Skip to main content
Biblioteca » Śrīmad-Bhāgavatam » Canto Segundo: La manifestación cósmica » Capítulo 9

Text 23

Sloka 23

Texto

Verš

pratyādiṣṭaṁ mayā tatra
tvayi karma-vimohite
tapo me hṛdayaṁ sākṣād
ātmāhaṁ tapaso ’nagha
pratyādiṣṭaṁ mayā tatra
tvayi karma-vimohite
tapo me hṛdayaṁ sākṣād
ātmāhaṁ tapaso ’nagha

Palabra por palabra

Synonyma

pratyādiṣṭam — ordenado; mayā — por Mí; tatra — debido a; tvayi — a ti; karma — deber; vimohite — estando perplejo; tapaḥ — penitencia; me — Mi; hṛdayam — corazón; sākṣāt — directamente; ātmā — vida y alma; aham — Yo Mismo; tapasaḥ — de aquel que está dedicado a la penitencia; anagha — ¡oh, impecable!

pratyādiṣṭam — nařízeno; mayā — Mnou; tatra — kvůli; tvayi — tobě; karma — povinnost; vimohite — když jsi byl zmaten; tapaḥ — pokání; me — Já; hṛdayam — srdce; sākṣāt — přímo; ātmā — duše; aham — Já; tapasaḥ — ten, kdo se věnuje pokání; anagha — ó bezhříšný.

Traducción

Překlad

¡Oh, impecable Brahmā!, he de informarte que fui Yo quien te ordenó al principio hacer penitencia, cuando estabas perplejo ante tu deber. Esa penitencia es Mi corazón y Mi alma, y, por lo tanto, la penitencia y Yo no somos diferentes.

Ó bezhříšný Brahmo, věz, že to Já jsem ti nařídil, aby ses věnoval pokání, když jsi byl zmaten a nevěděl, jak plnit svoji povinnost. Takové pokání je Mým srdcem a duší, a proto se neliší ode Mne.

Significado

Význam

La penitencia con la que uno puede ver a la Personalidad de Dios cara a cara se sobrentiende que es el servicio devocional que se le presta al Señor, y nada más, debido a que uno puede acercarse al Señor solo por realizar servicio devocional con amor trascendental. Esa penitencia es la potencia interna del Señor, y no es diferente de Él. Esos actos de la potencia interna se exhiben mediante la ausencia de apego hacia el disfrute material. Las entidades vivientes están enjauladas en las condiciones del cautiverio material, debido a su propensión al enseñoreamiento. Pero por dedicarse al servicio devocional del Señor, uno se desapega de ese espíritu de disfrute. Los devotos se desapegan automáticamente del disfrute mundano, y ese desapego es el resultado del conocimiento perfecto. Por lo tanto, la penitencia del servicio devocional incluye el conocimiento y el desapego, y esa es la manifestación de la potencia trascendental.

Jediným pokáním, prostřednictvím kterého může člověk vidět Osobnost Božství tváří v tvář, je oddaná služba Pánu, neboť jedině ten, kdo Pánovi oddaně slouží s transcendentální láskou, s Ním může přijít do styku. Toto pokání je vnitřní energií Pána a neliší se od Něho. Působení vnitřní energie Pána se projevuje tím, že člověk ztrácí zájem o hmotný požitek. Živé bytosti jsou uvězněny v hmotném světě kvůli své touze panovat, ale oddanou službou Pánu se mohou tohoto požitkářského sklonu zbavit. Oddaní se zcela přirozeně nezajímají o světský požitek a tato odpoutanost je výsledkem dokonalého poznání. Pokání v oddané službě tedy zahrnuje poznání a odpoutanost, což jsou projevy transcendentální energie.

