impulsiona as atividades do mundo inteiro. Se alguém não tenta estudar o eterno elemento do tempo, que benefício pode obter ao executar atividades materiais temporárias?

Sloka 19:: (Nārada Muni hovořil o hmotném předmětu z ostrých žiletek a blesků. Haryaśvové tento jinotaj pochopili následujícím způsobem:) Věčný čas se pohybuje velice energicky, jako kdyby ho tvořily žiletky a blesky. Jakožto nepřerušovaný a zcela nezávislý pohání činnosti celého světa. Jaký prospěch může člověk získat z vykonávání dočasných hmotných činností, nesnaží-li se studovat věčný prvek času?

VERSO 20:: [Nārada Muni perguntara como é que alguém, ignorantemente, poderia desafiar seu próprio pai. Os Haryaśvas entenderam o significado dessa pergunta]. Devem-se aceitar as instruções contidas originalmente nos śāstras. De acordo com a civilização védica, como evidência do segundo nascimento, a pessoa recebe um cordão sagrado. Nasce pela segunda vez graças a ter recebido instruções dos śāstras transmitidas pelo mestre espiritual fidedigno. Portanto, os śāstras, as escrituras, são o verdadeiro pai. Todos os śāstras ensinam que as pessoas devem encerrar seu modo de vida material. Quem não conhece o propósito das ordens do pai, isto é, dos śāstras, é um ignorante. As palavras de um pai material que se esforça por ocupar seu filho em atividades materiais não são as verdadeiras instruções paternas.

Sloka 20:: (Nārada Muni se ptal, jak může někdo v nevědomosti neuposlechnout vlastního otce. Haryaśvové pochopili smysl této otázky.) Člověk musí přijmout původní pokyny śāster. Ve védské civilizaci je udílena posvátná šňůra na znamení druhého zrození. Lidská bytost se podruhé narodí tím, že přijme pokyny śāster od pravého duchovního mistra. Śāstry, písma, jsou tedy skutečným otcem. Všechny śāstry učí, že člověk má zanechat materialistického způsobu života. Nezná-li někdo smysl otcových příkazů, śāster, je nevědomý. Slova hmotného otce, který se snaží zaměstnat svého syna hmotnými činnostmi, nejsou skutečnými otcovými pokyny.

VERSO 21:: Śukadeva Gosvāmī continuou: Meu querido rei, após ouvirem as instruções de Nārada, os Haryaśvas, os filhos do prajāpati Dakṣa, ficaram firmemente convictos. Todos eles acreditaram em suas instruções e chegaram à mesma conclusão. Aceitando-o como mestre espiritual, eles circungiraram o grande sábio e seguiram pelo caminho do qual ninguém regressa a este mundo.

Sloka 21:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, Haryaśvové, synové Prajāpatiho Dakṣi, nabyli po vyslechnutí Nāradových pokynů pevného přesvědčení. Všichni v ně věřili a dospěli ke stejnému závěru. Poté, co tohoto velkého mudrce přijali za svého duchovního mistra, obešli ho a vydali se cestou, po níž se živá bytost nikdy nevrátí do tohoto světa.

VERSO 22:: As sete notas musicais – ṣa, ṛ, gā, ma, pa, dha e ni – são usadas nos instrumentos musicais, mas, originalmente, vieram do Sāma Veda. O grande sábio Nārada vibra os sons que descrevem os passatempos do Senhor Supremo. Através dessas vibrações transcendentais, tais como Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, ele fixa a mente nos pés de lótus do Senhor. Logo, de maneira direta, ele percebe Hṛṣīkeśa, o senhor dos sentidos. Após libertar os Haryaśvas, Nārada Muni continuou viajando pelos sistemas planetários, com sua mente sempre fixa nos pés de lótus do Senhor.

