STIH 2
TEXT 2
Tekst
Verš
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana
Synonyms
Synonyma
yam – što; sannyāsam – odricanje; iti – tako; prāhuḥ – kažu; yogam – povezivanja sa Svevišnjim; tam – to; viddhi – znaj; pāṇḍava – o Pāṇḍuov sine; na – nikada; hi – zacijelo; asannyasta – ako ne ostavi; saṅkalpaḥ – želju za vlastitim zadovoljstvom; yogī – mistični transcendentalist; bhavati – postaje; kaścana – itko.
yam — co; sannyāsam — odříkání; iti — takto; prāhuḥ — říkají; yogam — spojení s Nejvyšším; tam — to; viddhi — věz; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua; na — nikdy; hi — zajisté; asannyasta — bez odepření si; saṅkalpaḥ — touhy po osobním požitku; yogī — transcendentalista-mystik; bhavati — stává se; kaścana — kdokoliv.
Translation
Překlad
O Pāṇḍuov sine, znaj da je ono što se naziva odricanjem isto što i yoga ili povezivanje sa Svevišnjim, jer nitko nikada ne može postati yogī, ako se ne odrekne želje za zadovoljavanjem osjetila.
Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.
Purport
Význam
SMISAO: Pravo značenje sannyāsa-yoge, tj. bhakti, leži u razumijevanju svoga prirodnog položaja i djelovanja u skladu s njime. Živo biće nema poseban neovisni identitet. Ono je granična energija Svevišnjeg. Kada je zarobljeno materijalnom energijom, uvjetovano je, a kada je svjesno Kṛṣṇe, ili duhovne energije, nalazi se u svom pravom, prirodnom stanju života. Stoga onaj tko ima potpuno znanje prestaje materijalno zadovoljavati osjetila, odričući se svih vrsta osjetilnog uživanja. Tako postupaju yogīji koji uzdržavaju osjetila od materijalne vezanosti. Osoba svjesna Kṛṣṇe nema priliku da svoja osjetila zaokupi djelatnostima koje nisu posvećene Kṛṣṇi. Stoga je u isto vrijeme i sannyāsī i yogī. Svrha znanja i obuzdavanja osjetila, propisanih procesima jñāne i yoge, automatski se ostvaruje u svjesnosti Kṛṣṇe. Ako osoba ne može okončati djelatnosti svoje sebične prirode, jñāna i yoga postaju beskorisni. Pravi cilj živoga bića treba biti ostavljanje sveg sebičnog zadovoljstva i spremnost za zadovoljavanje Svevišnjega. Osoba svjesna Kṛṣṇe nema želja za vlastitim uživanjem. Uvijek djeluje za zadovoljstvo Svevišnjeg. Onaj tko nema znanje o Svevišnjem mora djelovati za vlastito zadovoljstvo, jer nitko ne može ostati neaktivan. Sve se svrhe savršeno ostvaruju djelovanjem u svjesnosti Kṛṣṇe.
Skutečná sannyāsa-yoga či bhakti znamená znát své přirozené postavení—postavení živé bytosti—a jednat podle toho. Živá bytost nemá oddělenou, nezávislou totožnost. Představuje okrajovou energii Nejvyššího. Když je polapena hmotnou energií, je podmíněná, a když si je vědoma Kṛṣṇy, vědoma duchovní energie, nachází se ve svém pravém a přirozeném stavu života. Když má tedy někdo úplné poznání, zřekne se všeho hmotného smyslového požitku. Tak zanechávají veškerých činností zaměřených na uspokojování smyslů yogīni, kteří smyslům nedovolují ulpět na hmotě. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nemá příležitost zaměstnat své smysly něčím, co by nebylo určeno pro Kṛṣṇu. Proto je sannyāsīnem i yogīnem zároveň. Při jednání s vědomím Kṛṣṇy se automaticky dosáhne cíle poznání a ovládání smyslů, jež jsou podstatou procesů jñāny a yogy. Pokud se někdo není schopen zříci činností přirozených pro jeho sobeckou povahu, nebudou mu jñāna a yoga nic platné. Skutečným cílem vytyčeným pro každou živou bytost je upustit od všeho sobeckého sebeuspokojování a projevit ochotu uspokojovat Nejvyššího Pána. Živá bytost vědomá si Kṛṣṇy netouží po žádném osobním požitku. Vždy jedná pro potěšení Nejvyššího. Ten, kdo o Nejvyšším nic neví, tedy nevyhnutelně musí usilovat o uspokojení sebe samého, neboť nelze zůstat nečinný. Jednáním s vědomím Kṛṣṇy je dokonale dosaženo veškerých možných cílů.