Uno no puede disfrutar de la ilusoria prosperidad material si se desea regresar al hogar, regresar a Dios. Aquel que no tiene información acerca de la bienaventuranza trascendental que se siente en la compañía del Señor, tiene el tonto deseo de disfrutar de esta temporal felicidad material. En el Caitanya-caritāmṛta se dice que si alguien quiere ver al Señor sinceramente y al mismo tiempo quiere disfrutar de este mundo material, se considera que es solo un tonto. Aquel que quiere permanecer aquí, en el mundo material, en aras del disfrute material, no tiene porqué entrar en el eterno Reino de Dios. El Señor favorece a un devoto así de tonto, al arrebatarle todo lo que posea en el mundo material. Si dicho tonto devoto del Señor trata de ocupar de nuevo su posición, entonces el misericordioso Señor le arrebata de nuevo todo lo que posea. Debido a esos repetidos fracasos en el campo de la prosperidad material, él se vuelve muy impopular entre sus familiares y amigos. En el mundo material, los familiares y amigos honran a las personas que tienen mucho éxito en acumular riquezas por cualquier medio. Luego el devoto necio del Señor es puesto a la fuerza en una situación de penitencia, por la gracia del Señor, y al final, el devoto se vuelve muy feliz, pues se dedica al servicio del Señor. Por consiguiente, la penitencia en el servicio devocional del Señor, bien sea por la sumisión voluntaria o por haber sido forzado por el Señor, es necesaria para alcanzar la perfección, y, así pues, esa penitencia es la potencia interna del Señor.

Chceme-li se vrátit domů, zpátky k Bohu, nemůžeme si užívat iluzorního hmotného bohatství. Ten, kdo neví nic o transcendentální blaženosti ve společnosti Pána, si pošetile přeje užívat si dočasného hmotného štěstí. V Caitanya-caritāmṛtě je řečeno, že chce-li někdo upřímně vidět Pána a zároveň si chce užívat tohoto hmotného světa, pak je blázen. Ten, kdo chce zůstat zde, v hmotném světě, a věnovat se hmotnému požitku, nemá co dělat ve věčném Božím království. Pán takovému pošetilému oddanému pomáhá tím, že mu odebere veškeré jeho hmotné vlastnictví. Snaží-li se znovu dosáhnout svého dřívějšího postavení, milostivý Pán mu znovu vše odebere. Jeho opakované neúspěchy způsobí, že bude velice nepopulární u svých příbuzných a přátel. Příbuzní a přátelé v hmotném světě ctí toho, komu se vždy daří jakýmikoliv prostředky získat peníze a majetek. Pošetilý oddaný Pána je tak Jeho milostí doslova donucen k odříkání a nakonec pocítí dokonalé štěstí ve službě Pánu. Odříkání v oddané službě Pánu, ať již dobrovolné, či z donucení, je tedy nezbytné pro dosažení dokonalosti a je Pánovou vnitřní energií.

One cannot, however, be engaged in the penance of devotional service without being completely free from all sins. As stated in the Bhagavad-gītā, only a person who is completely free from all reactions of sins can engage himself in the worship of the Lord. Brahmājī was sinless, and therefore he faithfully discharged the advice of the Lord, “tapa, tapa,” and the Lord, being satisfied with him, awarded him the desired result. Therefore only love and penance combined can please the Lord, and thus one is able to attain His complete mercy. He directs the sinless, and the sinless devotee attains the highest perfection of life.

Nikdo ovšem nemůže vykonávat pokání v podobě oddané služby, aniž by se zcela zbavil všech svých hříchů. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, uctíváním Pána se může zaměstnat pouze člověk zcela osvobozený od všech hříšných reakcí. Brahmājī byl bezhříšný, a proto se s vírou řídil Pánovou radou “tapa, tapa”, a Pán, kterého jeho pokání uspokojilo, mu za odměnu splnil jeho přání. Pána tedy může potěšit jedině pokání spojené s láskou, a jedině tak lze získat Jeho úplnou milost. Pán dává pokyny bezhříšným a bezhříšný oddaný dosáhne nejvyšší životní dokonalosti.