Sloka 22:: Sedm hudebních not — ṣa, ṛ, gā, ma, pa, dha a ni — se používá při hře na hudební nástroje, ale původně pocházejí ze Sāma Vedy. Velký mudrc Nārada rozeznívá tóny popisující zábavy Nejvyššího Pána. Pomocí těchto transcendentálních vibrací, jako je Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, upíná svou mysl na lotosové nohy Pána, a tak přímo vnímá Hṛṣīkeśu, Pána smyslů. Po osvobození Haryaśvů Nārada Muni pokračoval v cestě po všech planetárních systémech, s myslí neustále upřenou na lotosové nohy Pána.

VERSO 23:: Os Haryaśvas, os filhos do prajāpati Dakṣa, eram filhos bem comportados e de boa cultura, mas, infelizmente, devido às instruções de Nārada Muni, desviaram-se da ordem de seu pai. Ao ouvir essas notícias, que lhe foram transmitidas por Nārada Muni, Dakṣa começou a se lamentar. Embora fosse pai desses filhos tão bons, ele perdera todos os jovens. Decerto, isso era lastimável.

Sloka 23:: Haryaśvové, synové Prajāpatiho Dakṣi, byli dobře vychovaní a způsobní synové, ale kvůli pokynům Nārady Muniho bohužel nedodrželi pokyn svého otce. Když Dakṣa uslyšel tuto zvěst, kterou mu Nārada Muni přinesl, začal bědovat. Přestože byl otcem takových ušlechtilých synů, o všechny přišel. To bylo bezpochyby důvodem k nářku.

VERSO 24:: Vendo que o prajāpati Dakṣa lamentava a perda de seus filhos, o senhor Brahmā o apaziguou com suas instruções, e, depois disso, Dakṣa gerou outros mil filhos no ventre de sua esposa Pāñcajanī. Dessa vez, seus filhos se tornaram conhecidos como Savalāśvas.

Sloka 24:: Když Prajāpati Dakṣa oplakával ztracené děti, Pán Brahmā ho uklidnil svými pokyny, a Dakṣa poté zplodil v lůně své manželky Pāñcajanī tisíc dalších dětí. Tentokrát se jeho synové jmenovali Savalāśvové.

VERSO 25:: Em acato à ordem dada por seu pai, segundo a qual deveriam gerar filhos, o segundo grupo de filhos também se dirigiu ao Nārāyaṇa-saras, o mesmo lugar onde seus irmãos haviam alcançado a perfeição ao seguirem as instruções de Nārada. Submetendo-se a grandes votos de austeridade, os Savalāśvas permaneceram nesse lugar sagrado.

Sloka 25:: V souladu s pokynem svého otce, který jim nařídil plodit děti, se druhá skupina synů rovněž odebrala k jezeru Nārāyaṇa-saras — na totéž místo, kde předtím jejich bratři následováním Nāradových pokynů dosáhli dokonalosti. Savalāśvové zůstali na tomto svatém místě a dodržovali velké sliby askeze.

VERSO 26:: Em Nārāyaṇa-saras, o segundo grupo de filhos executou penitências da mesma maneira que o primeiro. Eles se banharam na água sagrada, e, através do contato com ela, tiraram de seus corações toda a sujeira presente sob a forma de desejos materiais. Eles murmuravam mantras, começando com o oṁkāra, e se submetiam a um severo esquema de austeridades.

Sloka 26:: Druhá skupina synů vykonávala u jezera Nārāyaṇa-saras stejné činnosti jako ta první. Koupali se ve svaté vodě, jejíž dotek odstraňoval veškeré nečisté hmotné touhy z jejich srdcí. Odříkávali mantry začínající oṁkārou a podstupovali tvrdou askezi.

VERSOS 27-28:: Por alguns meses, os filhos do prajāpati Dakṣa beberam apenas água e comeram apenas ar. Então, submetendo-se a grandes austeridades, eles recitaram este mantra: “Ofereçamos nossas respeitosas reverências a Nārāyaṇa, a Suprema Personalidade de Deus, que sempre está situado em Sua morada transcendental. Como Ele é a Pessoa Suprema [paramahaṁsa], ofertemos a Ele nossas respeitosas reverências.”

Sloka 27-28:: Po několik měsíců pili synové Prajāpatiho Dakṣi jen vodu a živili se pouze vzduchem. Když se takto podrobovali velké askezi, recitovali následující mantru: “Vzdejme uctivé poklony Nārāyaṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, který neustále setrvává ve Svém transcendentálním sídle. Jelikož je Nejvyšší Osobou (paramahaṁsou), vzdejme Mu uctivé poklony.”

VERSO 29:: Ó rei Parīkṣit, acercando-se desses filhos do prajāpati Dakṣa, que estavam ocupados em tapasya para gerar filhos, Nārada Muni lhes falou palavras enigmáticas, assim como falara aos seus irmãos mais velhos.

Sloka 29:: Ó králi Parīkṣite, Nārada Muni přišel za těmito syny Prajāpatiho Dakṣi, kteří podstupovali tapasyu za účelem plození dětí, a promluvil k nim stejně záhadnými slovy jako k jejich starším bratrům.

VERSO 30:: Ó filhos de Dakṣa, por favor, prestai atenção em minhas palavras instrutivas. Todos vós tendes muita afeição por vossos irmãos mais velhos, os Haryaśvas. Portanto, deveis seguir o caminho que eles trilharam.

Sloka 30:: Ó synové Dakṣi, vyslechněte prosím pozorně mé pokyny. Všichni máte velice rádi své bratry Haryaśvy. Měli byste se proto vydat jejich cestou.

VERSO 31:: Um irmão que conhece os princípios da religião segue os passos de seus irmãos mais velhos. Como é muitíssimo elevado, semelhante irmão piedoso obtém a oportunidade de se associar e desfrutar com os semideuses, tais como os Maruts, que são todos afetuosos com seus irmãos.

Sloka 31:: Bratr, který si je vědom zásad náboženství, kráčí ve stopách svých starších bratrů. Díky své vznešenosti získá takový zbožný bratr příležitost stýkat se s polobohy, jako jsou Marutové, kteří mají rádi své bratry, a užívat si společně s nimi.

VERSO 32:: Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Ó melhor entre os arianos avançados, após dizer tudo isso aos filhos do prajāpati Dakṣa, Nārada Muni, cujo olhar misericordioso é infalível, partiu conforme planejara. Os filhos de Dakṣa seguiram o exemplo de seus irmãos mais velhos. Deixando de lado o projeto segundo o qual deveriam gerar filhos, eles se ocuparam em consciência de Kṛṣṇa.

Sloka 32:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó nejlepší z pokročilých Árjů, tolik řekl Nārada Muni, jehož milostivý pohled nepřijde nikdy nazmar, synům Prajāpatiho Dakṣi a poté odešel, jak bylo v jeho plánu. Dakṣovi synové následovali své starší bratry — nesnažili se plodit děti a rozvíjeli vědomí Kṛṣṇy.

VERSO 33:: Os Savalāśvas tomaram o caminho correto, que é acessível através de um modo de vida com o qual se alcança o serviço devocional, ou a misericórdia da Suprema Personalidade de Deus. Como noites que rumaram para o Ocidente, eles não voltaram mais.

Sloka 33:: Savalāśvové se vydali správnou cestou, na niž lze dospět způsobem života zaměřeným na dosažení oddané služby, milosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Stejně jako noci, které odešly na západ, se dodnes nevrátili.

VERSO 34:: Foi então que o prajāpati Dakṣa observou muitos sinais inauspiciosos e ouviu de várias fontes que seu segundo grupo de filhos, os Savalāśvas, acatando as instruções de Nārada, haviam seguido o caminho dos seus irmãos mais velhos.

Sloka 34:: Tehdy pozoroval Prajāpati Dakṣa mnoho nepříznivých znamení a z různých zdrojů se doslechl, že Savalāśvové, druhá skupina jeho synů, následovali v souladu s Nāradovými pokyny cestu svých starších bratrů.

VERSO 35:: Ao ouvir que os Savalāśvas também haviam partido deste mundo para ocupar no serviço devocional, Dakṣa se irou com Nārada e quase desmaiou devido à lamentação. Quando Dakṣa se deparou com Nārada, os lábios de Dakṣa começaram a tremer de ira, e ele falou o seguinte.

Sloka 35:: Když Dakṣa slyšel, že Savalāśvové také opustili tento svět a zaměstnali se oddanou službou, rozhněval se na Nāradu a nářkem téměř omdlel. Když Nāradu uviděl, rty se mu roztřásly hněvem a pronesl tato slova.

VERSO 36:: O prajāpati Dakṣa disse: Oh! Nārada Muni, tu te vestes de santo, quando de fato não és santo. Na verdade, embora eu esteja agora na vida de gṛhastha, sou uma pessoa santa. Ao mostrares a meus filhos o caminho da renúncia, fizeste-me uma injustiça abominável.

Sloka 36:: Prajāpati Dakṣa řekl: Běda, Nārado Muni, nosíš oděv světce, ale ve skutečnosti jím nejsi. Naopak já jsem světec, i když teď žiji jako gṛhastha. Tím, že jsi mým synům ukázal cestu odříkání, ses vůči mně dopustil ukrutné nespravedlnosti.

VERSO 37:: O prajāpati Dakṣa disse: Meus filhos não estavam de modo algum livres dos seus três débitos. Na verdade, eles não deram a devida consideração às suas obrigações. Ó Nārada Muni, ó personalidade de ação pecaminosa, obstruíste o progresso deles rumo à boa fortuna neste e no próximo mundo porque eles ainda estão endividados com as pessoas santas, os semideuses e seu pai.

Sloka 37:: Prajāpati Dakṣa řekl: Moji synové se ještě v žádném případě nezbavili svých tří dluhů — nevzali své závazky řádně v úvahu. Ó Nārado Muni, ó zosobnění hříchu, postavil jsi překážky do jejich cesty ke štěstí v tomto i příštím světě, protože jsou stále zadluženi světcům, polobohům a svému otci.

VERSO 38:: O prajāpati Dakṣa continuou: Cometendo esse tipo de violência a outras entidades vivas e, mesmo assim, alegando ser um associado do Senhor Viṣṇu, estás difamando a Suprema Personalidade de Deus. Sem necessidade, criaste uma mentalidade de renúncia em rapazes inocentes e, portanto, és um sujeito desavergonhado e destituído de compaixão. Como podes viajar com os associados pessoais do Senhor Supremo?

Sloka 38:: Prajāpati Dakṣa pokračoval: Tím, že se dopouštíš násilí na jiných živých bytostech a přitom se prohlašuješ za společníka Pána Viṣṇua, hanobíš Nejvyšší Osobnost Božství. Zbytečně jsi v nevinných chlapcích vyvolal náladu odříkání — jsi proto nestydatý a nemáš žádný soucit. Jak můžeš cestovat s osobními společníky Nejvyššího Pána?

VERSO 39:: À exceção de ti, todos os devotos do Senhor são muito bondosos com as almas condicionadas e estão ansiosos por beneficiar os outros. Embora te vistas de devoto, crias inimizade com pessoas que não são teus inimigos, ou rompes amizade e crias inimizade entre amigos. Não te envergonhas de te apresentar como devoto ao mesmo tempo em que executas essas ações abomináveis?

Sloka 39:: Všichni oddaní Pána kromě tebe jsou velice laskaví k podmíněným duším a touží prospívat ostatním. Oblékáš se jako oddaný, ale vytváříš nepřátelství s lidmi, kteří nejsou tvými nepřáteli, nebo ničíš přátelství a mezi přáteli vytváříš zášť. Nestydíš se vydávat za oddaného, zatímco konáš tyto ohavné činy?

VERSO 40:: O prajāpati Dakṣa prosseguiu: Se pensas que o simples fato de alguém despertar o sentimento de renúncia o tornará desapegado do mundo material, devo dizer que, enquanto ele não despertar conhecimento pleno, simplesmente trocar de roupa da forma como fizeste, não pode trazer desapego.

Sloka 40:: Prajāpati Dakṣa pokračoval: Jestliže si myslíš, že v člověku stačí probudit smysl pro odříkání a tím se odpoutá od hmotného světa, musím říci, že dokud není probuzeno úplné poznání, nikdo nemůže dosáhnout odpoutanosti tím, že si pouze vymění oděv, jako jsi to učinil ty.

VERSO 41:: O gozo material é de fato a causa de toda a infelicidade, mas somente pode abandoná-lo quem experimentou pessoalmente o sofrimento que ele traz. Portanto, deve-se permitir que a pessoa permaneça no aparente gozo material ao mesmo tempo em que avança em conhecimento para sentir o sofrimento dessa falsa felicidade material. Então, sem ajuda alheia, ela perceberá que o gozo material é detestável. Aquele cuja mente é mudada por outrem não se torna tão renunciado como aquele que tem uma experiência pessoal.

Sloka 41:: Hmotný požitek je nesporně příčinou všeho neštěstí, ale člověk se ho nedokáže vzdát, dokud osobně nezakusí, kolik utrpení přináší. Má se mu proto dovolit, aby rozvíjel poznání a zároveň se dále věnoval takzvanému hmotnému požitku, a tak zakusil strastiplnost tohoto iluzorního hmotného štěstí. Poté, bez pomoci druhých, přijde na to, že hmotný požitek je nechutný. Ti, jejichž mysl změnili druzí, nedospějí na takovou úroveň odříkání jako ti, kdo mají osobní zkušenost.

VERSO 42:: Embora eu viva na vida familiar com minha esposa e filhos, sigo honestamente os preceitos védicos, ocupando-me em atividades fruitivas para desfrutar da vida e não sofrer reações pecaminosas. Executei toda espécie de yajñas, incluindo o deva-yajña, o ṛṣi-yajña, o pitṛ-yajña e o nṛ-yajña. Porque esses yajñas se chamam vratas [votos], sou conhecido como gṛhavrata. Infelizmente, causaste-me grande mágoa com essa tua inoportuna interferência junto a meus filhos, quando lhes propuseste o caminho da renúncia.

Sloka 42:: I když žiji v domácnosti s manželkou a dětmi, čestně následuji védské pokyny pro vykonávání plodonosných činností, abych si užíval života bez hříšných reakcí. Konám yajñi všeho druhu, včetně deva-yajñi, ṛṣi-yajñi, pitṛ-yajñi a nṛ-yajñi. Jelikož se tyto yajñi nazývají vratāḥ (sliby), jsem známý jako gṛhavrata. Ty jsi však ve mně vyvolal velkou nelibost, když jsi bez jakéhokoliv důvodu svedl mé syny na cestu odříkání. To lze tolerovat jen jednou.

VERSO 43:: Houve uma ocasião em que me fizeste perder meus filhos e, agora, voltaste a fazer a mesma desventura. Portanto, és um patife que não sabe como se comportar com os outros. Podes viajar por todo o universo, mas te lanço a maldição de que não fixarás residência em parte alguma.

Sloka 43:: Již jednou jsi mě připravil o syny, a nyní jsi mi udělal tutéž nepříznivou věc znovu. Jsi proto darebák, který neví, jak se chovat k ostatním. Můžeš cestovat po celém vesmíru, ale proklínám tě, abys neměl nikde žádný domov.

VERSO 44:: Śrī Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Meu querido rei, como Nārada Muni é uma pessoa comprovadamente santa, quando o prajāpati Dakṣa o amaldiçoou, ele respondeu que tad bāḍham: “Sim, o que disseste é bom. Aceito essa maldição.” Ele poderia ter revidado o prajāpati Dakṣa, lançando a esse uma maldição, mas, por ser um sādhu tolerante e misericordioso, não tomou nenhuma medida.

Sloka 44:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, Nārada Muni je uznávaný světec, a proto když ho Prajāpati Dakṣa proklel, odpověděl: tad bāḍham — “Ano, to, co jsi řekl, je dobré. Přijímám tuto kletbu.” Mohl Dakṣovo prokletí opětovat, ale jelikož je to snášenlivý a milostivý sādhu, nic nepodnikl.